Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

¿Baʼaxten unaj k-aʼalik «kiʼikiʼtʼantaʼak Yuumtsil»?

¿Baʼaxten unaj k-aʼalik «kiʼikiʼtʼantaʼak Yuumtsil»?

«¡Kiʼikiʼtʼantaʼak Yuumtsil! ¡Bukaʼaj maʼalobil u kʼaʼayal kʼaayoʼob tiʼ k-Dios! ¡Tiʼ letiʼeʼ unaj u tsʼaʼabal kiʼikiʼ kʼaayoʼob!» (SAL. 147:1)

KʼAAYOʼOB: 104, 152

1-3. 1) ¿Baʼax kʼiin ku tuklaʼal ka tsʼíibtaʼab le Salmo 147? 2) ¿Baʼax jeʼel k-kanik ken k-xakʼalxokt le Salmo 147?

U SUUKILEʼ k-kiʼikiʼtʼantik wa k-alabartik le máaxoʼob beetik baʼax maʼaloboʼ wa yoʼolal bix u yeʼeskoʼob junpʼéel jatsʼuts modos. Baʼaleʼ chéen Jéeoba ku náajmatik k-sen alabartik. Ku náajmatik yoʼolal le nojoch páajtalil yaantiʼ, jeʼex u yeʼesik tuláakal le baʼaxoʼob u beetmoʼ, yéetel yoʼolal le yaabilaj tu yeʼesajtoʼon úuchik u túuxtik u Hijo kíimil t-oʼolaloʼ.

2 Le máax tsʼíibt le Salmo 147, jach ku tsʼíiboltik kaʼach u alabartik Jéeoba. Tsʼoʼoleʼ tu invitartaj u maasil ka u alabartoʼob Dios tu yéetel (xok Salmo 147:1, 7, 12).

3 Maʼ k-ojel máax tsʼíib le salmooʼ, baʼaleʼ maʼ xaaneʼ kuxlaj teʼ kʼiinoʼob le ka jóoʼsaʼab le israelitaʼob Babilonia utiaʼal u suutoʼob Jerusalenoʼ (Sal. 147:2). Jeʼex k-ilkoʼ, le salmistaaʼ tu alabartaj Jéeoba úuchik u beetik u suut u kaajal utiaʼal ka adorartaʼak teʼ luʼum u tsʼaamaj tiʼoboʼ. Baʼaleʼ yaan uláakʼ baʼax oʼolal tu alabartaj. ¿Baʼax oʼolal? ¿Baʼax oʼolal xan unaj xan k-aʼalik «¡kiʼikiʼtʼanteʼex Jah!»? (Sal. 147:1; Apo. 19:1, tsolajil.)

JÉEOBAEʼ KU «TSʼAKIK MÁAXOʼOB KʼILAʼAN U PUKSIʼIKʼALOʼOB»

4. ¿Bix wal tu yuʼubiluba le israelitaʼob le ka jáalkʼabtaʼaboʼob tumen Cirooʼ, yéetel baʼaxten?

4 ¿Bix wal tu yuʼubiluba le israelitaʼob yanoʼob kaʼach tu kaajil Babiloniaoʼ? Ku yaʼalaʼaltiʼob tumen le babilonioʼob ka u kʼayoʼob u túumben kʼaayiloʼob Sión utiaʼal u pʼaʼastaʼaloʼoboʼ. Baʼaleʼ letiʼobeʼ maʼ taak u kʼaayoʼobiʼ, tumen xuʼulsaʼan tiʼ u kaajil Jerusalén, le kaaj beetik u kiʼimaktal u yóoloʼob kaʼachoʼ (Sal. 137:1-3, 6). Jach yaachajaʼan u yóoloʼob, le oʼolal unaj u líiʼsaʼal u yóoloʼob. Baʼaleʼ jeʼex úuchik u yaʼalik Jéeobaeʼ, Ciro, u reyil Persiaeʼ, tu xuʼulsaj tiʼ Babiloniaeʼ ka tu jáalkʼabtoʼob. Ciroeʼ tu yaʼalaj yoʼolal Jéeoba: «Tsʼoʼok xan u yaʼalik tiʼ ten ka in beet u templo tu kaajil Jerusalén». Tsʼoʼoleʼ ka tu yaʼalaj: «Jeʼel máax sijnáal tu kaajal Yuumtsileʼ, áantaʼak tumen Yuumtsil u Dios, xiʼik teʼeloʼ» (2 Cró. 36:23). Le ka tu yuʼubaj le israelitaʼob yanoʼob Babilonia le tʼaanoʼobaʼ jach wal líikʼ u yóoloʼobeʼ.

5. Jeʼex u yaʼalik le Salmo 147:3, ¿baʼax ku beetik Jéeoba yoʼolal le máaxoʼob meyajtikoʼ?

5 Jéeobaeʼ maʼ chéen tu líiʼsaj u yóol le kaajoʼ, baʼaxeʼ tu líiʼsaj u yóol cada juntúul israelita. Bejlaʼeʼ láayliʼ bey xan u beetkoʼ. Le máax tsʼíibt le Salmo 147, tu yaʼaleʼ Dioseʼ ku «tsʼakik máaxoʼob kʼilaʼan u puksiʼikʼaloʼob, ku toʼik xan u yajiloʼob» (Sal. 147:3). Wa kʼojaʼanoʼon bey xan wa lubaʼan k-óoleʼ, unaj k-creertik Jéeobaeʼ jach u kʼáat u líiʼs k-óol yéetel u tsʼak baʼax k-muʼyajtik (Sal. 34:18; Isa. 57:15). Ku tsʼáaiktoʼon u muukʼil yéetel u naʼatil utiaʼal k-ilik bix jeʼel k-aktáantik le baʼax ku yúuchultoʼonoʼ (Sant. 1:5).

6. ¿Baʼax ku kaʼansiktoʼon le Salmo 147:4? (Ilawil le dibujo yaan tu káajbal le xookaʼ.)

6 Le máax tsʼíibt le salmooʼ paakatnaj teʼ kaʼanoʼ ka tu yaʼaleʼ Jéeobaeʼ u yojel «jaypʼéel eekʼoʼob» yaan. Tsʼoʼoleʼ u yojel bix «u kʼaabaʼob» (Sal. 147:4). ¿Baʼaxten tʼaanaj le salmista tiʼ le eekʼoʼoboʼ? Tuukulnakoʼon tiʼ lelaʼ: le salmistaoʼ ku páajtal u yilik kaʼach le eekʼoʼoboʼ, baʼaleʼ maʼ u yojel jach jaypʼéel yaniʼ. Bejlaʼeʼ le cientificoʼoboʼ ku béeytal u yilkoʼob u maas yaʼabil eekʼoʼob. Tak letiʼob aʼalikeʼ yaan u millonesil eekʼoʼob teʼ galaxia tuʼux yanoʼonaʼ yéetel ku yaʼalikoʼobeʼ yaan u billonesil galaxiaʼob. Baʼaleʼ maʼ tu páajtal u xokikoʼob jach jaypʼéel yaniʼ. Chéen le Máax beetoʼob jeʼel u páajtal u xokikoʼoboʼ yéetel u yojel bix u kʼaabaʼ cada junpʼéel. Lelaʼ ku yeʼesikeʼ ku chʼaʼik en cuentail cada junpʼéel (1 Cor. 15:41). ¿Baʼax ku kaʼansiktoʼon lelaʼ? Dioseʼ u yojel tuʼux yaan cada junpʼéel eekʼ, le oʼolal k-aʼalik u yojel tuʼux yaan cada juntúul tiʼ toʼon, bix k-uʼuyikba yéetel baʼax kʼaʼabéettoʼon tuláakal súutukil.

7, 8. 1) ¿Bix u tratartikoʼon Jéeoba? 2) ¿Baʼax eʼesik Jéeobaeʼ ku naʼatik bix k-uʼuyikba?

7 Jéeobaeʼ u yojel baʼaxoʼob ku aktáantik cada juntúul tiʼ le máaxoʼob meyajtikoʼ yéetel yaan u páajtalil u yáantkoʼob (xok Salmo 147:5). Maʼ xaaneʼ yaan kʼiineʼ jach táaj talam le baʼaxoʼob ku yúuchultoʼonoʼ, le oʼolal k-tuklik maʼ tu páajtal k-aktáantikoʼob. Baʼaleʼ Dioseʼ u yojel baʼax jeʼel u páajtal k-aktáantikeʼ yéetel ku kʼaʼajaltiʼ «toʼoneʼ maʼay luʼumoʼon» (Sal. 103:14). Tumen j-kʼebanoʼoneʼ, yaʼab u téenel k-beetik le baʼax k-ojel maʼ maʼaloboʼ. Maʼ xaaneʼ ku yaatal k-óol ken k-tsʼáa cuenta yaan baʼax maʼ maʼalob t-aʼaliʼ, k-tsʼíiboltik baʼax maʼ maʼalobiʼ wa k-pʼektik u maasil yoʼolal le baʼaxoʼob yaantiʼoboʼ. Kex Jéeoba maʼatech u yúuchul tiʼ beyoʼ, jach ku naʼatik bix k-uʼuyikba (Isa. 40:28).

8 Maʼ xaaneʼ tsʼoʼok k-ilik bix u meyaj tiʼ Jéeoba u páajtalil utiaʼal u yáantkoʼon k-aktáant wa baʼax talamil (Isa. 41:10, 13). Koʼoneʼex ilik baʼax úuch tiʼ Kyoko, juntúul kiik ku beetik u precursorail. Ka túuxtaʼab áantaj táanxel tuʼuxeʼ jach lúub u yóol. ¿Bix úuchik u tsʼáaik cuenta ku naʼataʼal tumen Jéeoba bix u yuʼubikuba? Kyokoeʼ tu kʼaj óoltaj yaʼab sukuʼunoʼob jach ku naʼatkoʼob bix u yuʼubikuba teʼ múuchʼulil tuʼux binoʼ. Tu yuʼubaj bey aʼalaʼabtiʼ tumen Jéeobaeʼ: «In yaabiltmech, baʼaleʼ maʼ chéen tumen precursoraechiʼ, baʼaxeʼ tumen in hijaech yéetel tumen a kʼubmaj a kuxtal tiʼ ten. In kʼáat ka kiʼimakchajak a wóol ikil a meyajtiken». ¿Bix tsʼoʼok a wilik ichil a kuxtal Jéeobaeʼ «minaʼan u xuul» u naʼat?

JÉEOBAEʼ KU TSʼÁAIK BAʼAX KʼAʼABÉETTOʼON

9, 10. ¿Baʼax ku tsʼáaiktoʼon Jéeoba táanil utiaʼal u yáantkoʼon? Aʼal junpʼéel baʼax eʼesik.

9 Yaan kʼiineʼ jeʼel u chiʼichnaktal máak yoʼolal baʼaxoʼob kʼaʼabéettiʼ, jeʼex le janaloʼ. Chéen baʼaleʼ Jéeobaeʼ u beetmaj le Luʼum utiaʼal u tsʼáaik baʼal u jaant tuláakal baʼax kuxaʼan, tak tiʼ «le chʼíichʼoʼob ken awatnakoʼob», jeʼex u yaʼalik le Salmo 147:8 yéetel 9, (xoke). Wa Jéeoba ku tséentik le chʼíichʼoʼoboʼ, u kʼáat u yaʼaleʼ jeʼel xan u tsʼáaiktoʼon le baʼaxoʼob kʼaʼabéettoʼonoʼ (Sal. 37:25).

10 U maas kʼaʼanaʼanileʼ Jéeobaeʼ ku tsʼáaiktoʼon tuláakal baʼax kʼaʼabéet utiaʼal u muʼukʼaʼantal k-fe. Tsʼoʼoleʼ ku tsʼáaiktoʼon xan le jeetsʼelil «ku táatsʼmáansik tuláakal tuukuloʼob[oʼ]» (Fili. 4:6, 7). Tuukulnakoʼon tiʼ baʼax úuch tiʼ Mutsuo yéetel u yatan. Letiʼobeʼ tu yiloʼob bix úuchik u yáantaʼaloʼob tumen Jéeoba le ka tu beetaj junpʼéel tsunami tu luʼumil Japón tu jaʼabil 2011. Letiʼobeʼ naʼakoʼob yóokʼol u yotochoʼob utiaʼal maʼ u búululoʼob, baʼaleʼ láaj kʼaschaj tuláakal baʼaxoʼob yaantiʼob. Teʼ áakʼab jeʼeloʼ jach keʼelchaji yéetel jach éeʼjochʼeʼenchaji, chéen kaʼatúuloʼob pʼáatikoʼob tu kaʼapʼéel pisoil u yotochoʼob juʼujutaʼaboʼ. Ka sáaschajeʼ tu kaxtoʼob baʼax jeʼel u líiʼsik u yóoloʼobeʼ. Baʼaleʼ chéen le libro Anuario de los testigos de Jehová 2006, tu kaxtoʼoboʼ. Mutsuoeʼ juntaatsʼ úuchik u yilik le joʼol xook ku kʼaabaʼtik «Los tsunamis más mortíferos de la historia». Teʼeloʼ ku tsolik le úuchik u tíitkuba le luʼum tu islail Sumatra tu jaʼabil 2004, tu beetaj u yantal tsunamiʼob maas yaʼab loob tsʼoʼok u beetkoʼob. Ka tu xokaj Mutsuo yéetel u yatan le baʼax ku yaʼalikoʼ joʼopʼ u yokʼoloʼob. Tu yiloʼob yaabiltaʼanoʼob tumen Dios úuchik u líiʼsaʼal u yóoloʼob jach teʼ súutuk kʼaʼabéettiʼoboʼ. Tu yiloʼob xan yaabiltaʼanoʼob tumen Jéeoba le ka bisaʼab nookʼ yéetel janal tiʼob tumen le sukuʼunoʼoboʼ. Baʼaleʼ le baʼax maas líiʼs u yóoloʼoboʼ letiʼe úuchik u bin xíimbaltbiloʼob tumen le sukuʼunoʼob ku meyajoʼob tu najil Beteloʼ. Mutsuoeʼ ku yaʼalik: «Tin wuʼuyaj Jéeobaeʼ bey tiaʼan t-iknal utiaʼal u kanáantoʼoneʼ. Jach tu líiʼsaj k-óol». Jeʼex k-ilkoʼ Dioseʼ táanil ku tsʼáaiktoʼon baʼax kʼaʼabéet utiaʼal maʼ k-náachtal tiʼ letiʼ, tsʼoʼoleʼ ku tsʼáaiktoʼon u maasil baʼaxoʼob kʼaʼabéettoʼonoʼ.

BIX JEʼEL K-CHAʼIK U YÁANTKOʼON JÉEOBAEʼ

11. ¿Baʼax unaj k-beetik utiaʼal u yáantkoʼon Jéeoba?

11 Jéeobaeʼ mantatsʼ ku yáantik «le j-kabal óoloʼoboʼ» (Sal. 147:6, u yáax jaats). Baʼaleʼ ¿baʼax unaj k-beetik utiaʼal u yáantkoʼon? Kʼaʼabéet k-bisikba maʼalob tu yéetel. Utiaʼal lelaʼ kʼaʼabéet k-eʼesik kabal óolal (Sof. 2:3). Le máaxoʼob kabal u yóoloʼoboʼ ku páaʼtkoʼob u yutskíintaʼal tumen Jéeoba le baʼax kʼaas ku beetaʼaltiʼoboʼ yéetel ka tsʼaʼakak baʼax ku muʼyajtikoʼob. Letiʼeʼ ku kʼamik le máaxoʼob beetik beyoʼ.

12, 13. 1) ¿Baʼax tiʼ unaj k-náachkuntikba wa k-kʼáat ka u yáantoʼon Dios? 2) ¿Baʼax unaj k-beetik utiaʼal u kʼamkoʼon Jéeoba?

12 Baʼaleʼ Dioseʼ «ku chaʼik u lúubul le j-kaʼanal ichoʼoboʼ» (Sal. 147:6, u tsʼook jaats). Lelaʼ maʼ chéen báaxaliʼ. Wa k-kʼáat ka u yeʼestoʼon u yutsil Jéeobaeʼ, kʼaʼabéet k-pʼektik le baʼaxoʼob u pʼekmoʼ (Sal. 97:10). Jeʼex le u núupkʼebantal máakoʼ. Ichil lelaʼ táakaʼan tuláakal baʼax jeʼel u beetik u kʼastal k-tuukul, jeʼex le pornografíaoʼ (Sal. 119:37; Mat. 5:28). Maʼ xaaneʼ maʼ chéen chʼaʼabil jeʼel u chúukpajal u yóol máakeʼ, baʼaleʼ wa k-beetkeʼ yaan u bendecirkoʼon Jéeoba.

13 Utiaʼal maʼ k-lúubul tiʼ baʼax kʼaaseʼ kʼaʼabéet k-kʼáatik tiʼ Jéeoba ka u yáantoʼon. Letiʼeʼ maʼ uts tu tʼaan ka k-kʼub k-óol chéen tiʼ «u muukʼ tsíiminoʼobiʼ mix [tiʼ] u muukʼ xii[biʼ]». Lelaʼ u kʼáat u yaʼaleʼ wa k-kʼubik k-óol chéen tiʼ toʼon wa chéen tiʼ uláakʼ máakoʼobeʼ maʼ ken u kʼamoʼon Jéeoba (Sal. 147:10). Baʼaxeʼ unaj k-sen kʼáat óoltik tiʼ ka u yáantoʼon. Letiʼeʼ maʼatech u náakal u yóol u yuʼub k-sen kʼáatik u yáantaj, jeʼex u náakal u yóol chéen wíinikeʼ. Salmo 147:11, ku yaʼalikeʼ Jéeobaeʼ «kiʼimak u yóol yéetel máaxoʼob tsikik, máaxoʼob ku kʼubik u yóoloʼob tiʼ u yaakunaj». Le oʼolal k-jach creertik yaan u yáantkoʼon k-luʼs le baʼaxoʼob kʼaastak t-tuukuloʼ, tumen u yaabiltmoʼon.

14. ¿Baʼax líiʼsik u yóol kaʼach le salmistaoʼ?

14 Jéeobaeʼ ku yeʼesiktoʼon jach yaan u yáantkoʼon ken kʼaʼabéetchajak. Le máax tsʼíibt le Salmo 147, táan kaʼach u tuukul tiʼ le kʼiin ken suunak le israelitaʼob Jerusalén ka tu yaʼalaj tiʼ Jéeoba le tʼaanoʼobaʼ: «Letiʼ beet u muʼukʼaʼantal u kʼalabiloʼob u jool najiloʼob, yéetel tu kiʼtʼantaj a paalaloʼob yanoʼob ichil le noj kaajoʼ. Letiʼ taasik jeetsʼel tak tu xuul a luʼumil» (Sal. 147:13, 14). Le salmistaoʼ jach ku líikʼil u yóol u yojéeltik Jéeobaeʼ, ku muʼukʼaʼankúuntik u joonajiloʼob Jerusalén utiaʼal u kanáantik le máaxoʼob meyajtikoʼ.

¿Bix u yáantkoʼon le Biblia ken muʼyajnakoʼonoʼ? (Ilawil xóotʼol 15 tak 17)

15-17. 1) ¿Bix jeʼel k-uʼuyikba yaan kʼiineʼ, baʼaleʼ bix u yáantkoʼon Jéeoba yéetel le Bibliaoʼ? 2) Tsikbalt baʼax eʼesik Jéeobaeʼ «séebaʼan» u yáantkoʼon yéetel le Bibliaoʼ.

15 Maʼ xaaneʼ yaan kʼiineʼ ku aktáantik máak baʼaloʼob beetik u lúubul u yóol. Baʼaleʼ Jéeobaeʼ jeʼel u tsʼáaiktoʼon le naʼat kʼaʼabéettoʼonoʼ. Le máax tsʼíibt le salmooʼ tu yaʼaleʼ Dioseʼ «ku túuxtik u yaʼalmajtʼaan tiʼ le luʼumaʼ, u tʼaaneʼ séebaʼan u yáalkab». Tu yaʼalaj xaneʼ ku «beetik u [yantal nieve], jeʼel bix u tsoʼotsel sak tamaneʼ», «ku kʼiʼitbesik u pʼúuyul hieloʼ bey u maʼay luʼumeʼ» yéetel ku «túuxtik hielo chíikaʼan tiʼ bat». Tsʼoʼoleʼ le salmistaoʼ tu kʼáataj ‹máax jeʼel u pʼáatal waʼatal tu táan le keʼel ku beetik u yantaloʼ›. Tu tsʼookeʼ tu yaʼaleʼ Jéeobaeʼ «ku túuxtik u tʼaaneʼ ku beetik u yíibil» (Sal. 147:15-18). ¿Baʼax ku kaʼansiktoʼon lelaʼ? Ku kaʼansiktoʼoneʼ Dioseʼ jeʼel u páajtal u beetik u yantal le nieve yéetel le batoʼ bey xan u beetik u yíibiloʼob, tumen u yojel bix u beetmil yéetel tumen yaan tuláakal páajtalil tiʼ. Le oʼolal jeʼel u páajtal u yáantkoʼon k-aktáant jeʼel baʼaxak ka k-muʼyajteʼ.

16 Bejlaʼeʼ Jéeobaeʼ ku nuʼuktikoʼon yéetel le Bibliaoʼ. Jeʼel u páajtal u yaʼalaʼaleʼ u Tʼaaneʼ «séebaʼan u yáalkab», tumen ku tsʼáaiktoʼon le nuʼuktaj jach teʼ súutukil kʼaʼabéettoʼonoʼ. Tuukulnakoʼon tiʼ bix u yáantkoʼon le Bibliaoʼ, le publicacionoʼob ku tsʼáaik le «palitsil chúukaʼan u yóol yéetel yaan u naʼat[oʼ]», le JW Broadcastinoʼ, le sitio jw.org, le ancianoʼoboʼ yéetel u maasil sukuʼunoʼoboʼ (Mat. 24:45). ¿Máasaʼ Jéeobaeʼ «séebaʼan» u nuʼuktikoʼon, jeʼex u yaʼalik le salmooʼ?

17 Kiik Simoneeʼ ku tuklik kaʼacheʼ mix baʼal u biilal yéetel maʼatech u kʼaʼamal tumen Dios. Kex beyoʼ maʼ xuʼul u kʼáatik áantaj tiʼ Jéeobaiʼ. Tsʼoʼoleʼ tu yilaj maʼ u xuʼulul u xakʼalxoktik le Bibliaoʼ. ¿Baʼax utsiloʼob túun tsʼoʼok u kʼamik? Letiʼeʼ ku yaʼalik: «Jeʼel baʼaxak ka in aktáanteʼ tsʼoʼok in wilik bix u yáantken yéetel u nuʼuktiken Jéeoba». Lelaʼ le áantik u yuʼububa maʼalob.

18. ¿Baʼaxten jach kiʼimak k-óol, yéetel baʼax oʼolal k-aʼalik «¡kiʼikiʼtʼantaʼak Yuumtsil!»?

18 Le salmistaoʼ u yojel le israelitaʼoboʼ jach maʼalob yaniloʼob tu táan Dios, le oʼolal tu yéeyoʼob utiaʼal u tsʼáaiktiʼob «u tʼaan» yéetel promesaʼob (xok Salmo 147:19, 20). Toʼon xaneʼ jach kiʼimak k-óol úuchik k-yéeyaʼal tumen Jéeoba utiaʼal k-bisik u kʼaabaʼ. Tsʼoʼok k-kanik u jaajil tiʼ letiʼ, tsʼoʼoleʼ ku nuʼuktikoʼon yéetel le Bibliaoʼ. Yoʼolal lelaʼ jeʼel u páajtal k-bisikba tu yéeteleʼ. Le oʼolal jach k-tsʼáaik u graciasil tiʼ. Jeʼex le máax tsʼíibt le Salmo 147, jach yaan baʼax oʼolal k-aʼalik «¡kiʼikiʼtʼantaʼak Yuumtsil!» yéetel k-invitartik uláakʼ máakoʼob ka u beetoʼob xan beyoʼ.