Cit atir i jami ma tye

Cit atir ka ma nyuto lok ma tye iye

Lok Ma Iye Girwatte

Lok Ma Iye Girwatte

Lok Ma Iye Girwatte

“Pe tye lok pa lanebi mo ma yam obino pi mit pa dano, ento cwiny maleng aye mumiyo dano guloko lok ma oa ki bot Lubanga.”​—2 PETERO 1:21.

PINGO BAIBUL DOK PAT? Rekod ma kicoyogi con pol kare pe rwatte kadi bed kicoyogi i kare marom. Bukke ma co mapat pat aye gucoyo, i kabedo mapat pat, dok bene i kare mapat pat pol kare pe girwatte tutwal. Ento, Baibul tye ki bukke 66 ma ngat acel keken aye Ocoyo​—man weko lok ducu ma iye girwatte adada.​—2 Temceo 3:16.

LABOL: Moses, ma onongo obedo lakwat i cencwari me 16 K.M.P., ocoyo i buk me Acakki i Baibul ni ‘lakwaro’ bibino me laro dano. Lacen, en dok omedde ni lakwaro-ni bia ki i dog ot pa Abraim, Icaka, ki Yakobo. (Acakki 3:15; 22:17, 18; 26:24; 28:14) I nge mwaki 500, lanebi Natan dok owaco ni lakwaro-ni kibinywalone i doggola me ot ker pa kabaka Daudi. (2 Camuel 7:12) I nge mwaki 1,000, lakwena Paulo otito ni lakwaro-ni tye iye Yecu kacel ki gurup pa jo mo ma kiyerogi. (Jo Roma 1:1-4; Jo Galatia 3:16, 29) Tung i agikki me cencwari me acel K.M., buk me Niyabo ma tye i agikki me Baibul waco ni bute me aryo pa lakwaro-ni bimiyo caden i kom Yecu i lobo kany, kibicerogi me kwo i polo ki dok gibiloc kacel ki Yecu pi mwaka 1,000. Bute pa lakwaro-ni bineko Larac-ci wek gilar dano.​—Niyabo 12:17; 20:6-10.

GIN MA JO MA MIYO RIPOT I KOM BAIBUL GUWACO: I nge kwedo lok matut i kom bukke 66 me Baibul, Louis Gaussen ocoyo ni ebedo ki ur i “kit ma jami me Baibul girwatte kwede, kun kicoyogi i kine me mwaka 1500 angec kun lucoc mapol aye gucoyo, . . . nga kong ma yam oketo yub me timo gin moni kun medde ki timo jami ducu ma mitte labongo niang iye, calo kit ma Wod pa Lubanga olaro kwede dano-ni.”​—Theopneusty​—The Plenary Inspiration of the Holy Scriptures.

IN ITAMO NINGO? Tika itamo ni lok ma kicoyo i buk mo ma co 40 mapat pat aye gucoyo pi mwaka 1,500 romo rwatte? Nyo kece Baibul dok pat?

[Boro buk i pot karatac 7]

“Ka kiketo bukke matino tino-ni ducu kacel, ci gidoko buk acel . . . Pe tye gin mo keken ma rom kwede, nyo ma twero oo ka tyene ma lubbe ki coc ma tye iye.”​​—THE PROBLEM OF THE OLD TESTAMENT, BY JAMES ORR