Yi enu ci yí lemɛ ji

Yi enyɔtawo nɔxu

ENUKPLAKPLA NYƆTA 52

Jilawo: Mína kpla míwo viwo nɔ woalɔn Yehowa

Jilawo: Mína kpla míwo viwo nɔ woalɔn Yehowa

“Eviwo nyi enunana ciwo yí so [Yehowa] gbɔ.”​—EHA. 127:3.

EHAJIJI 134 Ðeviwo Nye Domenyinu Tso Yehowa Gbɔ

SUSU VEVI LƆ *

1. Edɔ ci yí Yehowa ɖo nɔ jilawo ɔ?

YEHOWA wa asu koɖo ashi ŋkɔtɔ nɔ woaɖo edro aji vi. Bibla waɖaŋ nu mɔ: “Eviwo nyi enunana ciwo yí so [Yehowa] gbɔ.” (Eha. 127:3) Enyɔ cɛ gɔnmɛ ɖe? Sɔɛ mɔ ao xlɔ vevi ɖeka sɔ eho sugbɔ ɖo eo gbɔ. Lé awa nɔ eoɔ? Kankandojitɔɔ, anyi bubu nɔ eo mɔ yɛkando ye ji ahan. Vɔ àtɛnŋ avɔn yí amɔ lé yeawɛ aɖo eho lɔ ɖɛ nywiɖe ma. Yehowa ci yí nyi mìwo Xlɔ vevitɔ na enu ɖeka jilawo ci yí le veviɖe wu eho. Éɖo edɔ nɔ jilawo mɔ wo le le bu nɔ wowo viwo yí ana woakpɔ jijɔ.

2. Nyɔbiɔse ciwo mɛ mìagbejeɔ?

2 Nɔ asu koɖo ashi aji vi koɖo hwenu woatɔ evi jiji ɖe, mi yí ɖo asɔ gbeta lɔɔ? Yí lé jilawo awɛ akpedo wowo viwo nu nɔ woakpɔ jijɔ le agbemɛɔ? Mìakpɔ gɔnmɛɖose ɖewo ciwo yí le Mawu Nyɔ lɔ mɛ ciwo atɛnŋ akpedo asu koɖo ashiwo nu woasɔ gbeta nywiwo.

DO BUBU ASU KOÐO ASHI GBETASƆSƆ NU

3. (a) Mi yí ɖo asɔ gbeta mɔ asu koɖo ashi ɖe aji vi alo dajiɔ? (b) Bibla mɛ gɔnmɛɖose ci ji asu koɖo ashi lɔ xlɔwo koɖo wowo xomumɛtɔwo ɖo awadoɔ?

3 Le akɔta ɖewo mɛɔ, amɛwo buini mɔ asu koɖo ashi yoyuwo ɖo atɔ evi jiji zeɖeka. Wowo xomumɛtɔwo koɖo mɛbuwo tɛnŋ te kpɔ mɔ yewoaʒin wo ji nɔ woaji vi blaŋ. Nɔviŋsu Jethro ci yí le Asie nu mɔ: “Le hamɛ lɔ mɛɔ, mɛ ciwo shi evi le ʒinkɔ asu koɖo ashi ciwo shi evi dele ji mɔ wo le ji vi.” Nɔviŋsu bu ci yí tɔ mɔ Jeffrey ci yí le Asie do jeshi mɔ: “Mɛɖewo nunɔ nɔ asu koɖo ashi ciwo deji vi mɔ, wodavakpɔ mɛɖe ale bu nɔ wo le nyɔxo mɛ o.” Vɔ, asu koɖo ashi ɖeshiaɖe yí ɖo asɔ gbeta mɔ yewoaji vi alo yewodaji o. Wowoŋtɔwo yí asɔ gbeta lɔ, wowo gbannɔamɛji enyi. (Gal. 6:5) Le nyɔnɔnwi mɛɔ, exlɔwo koɖo xomumɛtɔwo jinɔ mɔ asu koɖo ashi yoyuwo le kpɔ jijɔ. Vɔ woɖo aɖo ŋwi mɔ asu koɖo ashi lɔ ŋtɔ yí asɔ gbeta mɔ yewoaji vi alo yewodaji o.​—1 Tɛs. 4:11.

4-5. Nyɔbiɔse vevi amɛve ciwo yí asu koɖo ashiwo ɖo ale kpɔɔ, yí hwenu yí anyi gamɛ nywitɔ ci woawɛɔ? Ðe mɛ.

4 Asu koɖo ashi ci yí ji mɔ yewoaji vi ɖo ale nyɔbiɔse vevi amɛve cɛwo kpɔ doŋkɔ: Ŋkɔtɔ, hwenu yí mìatɔ evi jijiɔ? Evetɔ, evi nɛni yí mìji mɔ mìajiɔ? Hwenu yí asu koɖo ashi ɖe akan seŋ so enyɔ cɛwo nuɔ? Yí nyi yí taɖo nyɔbiɔse amɛve cɛwo le veviɖeɔ?

5 Le nɔnɔmɛ sugbɔ mɛɔ, asu koɖo ashi ɖo axo nuxu so evijiji nyɔ cɛ nu gbɔxwe aɖe nɔnɔ. Nyi yí taɖo enyi hwenɔnu woawɛ nɛɔ? Ðo ele veviɖe mɔ woaɖo susu ɖeka do enyɔ vevi cɛ nu. Gbesɔ kpe niɔ, woɖo abiɔ wowoɖekiwo se mɔ yewole gbesɔsɔ nɔ evijiji ma. Ci asu koɖo ashi ɖewo lé alɔ ɖegbɔɔ, wosɔ gbeta mɔ yewoanɔ te exwe ɖeka alo amɛve han kpetii gbɔxwe aji vi. Ecɛ ana woakpɔ gamɛ yí anɔ ju keŋ amado wowonɔnɔwo yí ate gogo wowonɔnɔwo doji. Ðo nɔ woji eviwoɔ, woazan gamɛ koɖo ŋsɛn sugbɔ do wo nu.​—Efe. 5:33.

6. Ci mìle hwenu sɛnŋsɛnŋwo mɛ ɖe, gbeta ci yí asu koɖo ashi ɖewo sɔɔ?

6 Kristotɔ buwo cin mɔ yewoasran Nowe vi amɛtɔn lɔwo koɖo wowo shiwo kpɔwɛ. Asu koɖo ashi amɛtɔn cɛwo detɔ evi jiji zeɖeka o. (Gɔnm. 6:18; 9:18, 19; 10:1; 2 Piɛ 2:5) Yesu sɔ mìwo hwenu lɔ sɔ koɖo “Nowe ŋkeke” yí kankandojitɔɔ, mìle agbe le ‘hwenu sɛnŋsɛnŋ ciwo mɛ nɔnɔ gbɔnnu.’ (Mt. 24:37; 2 Tim. 3:1, NWT) Susu cɛ yí taɖo asu koɖo ashi ɖewo sɔ gbeta mɔ yewoanɔ te keŋ atɛnŋ awa sugbɔ le Kristotɔwo sumɔsumɔdɔ lɔ mɛ.

Nɔ asu koɖo ashi ciwo yí nyaŋɖɛ sɔkɔ gbeta so evijiji koɖo nɛni woaji nuɔ, ‘wobunɔ tamɛ kpɔ, yí adrɔɛ kpɔ’ (Kpɔ mamamɛ 7) *

7. Lé gɔnmɛɖose ciwo yí le Luiki 14:28, 29 koɖo Elododo Wema 21:5 mɛ atɛnŋ akpedo asu koɖo ashiwo nu doɔ?

7 Nɔ asu koɖo ashi ciwo yí nyaŋɖɛ sɔkɔ gbeta so evijiji koɖo nɛni woaji nuɔ, ‘wobunɔ tamɛ kpɔ, yí adrɔɛ kpɔ.’ (Hlɛn Luiki 14:28, 29.) Ajitɔ koɖo ajinɔ ciwo yí hɛn eviwo do jeshi mɔ, denyi eho ɖekɛ wozannɔ do evihɛnhɛn mɛ o, vɔ egbexɔnɔ gamɛ koɖo ŋsɛn sugbɔ. Eyi taɖo ele veviɖe mɔ asu koɖo ashi agbeje nyɔbiɔse cɛwo mɛ kpɔ: ‘Mì amɛve yí awa dɔ akpɔ xomu lɔ ʒanwo gbɔa? Mìdo jeshi xomu lɔ ʒanwo yí lɔn do wo jia? Nɔ mì amɛve lɔwo awanɔ dɔ ɖe, mi yí akpɔ ɖevi lɔwo jiɔ? Mi yí akpɔ ŋsɛn do ɖevi lɔwo susu koɖo wowo nuwanawo jiɔ?’ Asu koɖo ashi ciwo yí waɖaŋ gbeje nyɔbiɔse cɛwo mɛ wakɔ do Elododo Wema 21:5 mɛ nyɔwo ji.—Hlin.

Ŋsu ci yí lɔn ashiɛ ɖo awa enu ci ji ekpe keŋ akpedo nu (Kpɔ mamamɛ 8)

8. Cukaɖa ciwo yí jila Kristotɔwo ɖo akpɔ mɔ nɔɔ, yí nyi ŋsu ci yí lɔn ashiɛ wanɔɔ?

8 Ðevi ɖekaɖeka ʒan mɔ nɔlɔ koɖo dalɔ azan gamɛ do nu yí ale bu ni. Eyi taɖo nɔ asu koɖo ashi ɖe jikɔ kpedeviwoɔ, atɛnŋ agbɔnnu nɔ wo mɔ woakpe ŋkuvi do ɖevi lɔwo nu ɖekaɖeka. Asu koɖo ashi ɖewo ciwo yí wa evi sugbɔ ɖɛ lɔn do ji mɔ, wowo hɛnhɛn wugan yewo. Enu atɛnŋ acinɔkɔ nɔ vinɔ lɔ le susumɛ koɖo lanmɛ. Ecɛ atɛnŋ ana yí dagbekpɔ ŋsɛn yí akplanɔ nu, adonɔ gbe ɖaɖa alo aɖenɔ kunu blaŋblaŋ o. Atɛnŋ agbegbɔnnu ni gbɔxwe yi susu anɔ texwe ɖeka le Kristotɔwo bɔbɔwo mɛ nɔ akpɔ nyɔna so wo mɛ. Eyi taɖo ŋsu ci yí lɔn ashiɛ ɖo awa enu ci ji ekpe keŋ akpedo ashiɛ nu, nɔ woale bu nɔ wowo viwo le bɔbɔwo koɖo axomɛ. Le kpɔwɛ mɛ, átɛnŋ akpedo ashiɛ nu yí awa axomɛdɔwo koɖi. Áwa dɔ sɛnsinɖe yí ate kpɔ nɔ xomu lɔ mɛ tɔwo pleŋ akpɔ nyɔna so sɛnsɛn xomumɛtɔ ci wowanɔ gashiagamɛ mɛ. Vida Kristotɔ ɖo akplɔnɔ yi xomu yi kunuɖegbe blaŋblaŋ.

KPLA NU VIOWO NƆ WOALƆN YEHOWA

9-10. Enu vevi ci yí jilawo ɖo awa asɔ kpedo wowo viwo nuɔ?

9 Nyi hanciwo yí jilawo atɛnŋ awa asɔ kpedo wowo viwo nu nɔ woakpla lé woalɔn Yehowa doɔ? Lé woawɛ aglɔn ta nɔ wowo viwo so agbedɔndɔnnɔnɔ ci yí le xexeɛ mɛ nuɔ? Mìakpɔ afɔ ɖewo ci jilawo atɛnŋ aɖe.

10 Mído gbe ɖaɖa abiɔ Yehowa kpekpedonu. Kpɔ kpɔwɛ ci Samusɔn jilawo, Manoa koɖo ashiɛ ɖo ɖɛ. Ci Manoa nya mɔ ye koɖo yeshiye jikɔ aji viɔ, éɖe kuku nɔ Yehowa nɔ adre lé woahɛn ɖevi lɔ do nɔ wo.

11. Shigbe lé wonui le Kojoɖotɔwo Wema 13:8 mɛ nɛ ɖe, lé jilawo atɛnŋ asran Manoa kpɔwɛ doɔ?

11 Nihad koɖo Alma ciwo yí so Bosnie Herzégovine kpla nu so Manoa kpɔwɛ lɔ mɛ. Woɖe mɛ mɔ: “Mìɖe kuku nɔ Yehowa mɔ le kpla mì lé mìawɛ anyi jila nywiwo, shigbe lé Manoa wɛ nɛ. Yí Yehowa ɖo mìwo gbedodoɖawo ŋci nɔ mì to enu vovovowo ji. Wowo yí nyi Bibla, Bibla nukplawemawo, hamɛ lɔ bɔbɔwo koɖo takpekpewo.”​—Hlɛn Kojoɖotɔwo Wema 13:8.

12. Kpɔwɛ ci yí Ʒozɛfu koɖo Maria ɖo ɖɛ nɔ wowo viwoɔ?

12 Ðo kpɔwɛ nywi nɔ viowo. Enyɔ ci yí ènunɔ nɔ evio le veviɖe, vɔ enu ci èwanɔ atɛnŋ akpɔ ŋsɛn sugbɔ do ji sɔwu. Mìatɛnŋ akando ji mɔ Ʒozɛfu koɖo Maria ɖo kpɔwɛ nywi nɔ wowo viwo, Yesu can le wo mɛ. Ʒozɛfu wa dɔ sɛnsinɖe sɔ kpɔ yi xomu ji. Gbesɔ kpe niɔ, ékpedo wo nu nɔ woalɔn Yehowa. (2 Ese. 4:9, 10) Ese lɔ debiɔ so vidawo shi mɔ wo le kplɔnɔ wowo xomu yi Ʒeruzalɛmu “exwe ɖekaɖeka” nɔ Paki ɖuɖu o, gan Ʒozɛfu yɛ kplɔnɔ yi xomu yi. (Luiki 2:41, 42) Hwenɔnuɔ, vida ɖewo tɛnŋ kpɔɛ mɔ emɔ lɔ zɔnzɔn koɖo xomu lɔ pleŋ agbɔnnu, axɔ gamɛ sugbɔ yí yewoazan eho sugbɔ. Vɔ kankandojitɔɔ, Ʒozɛfu sɔ gbɔngbɔnmɛnuwo ɖo texwe ŋkɔtɔ yí kpla eviɛwo mɔ wowo can le wɛ ahan. Maria jeshi Ŋwlɛnŋwlɛn lɔwo nywiɖe. Eze petii mɔ Maria to yi nyɔwo koɖo yi nuwanawo ji yí kpla nu eviɛwo nɔ woalɔn Mawu Nyɔ lɔ.

13. Lé asu koɖo ashi ɖeka sran Ʒozɛfu koɖo Maria kpɔwɛ doɔ?

13 Nihad koɖo Alma ci nu mìxo nuxu so le tɔtɔmɛ, ji mɔ yewoasran Ʒozɛfu koɖo Maria kpɔwɛ. Lé ecɛ kpedo wo nu wohɛn wowo vi ŋsuvi lɔ yí élɔn Mawu keŋ yí sin doɔ? Wonu mɔ: “To mìwo gbenɔnɔ jiɔ, mìte kpɔ yí dasɛ nyɔna ciwo yí le wawa do Yehowa gɔnmɛɖosewo ji mɛ nɔ mìwo vi lɔ.” Nihad nu kpi mɔ: “Mɛ ciŋmɛ èji mɔ yeviye le nyiɔ, eoŋtɔ te kpɔ anyi amɛ lɔ.”

14. Nyi yí taɖo jilawo ɖo ajeshi mɛ ciwo yí nyi exlɔ koɖo wowo viwoɔ?

14 Kpedo viowo nu nɔ woaɖo exlɔ nywiwo. Ajitɔ koɖo ajinɔwo ɖo ajeshi mɛ ciwo yí nyi exlɔ koɖo wowo viwo. Woɖo agbenya enu ci wo koɖo wowo xlɔ lɔwo wanɔ doju. Ecɛ dasɛ mɔ woɖo anya mɛ ci yí wowo viwo kannɔ seŋ koɖo le jugbaja hadoxuwo koɖo telefonu ji. Ehadodo ŋnɔwo atɛnŋ akpɔ ŋsɛn do ɖevi lɔwo susu koɖo wowo nuwanawo ji.​—1 Kor. 15:33.

15. Nyi yí jilawo atɛnŋ akpla so Jessie kpɔwɛ lɔ mɛɔ?

15 Nɔ jilawo denya enu sugbɔ so ɔdinatɛɛ koɖo telefonu nu ɖe, nyi woatɛnŋ awaɔ? Jessie ci yí nyi vida ɖeka le Philippines, nu mɔ: “Mìdenya enu sugbɔ so ɔdinatɛɛ koɖo telefonuwo zanzan nu o. Vɔ ecɛ dena mìgɔn enu kplakpla mìwo viwo so afɔku ciwo yí atɛnŋ ato so wo zanzan mɛ o.” Ci Jessie denya enu sugbɔ so enu lɔwo nu can ɔ, degbe nɔ eviɛwo mɔ wodazan telefonu o. Éɖe mɛ mɔ: “Ŋnunɔ nɔ vinyɛwo mɔ wo le zan telefonu lɔwo asɔ kpla egbe yoyu ɖe, adranɔ bɔbɔwo do yí ahlɛnnɔ Bibla ŋkeŋke.” Wona aɖaŋɖoɖo nywi so lé woaŋwlɛn nu ɖaɖa amɛ koɖo lé woasɔ fotowo ɖaɖa amɛ le telefonuwo ji le jw.org® ji le “Sɔhɛwo” kpaxwe. Nɔ ènyi jila ɖe, èxonɔ nuxu so enyɔ cɛ nu koɖo viowoa? Habɔbɔ lɔ wa video ciwo yí nyi, Ao telefonu yí kplɔkplɔ eoa? koɖo Ɛntɛnɛti ji jugbajahadoxuwo: Ze nɔ fɛncawo *. Èkpɔ wo koɖo viowoa? Dɔwanu cɛwo atɛnŋ akpedo eo nu nakpla viowo lé woazan telefonuwo do le nunya mɛ.​—Elo. 13:20.

16. Nyi yí jila sugbɔtɔwo waɔ, yí nyi yí to so mɛɔ?

16 Jila sugbɔ te kpɔ yí kpedo wowo viwo nu yí wodonɔ ha koɖo mɛ ciwo yí ɖonɔ kpɔwɛ nywi le Mawu sɛnsɛn mɛ. Le kpɔwɛ mɛ, N’Déni koɖo Bomine ciwo nyi asu koɖo ashi le Côte d’Ivoire yɔnɔ ekán lɔ mɛ hamɛwo jikpɔtɔ yí eva zenɔ wowo xomɛ blaŋblaŋ. N’Déni nu mɔ: “Ecɛ kpɔ ŋsɛn nywi do mìwo vi ŋsuvi ji. Étɔ emɔɖeɖedɔ lɔ wawa yí ecɛyɛɔ, ésumɔkɔ shigbe ekán lɔ mɛ hamɛwo jikpɔtɔ kpedonutɔ nɛ.” Àtɛnŋ awa ɖoɖo nɔ viowo ado eha cɛ hanciwoa?

17-18. Hwenu yí jilawo ɖo atɔ ekpla nana wowo viwoɔ?

17 Tɔ̀ ekpla nana viowo so vifinmɛ. Jila ciwo nu mìxo nuxu so vayi na kpla wowo viwo so vifinmɛ. (Elo. 22:6) Mìasɔ Timɔte ci yí vazɔn mɔ koɖo apotru Pɔlu kpɔwɛ. Timɔte nɔlɔ, Enisi koɖo mamalɔ, Loisi na kpla yi so “ɖevi mɛ.”​—2 Tim. 1:5; 3:15.

18 Jean-Claude koɖo Peace can nyi asu koɖo ashi le Côte d’Ivoire. Wokpe ji yí hɛn wowo vi amadɛn lɔwo yí wolɔn Yehowa keŋ yí sinkɔ. Nyi yí kpedo wo nu wotɛnŋ wɛɔ? Wosran Enisi koɖo Loisi kpɔwɛ. Womɔ: “Mìje agbla yí kpla Mawu Nyɔ lɔ wo so vifinmɛ. Mìtɔɛ ji so hwenu mìji wo zeɖeka.”​—2 Ese. 6:6, 7.

19. Woaje agbla akpla Mawu Nyɔ lɔ ɖeviwo gɔnmɛ ɖe?

19 ‘Woaje agbla yí akpla’ Yehowa Nyɔ lɔ ɖeviwo gɔnmɛ ɖe? Enyɔgbe “je agla yí akpla nu” gɔnmɛ yí nyi mɔ “woakpla nu amɛ lɔ yí aɖonɔ ŋwi ni alo atrɔnɔ to enyɔ lɔ ji ni.” Gbɔxwe jilawo awɛɔ, woɖo azan gamɛ anɔnɔ koɖo wowo viwo. Atɛnŋ awa dɔmɛzi nɔ jilawo hweɖewonu mɔ, woatrɔ aɖonɔ ŋwi emɔdasɛnamɛ nɔ wowo viwo. Vɔ jilawo atɛnŋ ate kpɔ akpɔɛ mɔ yɛnyi emɔ ci ji yewoato yí akpedo yewo viwo nu nɔ woamɔŋje Mawu Nyɔ lɔ mɛ yí awa do ji.

Jilawo ɖo ado jeshi lé woana kpla ɖevi ɖekaɖeka do (Kpɔ mamamɛ 20) *

20. Dre le woatɛnŋ azan Ehajiji Wema 127:4 le ɖeviwo hɛnhɛnmɛ do.

20 Jeshi viowo ɖɛ nywiɖe. Ehajiji Wema 127 sɔ ɖeviwo sɔ koɖo ehwanwo. (Hlɛn Ehajiji Wema 127:4.) Enu vovovowo yí wosɔ wanɔ ehwanwo yí wowo kloklomɛ gbetonɔ akpo. Ahanke ɖeviwo to akpo nɛ. Eyi taɖo jilawo ɖo ado jeshi lé woana kpla ɖevi ɖekaɖeka do. Asu koɖo ashi ɖeka ci yí so Israël kpe ji yí hɛn wowo vi amɛve yí wosɛnkɔ Yehowa. Wonu enu ci yí kpedo wo nu mɔ: “Mìkplanɔ Bibla koɖo ɖevi lɔwo akpoakpo.” Le nyɔnɔnwi mɛɔ, xomutatɔ ɖeshiaɖe yí asɔ gbeta, nɔ eʒan mɔ woakpla nu koɖo ɖevi lɔwo akpoakpo.

YEHOWA AKPEDO EO NU

21. Kpekpedonu ci jilawo atɛnŋ axɔ so Yehowa gbɔɔ?

21 Jilawo atɛnŋ akpɔɛ hweɖewonu mɔ enukplakpla ɖeviwo gbɔnnu sugbɔ, vɔ ɖeviwo nyi enunana so Yehowa gbɔ. Éle gbesɔsɔ hweɖekpokpuinu mɔ yeakpedo jilawo nu. Élɔn faa yí senɔ jilawo gbedodoɖawo. Étonɔ Bibla koɖo habɔbɔ wemawo ji yí ɖonɔ wowo gbedodoɖawo ŋci. Égbetonɔ jila shinshinwo kpɔwɛwo koɖo wowo ɖaŋɖoɖowo ji hɛnnɛ.

22. Enunywitɔ ciwo yí jilawo atɛnŋ ana wowo viwo ɖewo ɖe?

22 Mɛɖewo nu mɔ exwe 20 woasɔ hɛn vi, vɔ jilawo deminɔ evi hɛnhɛn vɛ gbeɖe o. Le enunywitɔ ciwo yí jilawo atɛnŋ ana wowo viwo mɛɔ, ɖewo yí nyi mɔ woalɔn wo, azan gamɛ do wo nu yí asɔ Bibla na kpla wo. Lé ɖevi ɖekaɖeka wanɔ nu do, tonɔ akpo. Vɔ ɖevi sugbɔtɔ shin le xomu ci mɛ yí jilawo lɔn Yehowa le. Wosenɔ le wowoɖekiwo mɛ shigbe lé nɔvinyɔnu Joanna Mae ci yí le Asie, se le yiɖeki mɛ nɛ. Énu mɔ: “Nɔ ŋbu tamɛ kpɔ so ekpla ci anyi jilawo naŋ nuɔ, ŋdonɔ akpe mɔ wona kplaŋ yí kpedo ŋnu ŋlɔn Yehowa. Wodejiŋ kpoŋ o, vɔ wokpedo ŋnu yí ŋnya lé nanɔ agbe nywi do.” (Elo. 23:24, 25) Asu koɖo ashi Kristotɔ miliɔn nɛniɖe can senɔ le wowoɖekiwo mɛ ahan.

EHAJIJI 59 Kafu Yah Kplim

^ par. 5 Asu koɖo ashi ɖo aji vi dandandan a? Nɔ wosɔ gbeta mɔ yewoaji ɖe, nɛni woɖo ajiɔ? Yí lé woawɛ ana kpla wowo viwo nɔ woalɔn Yehowa keŋ asin ɔ? Nyɔta cɛ xo nuxu so egbɛmɛ kpɔwɛwo nu yí gbena Bibla gɔnmɛɖose ciwo atɛnŋ akpedo mì nu mìakpɔ ɖoŋci nɔ nyɔbiɔse cɛwo.

^ par. 15 Gbekpɔ Les jeunes s’interrogent. Réponses pratiques volume 1, chap. 36, koɖo volume 2, chap. 11.

^ par. 60 FOTOWO MƐ ÐEÐE: Asu koɖo ashi Kristotɔ ɖeka lekɔ nyɔ kpɔ so evijiji nu yí bukɔ tamɛ kpɔ so enu ciwo woɖo awa koɖo jijɔkpɔkpɔ ci yí le mɛ nu.

^ par. 64 FOTOWO MƐ ÐEÐE: Asu koɖo ashi ɖeka kplakɔ nu koɖo wowo viwo akpoakpo, ɖo ɖevi lɔwo xwe koɖo wowo nujikpekpewo to akpo.