Yi enu ci yí le mɛ ji

KPEKPEDONU NƆ XOMUWO | EVIHƐNHƐN

Xo Nuxu nɔ Viowo So Gbaza Shiŋmɛ Nyɔwo Nu

Xo Nuxu nɔ Viowo So Gbaza Shiŋmɛ Nyɔwo Nu

 Nɔ vio tɔ shinshin ɔ, étɛnŋ kpɔɛ mɔ mɛɖewo kpɔnɔ do gbaza shiŋmɛ alo eju ci mɛ mɛɖe so nu yí sɔ tranɔ amɛwo mɛ. Lé àwɛ akpedo vio nu nɔ ŋgbevaji mɔ yeawa mɛ ciwo yí kpɔnɔ do gbaza shinŋmɛ nu yí sɔ tranɔ amɛwo mɛ tɔ han ɔ? Nyi àtɛnŋ awa nɔ wotafu vio do nɔ gbaza shiŋmɛ ci eɖo alo texwe ci esoɔ?

Ŋciwo yí le nyɔci cɛ mɛ

 Lé àwɛ axo nuxu nɔ ɖeviwo so gbaza, alo akɔta vovovo nyɔwo nu

 Enu ciwo mɛ àtɛnŋ adre nɔ wo. Toto xexeɛ pleŋ mɛɔ, amɛwo ɖo enu nyakpɔkpɔ vovovowo koɖo lé wowanɔ nuwo do le wo gbɔ mɛtɛmɛtɛ. Lé enuwo to akpo do ahan wɛ mɔ, mɛɖewo dewanɔ nu ɖaɖa mɛbuwo gbɔ nywiɖe o; ɖo lé wole do koɖo lé wowanɔ nuwo do to akpo.

 Ele ahan gan Bibla kpla mì mɔ, tɔgbi kuɖeka mɛ yí agbetɔwo pleŋ jɔ so. Nɔ mìanuiɔ, ŋɖekɛ lɔwo mìnyi.

“Toto Adamu, ŋsu kuɖeka ji yí [Mawu] wa jukɔwo pleŋ.”Edɔwawawo 17:26.

 “Mìkpɔ mɔ ci mìwo viwo dodoɔ gbɛ koɖo mɛ ciwo yí so akɔta vovovowo mɛɔ, wowoŋtɔwo kpɔ lé mìɖo asɔ lɔnlɔn koɖo bubu wa nu ɖaɖa mɛɖekaɖeka gbɔ do.”—Karen.

 Lé àwɛ adre nu mɛ nɔ ɖeviwo so gbaza shinŋmɛ vovovo nyɔwo nu

 Nɔ vio li kekeɔ, ávase enyɔwo so lé amɛwo tafu alo ve xomɛ koɖo mɛ ciwo yí deɖo gbaza shiŋmɛ ɖekɔ lɔwo koɖo o. Lé àwɛ adre lé eyinɔ do mɛ niɔ? Nɔ àdre mɛ ni do ɖeɔ, áso exwe ci hanci eɖo gbɔ.

  •   Evi ciwo yí detɔ suklu hɔɖo o. Dotogan Allison Briscoe-Smith ci nyɔ wonu do wema ci yí nyi Parents mɛ nu mɔ, “vihwɛwo ɖa kaba yí jenɔshi enu ci yí le jɔjɔɛɖe koɖo enu ci yí dele jɔjɔɛɖe o.” Énu kpi mɔ, “so vihwɛmɛ taŋtaŋ yí woɖo axo nuxu so enumajɔmajɔ nu nɔ ɖeviwo.”

“Le Mawu ŋmɛ ɔ, akɔtawo pleŋ nyi enu ɖeka ŋmɛ. Mawu lɔn amɛɖekpokpwi ci yí sin ni, yi wanɔ enu jɔjɔɛ. Dé eju ci mɛ amɛ lɔ so yí le veviɖe o.”Edɔwawawo 10:34,35.

  •   Evi ciwo yí deɖo xwe witɔn hɔɖo o. Evi ciwo yí ɖo so xwe 6 yí 12 jinɔ mɔ yewoamɔŋje nuwo mɛ yí hweɖewonuɔ, wobiɔnɔ enyɔ gbɔnnugbɔnnuwo se. Ðo nyɔbiɔsse lɔwo ŋci lé àkpe ji do. Xonɔ nuxu so enu ciwo yí ao viwo kpɔkɔ le suklu, televiƷiɔn alo ɛntɛnɛti ji nu nɔ wo. Zannɔ seŋkankan hwenu cɛwo asɔ drenɔ mɛ nɔ wo mɔ, woakpɔ do gbaza ci mɛɖe ɖo nu atafui alo ave xomɛ koɖi denyɔ o.

“Mí pleŋ míɖo susu ɖeka, míse vevi do amɛ nu, mílɔn míwonɔnɔwo shigbe nɔjinɔwo hannɛ, amɛ nu le kunɔ lanmɛ nɔ mí yí míasɔ míwoɖekiwo hwenɔ.”1 Piɛ 3:8, NWT.

  •   Jajɛwo. Jajɛ hwenuwo nyi hwenu ciwo mɛ wokplanɔ lé woakpɔ enyɔ gbɔnnugbɔnnuwo gbɔ do. Taɖo hwenu nywi ɖeka enyi nɔ míwo koɖo míwo viwo yí míaxo nuxu so lé wotanɔfu alo venɔ xomɛ koɖo amɛwo do ci wowo gbaza to akpo ŋci nɔ míseseɛ enyɔjɔjɔ ciwo yí kuso nɛnɛ nyɔwo nu.

“Amɛ ciwo yí to le vifin mɛ . . . nya evototo ci yí le gblamɛ nɔ enywi koɖo evwin toto wana wowotɔwo koɖo susu wowoŋtɔwo tɔwo mɛ.”Ebretɔwo 5:14.

 “Mìxonɔ nuxu so gbaza shiŋmɛ vovovo cukaɖawo nu nɔ mìwo viwo, ɖo cukaɖa ɖeka enyi yí wowo can avado go kpɔ, nɔ egbenyi fiɖekpokpui wole can. Nɔ wodexo nuxu so nu nɔ wo le axomɛɔ, wotɛnŋ vatɔ susu ɖoɖo shigbe mɛ ciwo yí kpɔnɔ do gbaza ci amɛwo ɖo nu yí tranɔ amɛwo mɛ nɛ. Amɛwo tɛnŋ nu ŋsunyɔ sugbɔwo nɔ mìwo viwo yí awɛ keke woabukɔ mɔ nyɔnɔnwiwo yɔ.”—Tanya.

 Lé àwɛ aɖo kpɔwɛ ɖɛ

 Ðeviwo kpɔnɔ ŋci wowakɔ yí sɔ nyanɔ ŋɖɛ, taɖo ele veviɖe mɔ ajitɔ alo ajinɔ abunɔ enyɔ ciwo enunɔ koɖo ŋciwo ewanɔ kpɔ. Le kpɔwɛ mɛ:

  •   Ènunɔ nukuinyɔwo so mɛ ciwo yí ɖo gbaza shiŋmɛ bu nu alo zunɔ woa? Amɛliki gbɛbɔbɔ ci yí kpɔnɔ ɖeviwo susu mɛ nyɔwo gbɔ nu mɔ, “Eviowo kpɔkɔ eo yí ɖoɖoɔ to eo, eyi le jɔjɔmɛ nuɔ, wowakɔ ao tɔ han.”

  •   Ejɔnɔ ji nɔ eo mɔ, ànɔ ju koɖo mɛ ciwo yí so texwe buwo nɔ xexe lɔa? Alanna Nzoma, nyɔnu dotogan ci yí danɔ dɔ̀ nɔ ɖeviwo nu mɔ: “Nɔ èji mɔ ye viyewo lé wa exlɔ nywiwo ɖɛ le texwe buwoɔ, woɖo akpɔɛ mɔ eo can èwɛwɛ ahan.”

“Mí bunɔ amɛshamɛ.”1 Piɛ 2:17.

 “Na nɔ xwe ɖewoɔ, mìwo xomu lɔ yɔnɔ mɛ ciwo yí so texwe vovovowo le xexeɛ mɛ va axomɛ. Mìkpla nu so wowo ŋɖuɖuwo koɖo wowo mizikiwo nu yi mìdonɔ wowo nudodo ciwo wodonɔ le wowo ju mɛ ŋtɔkpu. Nɔ mìxokɔ nuxu nɔ mìwo viwo so amɛwo nuɔ, mìdehɛnnɔ wowo susu yinɔ gbaza shiŋmɛ ci mɛ lɔwo ɖo ji o. Eyi mìdenunɔ mɔ mìwo kɔnuwo alo ŋciwo mìwanɔ le mìwo gbɔ yí wu ciwo wowanɔ le akɔta buwo mɛ o.”—Katarina.

 Nɔ mɛɖe kpɔ do gbaza ciŋmɛ vio ɖo nu yí tafui do

 Ci wonunuɔ sugbɔtɔ mɔ, mɛshiamɛ nyi ŋɖekɛ lɔwo can ɔ, vovototo dodo gbaza shiŋmɛwo mɛ vasusuɔgbɔ le xexeɛ mɛ. Ecɛ dasɛ mɔ, amɛwo atɛnŋ awa enu masɔgbe do vio nu, taŋtaŋ nɔ amɛwo kpɔnɔ vio lɔ mɔ fini eso dehun ŋkuvi o alo denyi ŋɖe o. Nɔ évajɔ ahan ɔ, . . .

 Ji nu gɔnmɛ kpɔ. Mɛ ci yi wa nu koɖo vio lɔ xa yí ve xomɛ koɖi nyaoa, alo nuxu yí ewa fɛn xoa? (Ʒaki 3:2) ÁƷan mɔ woayi kpɔ mɛ ci yí wa nu lɔ alo abɔnu do nyɔ lɔ kpoŋ a?

 Eze petii mɔ, ele mɔ woawa nu le dredrenu. Bibla na nukplamu nywi cɛ mɔ: “Ŋgbehwlɛndo adonɔ dɔmɛzi o.” (Ŋununyatɔ 7:9) Nyɔnɔnwi enyi mɔ, vovototo dodo gbaza shiŋmɛwo mɛ yí asɔ wa nu koɖo amɛ denyi nu yí woasɔ ŋkuvi vlɛkɛsɛ sɔ kpɔ o; vɔ denyi duudaan yí nɔ vio vanu nɔ eo mɔ mɛɖe wa ŋɖe koɖo yeɔ, anyi mɛ lɔ kpɔ do gbaza shiŋmɛ ci vio lɔ ɖo nu yí wa nu koɖi yɔ o.

 Lé enu lɔwo ajɔ do danyinɔ ŋɖekɛ lɔwo o, eyi taɖo nɔ vio vanu ɖe nɔ eoɔ, ji gemɛ kpɔ nɔ ŋci yí lɔ gbɔxwe aso do ji.

“Nɔ mɛɖe ɖo nyɔ ɖe ŋci gbɔxwe yí vase nyɔ lɔwoɔ, exlunu wawa koɖo ŋkpɛn yí enyi ni.”Elododo Wema 18:13.

 Nɔ èji nu gemɛ kpɔ yí mɔŋje akpaxwe vovovowo mɛ nɔ nyɔ lɔ ɖegbɔɔ, biɔ eoɖeki se mɔ:

  •   ‘Ado vinyɛ ji nɔ éɖo susu mɔ, mɛshiamɛ kpɔnɔ do gbaza ci amɛwo ɖo nu yí tranɔ amɛ mɛ alo nɔ mɛɖe vlɛ yí zui ahan vɔ anyi mɛ lɔ zuzuɔ fini eso alo gbaza shiŋmɛ ci eɖoa?’

  •   ‘Evinyɔ atɛnŋ akpɔ nyɔna so Bibla nukplamu cɛ ci yí gbɔgbɔ mɛa? Émɔ: “Ŋgbesɔ ao ji kudo enyɔ ɖekɛpokpui ci amɛwo nukɔ ji o”’—Ŋununyatɔ 7:21, NWT.

“Amɛshamɛ le nya mɔ mí nyi [a]mɛfafawo.”Filipitɔwo 4:5.

 Nɔ mɛ ci yí wa nu koɖo vio xa yí ve xomɛ yɔ ɖe? Kpedo vio nu nɔ anya mɔ, nɔ nyɔ lɔ anyɔ alo adahɛn dojiɔ, lé yiŋtɔ awa nu do gbɔ yí aso. Hweɖewonuɔ, enu ci amɛ wanɔ keŋ asɔ do adan amɛ alo mɛ lɔ anu nyɔ ɖe abi awa ŋɖe yí nyi mɔ, agbali amɛ lɔ, azui alo ado vɔnvɔn ni. Nɔ nyɔ vale ahan ɔ, enunywitɔ ci wowanɔ yí nyi mɔ woabɔnu kpli enyɔŋci ɖe maɖo.

“Nɔ nake ɖe de le ezo mɛ ɔ, eyi ezo lɔ a cì.”Elododo Wema 26:20.

 Abi oo, nɔ vio lɔ ŋtɔ ásun ji áxo nuxu nɔ mɛ ci yí wa nu koɖi yí afɔku ɖe dajɔɔ, éhɛn axui. Taŋfuin éhɛn anu mɔ (koɖo egbe fafɛ, dawa dan o), “Nyɛŋdekpɔ mɔ nyɔ ci ènu (alo ŋci èwa) nyɔ ahan o.”

 Nɔ èɖui mɔ yeanu ŋci yí jɔ lɔ nɔ woase koɖo yewo ɖe? Nɔ èkpɔ mɔ, woagbevawa ŋɖe koɖo ye viye lɔ yí èlolo abi nubu ɖe dɔ yí èkpɔ mɔ yedabɔnu do nyɔ lɔ ahan kpoŋ ɔ, ŋgbegbe nunui nɔ mɛ ci yí kpa nɔ suklu lɔ alo polisiwo nɔ éƷan o.