Eŋɛnywiwema Matie Tɔ 12:1-50

  • Yesu nyi “Sabati lɔ Xwetɔ” (1-8)

  • Yesu da dɔ̀ nɔ ŋsu ɖeka ci alɔ̀ ku nɔ (9-14)

  • Mawu dɔwavi ci kɔ delɔnnɔ nu le o (15-21)

  • Yesu zan gbɔngbɔn kɔkɔɛ lɔ yí sɔ nya gbɔngbɔnvɔnwo (22-30)

  • Nuvɔn ci wodasɔ ke amɛ o (31, 32)

  • Eku ci aci ɖe sɛn yí wosɔ jenɔshi (33-37)

  • Enujiŋ Ʒonasi tɔ (38-42)

  • Nɔ gbɔngbɔn makɔmakɔ trɔgbɔ va mɛɖe mɛ (43-45)

  • Yesu nɔlɔ koɖo nɔviɛwo (46-50)

12  Hwenɔnuɔ, Yesu to jinukugble ɖeka mɛ vayikɔ le Sabatigbe. Shive ci yi nukplaviwo yí wotɔ jinuku lɔwo sunsun yí tɔ ɖuɖu.  Ci Farizitɔwo kpɔɛ ahan ɔ, wonu nɔ Yesu mɔ: “Kpɔ ɖa! Ao nukplaviwo wakɔ ŋci ese gbe mɔ woŋgbewa le Sabatigbe o.”  Énu nɔ wo mɔ: “Mídehlɛn ŋci Davidi wa hwenu shive ci yɛ koɖo yi mɛwo ba?  Éyi Mawu xwe lɔ mɛ yí xɔ kpɔnnɔ kɔkɔɛwo* yí yɛ koɖo yi mɛwo bɔ yí ɖu. Ese dena gbe mɔ wo le ɖu kpɔnnɔ lɔwo o, vɔ avɔnsatɔwo ɖekɛ yí ɖogbe aɖu wo.  Alo mídehlɛn le Ese lɔ mɛ mɔ avɔnsatɔwo wanɔ dɔ le Sabatigbe le gbedoxɔ lɔ mɛ, gan yí wodedonɔ hwɛ wo ba?  Vɔ ŋnukɔ nɔ mí mɔ, mɛ ci yí gangan wu gbedoxɔ lɔ yí le lɛ.  Nɔ mímɔŋje enyɔ cɛ ci yí nyi, ‘Ŋji mɔ míwo le kunɔ ŋshishi nɔ amɛ, denyi míawa vɔnsawo nɔŋ yɔ’ mɛɔ, mídado hwɛ mɛ ciwo yí dewu hwɛ o.  Ðo Agbetɔvi lɔ yí nyi Sabati lɔ Xwetɔ.”  Ci eso le nɔɔ, éyi Ʒuifuwo nukplaxu. 10  Ŋsu ɖeka ci alɔ̀ ku nɔ le nɔ. Eyi ci woji mɔ yewoado hwɛ yiɔ, wobiɔɛ se mɔ, “Ese na gbe mɔ wo le da dɔ̀ nɔ amɛ le Sabatigbea?” 11  Yesu nu nɔ wo mɔ: “Mi yí le mí mɛ nɔ éwa lɛngbɔ kuɖeka ɖɛ yí lɛngbɔ lɔ je dumɛ ni le Sabatigbe ɖe, dado alɔ̀ ɖaɖa yí aɖi tiɔ? 12  Agbetɔ le veviɖe wu lɛngbɔ! Eyi taɖo ese na gbe mɔ wo le wa nunywi le Sabatigbe.” 13  Yesu nu nɔ ŋsu lɔ mɔ: “Vlu ao lɔ̀.” Eyi evlui yí alɔ̀ lɔ gbɔva shigbe lé evetɔ lɔ le do nɛ. 14  Vɔ Farizitɔwo to yí bla gbeju mɔ yewoawui. 15  Ci Yesu nya ahan ɔ, éso le nɔtɔxu. Amɛ sugbɔ kplɔɛ do, yí eda dɔ̀ nɔ wo pleŋ. 16  Vɔ édo se nɔ wo veviɖe mɔ woŋgbena nɔ mɛɖe anya mɛ ci yenyi o. 17  Nɔ nyɔ ci wonu to enyɔnuɖɛtɔ Ezai ji avamɛ. Énu mɔ: 18  “Anyi dɔwavi ci ŋsɔ ke, ŋdelɔnnɔ nu le kɔ ni o. Yi nu jɔnɔ ji nɔŋ.* Nakɔ anyi gbɔngbɔn do ji. Áwɛ yí jukɔnwo ase ŋci yí nyi enujɔjɔɛwawa gɔnmɛ. 19  Dahwlɛn aɖe koɖo mɛɖe o, kpɔ dado axwa o yí mɛɖe dase yi gbe le mɔganwo ji hɛnnɛ o. 20  Daŋɛ klogbuci ci yí ŋɛŋɛ swi o yí daci kaɖigbanka ci yí jikɔ aci keke ana nɔ hwenu ahɛn enujɔjɔɛwawa va fishiafi o. 21  Le nyɔnɔnwi mɛɔ, yi ŋkɔ ana mɔkpɔkpɔ jukɔnwo.” 22  Yi goduɔ, wohɛn ŋsu ɖeka ci gbɔngbɔnvɔn dokɔ aya nɔ yí enyi ŋkuvitɔnnɔ koɖo nuxumaxotɔ va gbɔ yí eda dɔ̀ ni. Ŋsu lɔ tɔ nuxu xoxo yí gbetɔ nu kpɔkpɔ. 23  Ejiŋ nɔ amɛ sugbɔ ciwo pleŋ yí le nɔ lɔ yí wotɔ biɔbiɔ se mɔ: “De Davidi Vi lɔ yí anyi cɛ ba?” 24  Ci Farizitɔwo siɔ, wonu mɔ: “Gbɔngbɔnvɔnwo ga Bɛlzebul* gbɔ yí ŋsu cɛ xɔ ŋsɛn so yí sɔ nyakɔ gbɔngbɔnvɔnwo.” 25  Ci Yesu nya ŋci yí le susu mɛ nɔ woɔ, énu nɔ wo mɔ: “Nɔ amɛwo le evu wakɔ le fyɔɖuxu ɖe mɛɔ, fyɔɖuxu lɔ gbannɔ yí nɔ amɛwo le vu wakɔ le jugan alo axwe ɖe mɛɔ, dale te o. 26  Ahanke nɔ Satana nyakɔ Satana ɔ, éwakɔ evu koɖo yiɖeki nɛŋ? Ecɛyɛ ɖe, lé fyɔɖuxu yitɔ awɛ ale teɔ? 27  Sɔ kpe niɔ, nɔ Bɛlzebul gbɔ ŋxɔ ŋsɛn le yí sɔ nyanya gbɔngbɔnvɔnwo ɖe, mi gbɔ míwo dokplɔtɔwo xɔ ŋsɛn le yí sɔ nyanya gbɔngbɔnvɔnwoɔ? Ecɛ yí dɔ taɖo míwo dokplɔtɔwo avaɖo kojo nɔ mí. 28  Vɔ nɔ enyi Mawu gbɔngbɔn ŋxɔ yí sɔ nyanya gbɔngbɔnvɔnwoɔ, anyi Mawu Fyɔɖuxu lɔ va mí gbɔ le avomɛ nyɔnɔnwitɔ. 29  Alo lé mɛɖe awɛ aɖo ŋsɛntɔnɔ ɖe xwe mɛ yí alɔ yi nuwo nɔ delé ŋsɛntɔnɔ lɔ yí blɛ gbɔxweɔ? Nɔ dewɛ ahan ɔ, dasun ji alɔ yi nuwo hɛn yi o. 30  Mɛ ci yí dele ŋjiɔ, éfɔn gu do ŋji yí mɛ ci yí debɔnɔ amɛwo doju koɖoŋ kakanɔ wo. 31  “Eyi taɖo ŋnukɔ nɔ mí mɔ, woasɔ nuvɔn koɖo enyɔkpotununu ɖekpokpui ke amɛ; vɔ nɔ mɛɖe nu enyɔkpotu do Mawu gbɔngbɔn lɔ nuɔ, wodasɔ ki o. 32  Le kpɔwɛ mɛ, nɔ mɛɖe nu enyɔvɔn so Agbetɔvi lɔ nuɔ, woasɔ ki; vɔ nɔ mɛɖe nu enyɔvɔn so gbɔngbɔn kɔkɔɛ lɔ nuɔ, wodasɔ ki o, oo, wodasɔ ki le xexe* cɛ mɛ alo ci yí gbɔgbɔ mɛ o. 33  “Mído aci nywi nɔ asɛn ku nywi alo mído aci dɔndɔn nɔ asɛn eku dɔndɔn, ɖo eku ci yí aci ɖe sɛn ɔ, eyi wosɔ jenɔshi. 34  Zakpata viwo, lé míanyi amɛvwinwo gan yí amɔ yewoanu enyɔnywiwoɔ? Enu ci yí wugan ejiɔ, eyi tonɔ le aglan mɛ nɔ amɛ. 35  Amɛnywi nunɔ enyɔnywiwo, ɖo nunywiwo yí ɖɔ yi ji mɛ. Vɔ amɛvwin nunɔ enyɔvwinwo, ɖo nuvwinwo yí ɖɔ yi ji mɛ. 36  Ŋnukɔ nɔ mí mɔ enyɔgbali ɖekpokpui ci amɛwo nunɔɔ, woabiɔ yi kɔnŋta wo le Kojoɖogbe; 37  ɖo ao nyɔwo yí woakpɔ amɔ eɔnyi amɛjɔjɔɛ, eyi ao nyɔwo ke woasɔ do ehwɛ eo.” 38  Eyi esekplamɛtɔ koɖo Farizitɔ ɖewo nu ni mɔ: “Enukplamɛtɔ, wa enujiŋ ɖeka mìakpɔ.” 39  Yesu nu do nu nɔ wo mɔ: “Egbɛvi amɛvwinwo koɖo egbejimanɔtɔwo* jijiɛ mɔ yewoakpɔ enujiŋ, vɔ wodakpɔ enujiŋ ɖe to akpo nɔ enyɔnuɖɛtɔ Ʒonasi tɔ o. 40  Taɖo, shigbe lé Ʒonasi nɔ kpavi gangan lɔ dɔmɛ yí wa ŋkeke amɛtɔn koɖo ezan amɛtɔn nɛɔ, ahanke Agbetɔvi lɔ anɔ nyigban cu mɛ yí awa ŋkeke amɛtɔn koɖo ezan amɛtɔn nɛ. 41  Le kojoɖogbeɔ, Ninivutɔwo afɔn so ku koɖo egbɛviwo yí ado hwɛ wo, ɖo ci Ʒonasi nu Mawu nyɔ nɔ woɔ, wosi yí trɔ ji mɛ. Vɔ mɛ ci yí gangan wu Ʒonasi yí le lɛ. 42  Le kojoɖogbeɔ, fɔde fyɔnyɔnu lɔ afɔn so ku koɖo egbɛviwo yí ado hwɛ wo, ɖo éso keke nyigban lɔ vɔxu yí mɔ yeavase Salomɔ ŋɖɛnyanya. Vɔ mɛ ci yí gangan wu Salomɔ yí le lɛ. 43  “Nɔ gbɔngbɔn makɔmakɔ to le mɛɖe mɛɔ, édannɔ to finiwo yí eshi dele o yí ajijiɛ fini agbɔn domɛ le yí dekpɔnɔ ɖe o. 44  Eyi enunɔ mɔ, ‘Matrɔ yi anyi xomɛ fini ŋso le.’ Nɔ évaɖoɔ, ékpɔnɔ mɔ axwe lɔ le tu, vɔ wokplɔ mɛ yí ɖo acɔ ni. 45  Eyi evayi kplɔnɔ gbɔngbɔnvɔn amadrɛ bu ciwo yí nyinashu wu yiŋtɔ bɔdo yiɖeki nu. Woɖonɔ mɛ lɔ mɛ yí cinɔ mɛ yí lé mɛ lɔ nɔnɔ do vanyinanɔ doji sɔwu sa. Ahan avanɔ nɔ egbɛvi nyinashu cɛwo nɛ.” 46  Hwenu exoxoɔ nuxu nɔ amɛahwa lɔɔ, enɔlɔ koɖo nɔviɛwo le te le xexenu yí jijiɛ mɔ yewoaxo nuxu ni. 47  Eyi taɖo mɛɖeka nu ni mɔ: “Nɔo koɖo nɔviowo le te le xexenu yí jijiɛ mɔ yewoaxo nuxu nɔ eo.” 48  Éɖo ŋci nɔ mɛ lɔ mɔ: “Mi yí nyi nɔnyɛɔ, yí miwo yí nyi nɔvinyɛwoɔ?” 49  Édasɛ yi nukplaviwo yí mɔ: “Kpɔ! Nɔnyɛ koɖo nɔvinyɛwo ke! 50  Ðo mɛɖekpokpui ci yí wakɔ Danyɛ ci yí le jeŋkwi mɛ droɔ, eyi nyi nɔvinyɛŋsu, nɔvinyɛnyɔnu koɖo nɔnyɛ.”

Gɔnmɛnuŋwlɛnŋwlɛn

Alo “kpɔnnɔ ciwo wosɔ ɖo ŋmɛ nɔ Mawu.”
Alo “kpe nɔ anyi se.”
Satana woyɔnɔ ahan.
Kpɔ Enyɔgbe Veviwo mɛ Ðeɖe.
Yi gɔnmɛɖeɖe tiin: “hashiwatɔwo.”