Yi enu ci yí lemɛ ji

Yi enyɔtawo nɔxu

Enyɔbiɔse ciwo yí so yi hlɛntɔwo gbɔ

Enyɔbiɔse ciwo yí so yi hlɛntɔwo gbɔ

Hwenu yí Yesu vanyi Avɔnsatɔ Gangantɔɔ, yí vovototo le gblamɛ nɔ hwenu woɖo kpe enublabla yoyu lɔ ji koɖo hwenu etɔ edɔ wawaa?

Eze petii mɔ hwenu Yesu wa ʒinʒindoshimɛ le exwe 29 mɛ K.H. yí etrɔ Avɔnsatɔ Gangantɔ. Lé mìwɛ yí nyaɔ? Hwenu Yesu wa ʒinʒindoshimɛɔ, édasɛ mɔ yelɔn yí asɔ ye gbe sa vɔn do vɔnsakpe ji le kpɔwɛnyɔnunu mɛ. Vɔnsakpe lɔ le dumɛ nɔ Mawu “dro.” (Gal. 1:4; Ebre. 10:5-10) Ci avɔnsakpe lɔ tɔ edɔ ji le kpɔwɛnyɔnunu mɛ so hwenu Yesu wa ʒinʒindoshimɛɔ, ahanke gbɔngbɔnmɛ gbedoxɔ ci yí nyi toto ci Yehowa wa to tafɛn lɔ ji nɔ sɛnsɛn adodwitɔ lɔ, ɖo atɔ edɔ ji hwenɔnu can nɛ. Vɔnsakpe yí nyi akpaxwe vevi ɖeka nɔ gbɔngbɔnmɛ gbedoxɔ lɔ.—Mt. 3:16, 17; Ebre. 5:4-6.

Gbɔngbɔnmɛ gbedoxɔ lɔ ʒan avɔnsatɔ gangantɔ ɖeka ci yí awanɔ dɔ le mɛ. Eyi taɖo Yehowa sɔ “Gbɔngbɔn Kɔkwɛ koɖo ŋsɛn” shi ami nɔ Yesu nɔ anyi Avɔnsatɔ Gangantɔ. (Edɔ. 10:37, 38; Maki 1:9-11) Vɔ lé mìawɛ akando ji mɔ woɖo Yesu Avɔnsatɔ Gangantɔ doŋkɔ nɔ yi ku koɖo fɔnfɔnsoku yi tɔɔ? Arɔn kpɔwɛ koɖo avɔnsatɔ gangantɔ ciwo yí vakplɔɛdo kpɔwɛ akpedo mì nu mìakpɔ ɖoŋci lɔ.

Le Moizi Se lɔ mɛɔ, avɔnsatɔ gangantɔ ɖekɛ yí atɛnŋ aɖo Kɔkɔɛtɔxuwo Kɔkɔɛtɔxu lɔ mɛ le avɔnzava lɔ mɛ. Ahanke egbele le gbedoxɔ ci wovacu le yiyimɛ nɛ. Avɔnsatɔ gangantɔ ɖekɛ yí atɛnŋ aɖo Kɔkɔɛtɔxuwo Kɔkɔɛtɔxu lɔ mɛ. Wosɔ avɔn ɖeka so gblamɛ nɔ Kɔkɔɛtɔxuwo Kɔkɔɛtɔxu lɔ koɖo Kɔkɔɛtɔxu lɔ. Evuɖaɖaŋkeke ɖekɛ ji yí avɔnsatɔ gangantɔ lɔ atɛnŋ ato xɔmɛsovɔn lɔ nu. (Ebre. 9:1-3, 6, 7) Woshi ami nɔ Arɔn koɖo mɛ ciwo yí vakplɔɛdo yí wonyi avɔnsatɔ gangantɔ gbɔxwe yí tɛnŋ “toto avɔnsoxɔmɛ” ŋtɔŋtɔ lɔ mɛ. Ahanke woɖo ashi ami nɔ Yesu yí anyi Avɔnsatɔ Gangantɔ nɔ gbɔngbɔnmɛ gbedoxɔ Yehowa tɔ lɔ doŋkɔ nɔ yi ku koɖo fɔnfɔnsoku yi tɔ, gbɔxwe atɛnŋ ‘atoto avɔnsoxɔmɛ ci yí nyi yi ŋcilan’ mɛ keŋ anɔ agbe le jeŋkwimɛ nɛ. (Ebre. 10:20) Susu cɛ yí taɖo ci apotru Pɔlu xokɔ nuxu so Yesu nuɔ, énu mɔ yɛnyi ‘avɔnsatɔ gangantɔ’ ci yí yi “afi ci yí nyɔ wu zava hunnɔ. Afi lɔ nyi afi kɔkwɛ sugbɔ. Dé nyi agbetɔwo yí wa afi kɔkwɛ lɔ o,” vɔɔ, “jeŋkwi mɛ” ŋtɔŋtɔ yí eyi.—Ebre. 9:11, 24.

Vovototo dele hwenu woɖo kpe enublabla yoyu lɔ ji koɖo hwenu etɔ edɔ wawa mɛ o. Nyi yí taɖoɔ? Hwenu Yesu yi jeŋkwimɛ yí dasɛ afixɔxɔ ci yí le yi gbe blebu maɖoafɛn ci esɔ sa vɔn do mìwo ta mɛ nuɔ, éɖe afɔ ŋkɔtɔ le amɛtɔn ciwo yí aɖe keŋ aɖo kpe enublabla yoyu lɔ ji. Afɔɖeɖe cɛwo gbena enublabla yoyu lɔ tɔ edɔ wawa. Afɔɖeɖe ciwo yɔɔ?

Ŋkɔtɔɔ, Yesu yi Yehowa ŋkɔ le jeŋkwimɛ; le yi goduɔ, ésɔ afixɔxɔ ci yí le yi vɔnsa lɔ nu dasɛ nɔ Yehowa; yí le vɔvɔnuɔ, Yehowa lɔn do afixɔxɔ ci yí le Yesu hun lɔ nu ji. Enublabla yoyu lɔ datɛnŋ awa dɔ nɔ wodeɖe afɔ amɛtɔn cɛwo sa o.

Bibla denu hwecinu teŋ Yehowa lɔn do afixɔxɔ ci yí le Yesu vɔnsa nu nɔ mì o. Eyi taɖo mìdatɛnŋ anu hwecinu cucucu woɖo kpe nublabla yoyu lɔ ji koɖo hwenu etɔ edɔ wawa o. Vɔ mìnya mɔ Yesu yi jeŋkwimɛ ci ekpɔtɔ ŋkeke amɛwo nɔ Pantekoti xwe. (Edɔ. 1:3) Le hweɖekanu nɔ azan kpoli ŋtɔ́ mɛ yí Yesu dasɛ afixɔxɔ ci yí le yí vɔnsa lɔ mɛ nɔ Yehowa yí elɔn do ji. (Ebre. 9:12) Mìnya ahan, ɖo enu ciwo yí jɔ le Pantekoti xwe lɔ ji na eze petii. (Edɔ. 2:1-4, 32, 33) Edasɛ gbajɛɛ mɔ enublabla yoyu lɔ tɔ edɔ wawa hwenɔnu.

Le kleŋ mɛɔ, woɖo kpe enublabla yoyu lɔ ji yí etɔ edɔ wawa hwecinu Yehowa lɔn do afixɔxɔ ci yí le ehun ci yí Yesu kɔ ɖɛ mɛ ji. Hwenɔnu yí enublabla lɔ tɔ edɔ wawa yí Yesu nyi Avɔnsatɔ Gangantɔ ci yí sumɔkɔ shigbe Gblamɛnɔtɔ nɛ.—Ebre. 7:25; 8:1-3, 6; 9:13-15.