Yi enu ci yí le mɛ ji

Yi yi mɛnyɔwo tɔxu

Èɖo Ŋwi Woa?

Èɖo Ŋwi Woa?

Èwa ɖaŋ hlɛn Jutakpɔxɔ exwe cɛ mɛ tɔwo nywiɖea? Enyɔ, kpɔ mɔ yeatɛnŋ aɖo nyɔbiɔse ciwo yí gbɔgbɔ ŋci ma:

Kpɔwɛ ci Yehowa ɖo le lé woawa nu do nyɔnuwo nu mɛɔ?

Deɖenɔ nyɔnuwo do akpo nɔ ŋsuwo o, yí delɔn ŋsuwo nyɔ gbɔ wu nyɔnuwo o. Éɖonɔ to wo. Yehowa sɔnɔ ɖe le lé enu wakɔ nɔ nyɔnuwo koɖo wowo cukaɖawo ji. Ékannɔdo wo ji mɔ woawa edɔ ci yeɖo nɔ wo.—w24.01, kp. 15-16.

Lé mìatɛnŋ awa do nukplamu nywi ci yí le Efezitɔwo 5:7 ci yí mɔ: “Mí ŋgbe do eha ɖe koɖo nɛnɛ mɛwo” jiɔ?

Pɔlu kanxle mì mɔ mìwo ŋgbedo egbɛ koɖo mɛ ciwo yí adɔ agbɔnnu nɔ mì mɔ mìawa do Yehowa sewo ji o. Mɛ ciwo mìdonɔ eha koɖo desɛn mɛ ciwo mìkpɔnɔ ŋmɛŋmɛ ɖekɛwo ji o, vɔ mɛ ciwo mìkannɔseŋ koɖo le Ɛntɛnɛti jugbajahadoxuwo ji le mɛ hɛnnɛ.—w24.03, kp. 22-23.

Ŋsukankannyɔ ciwo mìɖo agbeɔ?

Mìɖo agbe ŋsunyɔ ciwo yí sonɔ mìwo xlɔwo gbɔ, enyɔkpacamɛ ciwo woŋwlɛnɔ so Yehowa mɛwo nu le eka ji koɖo xɔsegbetɔ ciwo yí wlanɔ mɛ ciŋmɛ wonyi yí wanɔ nu shigbe mɔ wosɔ ɖe le mìwo ŋɛdu lɔ ji hannɛ.—w24.04, kp. 12.

Nyi mìnya koɖo nyi mìdenya kuso lé Yehowa aɖo kojo nɔ Efyɔ Salomɔ, mɛ ciwo yí ku le Sodomu koɖo Gomora koɖo le eshiɖɔɖɔ lɔ mɛɔ?

Mìdenya mɔ Yehowa sɔ gbeta mɔ eku tɛgbɛɛ tɔ yí mɛɖekamɛɖeka ku hwenɔnu o. Vɔ, mìnya mɔ énya enu lɔwo pleŋ yí eɖɔ koɖo ŋshishikuku.—w24.05, kp. 3-4.

Ci Mawu le shigbe “Ekpe” nɛ ɖe, kankandoji ci ena mìɔ? (2 Ese. 32:4)

Mìatɛnŋ aji bexu le Yehowa gbɔ. Yehowa nyi mɛ ci ji woatɛnŋ akando, éwanɔ do yi gbeɖuwo ji tɛgbɛɛ. Yehowa detrɔnɔ o, yi nɔnɔmɛwo koɖo enu ciwo yí edrɔdrɔ mɔ yeawawo detrɔnɔ gbeɖe o.—w24.06, kp. 26-28.

Nyiwo yí atɛnŋ akpedo eo nu yi navoŋ le hamɛ yoyu ɖe mɛɔ?

Kando Yehowa ji, yí akpedo eo nu shigbe lé ekpedo mɛɖewo ciwo yí wa vɔnsa sugbɔwo yí wa Mawu dro ɛnɛ. Ŋgbesɔ hamɛ ci mɛ èle yɛ sɔ sɔsɔ koɖo hamɛ ci mɛ èso le o. Wanɔ dɔ sugbɔ le hamɛ yoyu lɔ mɛ, yí aɖo xlɔ yoyuwo.—w24.07, kp. 26-28.

Nyi mìkpla so labalu amɛtɔn ciwo le Matie eta 25 mɛɔ?

Lɛngbɔ koɖo gbɔgbɔɛwo labalu lɔ tɛgbe do ji mɔ woɖo akpɔtɔ anɔ gbeji. Le labalu ci Yesu do kuso cugbejɛ lealɔji lɔ nuɔ, amatɔn nyi ŋɖɛmanyatɔ yí amatɔn dasɛ mɔ yewonyaŋɖɛ le wo mɛ. Wodrado ɖɛ yí le zanŋte yí le gbesɔsɔ. Eyi le talɛntowo labalu Yesu tɔ lɔ mɛɔ, étɛgbe do enu ci yí taɖo ele veviɖe mɔ woɖo abi le edɔ sɛnsin wawa mɛ.—w24.09, kp. 20-24.

Lé exɔ ci mɛ woato aɖo Salomɔ gbedoxɔ lɔ mɛ yi ji doɔ?

Le 2 Kronika 3:4 mɛɔ, alɔnu wema xoxuitɔwo ŋwlɛ “120” yí ewa mɛta 53 ci nyinyiɛ afɔgba (175). Vɔ wema ɖeka ci nu kankandoji le nu mɔ eyi ji “kude 20,” alo mɛta 9 han (afɔgba 30). Ewa shigbe mɔ ecɛ hɛn susu yi lé gbedoxɔ lɔ gliwo gangan do nɛ.—w24.10, kp. 31.

Sumɔsumɔdɔwatɔ ɖe “aɖe nyɔnu kuɖeka” ɖe, yi gɔnmɛ ɖe’? (1 Tim. 3:12)

Yi gɔnmɛ yí nyi mɔ áɖe nyɔnu kuɖeka yí deɖo awa gbɔdɔndɔn masɔkoɖose nu ɖe o. Gbesɔ kpe niɔ, dawanɔ ŋkuvi nɔ nyɔnu buwo shigbe aji wo nɛ gbeɖe o.—w24.11, kp. 19.

Nyi yí taɖo mìatɛnŋ anu amɔ Ʒan 6:53 dededreɛ ŋci yí jijiɛ avajɔ le Axwetɔ Fiɛfiŋɖuɖu lɔ mɛɔ?

Ʒan 6:53 nu mɔ woɖo aɖu Yesu ŋcilan yí anu yi hun. Yesu nu nyɔ cɛwo nɔ Ʒwifu amɛahwa lɔwo ciwo yí ɖo aɖo xɔse do nu le exwe 32 K.H., le Galile. Vɔ, éɖo Axwetɔ Fiɛfiŋɖuɖu lɔ exwe ɖeka han godu le Ʒerusalɛmu. Le enɔɔ, Yesu xo nuxu nɔ mɛ ciwo yí avaɖu fyɔ koɖi le jeŋkwi mɛ.—w24.12, kp. 10-11.