Yi enu ci yí le mɛ ji

Yi yi mɛnyɔwo tɔxu

Enyɔbiɔse Ciwo Yí So Yi Hlɛntɔwo Gbɔ

Enyɔbiɔse Ciwo Yí So Yi Hlɛntɔwo Gbɔ

Ci woji Yesu ɖegbɔ ɖe, nyi yí taɖo Ʒozɛfu koɖo Mari kpɔtɔ ci Bɛtɛlɛxɛmu yí wodetrɔ yi wowo xwe le Nazarɛti ɔ?

Bibla denui o, vɔ énu enyɔ ɖeka ci yí akpedo mì nu mìakpɔ ŋci yí taɖo wosɔ gbeta cɛ.

Mawudɔla lɔ nu nɔ Mari mɔ yɛafɔn fu yí aji evi ɖeka. Hwenu mawudɔla lɔ nu enyɔ cɛɔ, Mari koɖo Ʒozɛfu le Nazarɛti, Ʒozɛfu-wo xwe le Galile. (Luiki 1:26-31; 2:4) Le yiyimɛ ci wogbɔ so Eʒipti ɔ, wotrɔ yi Nazarɛti. Hunnɔtɔxu yí Yesu shin le nɛ, eyi wovatɔ yɔyɔɛ mɔ Nazarɛtitɔ. (Mt. 2:19-23) Eyi taɖo nɔ woxokɔ nuxu so Yesu, Ʒozɛfu koɖo Mari nuɔ, Nazarɛti nu vanɔ tamɛ nɔ mì.

Elizabɛti ci yí nɔnɔ Ʒuda nyi Mari xomumɛtɔ ɖeka. Elizabɛti nyi avɔnsatɔ Zakari ashiɛ. Évanyi Ʒan amɛʒindoshimɛtɔ nɔlɔ. (Luiki 1:5, 9, 13, 36) Mari va yi ji Elizabɛti kpɔ yí nɔ gbɔ keke wa wleci amɛtɔn le Ʒuda. Le yi goduɔ, étrɔ yi Nazarɛti. (Luiki 1:39, 40, 56) Ecɛ na yí Mari jeshi Ʒuda ɖɛ.

Le yi goduɔ, Ʒozɛfu so le Nazarɛti yí yi Bɛtɛlɛxɛmu, ɖo Rɔmatɔwo do ese mɔ mɛshiamɛ le yi ‘na ŋkɔ’ le yiŋtɔ ju mɛ. Enyɔnuɖɛ ɖeka nu mɔ Bɛtɛlɛxɛmu yí woɖo aji Mɛsia lɔ do. (Luiki 2:3, 4; 1 Sam. 17:15; 20:6; Mis. 5:2) Ci Mari ji Yesu ɖegbɔ le enɔɔ, Ʒozɛfu deji mɔ yɛ le zɔn emɔ lɛgbɛɛ ŋtɔ́ koɖo evifin lɔ yí ayi Nazarɛti o. Woci Bɛtɛlɛxɛmu ci yí le kpeci amashiɖekɛ han nɔ Ʒerusalɛmu. Ecɛ na yí ele fafɛɖe nɔ wo mɔ wokplɔ vifin lɔ yi gbedoxɔ mɛ yí vayi wa vɔnsawo shigbe lé ese lɔ nui nɛ.—1Ese 12:2, 6-8; Luiki 2:22-24.

Mawudɔla lɔ nu nɔ Mari vayi mɔ eviɛ lɔ axɔ “efyɔ ʒinkpin . . . Daviditɔ” yí “a ɖu efyɔ.” Taŋfuin Ʒozɛfu koɖo Mari kpɔɛ mɔ yi le veviɖe mɔ woaji Yesu do Davidi ju mɛ. (Luiki 1:32, 33; 2:11, 17) Taŋfuin wokpɔɛ mɔ yewoaci nɔ keke je hwenu yí Mawu agbevanu ŋci yewoawa nɔ yewo.

Wodenya azan nɛni wowa le Bɛtɛlɛxɛmu gbɔxwe yí wlecivifankantɔ ɖekawo va wo gbɔ o. Vɔ wole axwe ɖeka mɛ, yí Yesu nyi “ɖevi,” degbenyi vifin hwenɔnu o. (Mt. 2:11) Ewa mɔ ci woatrɔ ayi Nazarɛti ɔ, woci Bɛtɛlɛxɛmu hwɛɖeka yí ɖo axwe do enɔ.

Erodi na “gbeta mɔ wo le wu ŋsuvi ciwo pleŋ yí ɖo exwe amɛve alo yí hwedo le exwe amɛve mɛ le Bɛtɛlɛxɛmu.” (Mt. 2:16) Mawudɔla ɖeka kanxle Ʒozɛfu, eyi yɛ koɖo Mari shi yi Eʒipti koɖo Yesu yí nɔ enɔ keke na nɔ hwenu yí Erodi ku. Ejinjin gbɔxwe Ʒozɛfu kplɔ yɛ xomu yi Nazarɛti. Nyi yí taɖo wodetrɔ gbɔ va Bɛtɛlɛxɛmu ɔ? Ðo Erodi vi, Archelaus, ci yí nyi amɛ baɖa ɖeka yí kpakpa le Ʒude. Gbesɔ kpe niɔ, mawudɔla ɖeka gbe nɔ Ʒozɛfu mɔ yɛŋgbeyi enɔ o. Le Nazarɛtiɔ, Ʒozɛfu avo akpla nu Yesu yí avanyi Mawu sɛntɔ adodwi.—Mt. 2:19-22; 13:55; Luiki 2:39, 52.

Ewa mɔ Ʒozɛfu ku gbɔxwe yí Yesu hun jeŋkwi mɛ yiyi mɔ lɔ. Vɔ woafɔn Ʒozɛfu yí anɔ agbe le nyigban lɔ ji. Eyi amɛ sugbɔ atɛnŋ akpɔɛ abiɔ enyɔwo yi se. Woatɛnŋ abiɔ enyɔwo yi se so, enu ci yí taɖo yɛ koɖo Mari kpɔtɔ ci Bɛtɛlɛxɛmu ci woji Yesu godu nu.