Yi enu ci yí lemɛ ji

Yi enyɔtawo nɔxu

ENUKPLAKPLA NYƆTA 21

Fa kɔn nɔ mɛ ciwo gbɔ wodɔn le vihwɛmɛ

Fa kɔn nɔ mɛ ciwo gbɔ wodɔn le vihwɛmɛ

“Xexe cɛ mɛ ŋununyanya yí nyi sukujeje le Mawu ŋkuvi mɛ.”​—1 KOR. 3:19.

EHAJIJI 98 Ŋɔŋlɔawo​—Wotso Mawu Ƒe Gbɔgbɔ Me

SUSU VEVI LƆ *

1. Nyi yí Mawu Nyɔ lɔ na mìɔ?

CI ENYI Yehowa yí nyi mìwo Nukplamɛtɔ Gangantɔɔ, mìatɛnŋ aɖu cukaɖa ɖekpokpui ji. (Ezai 30:​20, 21) Yi Nyɔ lɔ na mì ŋɖekpokpui ci mìʒan yí “aje pleŋpleŋ yí ale gbesɔsɔ nɔ edɔ nywi ɖeshiaɖe wawa.” (2 Tim. 3:​17, nwt) Nɔ mìwa do Bibla nukplamuwo jiɔ, mìanya ŋɖɛ wu mɛ ciwo yí nunɔ mɔ mìwo le nɔ agbe asɔ koɖo “xexe cɛ mɛ ŋununyanya.”​—1 Kor. 3:19; Eha. 119:​97-100.

2. Nyi mìakpɔ le nyɔta cɛ mɛɔ?

2 Shigbe lé mìakpɔɛ nɛɔ, xexe mɛ nunya fɔnnɔ ŋcilanmɛ drowo do amɛ mɛ. Eyi taɖo nɔ mìdeji mɔ mìabunɔ tamɛ kpɔ yí awanɔ nu shigbe lé mɛ ciwo yí le xexeɛ kpaxwe wɛni nɛɔ, atɛnŋ agbɔnnu nɔ mì. Susu nywi taɖo yí Bibla nu mɔ: “Mí le zanŋte nɔ wo ŋgbe sɔ enyɔ dɔndɔn koɖo susu vɔnwo yí a trɔ tamɛ nɔ mí o. Susu hunnɔwo so agbetɔ ciwo yí le xexe cɛ mɛ gbɔ.” (Kol. 2:8) Le nyɔta cɛ mɛɔ, mìakpɔ lé amɛwo wɛ do yí vaxɔ Satana ŋsukankan amɛve ciwo ekplanɔ amɛwo ji se. Mìasɔ wowo domɛtɔ ɖekaɖeka yí akpɔ enu ci yí taɖo xexe cɛ mɛ nunya nyi sukujeje yí agbekpɔ lé nunya ci yí le Mawu Nyɔ lɔ mɛ nyɔ xoxoxo wu ŋɖekpokpui ci xexe lɔ asɔ ɖo ŋmɛ nɔ mì.

SUSU CI AMƐWO ÐO DO GBƆDƆNDƆN NU TRƆ

3-4. Le tɔtɔmɛ nɔ exwe sanŋdi 20-tɔ lɔ le Etats-Unis ɖe, lé susu ci amɛwo ɖo do gbɔdɔndɔn nu trɔ doɔ?

3 Le tɔtɔmɛ nɔ exwe sanŋdi 20-tɔ lɔ le Etats-Unis ɔ, susu ci amɛwo ɖo do gbɔdɔndɔn nu trɔ sugbɔ. Sasaɔ, amɛ sugbɔ kpɔɛni mɔ mɛ ciwo yí lé alɔ ɖekɛ yí kpɔ mɔ adɔn wowonɔnɔwo gbɔ yí wodeɖo axo nuxu so gbɔdɔndɔn nu le amɛwo mɛ o. Vɔ agbenywinɔnɔ se hunnɔwo bu yí emɔɖeɖe do enuwo nu kaka do xexe lɔ mɛ.

4 Le xexemɛhwa ŋkɔtɔ godu, so xwe 1920 yi 1929-ɔ, amɛwo nuwana koɖo susu ci woɖo do vijinuwo nu trɔ. Enumɛkutɔ ɖeka nu mɔ: “Fimuwo, sɛniwo, ehajijiwo, wemawo koɖo ajɔdradrawo tɔ gbɔdɔndɔnnuwanawo dadasɛ le wowo nuwo mɛ.” Lé amɛwo ɖunɔ we do le exwe hunnɔwo mɛ, dɔnnɔ amɛwo susu yi gbɔdɔndɔn ji; gbesɔ kpe niɔ, wodegbedonɔ nunywiwo o. Shigbe lé Bibla nui ɖɛ kudo ŋkeke kpɛtɛkpɛtɛwo nu nɛɔ, amɛwo ‘valɔn jijɔkpɔkpɔ’ sugbɔsugbɔ.​—2 Tim. 3:4.

Yehowa sɛntɔwo delɔn yí agbenɔnɔ manyɔmanyɔ xexe lɔ tɔ kpɔ ŋsɛn do wo ji o (Kpɔ mamamɛ 5) *

5. Nyi yí to so susu ci xexeɛ ɖo do agbenywinɔnɔ sewo nu so exwe 1960-wo mɛɔ?

5 Le xwe 1960-wo mɛɔ, amɛ sugbɔ nɔnɔ ju alɔmale, mɛ ciwo yí ɖo vijinu ɖekɛ ŋmɛ ɖenɔ nɔnɔ yí nɔnɔgbegbe vabɔ. Gbɔdɔndɔnnuwana sugbɔ vabɔ le munumumuwo mɛ. Nyiwo yí to le enu cɛwo pleŋ mɛɔ? Wemaŋwlɛntɔ ɖeka nu mɔ: “Ci amɛwo mi wawa do agbenywinɔnɔ sewo jiɔ, enumanyɔmanyɔwo yí to so mɛ. Le kpɔwɛ mɛ, asu koɖo ashiwo gbe nɔnɔ, jila ɖewo so gbe ɖe wowo xomu ɖɛ, mɛɖewo se vevi alo tɔ mamaɖeɖenuwo kpɔkpɔ.” Ebu yí nyi mɔ, gbɔdɔndɔnnuwana cɛwo na amɛ sugbɔ lɔ dɔ̀ baɖawo shigbe sida hannɛ. Enu cɛwo pleŋ dasɛ mɔ xexeɛ mɛ nunya nyi sukujeje.​—2 Piɛ. 2:19.

6. Lé xexe lɔ kpɔnɔ gbɔdɔndɔn do sɔ koɖo Satana dro. Leɔ?

6 Lé xexe lɔ kpɔnɔ gbɔdɔndɔn do sɔ koɖo Satana dro. Kankandojitɔɔ, ejɔnɔ ji nɔ Satana nɔ ékpɔ amɛwo zankɔ gbɔdɔndɔn nunana lɔ le emɔ dɔndɔn ji. Deji mɔ woado bubu alɔlele ci Mawu na agbetɔwo nu o. (Efe. 2:2) Gbɔdɔndɔn masɔkoɖose gbenɔnɔ dadasɛ mɔ evijiji nunana ci Yehowa na agbetɔwo dexɔ afi o. Atɛnŋ awɛ mɔ agbe tɛgbɛɛ nɔnɔ aglo mɛ ciwo yí nɔkɔ agbe ŋtɔ́.​—1 Kor. 6:​9, 10.

BIBLA MƐ SUSU KUDO GBƆDƆNDƆN NU

7-8. Nyi yí taɖo Bibla mɛ susu kudo gbɔdɔndɔnnuwanawo nu nyɔ xoxoxo wu xexe lɔ tɔɔ?

7 Mɛ ciwo yí wanɔ do xexeɛ mɛ nunya ji konɔ agbenywinɔnɔ se ciwo yí le Bibla mɛ yí nunɔ mɔ wodatɛnŋ awa do wo ji o. Mɛ ŋnɔwo tenŋ biɔ se mɔ, ‘nyi yí taɖo Mawu awa mì koɖo gbɔdɔndɔn drowo keŋ avanukɔ mɔ mìwo ŋgbewa woɔ?’ Wobiɔnɔ nyɔ cɛ se, ɖo wowa fɛn yí buini mɔ, nɔ ŋɖe dro mɛɖe mɔ yeawaɔ, le wa. Vɔ enyɔ ci Bibla nu to akpo. Énu mɔ denyi mìwo dro ɖeshiaɖe ji mìɖo awa do o, vɔ mìatɛnŋ asun ji agbe nuvwin wawa. (Kol. 3:5) Gbesɔ kpe niɔ, Yehowa ɖe mɔ do gbɔdɔndɔn ci nu bubu le nu to alɔlele toto ji. (1 Kor. 7:​8, 9) Ecɛ wɛ mɔ asu koɖo ashi atɛnŋ ase vivi nɔ gbɔdɔndɔn yí wodavɔn nɔ alɔzu ciwo yí tonɔ so gbɔdɔndɔn masɔkoɖose mɛ o.

8 To akpo nɔ xexeɛ mɛ nunyaɔ, susu nywi ci mɛ afɔku ɖe dele o yí Bibla kplanɔ mì so gbɔdɔndɔn nu. Énu mɔ gbɔdɔndɔn atɛnŋ anyi jijɔ soxu. (Elo. 5:​18, 19) Enyi ahan gan, Bibla mɔ: “Mawu ji mɔ amɛ ɖeka ɖeka le mí mɛ a kplanu so le mí a zan míwoŋtɔwo ŋcilanwo do. Mí zan míwo ŋcilanwo do emɔ kɔkwɛ ci ji Mawu a kpɔ kanfukanfu le. Mí ŋgbe zan míwo ŋcilanwo nɔ matelinu wawawo o. Amɛ ciwo yí de jeshi Mawu zannɔ̀ wowo ŋcilanwo nɔ enu hunnɔwo wawa.”​—1 Tɛs. 4:​4, 5.

9. (a) Le tɔtɔmɛ nɔ exwe sanŋdi 20-tɔ lɔ ɖe, lé wodo ŋsɛn Yehowa sɛntɔwo mɔ wo le nɔ agbe asɔ koɖo nunya nywitɔ ci yí le Mawu Nyɔ lɔ mɛ doɔ? (b) Aɖaŋɖoɖo ci mɛ nunya le ci yí le 1 Ʒan 2:​15, 16 mɛ nɔ mìɔ? (c) Shigbe lé wonui le Rɔmatɔwo 1:​24-27 mɛ nɛ ɖe, gbɔdɔndɔn masɔkoɖose nuwana ciwo mìɖo agbeɔ?

9 Le tɔtɔmɛ nɔ exwe sanŋdi 20-tɔ lɔɔ, mɛ ciwo yí “wanɔ enumakpe hamɛhamɛ” susuwo deble Yehowa sɛntɔwo do mɛ o. (Efe. 4:19) Wote kpɔ yí wanɔ do Yehowa sewo ji. Jutakpɔxɔ 15 mai 1926 nu mɔ: “Ŋsu alo nyɔnu ɖo anɔ gbeji yí ágbenɔ mɛmiɖe le susu koɖo enuwana mɛ, vevitɔ ɖaɖa mɛ ci vijjinu to vo nɔ yi tɔ gbɔ.” Ci enu ci yí jɔjɔ le xexeɛ mɛ trɔdo Yehowa sɛntɔwo hwenɔnu to akpo can ɔ, wonɔ agbe esɔ koɖo nunya nywitɔ ci yí le Mawu Nyɔ lɔ mɛ. (Hlɛn 1 Ʒan 2:​15, 16.) Akpe gangan mìdokɔ do Mawu Nyɔ lɔ ŋci! Akpe gangan yí mìgbedokɔ mɔ Yehowa na gbɔngbɔnmɛŋɖuɖu mì do gamɛ ji yí ekpedo mì nu xexeɛ mɛ nunya kudo agbenywinɔnɔ nu deble mì o. *​—Hlɛn Rɔmatɔwo 1:​24-27.

SUSU CI AMƐWO ÐO DO AMƐÐEKI LƆNLƆN NU TRƆ

10-11. Nyi yí Bibla kanxle mì mɔ yɛajɔ le ŋkeke kpɛtɛkpɛtɛwo mɛɔ?

10 Bibla kanxle mì mɔ le ŋkeke kpɛtɛkpɛtɛwo mɛɔ, “amɛwo alɔn wowoŋtɔwo ɖekɛ.” (2 Tim. 3:​1, 2) Dekpaca mì mɔ xexe lɔ donɔ ŋsɛn amɛwo mɔ wo le lɔn wowoɖekiwo ɖoɖu o. Wema ɖeka nu mɔ, le exwe 1970-wo mɛɔ, “wema ciwo yí ɖonɔ aɖaŋ so lé woaji amɛŋtɔ nyɔna do vabɔ.” Wema ɖewo “donɔ ŋsɛn yi hlɛntɔwo mɔ wo le kpɔ jijɔ do lé wole nu alo woŋgbebui mɔ ŋɖedɔn le yewo nu o.” Le kpɔwɛ mɛ, se nyɔ ci wema cɛwo domɛtɔ ɖeka nu ɖa, émɔ: “Lɔn eoɖeki, ɖo eo yí nyɔ vi yí gbexɔ afi wu, bubu le eo nu.” Wema lɔ nu mɔ, “amɛŋtɔ ɖo asɔ gbeta so lé anɔ agbe do koɖo enu ci ekpɔ mɔ yinyɔ yí sɔgbe nɔ ye nu.”

11 Èse nyɔ cɛwo kpɔa? Enu cɛ han yí Satana nu nɔ Ɛva mɔ yi le wa. Énu ni mɔ yɛatɛnŋ anɔ “shigbe Mawu hannɛ, ajeshi enywi koɖo evwin.” (Gɔnm. 3:​5, nwt) Le egbɛmɛɔ, amɛ sugbɔtɔ gangannɔ wowoɖekiwo keke le wowo susumɛɔ, wobunɔ mɔ mɛɖe deli keke je Mawu ji, anu enu ci nyɔ alo enu ci dɔn nɔ yewo o. Le kpɔwɛ mɛ, nɔnɔmɛ cɛ zenɔ le lé amɛwo kpɔnɔ alɔlele do mɛ.

Mɛbuwo ʒan nɔnɔ veviɖe nɔ Kristotɔwo wu wowoŋtɔwo tɔ, vevitɔ mɛ ci woɖe ʒanwo (Kpɔ mamamɛ 12) *

12. Susu ci yí xexe lɔ kakanɔ so alɔlele nuɔ?

12 Bibla kpla nu asu koɖo ashiwo mɔ wo le do bubu wowonɔnɔwo nu yí awa do egbe ci woɖo nɔ wowonɔnɔwo ji. Énu nɔ asu koɖo ashiwo mɔ wo le ɖui gligaan yí anɔ ju. Bibla nu mɔ: “Ŋsu a so gbeɖe edalɔ koɖo enɔ̀lɔ ɖɛ, á sɔ yiɖeki sɔ ca koɖo ashiɛ, yi wo koɖo eve a trɔsun ɖeka.” (Gɔnm. 2:24) To akpo nɔ cɛɔ, mɛ ciwo ji xexe lɔ nunya kpɔ ŋsɛn do kakanɔ susu ci yí to vo; wonunɔ mɔ asu le ji yiŋtɔ nyɔna yí ashi can aji yiŋtɔ nyɔna. Wema ɖeka ci yí xo nuxu so nɔnɔgbegbe nu nu mɔ: “Le alɔlele kɔnu ɖewo mɛɔ, egbe ci asu koɖo ashi ɖonɔ nɔ wowonɔnɔwo sa yí nunɔ mɔ, ‘nɔ mì amɛve vlɛ yí kpɔtɔ le agbe duu,’ vatrɔ ‘nɔ mì amɛve kpɔtɔ lɔn nɔnɔ duu.’ ” Ci amɛwo dekpɔɛni mɔ alɔlele ɖo ani keke sɔyiɔ, xomu nɛniɖe gban yí edahɛn nu le amɛwo nu haan. Eze gbajɛɛ mɔ, bubu ci xexe lɔ dedonɔ alɔlele nu, nyi sukujeje.

13. Susu ɖeka ci yí taɖo Yehowa delɔnnɔ egoyitɔwoɔ?

13 Bibla mɔ: “[Yehowa gbenɔ] amɛshamɛ ci yí bu mɔ ye nyɔ wu amɛ buwo.” (Elo. 16:5) Nyi yí taɖo Yehowa delɔnnɔ egoyitɔwoɔ? Susu ɖeka yí nyi mɔ, mɛ ciwo yí ɖonɔ lɔnlɔn nɔ wowoɖekiwo ɖoɖu, yinɔ go shigbe Satana hannɛ. Yesu nyi mɛ ci Mawu zan yí sɔ wa nuwo pleŋ. Bui kpɔ, nɔ Satana denyi egoyitɔ ɖe, átɛnŋ abui mɔ Yesu ado ŋdo keŋ asɛn yea? (Mt. 4:​8, 9; Kol. 1:​15, 16) Mɛ ciwo yí kpɔnɔ wowoɖekiwo ɖoɖu ahan nuwanawo dasɛ mɔ xexeɛ mɛ nunya nyi sukujeje le Mawu gbɔ.

BIBLA MƐ SUSU KUDO AMƐÐEKI LƆNLƆN NU

14. Rɔmatɔwo 12:3 kpekɔdo mì nu nɔ mìaɖo susu ci yí sɔgbe do mìwoɖekiwo nu doɔ?

14 Bibla kpenɔdo mì nu nɔ mìaɖo susu ci yí sɔgbe do mìwoɖekiwo nu. Bibla lɔn do ji mɔ mìwo le ɖo lɔnlɔn nɔ mìwoɖekiwo le dredrenu. Yesu nu mɔ: “Lɔn ao xlɔ shigbe eoŋtɔ ɛnɛ,” ecɛ dasɛ mɔ mìɖo abunɔ mìwoŋtɔwo tɔ kpɔ keke je fiɖe. (Mt. 19:19) Ele ahan gan, Bibla kpla mì mɔ mìŋgbebui gbeɖe mɔ mìle veviɖe wu mɛbuwo o. Vɔ énu mɔ: “Mí ŋgbe wa enu ɖekpokpwi koɖo ŋɔku koɖo egoyìyì o, vɔ amɛɖekihwehwe le dɔ nɔ amɛ ɖeka ɖeka a kpɔnɔ yi kpena shigbe amɛ ci yí le ŋkɔ ni ɛnɛ.”​—Fili. 2:3; hlɛn Rɔmatɔwo 12:3.

15. Nyi yí na èkando ji mɔ aɖaŋ ci Bibla ɖo kudo amɛɖeki lɔnlɔn nu yí nyi enywitɔɔ?

15 Egbɛɔ, amɛ sugbɔ ci wokpɔnɔ mɔ wonyi ŋɖɛnyatɔ, nunɔ mɔ aɖaŋ ci Bibla ɖo kudo amɛɖeki lɔnlɔn nu denyɔ o. Woatɛnŋ nu mɔ, nɔ èmɔ mɛbuwo le veviɖe wu yeɔ, wotɛnŋ ba eo ɖu. Vɔ nyi yí to so amɛɖeki lɔnlɔn nɔnɔmɛ cɛ ci Satana xexe lɔ kakanɔ mɛɔ? Nyi èdo jeshiɔ? Egoyitɔwo kpɔnɔ jijɔa? Jijɔ nɔnɔ wowo xomu mɛa? Exlɔ adodwiwo nɔnɔ wo shia? Ekacaca nywi nɔnɔ wowo koɖo Mawu gblamɛa? Ci èkpɔ mɔ yɛnyɔ wuɔ? Xexeɛ mɛ nunya do kplɔkplɔ yɔa, alo nunya ci yí le Mawu Nyɔ lɔ mɛ do kplɔkplɔ?

16-17. Nyi tamɛ mìado akpe doɔ, yí nyi yí taɖoɔ?

16 Mɛ ciwo yí zɔnnɔ do aɖaŋ ci xexeɛ mɛ ŋɖɛnyatɔwo ɖonɔ ji, le shigbe emɔzɔntɔ ci yí biɔkɔ emɔ tamɛ se le yi kpena ci yí bu gbɔ hannɛ. Yesu nu so mɛ ciwo wobu mɔ wonyi ŋɖɛnyatɔwo le yi hwenu nu mɔ: “Ŋkuvitɔnnɔ ciwo yí donɔ asɛ emɔ nɔ ŋkuvitɔnnɔwo ke yí wo nyi. Nɔ́ ŋkuvitɔnnɔ ɖekatɔ kplɔ ŋkuvitɔnnɔ xlɔtɔ yìkɔ ɔ, wowo amɛve lɔwo bɔnɔ doju vayì jenɔ dodu ɖeka mɛ.” (Mt. 15:14) Le nyɔnɔnwimɛɔ, xexe cɛ mɛ nunya nyi sukujeje le Mawu gbɔ.

Mawu sɛntɔwo ɖonɔ ŋwi hwenu dojijɔnamɛ ciwo wozan yí sɔ sɛn Yehowa (Kpɔ mamamɛ 17) *

17 Nunya nɔnɔ aɖaŋ ciwo Bibla ɖonɔ mɛ gashiagamɛ, ɖo wozannɔ wo “a sɔ kpla amɛwo, yí a sɔ dasɛ enu ciwo yí nyi enu vwinwo le agbe mɛ nɔ agbetɔ. Wo gbe zannɔ wo a sɔ dra afɛn do nɔ amɛwo, yí a sɔ kpla emɔ jɔjɔɛ ci ji wo ɖo a nɔ̀.” (2 Tim. 3:16.) Mìdokɔ akpe sugbɔ mɔ Yehowa to yi habɔbɔ lɔ ji yí glɔn ta nɔ mì so xexeɛ mɛ nunya shi! (Efe. 4:14) Gbɔngbɔnmɛŋɖuɖu ci enanɔ donɔ ŋsɛn mì yí mìwanɔ do ese ciwo yí le yi Nyɔ lɔ mɛ ji. Mɔnukpɔkpɔ gangan enyi nɔ mì mɔ Yehowa sɔ Bibla mɛ nunya ci nu kankandoji ŋtɔŋtɔ le dadasɛ mɔ nɔ mì!

EHAJIJI 54 “Mɔ Lae Nye Esi”

^ par. 5 Enyɔta cɛ ado ŋsɛn kankandoji mìwo tɔ ci yí nyi mɔ Yehowa ɖekɛ kpaŋ yí nyi emɔdasɛnamɛ adodwitɔ lɔ Soxu. Agbedasɛ mɔ, nɔ mìkplɔ xexeɛ mɛ nunya doɔ, mìakpɔ yi lɔzuwo; vɔ mìakpɔ nyɔnawo nɔ mìwa do nunya ci yí le Mawu Nyɔ lɔ mɛ ji.

^ par. 9 Le kpɔwɛ mɛ kpɔ wema ci yí nyi Les jeunes s’interrogent. Réponses pratiques, volume 1, chap 24-26, koɖo volume 2, chap 4-5; gbekpɔ Nya 10 Siwo Sɔhɛwo Biana Ƒe Ŋuɖoɖowo, Nyabiase 7, axa 21-23.

^ par. 50 FOTOWO MƐ ÐEÐE: Mìkpɔkɔ asu koɖo ashi Kunuɖetɔ ɖeka le hwenu vovovo mɛ nɔ wowo gbenɔnɔ. Nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu lɔ ɖekɔ kunu le exwe 1960-wo mɛ.

^ par. 52 FOTOWO MƐ ÐEÐE: Le exwe 1980-wo mɛɔ, ŋsu lɔ lekɔ bu nɔ ashiɛ hwenu ele dɔ̀ yí wowo vinyɔnuvi kpɔkpɔ wo.

^ par. 54 FOTOWO MƐ ÐEÐE: Egbɛɔ, asu koɖo ashi lɔ ɖokɔ ŋwi hwenu dojijɔnamɛ ciwo yí wozan yí sɔ sɛn Yehowa. Wowo vinyɔnuvi lɔ koɖo yi xomu vakpɔkɔ jijɔ koɖo wo.