Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

Jéeobaeʼ, junpʼéel tuʼux k-balikba

Jéeobaeʼ, junpʼéel tuʼux k-balikba

«Yuumtsil, tiʼ teech k-bal[ikba] utiaʼal jaʼaboʼob minaʼan u xuul.» (SAL. 90:1)

1, 2. ¿Bix tsʼoʼok u yuʼubikuba le máaxoʼob meyajtik Dios way yóokʼol kaabeʼ, yéetel tuʼux kajakbaloʼob wa tuʼux ku balikubaʼob?

 KEN a wil le yóokʼol kaabaʼ, ¿ka wuʼuyik wa bey ta wotoch yanecheʼ? Wa maʼatecheʼ, maʼ chéen teech bey a wuʼuyikabaoʼ. Desde úuchjeakileʼ le máaxoʼob u yaabiltmoʼob Jéeobaoʼ tsʼoʼok u yuʼubikubaʼob bey j-táanxel luʼumiloʼob teʼ yóokʼol kaabaʼ. Yaan tiʼ le máaxoʼob meyajt Dios úuchjeakiloʼ, le táan u kʼeʼekʼexik tuʼux kajaʼanoʼob tu luʼumil Canaanoʼ, «tu yeʼesoʼobeʼ j-táanxel luʼumiloʼob chéen kʼáatal ku beetkoʼob way yóokʼol kaabeʼ» (Heb. 11:13).

2 Le sukuʼunoʼob yéeyaʼanoʼob, ‹u kajnáaliloʼob kaʼanoʼ›, ku yuʼubikubaʼob xan bey «[j-]táanxel luʼumiloʼob» teʼ yóokʼol kaabaʼ (Fili. 3:20; 1 Ped. 2:11). Bey xan le «uláakʼ [u] tamanoʼob» Cristooʼ «maʼ yóokʼol kaabiloʼob» jeʼel bix letiʼ maʼ táakpaj way yóokʼol kaabeʼ (Juan 10:16; 17:16). Baʼaleʼ kex beyoʼ le máaxoʼob meyajtik Diosoʼ yaan tuʼux u kajtaloʼob wa u balikubaʼob. Letiʼobeʼ bey tiaʼanoʼob tiʼ junpʼéel naj jach maʼalobeʼ yéetel tiʼ ku kanáantaʼaloʼobiʼ, le máax yaan u fejeʼ ku béeytal u yilik. Moiseseʼ tu yaʼalaj: «Yuumtsil, tiʼ teech k-bal[ikba] utiaʼal jaʼaboʼob minaʼan u xuul» (Sal. 90:1). ¿Bix pʼáatik Jéeoba bey junpʼéel tuʼux u ‹balikuba› le máaxoʼob meyajt úuchjeakiloʼ? Bejlaʼeʼ ¿bix u pʼáatal Jéeoba bey junpʼéel tuʼux u balikuba le máaxoʼob meyajtikoʼ? Yéetel ¿bix kun pʼáatal Jéeoba chéen letiʼe tuʼux jeʼel u balikuba máakoʼ?

JÉEOBAEʼ JUNPʼÉEL TUʼUX TU BALUBA LE MÁAXOʼOB MEYAJT ÚUCHJEAKILOʼ

3. ¿Baʼax yéetel ku keʼetel Jéeoba teʼ Salmo 90:1, yéetel baʼaxten?

3 Le Bibliaoʼ ku ketik Jéeoba yéetel baʼaloʼob ku páajtal k-ilik utiaʼal k-maas naʼatik bix letiʼ. Jeʼex Salmo 90:1, ku ketik Jéeoba yéetel junpʼéel tuʼux ‹k-balikba› wa junpʼéel naj. Ken tuukulnakoʼon tiʼ junpʼéel najeʼ ku máan t-tuukul junpʼéel tuʼux yaan yaabilaj, jeetsʼelil yéetel tuʼux k-kanáantaʼal. ¿Baʼaxten ku keʼetel Jéeoba yéetel junpʼéel naj? Le Bibliaoʼ ku yaʼalikeʼ Jéeobaeʼ yaabilaj (1 Juan 4:8). Ku yaʼalik xaneʼ letiʼeʼ u Diosil jeetsʼelil yéetel ku kanáantik máaxoʼob meyajtik (Sal. 4:8). Koʼoneʼex ilik bix tu kanáantil Abrahán, Isaak yéetel Jacob, máaxoʼob meyajt yéetel chúukaʼan óolal.

4, 5. ¿Bix pʼáatik Dios bey junpʼéel tuʼux u balikuba Abrahaneʼ?

4 Jeʼel u páajtal k-tuklik bix tu yuʼubiluba Abrahán, le ka aʼalaʼabtiʼ tumen Jéeoba: «Pʼat a luʼumil, a láakʼtsiloʼob [...] utiaʼal ka xiʼikech teʼ luʼum kin in weʼestechoʼ». Wa tu káajbal wéej sajakchajeʼ, xuʼul le ka aʼalaʼabtiʼ tumen Jéeoba: «Bin in kaʼaj in beet yéetel a chʼiʼibaloʼobeʼ junpʼéel nojoch kaaj, yaan in kiʼikiʼtʼantkech, yaan in nojochkíintkech [...]. Yaan in kiʼikiʼtʼantik le máaxoʼob bíin kiʼikiʼtʼantkechoʼobeʼ, baʼaleʼ yaan in loolobtʼantik le bíin loolobtʼantkechoʼobeʼ» (Gén. 12:1-3).

5 Bey tu yaʼalil Jéeoba yaan u beetkuba bey junpʼéel tuʼux u balikuba Abrahán yéetel u chʼiʼibaloʼoboʼ (Gén. 26:1-6). Jach bey tu beetil xanoʼ. Maʼ tu chaʼaj u violartaʼal Sara yéetel u kíimsaʼal Abrahán tumen u faraonil Egiptoiʼ mix tumen Abimélec, u reyil Guerar. Bey xan tu kanáantil Isaak yéetel Rebeca (Gén. 12:14-20; 20:1-14; 26:6-11). Yéetel «maʼ tu chaʼaj u loobiltaʼaloʼob tumen mix máakiʼ; bey xan tu yaʼalil tiʼ le [reyoʼoboʼ]: Maʼ a tsʼáaikeʼex a kʼabeʼex tu yóokʼol in j-meyajoʼob, mix a beetkeʼex loob tiʼ in [profetaʼob]» (Sal. 105:14, 15).

«Maʼ bíin in pʼatech[iʼ]»

6. ¿Baʼax tu yaʼalaj Isaak tiʼ Jacob, yéetel maʼ xaaneʼ baʼax tu tuklaj Jacob?

6 Ichil le profetaʼob tu yaʼalaj Diosoʼ tiaʼan Jacob, u yáabil Abrahán. Ka kʼuch u kʼiinil u tsʼoʼokol u beeleʼ aʼalaʼabtiʼ tumen Isaak, u taata: «Maʼ u tsʼoʼokol a beel yéetel mix juntúul u koʼolelil u luʼumil [Canaán]. Xeen Padan-aram tu yotoch Betuel[,] u taata a maama» yéetel tsʼoʼokok a beel yéetel juntúul u hija Labán (Gén. 28:1, 2). Jacobeʼ bey tu beetiloʼ. Tu pʼataj u láakʼtsiloʼob yaan Canaán tuʼux maʼalob yanileʼ ka viajarnaj yaʼab kilómetros, maʼ xaaneʼ chéen tu juun, tak ka kʼuch tu kaajil Harán (Gén. 28:10). Maʼ xaaneʼ tu tuklaj: «¿Bukaʼaj kʼiinoʼob maʼ ken in wil in láakʼtsiloʼob? ¿Maʼalob wa ken u kʼamilen in tío? ¿Yaan wa in kaxtik juntúul atantsil u yaabiltmaj Dios?». Jeʼel baʼaxak chiʼichnakkúuntik kaʼacheʼ xuʼul le ka kʼuch tu kaajil Luz, kex 25 leguas (100 kilómetros) yanil tu kaajil Beer-seba. ¿Baʼax úuch tu kaajil Luz?

7. ¿Baʼax tu yaʼalaj Dios tiʼ Jacob tiʼ junpʼéel wayakʼ?

7 Tiʼ junpʼéel wayakʼ anchaj tiʼ Jacob tu kaajil Luzeʼ aʼalaʼabtiʼ tumen Jéeoba: «Teneʼ tiʼ yanen ta wéeteleʼ; bíin in kanáantech jeʼel tuʼux ka xiʼikecheʼ, bíin xan in sutech way teʼ luʼumaʼ. Maʼ bíin in pʼatech tumen bíin in tsʼoʼokbes le baʼax kin [waʼaliktechoʼ]» (Gén. 28:15). Chéen tukult bix kiʼimakchajik u yóol ka tsʼoʼok u yuʼubik le baʼax aʼalaʼabtiʼoʼ. Táan u bin u xíimbaleʼ chéen junpʼéel baʼal ku tuklik, taak u yilik bix ken u béeykuntil Dios le baʼax tu yaʼaloʼ. Wa teech tsʼoʼok a pʼatik a wotoch utiaʼal a bin áantaj táanxel luʼumileʼ, maʼ xaaneʼ yaan a naʼatik bix tu yuʼubiluba Jacob. Yéetel maʼ xaaneʼ tsʼoʼok a wilik bix u kanáantkech Jéeoba.

8, 9. ¿Bix kʼuchik u beetuba Jéeoba junpʼéel tuʼux u balikuba Jacob, yéetel baʼax ku kaʼansiktoʼon?

8 Ka kʼuch Jacob tu kaajil Haraneʼ, maʼalob kʼaʼamik tumen Labán, u tío. Ka máan kʼiineʼ tsʼaʼab Lea yéetel Raquel u yatante. Baʼaleʼ Labaneʼ tu beetaj u kʼasaʼanil tumen 10 u téenel tu kʼexaj le bukaʼaj ku náajaltik Jacoboʼ (Gén. 31:41, 42). Jacobeʼ tu muʼyajtaj baʼax beetaʼabtiʼ tumen u yojel yaan u kanáantaʼal tumen Jéeoba. Jach bey úuchikoʼ tumen ka suunaj tu luʼumil Canaaneʼ yaantiʼ yaʼabkach «tamanoʼob, palitsiloʼob», «camelloʼob yéetel burroʼob» (Gén. 30:43). Yéetel kiʼimak óolal tu yaʼalaj tiʼ Jéeoba: «Maʼ tin náajmatik a wutsil mix a chúukaʼan óolal ikil ta wáantilaken. Teneʼ tin chʼaktaj u yáalkab jaʼil le Jordanoʼ, mix [uláakʼ] baʼal tin bisaj chéen in xóolteʼ, bejlaʼeʼ tsʼoʼok u kʼuchul yantalten kaʼa múuchʼ kajtaliloʼob» (Gén. 32:10).

9 Le baʼaxoʼob tsʼoʼok k-ilkoʼ ku yeʼesik baʼaxten tu yaʼalaj Moisés: «Yuumtsil, tiʼ teech k-bal[ikba] utiaʼal jaʼaboʼob minaʼan u xuul» (Sal. 90:1). Bejlaʼeʼ Jéeobaeʼ láayliʼ bey junpʼéel tuʼux u balikuba le máaxoʼob meyajtikoʼ, tumen tu yiknaleʼ «minaʼan u yoocheloʼob jelpajalil» (Sant. 1:17). Koʼoneʼex ilik bixi.

JÉEOBAEʼ JUNPʼÉEL TUʼUX KU BALIKUBA LE MÁAXOʼOB MEYAJTIK BEJLAʼOʼ

10. ¿Baʼaxten k-aʼalik Jéeobaeʼ láayliʼ junpʼéel tuʼux u balikuba le máaxoʼob meyajtik teʼ kʼiinoʼobaʼ?

10 Máans ta tuukul tiaʼanech tu táan junpʼéel tribunal, táan a tʼaan tu contra u jaats kʼasaʼan máakoʼob yanoʼob tiʼ tuláakal yóokʼol kaab yéetel u nojchil ichiloʼobeʼ juntúul máax jach yaan u páajtalil, jach kʼasaʼan, yaʼab u tuus yéetel jach u yojel u kíims máak. Ken tsʼoʼokok a tʼaan tu contraeʼ, ¿máasaʼ jeʼel a sajaktal tak a jóokʼol calleeʼ? U jaajileʼ maʼalob ka a kʼáat ka kanáantaʼakech. Lelaʼ ku yeʼesik bix yaniloʼon, tumen k-tʼaan tu favor Jéeoba yéetel k-tʼaan tu contra Satanás, u enemigo Dios (xok Apocalipsis 12:17). ¿Tsʼoʼok wa u béeytal u maʼakal k-chiʼ tumen Satanás? Jach junpuliʼ maʼ béeyakiʼ. Baʼaxeʼ táan k-maas meyajtik Dios, leloʼ ku yeʼesikeʼ Jéeobaeʼ láayliʼ junpʼéel tuʼux k-balikba, maases teʼ tu tsʼook kʼiinoʼobaʼ (xok Isaías 54:14, 17). Kex beyoʼ maʼ tu béeytal k-balikba tiʼ Jéeoba wa k-chaʼik u jóoʼskoʼon Satanás teʼ tuʼux k-kanáantaʼaloʼ.

Le angeloʼoboʼ ku yáantkoʼob yéetel ku kanáantkoʼob le máaxoʼob meyajtik Diosoʼ

11. ¿Baʼax k-kanik tiʼ Abrahán, Isaak yéetel Jacob?

11 Yaan uláakʼ baʼax k-kanik tiʼ Abrahán, Isaak yéetel Jacob. Kex kajakbaloʼob kaʼach tu luʼumil Canaaneʼ, maʼ tu beetoʼob jeʼex le máaxoʼob ku beetkoʼob loob yéetel ku núupkʼebantaloʼoboʼ (Gén. 27:46). Tiʼ letiʼobeʼ maʼ kʼaʼabéetchaj junpʼéel lista tuʼux ku yilkoʼob baʼaxoʼob ku páajtal u beetkoʼob yéetel baʼaxoʼob maʼ tu páajtaliʼ. U yojloʼob baʼaxoʼob uts tu tʼaan Jéeoba yéetel baʼaxoʼob u pʼekmaj. Tumen ku yilkoʼob Jéeoba bey tuʼux ku balikubaʼobeʼ, maʼ táakpajoʼob tiʼ mix baʼal ku beetaʼal teʼ yóokʼol kaabaʼ. Baʼaxeʼ tu yiloʼob u náachtaloʼob tiʼ le baʼaxoʼob ku beetaʼaloʼ. Jach bey unaj k-beetik xanoʼ. ¿Ka beetik wa jeʼex letiʼob ken a yéey yéetel máaxoʼob ken a bisaba wa yéetel baʼaxoʼob ken a náays a wóol? Kex yaj u yaʼalaʼaleʼ yaan sukuʼunoʼob bey ku chan kiʼimaktal u yóoloʼob yéetel le baʼaxoʼob yaan teʼ kʼasaʼan yóokʼol kaabaʼ. Wa bey u yúuchultechoʼ kʼáat u yáantaj Jéeoba. Maʼ u tuʼubultecheʼ le yóokʼol kaabaʼ tiaʼan yáanal u páajtalil Satanaseʼ, le oʼolal minaʼan yaabilajiʼ yéetel chéen u yutsil máak ku kaxtik (2 Cor. 4:4; Efe. 2:1, 2).

12. 1) ¿Bix u kanáantik Jéeoba máaxoʼob meyajtik? 2) ¿Bix a wuʼuyikaba ken tuukulnakech tiʼ le áantajoʼob ku tsʼáaiktoʼon Jéeobaoʼ?

12 Utiaʼal maʼ k-lúubul tiʼ u táabsajiloʼob le Kʼaasilbaʼaloʼ, unaj k-jóoʼsik u yutsil tuláakal le áantaj ku tsʼáaik Jéeoba tiʼ le máaxoʼob ku balikubaʼob tiʼ letiʼoʼ. Le muchʼtáambaloʼob, le adoración ich familia yéetel le «siibaloʼob tiʼ máakoʼob», wa ancianoʼob tsʼaʼanoʼob tumen Dios utiaʼal u yáantkoʼon k-aktáant u talamiloʼob le kuxtalaʼ, tiaʼanoʼob ichil le áantajoʼob ku tsʼáaik Jéeobaoʼ (Efe. 4:8-12). Le sukuʼun George Gangas, máax táakpaj ichil le Cuerpo Gobernante ichil yaʼab jaʼaboʼoboʼ, tu yaʼalaj: «Ken yanaken yéetel [máaxoʼob meyajtik Dioseʼ] kin wuʼuyik bey tin wotoch yaneneʼ, bey tiʼ junpʼéel paraísoeʼ». ¿Bey wa xan a wuʼuyikaba ken yanakech yéetel máaxoʼob meyajtik Diosoʼ?

13. ¿Baʼax k-kanik ken k-xakʼalxokt Hebreob 11:13?

13 Yaan uláakʼ baʼax k-kanik tiʼ Abrahán, Isaak yéetel Jacob. Letiʼobeʼ kiʼimak u yóoloʼob u yilaʼaloʼob jelaʼanoʼob tiʼ u maasil. Jeʼex t-ilaj teʼ  yáax xóotʼoloʼ «tu yeʼesoʼobeʼ j-táanxel luʼumiloʼob chéen kʼáatal ku beetkoʼob way yóokʼol kaabeʼ» (Heb. 11:13). ¿Tsʼoʼok wa a chʼaʼtuklik a beetik beyoʼ? U jaajileʼ yaan kʼiineʼ maʼ chéen chʼaʼabiliʼ. Baʼaleʼ yéetel u yáantaj Dios bey xan u yáantaj uláakʼ sukuʼunoʼobeʼ jeʼel u béeytaleʼ. Maʼ u tuʼubultecheʼ yaan uláakʼ sukuʼunoʼob ku yuʼubikubaʼob jeʼex techoʼ. Tuláakal le máaxoʼob taak u meyajtikoʼob Jéeobaoʼ yaan u kʼaʼabéettal u baʼateloʼob (Efe. 6:12). Baʼaleʼ wa k-confiar tiʼ Jéeoba yéetel k-ilik bey junpʼéel tuʼux k-balikbaeʼ, jeʼel k-ganareʼ.

14. ¿Baʼax «kaaj[il]» ku páaʼtik kaʼach Abrahán?

14 Jach unaj xan a tuukul tiʼ le utsiloʼob ka páaʼtik jeʼex tu beetil Abrahanoʼ (2 Cor. 4:18). Apóstol Pabloeʼ tu yaʼaleʼ Abrahaneʼ «táan u páaʼtik le kaaj maʼalob u chuun pakʼiloʼoboʼ, le kaaj tukultaʼan yéetel beetaʼan tumen Jajal Diosoʼ» (Heb. 11:10). Le «kaa[joʼ]», u Reino Cristo, le oʼolal unaj u páaʼtik kaʼach u káajal u gobernar. Baʼaleʼ jeʼel u páajtal u yaʼalaʼaleʼ toʼoneʼ maʼ táan k-páaʼtikiʼ, tumen táan u gobernar teʼ kaʼanoʼ. Tsʼoʼoleʼ le baʼaxoʼob ku yúuchloʼ ku yeʼesik taʼaytak u káajal u gobernar way Luʼumeʼ. Techeʼ ¿ka creertik wa jach tu jaajil yaan le Reinoaʼ? ¿Ka tsʼáaik wa táanil ichil a kuxtal le Reino yéetel ka wilik maʼ a táakpajal teʼ yóokʼol kaabaʼ? (Xok 2 Pedro 3:11, 12.)

LE TUʼUX K-BALIKBA TEʼ TU TSʼOOK KʼIINOʼOBAʼ

15. ¿Baʼax kun úuchul tiʼ le máaxoʼob ku kʼubik u yóoloʼob tiʼ le yóokʼol kaabaʼ?

15 Jeʼex u bin u náatsʼal u kʼiinil u xuʼulsaʼal u kʼasaʼan yóokʼol kaab Satanaseʼ, yaan u maas yaatal le baʼaxoʼob «kun muʼyajtbiloʼ» (Mat. 24:7, 8). Tsʼoʼoleʼ maas yaan u talamtal tu kʼiinil le nojoch muʼyajiloʼ. Yaan u júubul tuláakal le baʼaxoʼob beetaʼan utiaʼal u yáantaʼal le máakoʼoboʼ, le oʼolal yaʼab máak kun sajaktal u peʼertik u kuxtal (Hab. 3:16, 17). Tumen maʼ tu kaxtik baʼax u beetoʼobeʼ bey yaan u balikubaʼob «ichil sajkaboʼob yéetel ichil u nukuch tuunichil le puʼukoʼoboʼ» (Apo. 6:15-17). Kex wa jach tu jaajil yaan u balikubaʼob tiʼ sajkaboʼob wa yaan u kaxtikoʼob áantaj tiʼ le gobiernoʼob wa ayikʼaliloʼob ku keʼetel yéetel puʼukoʼoboʼ, maʼ kun kanáantbiloʼob.

16. ¿Bix unaj k-ilik le múuchʼuliloʼ, yéetel baʼaxten?

16 Baʼaleʼ le máaxoʼob meyajtik Jéeobaoʼ yaan u seguer u kanáantaʼaloʼob tumen Jéeoba, le tuʼux ku balikubaʼoboʼ. Jeʼex profeta Habacukeʼ ‹bíin sen kiʼimakchajak u yóoloʼob tu yoʼolal Jéeoba, le máax salvartikoʼoboʼ› (Hab. 3:18). ¿Bix ken u beetuba Jéeoba junpʼéel tuʼux u balikubaʼob tu kʼiinil le nojoch muʼyajiloʼ? Yaan k-ilik ken kʼuchuk u kʼiinil. Jeʼex le ka jóokʼ le israelitaʼob tu luʼumil Egiptooʼ le «yaʼabkach máakoʼo[boʼ]» maʼ kun saʼatal u yóoloʼob, baʼaxeʼ yaan u páaʼtik u nuʼuktaʼaloʼob tumen Dios (Apo. 7:9; xok Éxodo 13:18). Maʼ xaaneʼ letiʼe múuchʼuliloʼob kun meyaj tiʼ Dios utiaʼal u tsʼáaik le nuʼuktajoʼ. Tuláakal le múuchʼuliloʼob yaan teʼ yóokʼol kaabaʼ, maʼ xaaneʼ letiʼob le «otoch» tuʼux ku kanáantik Dios le máaxoʼob meyajtik jeʼex u yaʼalik Isaías 26:20 (xoke). ¿Ka wilik wa kʼaʼabéet a bin tiʼ tuláakal le muchʼtáambaloʼoboʼ? ¿Tu séebaʼanil wa ka beetik baʼax ku yaʼalik Jéeoba teʼ muchʼtáambaloʼoboʼ? (Heb. 13:17.)

17. ¿Baʼaxten ku yaʼalaʼal Jéeobaeʼ junpʼéel tuʼux ku balikuba tak le máaxoʼob tsʼoʼok u kíimloʼoboʼ?

17 Tak utiaʼal le máaxoʼob kun chúukpajal u yóol u meyajtoʼob Jéeobaoʼ, letiʼeʼ yaan u kʼuchul u beetuba junpʼéel tuʼux u balikubaʼob wa ku kíimloʼob táanil tiʼ u taal le nojoch muʼyajiloʼ. ¿Baʼaxten ku yaʼalaʼal lelaʼ? Ku yaʼalaʼaleʼ tumen yaan u kaʼa kuxkíintaʼaloʼob. Ka máan yaʼab kʼiinoʼob kíimik Abrahán, Isaak yéetel Jacobeʼ, Jéeobaeʼ tu yaʼalaj tiʼ Moiseseʼ, letiʼeʼ u Dios le óoxtúul máakoʼobaʼ (Éxo. 3:6). Ka tsʼoʼok u yaʼalik Jesús le baʼax tu yaʼalaj Diosoʼ, tu yaʼalaj xan: «Jajal Dioseʼ maʼ u Jajal Dios kimenoʼobiʼ, baʼaleʼ u Jajal Dios kuxaʼanoʼob, tumen utiaʼal letiʼeʼ tuláakal kuxaʼanoʼob» (Luc. 20:38). Le máaxoʼob kimenoʼob chúukpaj u yóol u meyajtoʼob Diosoʼ bey láayliʼ kuxaʼanoʼobeʼ tumen yaan u kaʼa kuxkíintaʼaloʼob (Ecl. 7:1).

18. Teʼ túumben yóokʼol kaaboʼ, ¿bix ken u beetiluba Jéeoba junpʼéel tuʼux u balikuba le máaxoʼob meyajtikoʼ?

18 Teʼ túumben yóokʼol kaab jach naatsʼ yaniloʼ, Jéeobaeʼ yaan uláakʼ bix ken u beetiluba junpʼéel tuʼux k-balikba. Apocalipsis 21:3 ku yaʼalik: «Ile, Jajal Dios kajakbal bejlaʼeʼ ichil máakoʼob. Yaan u kajtal tu yéeteloʼob». Jéeobaeʼ utiaʼal u gobernartik wíinikeʼ yaan u tsʼáaik Jesús utiaʼal u gobernartik le Luʼum ichil le yáax mil jaʼaboʼoboʼ. Ken tsʼoʼokkeʼ Jesuseʼ yaan u kʼubik le Reino tiʼ u Taataoʼ, tumen teʼ kʼiinoʼoboʼ tsʼokaʼaniliʼ u béeykuntik le baʼax u tukultmaj Dios utiaʼal le Luʼumaʼ (1 Cor. 15:28). Ken tsʼoʼokok le mil jaʼaboʼoboʼ, Jéeoba kun gobernar tu yóokʼol le wíinikoʼob minaʼan u kʼebanoʼoboʼ. ¡Jach jatsʼuts le baʼax ku taal u kʼiinoʼ! Le oʼolaleʼ koʼoneʼex ilik Jéeoba bey junpʼéel tuʼux k-balikba jeʼex tu beetil le máaxoʼob chúukpaj u yóol u meyajtoʼob Dios úuchjeakiloʼ.