Yi enu ci yí le mɛ ji

Yi yi mɛnyɔwo tɔxu

Èɖo Ŋwi Woa?

Èɖo Ŋwi Woa?

Èwa ɖaŋ hlɛn Jutakpɔxɔ exwe cɛ mɛ tɔwo nywiɖea? Enyɔ, kpɔ mɔ yeatɛnŋ aɖo nyɔbiɔse ciwo yí gbɔgbɔ ŋci ma:

‘Woatrɔ tamɛbubu amɛ tɔ’ gɔnmɛ ɖe? (Rɔm. 12:2)

Denyi enunywi ɖewo wawa kpoŋ yí nyi enyɔ lɔ o. Vɔ mìɖo agbeje mɛ ciŋmɛ mìnyi le xomɛ kpɔ yí awa trɔtrɔ ciwo yí ʒan keŋ awa do Mawu sewo ji.—w23.01, kp. 8-9.

Nɔ mìkpɔkpɔ enu ciwo yí jɔjɔ le xexeɛ mɛ le tele mɛ ɖe, lé mìawa nu le dredrenu doɔ?

Esɔgbe ci mìjinɔ mɔ mìanya lé Bibla mɛ nyɔnuɖɛwo vavamɛ le xexeɛ mɛ do. Dele mɔ mìanu nyɔ ɖe ci yí avama hamɛ lɔ mɛ o, vɔ anyɔ mɔ enyɔ ciwo mìanunɔ asɔnɔgbe koɖo wema ciwo yí Yehowa habɔbɔ lɔ wa. (1 Kor. 1:10)—w23.02, kp. 16.

Lé ʒinʒindoshimɛ Yesu tɔ to akpo nɔ yi dokplɔtɔwo tɔ doɔ?

Deʒan mɔ Yesu agbesɔ yiɖeki jo nɔ Yehowa shigbe lé mìwo wɛni nɛ o, ɖo jukɔn ci mɛ tɔ enyi sɔ yiɖeki na Mawu vɔ. Amɛmaɖoafɛn Yesu nyi, deɖo nuvɔn o. Deʒan mɔ Yesu atrɔ ji mɛ so yi nuvɔnwo nu o.—w23.03, kp. 5.

Lé mìatɛnŋ akpedo mɛbuwo nu yí woaɖonɔ nyɔ ŋci le bɔbɔwoɔ?

Nɔ mìwo ɖoŋciwo nɔnɔ kleŋ ɔ, adɔ yí amɛ sugbɔ ananɔ ɖoŋciwo. Ahanke mìdaxo nuxu so susu sugbɔ nu o. Adɔ yí susu buwo akpɔtɔ ciwo nu mɛbuwo atɛnŋ axo nuxu so.—w23.04, kp. 23.

Nyi yí nyi “Emɔ Kɔkwɛ” ci nu woxo nuxu so le Ezai 35:8 mɛɔ?

Ŋkɔtɔɔ, emɔ gangan ci nu woxokɔ nuxu so le kpɔwɛnyɔnunu mɛ hɛn susu yi emɔ ci Ʒuifuwo azɔn so Babiloni yi wowo xwe ji. Gɔnmɛsese ci yí vale nu le mìwo hwenuɔ? Exwe sanŋdi nɛniɖewo doŋkɔ nɔ exwe 1919 ɔ, Yehowa na yí ŋsu ɖewo ciwo yí vɔnnɔ ni tɔ emɔ lɔ dradra do, Bibla gɔnmɛɖeɖe koɖo yi tata le edɔ lɔwo ciwo wowa mɛ. Mawu mɛwo zɔnkɔ “Emɔ Kɔkwɛ” lɔ ci yí akplɔ wo yi gbɔngbɔn mɛ paradiso mɛ ji, yí woaxɔ shicu ciwo yí Mawu Fyɔɖuxu lɔ ahɛn va.—w23.05, kp. 15-19.

Kpɔwɛ nyɔnu amɛve ciwo nu Elododo Wema eta 9 tɔ xo nuxu soɔ?

Elododo Wema lɔ xo nuxu so amɛyɔyɔ “nyɔnu vɔn” lɔ tɔ ci yí kplɔ amɛ yi ‘ekumɛ’ nu koɖo “ŋununyanya adodwitɔ” ci esɔ sɔ koɖo nyɔnu yí amɛyɔyɔ yitɔ kplɔ amɛ yi “enugɔnmɛsese” koɖo agbe mɛ. (Elo. 9:​1, 6, 13, 18)—w23.06, kp. 22-24.

Lé Mawu dasɛ mɔ yesɔ yeɖeki hwenɔ yí gbewanɔ nu le dredrenu ci ele enu wakɔ koɖo Loti ɔ?

Yehowa kanxle Loti mɔ yi le so le Sodomu yí ashi yi etowo ji. Loti ɖe kuku mɔ yeashi yi Zoa, vɔ Mawu ɖo to yí se enyɔ ci Loti nu.—w23.07, kp. 21.

Nyi nyɔnu ɖe awa nɔ asuɔ kpɔkpɔ mamaɖeɖenuwoɔ?

Éɖo aɖo ŋwi mɔ yedeɖo adonɔ hwɛ yeɖeki o. Ekacaca ci yí le yɛ koɖo Mawu gblamɛ yí ɖo anyi enuvevitɔ ni yí abu tamɛ kpɔ so nyɔnu ɖewo ciwo nu Bibla xo nuxu so yí wose vevi, vɔ ci wodo gbe ɖaɖa nɔ Yehowa ɔ, wokpɔ akɔnfafa. Átɛnŋ agbekpedo nu aze nɔ enu ciwo yí ana aje tetekpɔ mɛ.—w23.08, kp. 14-17.

Nɔ mɛɖe biɔ enyɔ mì se so mìwo jixɔsewo nu ɖe, lé enugɔnmɛsese atɛnŋ akpedo mì nu mìaɖo enyɔ lɔ ŋci koɖo fafa doɔ?

Mìakpɔɛ mɔ nyɔbiɔse lɔ akpedo mì nu mìanya enu ci amɛ lɔ bukɔ kpɔ alo enu ci yí le veviɖe ni. Ecɛ akpedo mì nu mìani ɖoŋci koɖo egbe fafa.—w23.09, kp. 17.

Nyi mìatɛnŋ akpla so lé Mari wɛ yí kpɔ ŋsɛn ci eʒan do mɛɔ?

Ci Mari se mɔ yeavanyi enɔ nɔ Mɛsia lɔɔ, éji kpekpedonu so mɛbuwo gbɔ. Gabriɛli koɖo Elizabɛti do ŋsɛn Mari le gbɔngbɔn mɛ. Mìwo can mìatɛnŋ axɔ ŋsɛn so mìwo kpena xɔsetɔwo gbɔ.—w23.10, kp. 15.

Lé Yehowa atɛnŋ aɖo mìwo gbedoɖawo ŋci doɔ?

Éɖo egbe mɔ yease mìwo gbedoɖawo yí egbekpɔnɔ mɔ enu ci yí mìbiɛ sɔgbe koɖo dro yitɔ ma. (Ʒer. 29:12) Wotɛnŋ wa gbedoɖa ŋmɛɖekɛwo nɔ Yehowa, vɔ yí ana ɖoŋci ciwo yí to vo, gan ádo alɔ mì gashiagamɛ.—w23.11, kp. 21-22.

Rɔmatɔwo 5:2 xo nuxu so “emɔkpɔkpɔ” nu, vɔ nyi yí taɖo wogbexo nuxu so nu le kpukpui 4 tɔ lɔ mɛɔ?

Nɔ wonu eŋɛnywi lɔ nɔ mɛɖeɔ, atɛnŋ ana akpɔkpɔ emɔ mɔ yeavanɔ agbe le paradiso mɛ le nyigban ji. Vɔ ci etotoɔ cukaɖawo mɛ yí dodoɔ ji yí gbenya mɔ ye nu kpekɔ nɔ Mawu ɔ, édɔ yí yi mɔkpɔkpɔ lɔ va sɛnnɔŋ doji yí vanyinɔ enuŋtɔŋtɔ ni yí ekpɔɛni mɔ eye yí woɖo egbe lɔ nɔ.—w23.12, kp. 12-13.