Yi enu ci yí lemɛ ji

Yi enyɔtawo nɔxu

Èɖo ŋwi woa?

Èɖo ŋwi woa?

Èwa ɖaŋ hlɛn exwe cɛ mɛ Jutakpɔxɔ tatawo nywiɖea? Enyɔ, kpɔ mɔ àtɛnŋ aɖo nyɔbiɔse ciwo yí gbɔgbɔ ŋci ma:

Lé mìɖo awa nu do Kristotɔ amɛshiaminɔwo nu doɔ?

Mìsrannɔ wowo xɔse; vɔ mìdekannɔfu wo ɖoɖu o. ‘Mìdekannɔfu amɛwo le amɛŋmɛ o.’ (Ӡuda 16) Mìdebiɔnɔ enyɔ ciwo yí aɖe fun nɔ wo se so wowo mɔkpɔkpɔ lɔ nu o.—w20.01, kp. 29.

Nyi yí ɖo ana kankandoji eo mɔ Yehowa nya mɔ yeliɔ?

Bibla dasɛ mɔ Yehowa jeshi eo ɖɛ gbɔxwe woavaji eo. Égbeɖonɔ to ao gbedodoɖawo. Énya enyɔ ciwo le ao jimɛ koɖo susu ciwo yí èbukɔ kpɔ yí ao nuwanawo ana akpɔ jijɔ alo ase vevi. (1 Kro. 28:9; Elo. 27:11) Yiŋtɔ kplɔ eo va yiɖeki gbɔ.—w20.02, kp. 12.

Kpɔwɛ ciwo yí dasɛ hwenu mìaxo nuxu koɖo hwenu mìdaxo nuxuɔ?

Mìxonɔ nuxu so Yehowa nu koɖo jijɔ. Mìxonɔ nuxu nɔ mìkpɔ mɔ mɛɖe jikɔ aɖe afɔ dɔndɔn ɖe. Hamɛmɛshinshinwo nanɔ nukplamu nɔ eӡan. Mìdenunɔ enyɔwlawlawo so lé mìwo dɔwo yinɔ do le eju ciwo mɛ yí woɖo te mìwo dɔwo le o. Mìdekakanɔ enyɔwlawlawo o.—w20.03, kp. 20-21.

Lé gbadajin ciwo nu Ӡoɛli eta 2 xo nuxu so to akpo nɔ ciwo nu Enyɔdasɛ eta 9 xo nuxu so doɔ?

Ӡoɛli 2:20-29 nu mɔ Mawu mɔ yeanya gbadajin lɔwo si yí ɖo gbe mɔ enu ciwo yí wodahɛn ɔ, yeacu wowo fɛn lɔ. Le yi goduɔ, Mawu kɔ yi gbɔngbɔn do amɛwo ji. Akpaxwe cɛwo vamɛ hwenu Babilonitɔwo va je Izraɛli ji le yiyimɛ. Enyɔdasɛ 9:1-11 dre amɛshiaminɔ ciwo yí le shigbe gbadajinwo hannɛ le mìwo hwenu yí wodrakɔ kojoɖoŋɛdu Mawu tɔwo koɖo edɔngbegbe so xexe vwin cɛ nu yí edokɔ ŋmavui nɔ xexeɛmɛtɔwo.—w20.04, kp. 3-6.

Mi yí nyi tagbe fyɔ lɔ le egbɛmɛɔ?

Russie koɖo jukɔn ciwo yí ca gbɛ koɖi. Wojenɔ Mawu mɛwo ji, ci woɖo te kunuɖeɖedɔ lɔ yí dasɛ mɔ yewonyi Kunuɖetɔwo ketɔnɔwo. Tagbe fyɔ lɔ hwlɛnkɔ ŋsɛntɔxu koɖo fɔde fyɔ.—w20.05, kp. 13.

Nɔnɔmɛ amashiɖekɛ ciwo woyɔ le Galatitɔwo 5:22, 23 mɛ ɖekɛwo yí nyi ‘gbɔngbɔn lɔ kusɛnsɛn’ a?

Oo. Gbɔngbɔn kɔkɔɛ lɔ kpenɔdo mì nu yí mìɖonɔ nɔnɔmɛ nywi buwo, shigbe enujɔjɔɛwawa nɛ. (Efe. 5:8, 9)—w20.06, kp. 17.

Afɔku ci yí le enuwo sɔsɔ dado Ɛntɛnɛti ji hadoxuwo mɛɔ?

Enu ciwo yí èdanɔdo Ɛntɛnɛti ji hadoxuwo atɛnŋ adasɛ mɔ ègangankɔ eoɖeki, yí desɔnɔ eoɖeki hwe o.—w20.07, kp. 6-7.

Nyi Kristotɔ eŋɛnywidratɔwo atɛnŋ akpla so eɖɔdatɔwo gbɔɔ?

Wowanɔ dɔ le texwe koɖo gamɛ ci ji woatɛnŋ akpɔ kpaviwo le. Wokplanɔ lé woazan dɔwanu nywiwo do. Gbesɔ kpe niɔ, wogbenɔ dɔn yí wanɔ dɔ, nɔ ayamɛ nɔnɔmɛwo trɔkɔ can. Mìatɛnŋ awɛni ahan le mìwo kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ.—w20.09, kp. 5.

Emɔ ɖewo ciwo ji mìato yí akpedo mìwo Bibla nukplaviwo nu nɔ woaɖo lɔnlɔn cito nɔ Yehowaɔ?

Mìatɛnŋ ado ŋsɛn wo nɔ woahlɛnnɔ Bibla ŋkeŋke yí abunɔ tamɛ kpɔ so nu ci wohlɛn nu. Mìatɛnŋ agbekpla wo nɔ woadonɔ gbe ɖaɖa.—w20.11, kp. 4.

Ci womɔ: “Woafɔn wo pleŋ do agbe to Kristo mɛ” ɖe, miwo yí nyɔ cɛ kan ɔ?—1 Kor. 15:22, NWT.

Apotru Pɔlu denukɔ mɔ woafɔn amɛwo pleŋ so ku o. Kristotɔ amɛshiaminɔ ciwo yí “wo wa mɛmiɖe le Kristo Yesu mɛ” nu yí exokɔ nuxu so. (1 Kor. 1:2; 15:18)—w20.12, kp. 5-6.

Edɔ ci yí amɛshiaminɔwo awa nɔ ‘wotrɔ wo le ɖabaxoxo ɖeka mɛ, le kpɛnxuxu kpɛtɛkpɛtɛ lɔ mɛɔ’?—1 Kor. 15:51-53, NWT.

Woakplɔ Kristo do yí akplɔ jukɔnwo koɖo gakpo. (Enyɔ. 2:26, 27)—w20.12, kp. 12-13.