Yi enu ci yí lemɛ ji

Yi enyɔtawo nɔxu

ENUKPLAKPLA NYƆTA 4

“Gbɔngbɔn Kɔkwɛ ŋtɔ . . . nu mɔ Mawu viwo mì nyi”

“Gbɔngbɔn Kɔkwɛ ŋtɔ . . . nu mɔ Mawu viwo mì nyi”

“Gbɔngbɔn Kɔkwɛ ŋtɔ bɔdo mìwo gbɔngbɔn nu yí a nu mɔ Mawu viwo mì nyi.”​—RƆM. 8:16.

EHAJIJI 25 Mawu Ƒe Nunɔamesi Tɔxɛ

SUSU VEVI LƆ *

Yehowa to emɔ jiŋ ɖeka yí kɔ yi gbɔngbɔn kɔkɔɛ do Kristotɔ 120 han ji le Pantekoti ŋkeke lɔ ji (Kpɔ mamamɛ 1-2)

1-2. Enujiŋ ci yí jɔ le Pantekoti ŋkeke ji le exwe 33 K.H.-ɔ?

MÌLE zozangbe nyidinmɛ le Ʒeruzalɛmu le xwe 33 K.H. Ŋkeke cɛ nyi Pantekoti yí Yesu nukplavi ciwo yi 120 han bɔ doju le shanŋ ji. (Edɔ. 1:13-15; 2:1) Exwe ɖewo doŋkɔɔ, Yesu nu nɔ wo mɔ woŋgbeso le Ʒeruzalɛmu o, ɖo enɔ yí woaxɔ enunana vevi ɖeka le nɛ. (Edɔ. 1:4, 5) Nyi yí vajɔ kplɔɛdoɔ?

2 “Zeɖeka tɔntɔn ɔ, eʒin ɖeka na so eji. Yí egbe lɔ le shigbe jihɔn gangan ci yí xoxo ɛnɛ.” Egbe lɔ ɖyi le axwe lɔ pleŋ mɛ. Eyi “enu ciwo le shigbe ezo ɖewo ɛnɛ” vaje eta nɔ nukplavi lɔwo yí “Gbɔngbɔn Kɔkwɛ ɖo lanmɛ nɔ wo pleŋ.” (Edɔ. 2:2-4) To emɔ jiŋ cɛ jiɔ, Yehowa kɔ yi gbɔngbɔn kɔkɔɛ do gbɛbɔbɔ cɛ ji. (Edɔ. 1:8) Wowo yí nyi amɛ ŋkɔtɔ ciwo wosɔ gbɔngbɔn kɔkɔɛ shi ami nɔ * yí mɔkpɔkpɔ le wo shi woavaɖu fyɔ le jeŋkwimɛ koɖo Yesu.

NYI YÍ JƆNƆ NƆ WOSHI AMI NƆ MƐÐEƆ?

3. Nyi yí taɖo mɛ ciwo yí va le Pantekoti ŋkeke lɔ ji, kando ji mɔ woshi ami nɔ yewo koɖo gbɔngbɔn kɔkɔɛɔ?

3 Nɔ èle nukplavi ciwo yí bɔ le shanŋ lɔ ji gbenɔgbe mɛɔ, daŋlɔbe enu ci yí jɔ gbeɖe o. Ŋɖeka le shigbe ezo ɖe hannɛ vaje eta nɔ eo yí ètɔ egbe buwo dodo! (Edɔ. 2:5-12) Àkando ji zeɖeka mɔ, wosɔ gbɔngbɔn kɔkɔɛ shi ami nɔ ye. Vɔ emɔ ɖekɛ lɔ ji woto yí sɔ gbɔngbɔn kɔkɔɛ shinɔ ami nɔ amɛshiaminɔwo pleŋ a? Oo. Lé mìwɛ yí nyaɔ?

4. Woshi ami nɔ exwe sanŋdi ŋkɔtɔ mɛ Kristotɔwo do hwenu ɖekɛ mɛ le wowo gbemɛa? Ðe mɛ.

4 Mìaxo nuxu so hwenu mɛɖe atɛnŋ atrɔ amɛshiaminɔ nu. Denyi Kristotɔ 120 han ciwo yí bɔ doju yí nyi mɛ ciwo ɖekɛ woshi ami nɔ le Pantekoti ŋkeke lɔ ji le exwe 33 K.H. o. Ðo le ŋkeke lɔ ke jiɔ, amɛ 3 000 han buwo wa ʒinʒindoshimɛ yí xɔ gbɔngbɔn kɔkɔɛ. Hwecinu wowa ʒinʒindoshimɛ yí woshi ami nɔ wo zeɖeka. (Edɔ. 2:37, 38, 41) Vɔ le exwe ciwo yí kplɔɛdo mɛɔ, denyi Kristotɔ ciwo yí wa ʒinʒindoshimɛ pleŋ yí woshi ami nɔ zeɖeka o. Ci Samaritɔwo wa ʒinʒindoshimɛɔ, ewa hwenu kleŋ ɖe gbɔxwe wovashi ami nɔ wo. (Edɔ. 8:14-17) Lé woshi ami nɔ Kɔrnɛyi koɖo yi xomɛtɔwo do to akpo xesexese. Ðo woshi ami nɔ wo gbɔxwe wovawa ʒinʒindoshimɛ.​—Edɔ. 10:44-48.

5. Sɔ koɖo 2 Korɛntitɔwo 1:21, 22 ɖe, nyi yí jɔnɔ nɔ wosɔ gbɔngbɔn kɔkɔɛ shi ami nɔ mɛɖeɔ?

5 Mìakpɔ enu ci yí jɔnɔ nɔ wosɔ gbɔngbɔn kɔkɔɛ shi ami nɔ mɛɖe. Nɔ Yehowa shi ami nɔ mɛɖeɔ, atɛnŋ agbɔnnu ni gbɔxwe alɔn do ji mɔ yɛcan ye. Átɛnŋ abiɔ yiɖeki se mɔ, ‘Nyi yí taɖo Mawu canŋ ɔ?’ Taŋfuin mɛɖewo dabiɔ wowoɖeki se ahan o. Ðekpokpuiɖe enyi can ɔ, apotru Pɔlu dre enu ci yí jɔnɔ do amɛshiaminɔwo ji nɔ wocan wo. Émɔ: “Nɔ́ mí xɔse ɔ, wo a do jeshi * mí koɖo Gbɔngbɔn Kɔkwɛ le Kristo mɛ. Mawu ɖo egbe nɔ mí mɔ Ye a na Gbɔngbɔn Kɔkwɛ mí. Gbɔngbɔn Kɔkwɛ hunnɔ yí nyi enu ŋkɔtɔ ci mì a xɔ gbɔxwe mì a kpɔ enu ciwo Mawu sɔ ɖo egbe nɔ Yi viwo.” (Efe. 1:13, 14) Eze gbajɛɛ mɔ Yehowa zannɔ yi gbɔngbɔn kɔkɔɛ sɔ kpenɔdo Kristotɔ cɛwo nu yí wokannɔdo ji teŋ mɔ wocan yewo. Le emɔ cɛ jiɔ, yi gbɔngbɔn kɔkɔɛ lɔ “nyi ekpeɖonuji [alo gbeɖu]” ci ena wo nɔ woakando ji mɔ yewoavanɔ agbe le jeŋkwimɛ tɛgbɛɛ yí denyi nyigban ji yɔ o.​—Hlɛn 2 Korɛntitɔwo 1:21, 22.

6. Nyi Kristotɔ amɛshiaminɔ ɖe ɖo awa gbɔxwe axɔ jeŋkwimɛ fɛncu lɔɔ?

6 Nɔ woshi ami nɔ Kristotɔ ɖe ɖe, edasɛ mɔ ésɔgbe nɔ jeŋkwimɛ yiyi zeɖekaa? Oo. Ákando ji mɔ wocan ye yí yeayi jeŋkwimɛ. Vɔ éɖo aɖo ŋwi amɛkanxlenyɔ cɛ: “Eyi taɖo, nɔvinyɛwo, Mawu yɔ mí yí can mí nɔ mí a nyi Yitɔwo. Mí do ŋsɛn yí adasɛ mɔ mí nyi amɛ ciwo yí Mawu yɔ yí can nyɔnɔnwitɔ. Nɔ́, mí wa enu hunnɔwo mí da jwin gbeɖe o.” (2 Piɛ 1:10) Eyi taɖo nɔ wocan Kristotɔ ɖe alo woyɔɛ yí ayi jeŋkwimɛɔ, akpɔtɔ ale gbeji gbɔxwe yí axɔ yi fɛncu lɔ.​—Fili. 3:12-14; Ebre. 3:1; Enyɔ. 2:10.

LÉ MƐÐE AWƐ ANYA MƆ WOSHI AMI NƆ YEƆ?

7. Lé amɛshiaminɔwo wɛ yí nyanɔ mɔ wocan yewo nɔ jeŋkwimɛ yiyiɔ?

7 Vɔ lé mɛɖe awɛ anya mɔ wocan ye nɔ jeŋkwimɛ yiyiɔ? Pɔlu nyɔ ciwo eŋwlɛn ɖaɖa Rɔmatɔ “ciwo yí Mawu yɔ, nɔ wo a nyi Yi mɛ kɔkwɛwo” dasɛ ɖoŋci lɔ gbajɛɛ. Énu nɔ wo mɔ: “Gbɔngbɔn ci mì xɔ dé nyi gbɔngbɔn ci yí sɔ mì wa hwashi nɔ vɔnvɔn o. Gbɔngbɔn ci le mì shi yí sɔ mì wa Mawu viwo. Toto Gbɔngbɔn lɔ mɛ ɔ, mì donɔ axwa mɔ, ‘Edanyɛ, Etɔnyɛ vevitɔ.’ Yí, Gbɔngbɔn Kɔkwɛ ŋtɔ bɔdo mìwo gbɔngbɔn nu yí a nu mɔ Mawu viwo mì nyi.” (Rɔm. 1:7; 8:15, 16) Edasɛ mɔ Mawu tonɔ yi gbɔngbɔn kɔkɔɛ lɔ ji yí na amɛshiaminɔwo nyanɔ mɔ wocan yewo nɔ jeŋkwimɛ yiyi.​—1 Tɛs. 2:12.

8. 1 Ʒan 2:20, 27 dasɛ do mɔ, denyi mɛbuɖe yí anu nɔ Kristotɔ amɛshiaminɔwo mɔ woshi ami nɔ woɔ?

8 Yehowa na kankandoji sɛnŋsɛnŋ mɛ ciwo yí wocan nɔ jeŋkwimɛ yiyi. Ecɛ dasɛ mɔ wodavabunɔ tamɛ kpɔ hweɖewonu mɔ wocan yewo nyao ma o. (Hlɛn 1 Ʒan 2:20, 27.) Nyɔnɔnwi enyi mɔ, Yehowa to hamɛ lɔ ji yí kplanɔ nu Kristotɔ amɛshiaminɔwo shigbe mɛkpɛtɛwo nɛ. Vɔɔ, denyi mɛbuɖe yí anu nɔ wo mɔ woshi ami nɔ wo o. Yehowa to yi gbɔngbɔn kɔkɔɛ ci yí nyi ŋsɛn gangantɔ le xexeɛ mɛ ji yí na wonyanɔ teŋ mɔ woshi ami nɔ yewo!

‘WOJI WO ZEVEGƆN’

9. Sɔ koɖo Efezitɔwo 1:18 ɖe, nyi yí jɔnɔ do mɛɖe ji nɔ woshi ami niɔ?

9 Atɛnŋ agbɔnnu nɔ Mawu sɛntɔ sugbɔtɔ le egbɛmɛ mɔ, woanya enu ci yí jɔnɔ do mɛɖe ji nɔ Mawu shi ami ni. Esɔgbe ahan, ɖo wodeshi ami nɔ wo o. Mawu wa agbetɔwo mɔ woanɔ agbe tɛgbɛɛ le nyigban ji, denyi jeŋkwimɛ yɔ o. (Gɔnm. 1:28; Eha. 37:29) Vɔ Yehowa can mɛɖewo nɔ woanɔ agbe le jeŋkwimɛ. Eyi taɖo nɔ woshi ami nɔ woɔ, éɖɔnɔli wowo mɔkpɔkpɔ koɖo lé wobunɔ tamɛ kpɔ do le afɔdumɛ yí wokpɔnɔ emɔ mɔ yewoavanɔ agbe le jeŋkwimɛ.—Hlɛn Efezitɔwo 1:18.

10. ‘Woaji amɛ zevegɔn’ gɔnmɛ ɖe? (Kpɔ gɔnmɛnuŋwlɛnŋwlɛn lɔ hɛnnɛ.)

10 Nɔ wosɔ gbɔngbɔn kɔkɔɛ shi ami nɔ Kristotɔwoɔ, edasɛ mɔ ‘woji wo zevegɔn.’ * Yesu can nu mɔ nɔ ‘woji mɛɖe zevegɔn’ alo ‘woji toto gbɔngbɔn lɔ mɛɔ,’ wodatɛnŋ adre lé eyinɔ do teŋ nɔ mɛ ci wodeshi ami nɔ o.​—Ʒan 3:3-8.

11. Nɔ woshi ami nɔ mɛɖe ɖe, lé yi tamɛbubukpɔ trɔnɔ doɔ?

11 Nɔ woshi ami nɔ Kristotɔwo ɖe, lé wowo tamɛbubukpɔ trɔnɔ doɔ? Gbɔxwe Yehowa ashi ami nɔ woɔ, wokpɔkɔ emɔ veviɖe mɔ yewoavanɔ agbe tɛgbɛɛ le nyigban ji. Wosɔ kpakpa le te kpɔ hwecinu Yehowa aɖe enubaɖawawawo pleŋ si yí atrɔ nyigban lɔ yí anyi paradiso. Taŋfuin wokpɔkpɔ wowoɖekiwo le Paradiso mɛ yí dokɔ ozɔn nɔ wowo xomumɛtɔ alo wowo xlɔ ɖe ci wofɔn so ku. Vɔ nɔ woshi ami nɔ woɔ, wowo tamɛbubukpɔ trɔnɔ do bu. Nyi yí taɖo enyi ahan ɔ? Denyi nyigban ji mɔkpɔkpɔ lɔ yí degbejɔnɔ ji nɔ wo yɔ o. Denyi efunkpekpe alo ŋshishi mɛ nɔnɔ yí na wotrɔ susu o. Wodekpɔɛ mɔ agbe tɛgbɛɛ nɔnɔ le nyigban ji aci kɔ nɔ amɛ o. Vɔ Yehowa yí zan yi gbɔngbɔn kɔkɔɛ lɔ yí sɔ trɔ lé wobunɔ tamɛ kpɔ do koɖo mɔkpɔkpɔ vevi ci yí le wo shi.

12. Sɔ koɖo 1 Piɛ 1:3, 4 ɖe, lé Kristotɔ amɛshiaminɔwo mɔkpɔkpɔ lɔ wanɔ nɔ wo doɔ?

12 Nɔ woshi ami nɔ mɛɖeɔ, étɛnŋ kpɔɛ mɔ yedeje nɔ mɔnukpɔkpɔ vevi cɛ o. Vɔ ékannɔdo ji yí degbevatrɔ buini kpɔ mɔ Yehowa can ye nyao ma o. Ewaɖeɔ, ékpɔnɔ jijɔ sugbɔ yí nɔ ébukɔ tamɛ kpɔ so jeŋkwimɛ mɔkpɔkpɔ lɔ nuɔ, ejenɔŋ ni.​—Hlɛn 1 Piɛ 1:3, 4.

13. Lé amɛshiaminɔwo kpɔnɔ agbe ci wole le nyigban ji le egbɛmɛ doɔ?

13 Edasɛ mɔ amɛshiaminɔwo jinɔ mɔ yewoakua? Apotru Pɔlu ɖo nyɔbiɔse cɛ ŋci. Ésɔ agbetɔ gbaza sɔ koɖo zava yí nu mɔ: “Hwecinu mì le zava cɛ lɔ mɛ ɔ, mì hɛn agban kpɛnkpin yí mì nyɛnɔ. Ðo ɔ, mì de jijiɛ mɔ wo a ɖe zava lɔ so mì nu o, vɔ mì jijiɛ mɔ wo a sɔ jeŋkwimɛ xwe sɔ cɔn nɔ mì. Eyi, wo a sɔ agbe sɔ cɔn nɔ ŋcilan cɛ keŋkeŋ ci yí kunɔ.” (2 Kor. 5:4) Agbenɔnɔ decinɔ kɔ nɔ Kristotɔ cɛwo yí wojinɔ mɔ yewo aku blaŋ o. Vɔ wosenɔ vivi nɔ agbe lɔ yí jinɔ mɔ yewoazan ŋkeke ɖeshiaɖe asɔ sɛn Yehowa doju koɖo yewo xomumɛtɔ koɖo yewo xlɔwo. Eyi taɖo nɔ wole ŋɖekpokpui wakɔ can ɔ, woɖonɔ ŋwi mɔkpɔkpɔ gangan ci yí le wo shi le esɔmɛ.​—1 Kor. 15:53; 2 Piɛ. 1:4; 1 Ʒan 3:2, 3; Enyɔ. 20:6.

YEHOWA SHI AMI NƆ EOA?

14. Nyi yí dedasɛ mɔ wosɔ gbɔngbɔn kɔkɔɛ shi ami nɔ mɛɖeɔ?

14 Taŋfuin èbiɔkɔ eoɖeki se mɔ Yehowa sɔ gbɔngbɔn kɔkɔɛ shi ami nɔ ye ma. Nɔ ewanɔ ahan nɔ eoɔ, bu tamɛ kpɔ so enyɔbiɔse cɛwo nu: Kpakpa sɔnɔ eo veviɖe mɔ yeawa Yehowa droa? Èkpɔɛ mɔ yewanɔ kunuɖeɖedɔ lɔ koɖo ezolelanmɛa? Bibla kplakpla jɔnɔ ji nɔ eo yí èjinɔ veviɖe mɔ yeakpla “Mawu nuwlawlawo do citocito tɔxua”? (1 Kor. 2:10) Èkpɔɛ mɔ Yehowa na yí yekpɔkɔ nyɔna ganganwo le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛa? Èjinɔ veviɖe mɔ yeakpedo mɛbuwo nu le gbɔngbɔnmɛa? Èkpɔ kpeɖoji ciwo yí dasɛ mɔ Yehowa kpedo ye nu le emɔ vevi sugbɔ ji le agbemɛa? Nɔ èɖo nyɔbiɔse cɛwo ŋci mɔ ɛɛ ɖe, edasɛ mɔ wocan eo nɔ jeŋkwimɛ yiyia? Oo, denyi ahan o. Nyi yí taɖoɔ? Ðo nɔ woshi ami nɔ Mawu sɛntɔwo alo wodeshi ami nɔ wo can ɔ, wo pleŋ yí atɛnŋ ase le wowoɖekiwo mɛ ahan. Nɔ egbenyi mɔkpɔkpɔ ɖe yí le Yehowa sɛntɔ ɖe shi can ɔ, átɛnŋ ato yi gbɔngbɔn kɔkɔɛ ji akpedo nu awa edɔ cɛ hanwo. Le nyɔnɔnwi mɛ, nɔ èbiɔkɔ eoɖeki se mɔ wosɔ gbɔngbɔn kɔkɔɛ shi ami nɔ ye maɔ, edasɛ mɔ wodeshi ami nɔ eo o. Nɔ Yehowa can mɛɖeɔ, devabuini kpɔ mɔ wocan ye nyao ma o! Yiŋtɔ anya!

Yehowa to yi gbɔngbɔn kɔkɔɛ lɔ ji yí na ŋsɛn Abraxamu, Sara, Davidi koɖo Ʒan amɛʒindoshimɛtɔ yí wowa enujiŋwo, vɔ desɔ gbɔngbɔn kɔkɔɛ can wo nɔ woanɔ agbe le jeŋkwimɛ o (Kpɔ mamamɛ 15-16) *

15. Lé mìwɛ yí nya mɔ denyi mɛ ciwo pleŋ yí xɔ Mawu gbɔngbɔn kɔkɔɛ lɔ yí ayi jeŋkwimɛɔ?

15 Le Bibla mɛ pleŋ ɔ, kpɔwɛwo dasɛ mɔ xɔsetɔ sugbɔtɔ xɔ gbɔngbɔn kɔkɔɛ, gan jeŋkwimɛ mɔkpɔkpɔ dele wo shi o. Le kpɔwɛ mɛ, gbɔngbɔn kɔkɔɛ dasɛ emɔ nɔ Davidi. (1 Sam. 16:13) Gbɔngbɔn kɔkɔɛ kpedo nu yí emɔŋje enu citocitowo mɛ so Yehowa nu. Egbekpedo nu eŋwlɛn akpaxwe ɖewo le Bibla mɛ. (Maki 12:36) Ele ahan gan, Piɛ mɔ “Davidi deyi jeŋkwimɛ o.” (Edɔ. 2:34, NWT) Ʒan amɛʒindoshimɛtɔ “ɖɔ koɖo Gbɔngbɔn Kɔkwɛ.” (Luiki 1:13-16) Yesu nu mɔ mɛɖe dewugan Ʒan o, vɔ le yi goduɔ, énu mɔ Ʒan dayi jeŋkwi fyɔɖuxu lɔ mɛ o. (Mt. 11:10, 11) Yehowa na ŋsɛn ŋsu cɛwo to yi gbɔngbɔn kɔkɔɛ lɔ ji yí wowa enujiŋwo, vɔ desɔ gbɔngbɔn kɔkɔɛ can wo nɔ woanɔ agbe le jeŋkwimɛ o. Ecɛ dasɛ mɔ wodenɔ gbeji sɔ koɖo mɛ ciwo yí akpa acɛ le jeŋkwimɛa? Oo. Vɔ Yehowa mɔ yeafɔn wo do agbe le paradiso mɛ le nyigban ji.​—Ʒan 5:28, 29; Edɔ. 24:15.

16. Fɛncu ci yí Mawu sɛntɔ sugbɔtɔ kpɔkɔ mɔ nɔ le egbɛmɛɔ?

16 Abraxamu, Sara, Davidi, Ʒan amɛʒindoshimɛtɔ koɖo ŋsu koɖo nyɔnu bu ciwo yí nɔ agbe le Bibla hwenu kpɔkɔ mɔ mɔ, yewoanɔ agbe le nyigban ji hwenu Mawu Fyɔɖuxu lɔ atɔ acɛ kpakpa. Emɔkpɔkpɔ cɛ yí le Mawu sɛntɔ sugbɔtɔ ciwo yí li gbɛ shi hɛnnɛ, wodeɖo jeŋkwimɛ mɔkpɔkpɔ o.​—Ebre. 11:10.

17. Enyɔbiɔse ciwo yí mìakpɔ ɖoŋci nɔ le nyɔta ci yí gbɔgbɔ mɛɔ?

17 Egbɛɔ, amɛshiaminɔ ɖewo kpɔtɔ le mì mɛ, eyi taɖo biɔse ɖewo tɛnŋ va susumɛ nɔ mì. (Enyɔ. 12:17) Le kpɔwɛ mɛ, lé amɛshiaminɔwo ɖo akpɔnɔ wowoɖekiwo doɔ? Nɔ mɛɖe tɔ kpɔnnɔ lɔ ɖuɖu yí tɔ vɛn lɔ nunu le Eŋwiɖoɖo ji ɖe, lé àwa nu do nu doɔ? Lé àwa nu do nɔ mɛ ciwo mɔ yewonyi amɛshiaminɔwo hlɛnhlɛnmɛ sukɔgbɔ dojiɔ? Ecɛ ana àxa le eoɖeki mɛa? Mìaɖo nyɔbiɔse cɛwo ŋci le nyɔta ci yí kplɔɛdo mɛ.

^ par. 5 So Pantekoti ŋkeke lɔ ji exwe 33 K.H.-ɔ, Yehowa na emɔkpɔkpɔ jiŋ ɖeka Kristotɔ ɖewo mɔ woaɖu fyɔ le jeŋkwimɛ koɖo ye Viye. Lé Kristotɔ cɛwo wɛ yí nya mɔ jeŋkwimɛ mɔkpɔkpɔ nywi cɛ le yewo shiɔ? Nyi yí jɔnɔ nɔ Yehowa can mɛɖe nɔ jeŋkwimɛ yiyiɔ? Wocu enukplakpla nyɔta cɛ do nyɔta ci yí to le Jutakpɔxɔ janvier 2016 tɔ mɛ ji. Nyɔta cɛ aɖo nyɔbiɔse wadɔdoamɛji cɛwo ŋci.

^ par. 2 ENYƆGBE GƆNMƐÐEÐE: Nɔ wosɔ gbɔngbɔn kɔkɔɛ shi ami nɔ mɛɖeɔ, edasɛ mɔ Yehowa to yi gbɔngbɔn kɔkɔɛ ji yí can amɛ lɔ nɔ akpa cɛ koɖo Yesu le jeŋkwimɛ. Mawu to yi gbɔngbɔn kɔkɔɛ ji yí ɖo gbe ɖeka ni alo na ‘ekpeɖonuji’ ɖeka yi. (Efe. 1:13, 14) Kristotɔ cɛwo atɛnŋ anu mɔ gbɔngbɔn kɔkɔɛ lɔ “nu” alo na yewokando ji mɔ jeŋkwimɛ mɔkpɔkpɔ yí le yewo shi.​—Rɔm. 8:16.

^ par. 5 ENYƆGBE GƆNMƐÐEÐE: Jeshidu. Jeshidu lɔ vanyinɔ nyɔnɔnwi keŋkeŋ nɔ amɛshiaminɔ ɖe le hwenu ɖe mɛ gbɔxwe aku le egbejinɔnɔ mɛ, alo gbɔxwe efunkpekpe gangan lɔ atɔ ji.​—2 Kor. 1:21, 22; kpɔ enu ci ‘jeshidu’ koɖo ‘ekpeɖonuji’ ci Mawu nanɔ Kristotɔ amɛshiaminɔ ɖekaɖeka nyi le mwbr avril 2019 mɛ.

^ par. 10 Nɔ àkpɔ enumɛɖede buwo so gɔnmɛsese ci yí le ‘woaji amɛ zevegɔn’ nuɔ, kpɔ Gbetakpɔxɔ 1er avril 2009 kp. 3-12.

EHAJIJI 27 Mawu Viwo Ƒe Ðeɖefia La

^ par. 57 FOTO MƐ ÐEÐE: Nɔ wolé mì cu do mìwo xɔse ŋci alo mìvo yí ɖenɔ kunu alo kplanɔ nyɔnɔnwi lɔ amɛwo can ɔ, mìatɛnŋ akpɔ mɔ mɔ, mìavanɔ agbe le nyigban ji hwenu Mawu Fyɔɖuxu lɔ akpa acɛ do mì ji.