Yi enu ci yí le mɛ ji

Yi yi mɛnyɔwo tɔxu

ENUKPLAKPLA NYƆTA 49

EHAJIJI 147 Agbe Mavɔ Gbe Ci Mawu Ðo

Àtɛnŋ Anɔ Agbe Tɛgbɛɛ​—Lé Anyi Ahan Doɔ?

Àtɛnŋ Anɔ Agbe Tɛgbɛɛ​—Lé Anyi Ahan Doɔ?

“Amɛshamɛ ci yí a kpɔ Evi lɔ yí a xɔɛ ji se, á [va] kpɔ agbe mavɔmavɔ.”ƷAN 6:40.

SUSU VEVI LƆ

Mìaxo nuxu so lé amɛshiaminɔwo koɖo lɛngbɔ bu mɛ tɔwo akpɔ nyɔna so Yesu Kristo vɔnsa lɔ mɛ do.

1. Susu ci mɛɖewo tɛnŋ ɖo do agbe tɛgbɛɛ nɔnɔ nuɔ?

 AMƐ sugbɔ lenɔ ŋkuvi do enu ci woɖunɔ nu yí tekpɔ yí tenɔ kanmɛ blaŋblaŋ keŋ anɔ lanmɛsɛn mɛ. Vɔ wodekpɔnɔ emɔ mɔ yewoanɔ agbe tɛgbɛɛ o. Emɔkpɔkpɔ mɔ woanɔ agbe tɛgbɛɛ tɛnŋ ze shigbe enumasɔgbe nɛ yí denyi enu ci wodrɔnɔ kpetii o, sɔ kudo cukaɖa ciwo wodonɔ go le shinshin mɛ ŋci. Ele ahan gan, Yesu xo nuxu nywi so “agbe mavɔ” nu, shigbe lé eze le Ʒan 3:16 koɖo 5:24 mɛ nɛ.

2.Ʒan eta 6 nu so agbe mavɔ nuɔ? (Ʒan 6:​39, 40)

2 Gbeɖekaɔ, Yesu wa kpɔnnɔ koɖo kpavi enujiŋtɔ yí sɔ na ŋɖuɖu amɛ kotokun nɛniɖe. a Ecɛ nyi enukpacamɛ, vɔ enyɔ ci evanu le yi ŋkegbu yɛ gbeɖyi vɔnvɔn haan. Amɛahwa lɔ kplɔɛdo yi Kafanawumu le fini yí dejinjin le Galile xu tu o, yí le nɔɔ, énu nɔ wo mɔ agbetɔwo atɛnŋ afɔn yí agbevanɔ agbe tɛgbɛɛ. (Hlɛn Ʒan 6:​39, 40.) Ci enyi ahan ɔ, bu tamɛ kpɔ so ao xlɔwo koɖo ao mɛ vevi ciwo yí kuwo nu. Yesu nyɔ lɔwo dasɛ mɔ amɛ sugbɔ ciwo yí ku atɛnŋ afɔn yí eo koɖo ao mɛ veviwo atɛnŋ anɔ agbe tɛgbɛɛ! Vɔ, nyɔ ciwo Yesu nu kplɔɛdo le Ʒan eta 6 mɛ gɔnmɛsese gbɔnnu nɔ amɛ sugbɔ. Mína mìalé ŋkuvi do yi nyɔ lɔwo nu sɔwu.

3. Sɔ koɖo Ʒan 6:51 ɖe, lé Yesu nu so yiŋtɔ nuɔ?

3 Amɛahwa ci yí le Kafanawumu kpɔ ekacaca ci yí le gblamɛ nɔ kpɔnnɔ ciwo Yesu na wo vayi yɛ koɖo mana ci Yehowa na wowo tɔgbiwo. Enuŋwlɛŋwlɛ lɔwo yɔ mana lɔ mɔ “kpɔnnɔ ci yí so jeŋkwimɛ.” (Eha. 105:40; Ʒan 6:31) Yesu zan mana lɔ keŋ sɔ kpla enuvevi ɖeka wo. Ci mana lɔ nyi ŋɖuɖu enujiŋtɔ ci yí so Mawu gbɔ can ɔ, mɛ ciwo yí ɖui vaku le yiyimɛ. (Ʒan 6:49) Vɔ, Yesu yɔ yiŋtɔ mɔ “kpɔnnɔ adodwi ci yí so jeŋkwimɛ,” “kpɔnnɔ Mawutɔ,” koɖo “agbe kpɔnnɔ.” (Ʒan 6:​32, 33, 35) Yesu nu vovototo vevi ci yí le gblamɛ nɔ mana ci woɖu lɔ koɖo yiŋtɔ. Énu mɔ: “Ŋ nyi agbe kpɔnnɔ lɔ ci yí ɖyi so jeŋkwimɛ. Nɔ́ amɛ ɖe ɖu kpɔnnɔ lɔ á nɔ́ agbe mavɔmavɔ.” (Hlɛn Ʒan 6:51.) Ʒuifu cɛwo caka le wowoɖekiwo mɛ. Lé Yesu awɛ anu mɔ yeɖyi so jeŋkwi mɛ shigbe “kpɔnnɔ” ci yí wugan wu mana ci Mawu na yewo tɔgbiwo enujiŋtɔ ma? Yesu gbenu enyɔ vevi bu ci enu mɔ: “Kpɔnnɔ lɔ nyi Anyi ŋcilan ci [nava] na.” Enyɔ ci ejikɔ anu teŋ ɔ? Mìɖo aji mɔ mìamɔŋje nyɔ cɛ mɛ, ɖo ɖoŋci lɔ dasɛ mɔ mìwo koɖo mìwo mɛveviwo atɛnŋ avanɔ agbe tɛgbɛɛ dru. Mína mìakpɔ enyɔ ci Yesu jikɔ anu teŋ.

AGBE KPƆNNƆ LƆ KOÐO YI ŊCILAN

4. Nyi yí taɖo enyɔ ci Yesu nu kpaca mɛɖewoɔ?

4 Yesu nu mɔ: “Ŋcilan ci Ŋ na dota nɔ agbe xexe lɔ tɔ.” Ci enu nyɔ cɛwoɔ, ecaka mɛɖewo ciwo yí ɖokɔto yi. Bui wobuibuiɛ mɔ yi asɔ yi ŋcilan jo nɔ yewo yí yewoaɖu yí anyi amɛlanɖuɖu han a? (Ʒan 6:52) Do jeshi enyɔ kpacamɛ ci Yesu nu kpi: “Nɔ mí de ɖu Agbetɔ Vi lɔ ŋcilan, yí mí de nu Yi hùn, agbe ɖe de le mí mɛ o.”—Ʒan 6:53.

5. Nyi yí taɖo mìatɛnŋ akando ji mɔ Yesu denukɔ nɔ amɛwo mɔ wo le nu ehun ŋtɔŋtɔ yetɔɔ?

5 So keke Nowe hwenu yí Mawu gbe mɔ agbetɔwo ŋgbeɖu ehun o. (Gɔnm. 9:​3, 4) Yehowa gbetrɔ yí gbe nyɔ cɛ le Ese ci edo nɔ Izraɛliviwo mɛ. “Woawu” mɛɖekpokpui ci yí aɖu ehun. (1 Ese. 7:27.) Yesu can tɛ gbe do Ese cɛ ji. (Mt. 5:​17-19) Eyi taɖo enumabukpɔ enyi mɔ Yesu ado ŋsɛn Ʒuifu jukɔn lɔ mɔ yi le ɖu ŋcilan yetɔ alo anu ehun ciwo yí le ekanmɛ nɔ ye. Ewaɖeɔ, ci Yesu nu enyɔmasekpɔ cɛwoɔ, ékplakpla amɛwo enu ci woawa keŋ akpɔ “agbe mavɔ.”—Ʒan 6:54.

6. Lé mìamɔŋje Yesu nyɔ ci enu mɔ woaɖu ye gbaza yí anu ye hun gɔnmɛ doɔ?

6 Susu ci yí le Yesu nyɔ lɔ mɛ teŋ ɔ? Eze petii mɔ, Yesu xokɔ nuxu le kpɔwɛnyɔnunu mɛ shigbe lé exo nuxu nɔ nyɔnu Samaritɔ lɔ vayi nɛ mɔ: “Amɛ ɖekpokpwi ci yí a nu eshi ci yí Na ni ɔ, shikɔ da gbe cii o. Eshi ci yí Na ni a trɔsun etɔjiji ci yí a jijiɛ keke [ani agbe] mavɔ.” (Ʒan 4:​7, 14) b Yesu denukɔ nɔ nyɔnu Samaritɔ lɔ mɔ nɔ yɛnu eshi gbali kpoŋ ɔ, yɛakpɔ agbe mavɔ o. Ahanke denukɔ nɔ amɛahwa ci exo nuxu nɔ le Kafanawumu mɔ nɔ woɖu ye gbaza ŋtɔŋtɔ yí nu ehun ŋtɔŋtɔ yetɔɔ, woakpɔ agbe mavɔ o.

HWENU AMƐVE ÐEKAWO CIWO MƐ YESU ZAN ENU CIWO YÍ ÐYI NƆNƆ LE

7. Enyɔ ciwo yí mɛɖewo nu so Ʒan 6:53 mɛ nuɔ?

7 Cɔcitɔ ɖewo nunɔ mɔ Yesu nyɔ ciwo yí le Ʒan 6:53 mɛ kuso woaɖu yi gbaza yí anu yi hun nyi kpɔwɛ nɔ Axwetɔ Fiɛfiŋɖuɖu lɔ, ɖo gahunnɔtɔ́ mɛɔ, nyɔ huntɔ hanke egbenu. (Mt. 26:​26-28) Wonu mɔ mɛɖekpokpui ci yí va Axwetɔ Fiɛfiŋɖuɖu lɔ ɖo aɖu kpɔnnɔ koɖo vɛn ci wosɔ tonɔ ŋkɔ nɔ amɛshiamɛ. Esɔgbe ahan a? Ele veviɖe mɔ mìaji ɖoŋci lɔ ɖo xweshiaxweɔ, agbetɔ miliɔn nɛniɖe yí vabɔnɔ doju koɖo mì le wana cɛ hwenu. Mìakpɔ vovototo ciwo yí le enyɔ ciwo yí Yesu nu le Ʒan 6:53 koɖo enyɔ ciwo yí enu le Axwetɔ Fiɛfiŋɖuɖu lɔ hwenu.

8. Vovototo ɖewo ciwo yí le enujɔjɔ amɛve lɔwo mɛɔ? (Kpɔ foto lɔ hɛnnɛ.)

8 Mìakpɔ vovototo amɛve le nɔnɔmɛ cɛwo mɛ. Ŋkɔtɔ, hwenu koɖo fini yí Yesu nu nyɔ ciwo yí le Ʒan 6:​53-56 mɛɔ? Énu nyɔ cɛwo nɔ Ʒwifu amɛahwa lɔwo le exwe 32 K.H. le Galile. Ecɛ nyi exwe ɖeka han doŋkɔ nɔ hwenu evaɖo Axwetɔ Fiɛfiŋɖuɖu lɔ le Ʒerusalɛmu. Amɛvetɔ, miwo yí enu yi nyɔ lɔwo nɔɔ? Sugbɔtɔ le mɛ ciwo yí ɖokɔ to yi le Galile nyi mɛ ciwo yí ŋcilanmɛ ʒan ciwo gbɔ ekpɔ nɔ wo le hwenu kleŋ ɖe mɛ le veviɖe nɔ wo sɔwu gbɔngbɔn mɛ nu ciwo yí ʒan wo. (Ʒan 6:26) Nɔ mìanuiɔ, nɔ Yesu nu nyɔ ɖe ci gɔnmɛsese gbɔnnu nɔ wowo kpoŋ vɔ wobunɔ xɔse ci woɖo do nu zeɖeka. Yi nukplavi ɖewo ŋtɔkpu can mi kplɔkplɔɛ do. (Ʒan 6:​14, 36, 42, 60, 64, 66) Sɔ enu ci yí jɔ lɔ sɔ koɖo ci yí vajɔ exwe ɖeka han godu le exwe 33 K.H. gayimɛ Yesu ɖo Axwetɔ Fiɛfiŋɖuɖu lɔ. Le hwenɔnu yɛɔ, apotru egbejinɔtɔ 11 yitɔ lɔwo le koɖi, ci wodemɔŋje enu ciwo ekpla wo mɛ pleŋ nywiɖe can. To akpo nɔ amɛ sugbɔtɔ ciwo yí le Galileɔ, yi apotru egbejinɔtɔ lɔwo kandoji mɔ Yesu nyi Mawu Vi ci yí ɖyi so jeŋkwi mɛ. (Mt. 16:16) Ékanfu wo mɔ: “Míwo ɔ, mí nyi amɛ ciwo yí doji koɖo Ŋ le Anyi efunkpekpewo mɛ.” (Luiki 22:28) Vovototo amɛve ŋtɔ́wo ɖekɛ dasɛ mɔ, Yesu nyɔ ciwo yí le Ʒan 6:53 dedredreɛ enu ci yí jikɔ avajɔ le Axwetɔ Fiɛfiŋɖuɖu lɔ mɛ o. Ðo le nɔɔ, vovototo lɔwo gbeze haan.

Ʒan eta 6 nu mɔ Yesu xokɔ nuxu nɔ Ʒuifu amɛahwa ciwo yí le Galile (emiɔmɛ). Exwe ɖeka goduɔ, éxo nuxu nɔ gbɛbɔbɔ hwɛhwɛ ɖeka ciwo yí nyi yi apotru egbejinɔtɔwo le Ʒerusalɛmu (ɖushimɛ) (Kpɔ mamamɛ 8)


ENYƆ CƐWO KAN EO CAN

9. Gbɛbɔbɔ ci nu Yesu xokɔ nuxu so le Axwetɔ Fiɛfiŋɖuɖu lɔ hwenuɔ?

9 Le Axwetɔ Fiɛfiŋɖuɖu hwenuɔ, Yesu sɔ kpɔnnɔ mahwanmahwan na apotru yitɔwo yí nu nɔ wo mɔ ecɛ le dumɛ nɔ ye gbaza. Égbesɔ vɛn nɔ wo yí nu nɔ wo mɔ yɛle dumɛ nɔ “ehun enublabla tɔ lɔ.” (Maki 14:​22-25; Luiki 22:20; 1 Kor. 11:24) Enyɔ cɛ le veviɖe sugbɔ. Wowa enublabla yoyu cɛ koɖo “[gbɔngbɔn mɛ] Izraɛli xwe lɔ” ci yí avanɔ “Mawu Fyɔɖuxu lɔ mɛ,” denyi koɖo agbetɔwo pleŋ yɔ o. (Ebre. 8:​6, 10; 9:​15, NWT) Apotru lɔwo demɔŋje nyɔ ŋtɔ́ mɛ le gaxoxo ŋtɔ́ mɛ o, vɔ dajinjin o, woavasɔ gbɔngbɔn kɔkɔɛ shi ami nɔ wo yí avasɔ wo do enublabla yoyu lɔ mɛ keŋ nɔ woavanɔ koɖo Yesu le jeŋkwi mɛ.—Ʒan 14:​2, 3.

10. Lé enyɔ ciwo yí Yesu nu le Galile to akpo nɔ enyɔ ciwo yí enu le Axwetɔ Fiɛfiŋɖuɖu lɔ mɛ doɔ? (Kpɔ foto lɔ hɛnnɛ.)

10 Do jeshi mɔ le Axwetɔ Fiɛfiŋɖuɖu lɔ hwenuɔ, Yesu sɔ susu ɖo “lɛngbɔha hwɛhwɛ” lɔ ji. Apotru egbejinɔtɔ yitɔ ciwo yí le xɔ lɔ mɛ koɖi le hwenɔnu yí nyi amɛ ŋkɔtɔwo nɔ gbɛbɔbɔ hwɛhwɛ cɛ. (Luiki 12:32) Wowo yí nyi mɛ ciwo yí Yesu nu mɔ wo le ɖu kpɔnnɔ koɖo vɛn lɔ. Eyi mɛbu ciwo yí avanɔ gbɛbɔbɔ ŋtɔ́ mɛ can aɖu kpɔwɛŋɖuɖu lɔ nɔ wova Axwetɔ Fiɛfiŋɖuɖu lɔ duu. Wowo yí nyi mɛ ciwo yí avakpɔ texwe le jeŋkwi mɛ le Yesu gbɔ. Eyi taɖo vovototo le nyɔ ciwo yí Yesu nu le Axwetɔ Fiɛfiŋɖuɖu lɔ mɛ koɖo enyɔ ciwo enu vayi nɔ amɛahwa ci yí bɔ le Galile. Enyɔ ciwo yí Yesu nu vayi le Axwetɔ Fiɛfiŋɖuɖu lɔ mɛ yikɔ nɔ gbɛbɔbɔ hwɛhwɛ lɔ ɖekɛ. Yi enyɔ ciwo enu le Galile yikɔ nɔ amɛ sugbɔ sugbɔ wo.

Amɛ ciwo yí ɖunɔ kpɔnnɔ lɔ yí nunɔ vɛn lɔ nyi gbɛbɔbɔ hwɛhwɛ ɖeka, vɔ “mɛɖekpokpui” ci yí atɛnŋ aɖo xɔse do Yesu vɔnsa lɔ nuɔ, akpɔ agbe mavɔ (Kpɔ mamamɛ 10)


11. Enyɔ ci Yesu nu le Galile ci yí dasɛ mɔ dexokɔ nuxu so gbɛbɔbɔ hwɛhwɛ lɔ nuɔ?

11 Hwenu Yesu le Galile le exwe 32 K.H. ɔ, Ʒuifu ciwo yí jikɔ mɔ yi le wa kpɔnnɔ nɔ yewo yí exokɔ nuxu nɔ tiin. Vɔ Yesu yɛ tekpɔ nɔ woamɔŋje ŋɖeka ci yí le veviɖe sɔwu ŋɖuɖu. Enu lɔ atɛnŋ ana wo agbe mavɔ. Yí Yesu nu mɔ amɛ ciwo yí ku atɛnŋ agbevafɔn le ŋkeke kpɛtɛkpɛtɛwo mɛ yí anɔ agbe tɛgbɛɛ. Denyi amɛcancan kankin ciwo hlɛnhlɛnmɛ desugbɔ lɔwo nu exokɔ nuxu so o, shigbe lé eɖo gbe nɔ wowo can le Axwetɔ Fiɛfiŋɖuɖu lɔ mɛ nɛ o. Ewaɖeɔ, le Galile yɛɔ, nyɔna ciwo yí agbetɔwo pleŋ avakpɔ ji yí esɔ susu hɛn yi. Eyi taɖo enu mɔ: “Nɔ́ amɛ ɖe ɖu kpɔnnɔ lɔ á nɔ́ agbe mavɔmavɔ; . . . Kpɔnnɔ lɔ nyi ŋcilan ci Ŋ na dota nɔ agbe xexe lɔ tɔ.”—Ʒan 6:51. c

12. Nyi yí le veviɖe gbɔxwe mìakpɔ nyɔna ciwo nu Yesu xo nuxu soɔ?

12 Yesu denukɔ nɔ Ʒuifu ciwo yí le Galile mɔ amɛwo pleŋ, ɖevi ciwo woavaji can akpɔ shicu ci nyɔ yenukɔ le nɔ o. Mɛ ciwo ɖekɛwo yí ‘ɖu kpɔnɔ lɔ,’ ciwo yí ɖo xɔse do nu yí akpɔ nyɔna so mɛ. Amɛ sugbɔ ciwo yí nunɔ mɔ yewonyi Kristotɔwo kpɔɛni mɔ nɔ yewovlɛ yí xɔ Yesu ji seɔ, yewoakpɔ agbe yí wonunɔ mɔ eyi nyi yewo hwlɛngantɔ. (Ʒan 6:29) Vɔ mɛɖewo le amɛahwa lɔwo mɛ ciwo yí xɔ Yesu ji se sa so gbeɖi ɖɛ. Nyi yí taɖo enu cɛ jɔɔ?

13. Nyi yí le veviɖe gbɔxwe woanyi Kristo nukplavi adodwiɔ?

13 Amɛ sugbɔ le amɛahwa ciwo Yesu na ŋɖuɖu lɔwo mɛ sɔ jijɔ kplɔnɔ Yesu do, nɔ évlɛ yí nakɔ wo enu ciwo wojijiɛ lɔ duu. Edɔ̀ ciwo edakɔ nɔ wo enujiŋtɔ, ŋɖuɖu ci wonakɔ wo gbali, alo nukplamu ciwo yí sɔ koɖo ciwo wojijiɛwo yí jɔkɔ eji nɔ wo. Vɔ Yesu dasɛ mɔ ye dokplɔtɔ adodwiwo ɖo awa nu wu ahan. Deva nyigban ji keŋ avakpɔ ŋcilanmɛ ʒanwo gbɔ nɔ agbetɔwo kpoŋ o. Vɔ woɖo awa do amɛyɔyɔ yitɔ ci yí nyi “mí va Ŋ gbɔ” ji yí axɔgbe keŋ awa do enuɖekpokpui ci ekpla wo ji.—Ʒan 5:40; 6:44.

14. Nyi mìɖo awa gbɔxwe akpɔ nyɔna so Yesu ŋcilan koɖo yi hun lɔ mɛɔ?

14 Yesu tɛgbe do ji nɔ amɛahwa lɔwo mɔ woɖo aɖo xɔse. Do nyi nuɔ? Do ŋsɛn ci yí le yi ŋcilan koɖo ehun ci ejikɔ avasɔ savɔn do ta nɔ amɛwo yí ahwlɛn wo gan. Xɔse ŋtɔ́ le veviɖe nɔ Ʒwifu ŋtɔ́wo yí nɛnɛ yí ele veviɖe nɔ mìwo can gbɛ nɛ. (Ʒan 6:40) Nyɔnɔnwi yɔ, gbɔxwe mìakpɔ nyɔna so Yesu ŋcilan koɖo ehun yitɔ mɛ shigbe lé wonui le Ʒan 6:53 lɔ mɛ nɛɔ, mìɖo aɖo xɔse do tafɛnvɔnsa lɔ nu. Mɔnukpɔkpɔ cɛ hun nɔ agbetɔ sugbɔ sugbɔ.—Efe. 1:7.

15-16. Enuvevi ciwo mìkpla le Ʒan eta 6 mɛɔ?

15 Enyɔ ciwo yí le Ʒan eta 6 mɛ le veviɖe sugbɔ nɔ mìwo koɖo mìwo mɛ veviwo gbɛ. Yi nyɔ lɔwo dasɛ lé Yesu wanɔ xomɛvu sugbɔ nɔ agbetɔwo do. Hwenu ele Galileɔ, éda edɔ̀ nɔ dɔ̀nɔwo, ékpla nu wo so Fyɔɖuxu lɔ nu yí ci ŋɖuɖu hwedo amɛwoɔ, ékpɔ éʒan ŋtɔ́ gbɔ nɔ wo. (Luiki 9:11; Ʒan 6:​2, 11, 12) Ci yí gbele veviɖe sɔwuɔ, ékpla nu amɛwo mɔ eye yí nyi “agbe kpɔnnɔ” lɔ.—Ʒan 6:​35, 48.

16 mɛ ciwo emɔ wonyi “lɛngbɔ bu mɛ tɔwo” deɖo aɖu kpɔnnɔ lɔ yí anu vɛn lɔ le Axwetɔ Fiɛfiŋɖuɖu lɔ hwenu exwe kpekpe ɖekaɖeka duu o. (Ʒan 10:16) Ele ahan gan, wokpɔnɔ nyɔna so Yesu Kristo ŋcilan koɖo ehun yitɔ lɔ mɛ. Wowanɔ ecɛ ci woɖo xɔse do Yesu Kristo tafɛnvɔnsa lɔ nu ci yí avahwlɛn wo gan. (Ʒan 6:53) Vɔ mɛ ciwo yí ɖunɔ kpɔnnɔ lɔ yí nunɔ vɛn lɔ dasɛ mɔ yewole nublabla yoyu lɔ mɛ yí yewoavanɔ jeŋkwi Fyɔɖuxu lɔ mɛ. Eyi taɖo nɔ mìle amɛshiaminɔwo mɛ alo lɛngbɔ bu mɛ tɔwo mɛɔ, exolɔlɔ ci yí le Ʒan eta 6 le veviɖe nɔ mì sugbɔ. Etɛ gbe do enu ci yí taɖo ele veviɖe mɔ mìɖo aɖo xɔse keŋ gbɔxwe yí akpɔ agbe mavɔ.

EHAJIJI 150 Ji Mawu yí Akpɔ Hwlɛngan

a Mìxo nuxu so Ʒan 6:​5-35 le nyɔta ci yí vayi mɛ.

b Eshi ci Yesu yɔ le dumɛ nɔ enu ciwo Yehowa nanɔ mì keŋ nɔ mìakpɔ agbe mavɔ.

c Ʒan eta 6 zan enyɔgbe ‘mɛɖekpokpui’ koɖo “amɛshamɛ” yí xokɔ nuxu so mɛ ciwo yí atɛnŋ akpɔ agbe mavɔ nu.—Ʒan 6:​35, 40, 47, 54, 56-58.