Yi enu ci yí lemɛ ji

Yi enyɔtawo nɔxu

ENUKPLAKPLA NYƆTA 25

‘Nyɛŋtɔ Naji Anyi lɛngbɔwo kpɔ’

‘Nyɛŋtɔ Naji Anyi lɛngbɔwo kpɔ’

“Enyɛŋtɔ . . . Na ji Anyi lɛngbɔwo kpɔ. Na kpɔ wo ji.”—EZE. 34:11.

EHAJIJI 105 “Mawu Nye Lɔlɔ̃”

SUSU VEVI LƆ *

1. Nyi yí taɖo Yehowa sɔ yiɖeki sɔ koɖo vinɔɔ?

“NYƆNU a tɛnŋ ŋlɔbe yi vifin a?” Enyɔ cɛ yí Yehowa biɔ se le enyɔnuɖɛtɔ Ezai hwenu. Mawu nu nɔ yi mɛwo mɔ: ‘Nɔ nyɔnuwo ŋlɔbe wowo viwo can ɔ, Enyɛ, Yehowa, ŋdaŋlɔbe eo o.’ (Ezai 49:15) Yehowa desɔ yiɖeki sɔnɔ koɖo vinɔ blaŋblaŋ o. Vɔ le nɔnɔmɛ cɛ mɛɔ, éwɛ ahan. Yehowa zan lɔnlɔn gangan ci vinɔ ɖe ɖonɔ nɔ eviɛ yí sɔ dasɛ lé elɔn yi sɛntɔwo sugbɔ do. Vinɔ sugbɔ atɛnŋ ase le wowoɖekiwo mɛ shigbe Jasmin nɛ. Énu mɔ: “Nɔ ènakɔ anɔ evioɔ, èna yí ekacaca vevi ɖeka vanɔkɔ eo koɖo yɛ gblamɛ le yi gbemɛ pleŋ.”

2. Lé ewanɔ nɔ Yehowa nɔ eviɛ ɖe buɔ?

2 Nɔ Yehowa vi kuɖeka kpetii mi bɔbɔwo koɖo kunuɖegbe yiyiɔ, Yehowa nyanɔ. Kpɔ lé ase vevi sugbɔ do ci ekpɔ yi sɛntɔ kotokun nɛniɖe minɔ bɔbɔwo koɖo kunuɖegbe yiyi * xweshiaxwe ɖa!

3. Nyi yí Yehowa jikɔɔ?

3 Sugbɔtɔ le mìwo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu vevi cɛwo mɛ gbetɔ bɔbɔwo vava yí mìxɔ wo koɖo jijɔ! Yehowa ji mɔ wo le trɔ gbɔ, eyi mìwo can mìjikɔ. (1 Piɛ 2:25) Lé mìakpedo wo nu doɔ? Gbɔxwe mìaɖo nyɔbiɔse cɛ ŋciɔ, anyɔ mɔ mìanya enu ci yí taɖo nɔvi ɖewo mi bɔbɔwo koɖo kunuɖegbe yiyi.

NYI YÍ TAÐO MƐÐEWO MI YEHOWA SƐNSƐN Ɔ?

4. Lé edɔwawa kpɔ ŋsɛn do mɛɖewo ji doɔ?

4 Mɛɖewo na wowo dɔ vaxɔ texwe ŋkɔtɔ le wowo gbemɛ. Hung ci yí so Asie nu mɔ: “Ŋzannɔ ŋsɛn koɖo gamɛ sugbɔ do anyi dɔ nu. * Ŋwa fɛn nu le nyɛɖeki mɛ mɔ nɔ ŋkpɔ eho sugbɔɔ, nasɛn Yehowa nywiɖe. Eyi taɖo ŋzan gamɛ sugbɔ sɔ wanɔ dɔ. Ŋtɔ bɔbɔwo gɔngɔn keke yí vami wo pleŋ yiyi. Ewa shigbe mɔ xexe lɔ dɔnnɔ amɛwo vivivi nɔ woaso gbeɖe Mawu ɖɛ hannɛ.”

5. Ci cukaɖawo va nɔvinyɔnu ɖeka ji eɖekplɔɖedo ɖe, lé ewa nu doɔ?

5 Cukaɖa sugbɔ na nɔvi ɖewo gbɔjɔ. Anne so Grande-Bretagne yí ji vi amatɔn. Énu mɔ: “Anyi vi ɖeka nyi dɔ̀nɔ so vihwɛmɛ. To akpo nɔ yɛɔ, woɖe vinyɛ nyɔnuvi ɖeka ti le hamɛ lɔ mɛ. Gbesɔ kpe niɔ, vinyɛ ŋsuvi bu lé susumɛdɔ̀. Enu cɛwo na ŋxa le nyɛɖeki mɛ keke yí mi bɔbɔwo koɖo kunuɖegbe yiyi gbijigbiji.” Anne koɖo yi xomu lɔ koɖo nɔvi ciwo yí tokɔ cukaɖa cɛ hanciwo mɛ nu kunɔ lanmɛ nɔ mì sugbɔ!

6. Lé enyɔ ciwo yí le Kolosetɔwo 3:13 mɛ ji mazɔn do atɛnŋ ana mɛɖe aso gbeɖe Yehowa mɛwo ɖɛ doɔ?

6 Hlɛn Kolosetɔwo 3:13, NWT. Yehowa sɛntɔ ɖewo gbɔjɔ, ɖo wowo kpena xɔsetɔ ɖe wa ŋɖe ci yí ve wo nu. Apotru Pɔlu do jeshi mɔ hweɖewonuɔ, ‘nyɔ ɖe anɔ mì shi do’ nɔviŋsu alo nɔvinyɔnu ɖe nu. Wotɛnŋ wa enumajɔmajɔ ɖe do mì nu. Nɔ mìdenya wawaɔ, mìatɛnŋ ale enyɔ lɔwo do dɔmɛ yí asɔ tɔ dɔ wawa. Ŋtɔkpu can ɔ, atɛnŋ ana mɛɖe ado dɔmɛzi keke aso gbeɖe Yehowa mɛwo ɖɛ. Mìasɔ Pablo ci yí so Amérique du Sud kpɔwɛ. Wowa fɛn do hwɛ yi mɔ yɛwa nuvɔn ɖeka yí xɔ agbanleamɛjiwo le shi le hamɛ lɔ mɛ. Lé ewa nu doɔ? Pablo nu mɔ: “Ŋdo dɔmɛzi yí viviviɔ, ŋbu gbeɖe hamɛ lɔ ɖɛ.”

7. Nyi yí atɛnŋ ajɔ do nɔvi ci yí donɔ hwɛ yiɖeki jiɔ?

7 Nɔ mɛɖe wa nuvɔn vayiɔ, átɛnŋ adonɔ hwɛ yiɖeki na nɔ hwenu jinjin. Étɛnŋ senɔ le yiɖeki mɛ mɔ, Mawu datɛnŋ agbelɔn ye o. Nɔ étrɔ jimɛ yí wosɔ nuvɔn lɔ ki can ɔ, étɛnŋ kpɔɛni mɔ yedegbeje yí awa ɖeka koɖo Mawu mɛwo o. Nɔviŋsu Francisco can se le yiɖeki mɛ ahan. Énu mɔ: “Ci ŋwa gbɔdɔndɔn masɔkoɖosenu ɖekaɔ, wogbe nyɔ nɔŋ sɛnŋsɛnŋɖe. Ci ŋkpɔtɔ vava bɔbɔwo can ɔ, ŋxa le nyɛɖeki mɛ, ŋkpɔɛ mɔ ŋdegbeje yí anɔ Yehowa mɛwo mɛ o. Ŋdokɔ hwɛ nyɛɖeki sugbɔ keke yí nu le nyɛɖeki mɛ mɔ, Yehowa desɔ keŋ o. Le yiyimɛɔ, ŋmi bɔbɔwo koɖo kunuɖegbe yiyi.” Lé èse le eoɖeki mɛ do nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu ciwo yí tokɔ cukaɖa ciwo nu mìxo nuxu so vayi mɛ nuɔ? Wowo nu sadɔnu nɔ eoa? Vɔ lé ewa nɔ Yehowa ŋtɔ yɛɔ?

YEHOWA LƆN YI LƐNGBƆWO

Izraɛlivi lɛngbɔkplɔtɔ ɖeka sɔ lɔnlɔn lekɔ bu nɔ yi lɛngbɔ ci yí bu (Kpɔ mamamɛ 8-9) *

8. Yehowa ŋlɔbe mɛ ciwo yí sin vayia? Ðe mɛ.

8 Yehowa deŋlɔbe mɛ ciwo yí sin vayi, vɔ yí vami egbɛ dodo koɖo yi mɛwo na nɔ hwenu ɖe o. Ahanke deŋlɔbe edɔ ciwo wowa le yi sumɔsumɔ lɔ mɛ vayi nɛ. (Ebre. 6:10) Enyɔnuɖɛtɔ Ezai zan kpɔwɛnyɔnunu nywi ɖeka yí sɔ dasɛ lé Yehowa lenɔ bu nɔ yi mɛwo do. Ezai ŋwlɛ mɔ: “[Yehowa] a zan Yi lɔ̀ (alo ŋsɛn) yí A bɔ Yi lɛngbɔwo doju. Tɔhonɔ a kɔ́ lɛngbɔviwo yí A sɔ wo do Yi lɔ̀wo mɛ.” (Ezai 40:11) Lé Yehowa ci yí nyi Lɛngbɔkplɔtɔ Gangantɔ, senɔ le yiɖeki mɛ nɔ yi lɛngbɔ ɖe buɔ? Yesu nu lé Yehowa senɔ le yiɖeki mɛ hwecinu ebiɔ yi nukplaviwo se mɔ: “Lé mí kpɔɛ do ɔ? Nɔ́ amɛ ɖeka wa lɛngbɔ ekave-ho-wui ɖɛ yí kuɖeka bú le wowo domɛ ɖee, amɛ lɔ da tashi ekave ho-wo-ho-ashiɖekɛ kpɛtɛ lɔwo daɖɛ do etowo ji yí á yì ji kuɖeka lɔ ci yí bu kpɔ ba? Eyi nɔ́ é va kpɔɛ ɔ, Ma nu nɔ mí nyɔnɔnwitɔ a mɔ, amɛ lɔ akpɔ jijɔ so lɛngbɔ kuɖeka lɔ nu sɔwu ekave ho-wo-ho-ashiɖekɛ ciwo yí de bu o.”—Mt. 18:12, 13.

9. Le Bibla hwenu ɖe, lé lɛngbɔkplɔtɔ nywiwo wanɔ nu do wowo lɛngbɔwo nu doɔ? (Kpɔ foto ci yí le akpa lɔ ji.)

9 Nyi yí taɖo esɔgbe mɔ mìasɔ Yehowa sɔ koɖo lɛngbɔkplɔtɔɔ? Ðo le Bibla hwenuɔ, lɛngbɔkplɔtɔ nywi lenɔ bu nɔ yi lɛngbɔwo nywiɖe. Le kpɔwɛ mɛ, Davidi do gbla koɖo janŋtan koɖo elangan ursi yí sɔ glɔn ta nɔ yi lɛngbɔwo. (1 Sam. 17:34, 35) Lɛngbɔkplɔtɔ nywi lenɔ ŋkuvi do yi lɛngbɔwo nu yí akpɔ mɔ eɖe bu ma. (Ʒan 10:3, 14) Nɔ kuɖeka kpetii buɔ, átashi lɛngbɔ 99 kpɛtɛwo do ekpu mɛ alo do yi kpena ɖe gbɔ keŋ ayi ji kuɖeka ci yí bu lɔ kpɔ. Yesu zan kpɔwɛ cɛ yí sɔ kpla nyɔnɔnwi vevi ɖeka mì mɔ: “Dé nyi lɔnlɔnnu nɔ míwo Da ci yí le jeŋkwi mɛ mɔ ɖevihwɛ hunnɔwo domɛtɔ ɖeka a bu o.”—Mt. 18:14.

Le blema Izraɛliɔ, lɛngbɔkplɔtɔ ɖeka lekɔ bu nɔ lɛngbɔ ci yí bu (Kpɔ mamamɛ 9)

YEHOWA JIKƆ YI LƐNGBƆWO KPƆ

10. Sɔ koɖo Ezekiɛli 34:11-16 ɖe, nyi Yehowa ɖo gbe mɔ yeawa nɔ ye lɛngbɔ ciwo yí buɔ?

10 Yehowa lɔn mìwo domɛtɔ ɖeshiaɖe, “ɖevihwɛ” ciwo yí bu le ekpu lɔ mɛ can le mɛ. Mawu to enyɔnuɖɛtɔ Ezekiɛli ji yí ɖo gbe mɔ, yeayi ji ye lɛngbɔ ciwo yí bu kpɔ keŋ akpedo wo nu nɔ woafɔn le gbɔngbɔnmɛ. Édre afɔ ciwo ji ato yí akpedo wo nu. Afɔɖeɖe lɔwo sɔ koɖo ciwo yí lɛngbɔkplɔtɔwo ɖenɔ le Izraɛli yí sɔ jinɔ wowo lɛngbɔ kpɔ. (Hlɛn Ezekiɛli 34:11-16.) Ŋkɔtɔ, nɔ lɛngbɔ ɖe buɔ, lɛngbɔkplɔtɔ lɔ jini kpɔ yí ecɛ atɛnŋ aʒan gamɛ koɖo ŋsɛn sugbɔ. Le yi godu, nɔ ékpɔɛɔ, ákplɔɛ va lɛngbɔ kpɛtɛwo gbɔ. Gbesɔ kpe niɔ, nɔ lɛngbɔ lɔ je afɔku alo shive ciɔ, lɛngbɔkplɔtɔ lɔ kpenɔdo nu koɖo lɔnlɔn. Ábla akpa ni yí akɔɛ do yi lɔwo mɛ keŋ ana ŋɖuɖu yi. Afɔ cɛwo yí hamɛmɛshinshin ciwo yí nyi lɛngbɔkplɔtɔwo nɔ ‘Mawu lɛngbɔ ha lɔ’ ɖo aɖe, gbɔxwe akpedo mɛɖekpokpui ci yí bu le hamɛ lɔ mɛ nu. (1 Piɛ 5:2, 3) Hamɛmɛshinshinwo jinɔ nɔvi ciwo yí bu kpɔ yí kpenɔdo wo nu nɔ woatrɔ va hamɛ lɔ mɛ. Wogbesɔ lɔnlɔn kpenɔdo wo nu le gbɔngbɔnmɛ. *

11. Nyi yí lɛngbɔkplɔtɔ nywi nyanɔɔ?

11 Lɛngbɔkplɔtɔ nywi nyanɔ mɔ lɛngbɔ ɖe atɛnŋ abu dru. Eyi taɖo nɔ eɖe vabuɔ, desɔ dɔmɛzi wanɔ nu do nu o. Mìakpɔ kpɔwɛ ci Yehowa ɖo hwecinu ekpekɔdo yi sɛntɔ ciwo yí bu na nɔ hwenu ɖe nu.

12. Lé Yehowa wa nu do Ʒonasi nu doɔ?

12 Yehowa dɔ enyɔnuɖɛtɔ Ʒonasi ɖaɖa Ninivu, vɔ éshi kpe fibu. Ele ahan gan, Yehowa dedo dɔmɛzi yí mɔ yedagbedɔ dɔ Ʒonasi o. Shigbe lɛngbɔkplɔtɔ nywi nɛɔ, Yehowa hwlin gan yí do ŋsɛn yi nɔ awa edɔ ci edɔɛ. (Ʒona. 2:7; 3:1, 2) Le yiyimɛɔ, Mawu zan egukan ɖeka sɔ kpedo Ʒonasi nu nɔ amɔŋje mɛ mɔ, agbetɔ ɖeshiaɖe gbe le veviɖe nɔ ye. (Ʒona. 4:10, 11) Nyi mìakpla so mɛɔ? Hamɛmɛshinshinwo deɖo aŋlɔbe mɛ ciwo yí mi bɔbɔwo koɖo kunuɖegbe yiyi o. Eyi taɖo wotekpɔ yí mɔnɔŋje enu ci yí na lɛngbɔ lɔ bu mɛ. Yí nɔ lɛngbɔ lɔ trɔ va Yehowa gbɔɔ, hamɛmɛshinshinwo kpɔtɔ luinni yí sɔnɔ ɖe le ji ni.

13. Nyi mìatɛnŋ akpla so lé Yehowa wa nu do mɛ ci yí ŋwlɛ Ehajiji Wema 73 lɔ nu doɔ?

13 Ci mɛ ci yí ŋwlɛ Ehajiji Wema 73 lɔ kpɔ mɔ enu nyɔkɔ nɔ amɛvwinwoɔ, égbɔjɔ. Écaka le yiɖeki mɛ yí biɔkɔ se mɔ, nyɔna ɖe ato so mɛ nɔ ye nɔ yewakɔ Mawu dro ma. (Eha. 73:12, 13, 16) Lé Yehowa wa nu do nu doɔ? Dedo hwɛ yi o. Vɔ éna eŋwlɛ yi nyɔ lɔwo do Bibla mɛ. Le yiyimɛɔ, ehakpatɔ lɔ vado jeshi mɔ exlɔnyinyi koɖo Yehowa nyɔ wu ŋɖekpokpui le agbemɛ. (Eha. 73:23, 24, 26, 28) Nyi mìakpla so mɛɔ? Nɔ mɛɖewo xokɔ nu kpɔ le Yehowa sɛnsɛn mɛɔ, hamɛmɛshinshinwo deɖo aɖe blɛ ado hwɛ wo o. Vɔ woɖo atekpɔ amɔŋje enu yí na wobukɔ mɔ, nɔ yewomi Yehowa sɛnsɛn ɔ, yɛanyɔ nɔ yewo wu. Eyi woawa gbɔxwe anya kpukpui ci woazan asɔ do ŋsɛn wo.

14. Nyi yí taɖo Eli ʒan kpekpedonuɔ, yí lé Yehowa kpedo nu doɔ?

14 Enyɔnuɖɛtɔ Eli shi nɔ Efyɔnyɔnu Ʒɛzebɛli. (1 Efy. 19:1-3) Ébui mɔ yeɖekɛ yí nyi enyɔnuɖɛtɔ ci yí kpɔtɔ sɛnkɔ Yehowa. Égbese le yiɖeki mɛ mɔ yewa dɔ gbali. Eli caka le yiɖeki mɛ keke yí ji mɔ yeaku. (1 Efy. 19:4, 10) Yehowa dedo hwɛ yi o. Éna kankandoji yi mɔ ye nyɔnuɖɛtɔ buwo gbeli, denyi yiɖekɛ yí kpɔtɔ o. Yehowa gbekpedo nu nɔ akando yi ŋsɛn ji; énu ni mɔ edɔ sugbɔ gbeli yɛawa. Yehowa sɔ xomɛfafa yí ɖo to Eli nyɔwo keŋ dɔ edɔ buwo yi. (1 Efy. 19:11-16, 18) Nyi mìakpla so mɛɔ? Mì pleŋ yí ɖo awa nu do Yehowa lɛngbɔwo nu koɖo xomɛfafa. Vɔ hamɛmɛshinshinwo ɖo awɛ wu. Nɔ mɛɖe mɔ yedo dɔmɛzi alo mɔ Yehowa datɛnŋ asɔ enu ci yewa sɔ ke ye gbeɖeɔ, hamɛmɛshinshinwo ɖo aɖo to yi keŋ ase yi jimɛnyɔwo. Yi goduɔ, woatekpɔ ana kankandoji lɛngbɔ ci yí bu lɔ mɔ yile veviɖe nɔ Yehowa.

LÉ MÌÐO ASE LE MÌWOÐEKIWO MƐ DO MAWU LƐNGBƆ CI YÍ BU NUƆ?

15. Sɔ koɖo Ʒan 6:39 ɖe, lé Yesu kpɔnɔ Dalɔ lɛngbɔwo doɔ?

15 Lé Yehowa ji mɔ mìwo le se le mìwoɖekiwo mɛ do ye lɛngbɔ ci yí bu nuɔ? Yesu kpɔwɛ atɛnŋ akpedo mì nu. Yesu nya mɔ Yehowa lɛngbɔwo pleŋ le veviɖe ni, eyi taɖo Yesu wa enu ji ekpe keŋ kpedo “lɛngbɔ ciwo yí bu le Izraɛli xwe mɛ” nu nɔ woatrɔ va Yehowa gbɔ. (Mt. 15:24; Luiki 19:9, 10) Yesu nyi lɛngbɔkplɔtɔ nywi, eyi taɖo ewa enu ci ji ekpe nɔ Yehowa lɛngbɔ ɖe ŋgbebu o.—Hlɛn Ʒan 6:39.

16-17. Lé hamɛmɛshinshinwo ɖo akpɔnɔ kpekpedonu ci woana mɛ ciwo yí bu doɔ? (Kpɔ dakavi ci yí nyi “ Lé lɛngbɔ ci yí bu atɛnŋ asenɔ le yiɖeki mɛ do.”)

16 Apotru Pɔlu do ŋsɛn hamɛmɛshinshin ciwo yí le Efezi hamɛ lɔ mɛ mɔ, wo le sran Yesu kpɔwɛ. Énu nɔ wo mɔ: “Ŋ danɔsɛ nɔ mí mɔ míwo ɖo a wa edɔ shigbe le ŋ wɛ ni do, yí donɔ alɔ̀ amɛ ciwo yí gbɔjɔ ɛnɛ. Ŋ kpla mí mɔ míwo le ɖoŋwi Axwetɔ Yesu nyɔwo. Yesu nu mɔ, ‘Jijɔkpɔkpɔ le enunanamɛ sɔwu enuxɔxɔ.’” (Edɔ. 20:17, 35) Eze petii mɔ, agban vevi yí le hamɛmɛshinshinwo ji mɔ woale bu nɔ Yehowa mɛwo. Salvador ci yí nyi hamɛmɛshinshin le Espagne nu mɔ: “Ci ŋbu tamɛ kpɔ so lé Yehowa lenɔ bu nɔ yi lɛngbɔ ciwo yí bu nuɔ, ecucuŋ yí ŋwanɔ ci ji ŋkpe keŋ kpenɔdo wo nu. Ŋnya mɔ Yehowa ji mɔ nyɛ le le bu nɔ wo.”

17 Mɛ ciwo yí bu yí mìxo nuxu so wo nu le nyɔta cɛ mɛ xɔ kpekpedonu ci yí ʒan keŋ trɔ va Yehowa gbɔ. Ahanke amɛ sugbɔ ciwo yí bu jikɔ mɔ yewoatrɔ gbɔ nɛ. Nyɔta ci yí gbɔgbɔ axo nuxu so enu ŋtɔŋtɔ ciwo mìatɛnŋ awa asɔ kpedo wo nu nɔ woatrɔ va Yehowa gbɔ.

EHAJIJI 139 Kpɔ Ðokuiwò Le Xexe Yeyea Me

^ par. 5 Nyi yí taɖo mɛɖewo sɛn Yehowa le egbejinɔnɔ mɛ na nɔ exwe sugbɔ, vɔ yí vabu gbeɖe hamɛ lɔ ɖɛɔ? Lé Mawu kpɔnɔ wo doɔ? Nyɔta cɛ ana ɖoŋci nɔ nyɔbiɔse cɛwo. Le blemaɔ, mɛɖewo trɔ gbeɖe Yehowa ɖɛ na nɔ hwenu kleŋ ɖe. Mìakpla nu so lé Yehowa wa nu do wo nu mɛ.

^ par. 2 ENYƆGBE GƆNMƐ ÐEÐE: Nɔ womɔ eŋɛnywidratɔ ɖe mi kunuɖegbe yiyiɔ, edasɛ mɔ degbeɖe kunu koɖo hamɛ lɔ na nɔ wleci amadɛn alo ci yí wu ahan o. Ci ele ahan can ɔ, eŋɛnywidratɔ lɔ kpɔtɔ nyi mìwo nɔviŋsu alo nɔvinyɔnu yí mìluin sugbɔ.

^ par. 4 Mìtrɔ ŋkɔ ɖewo.

^ par. 10 Le nyɔta ci yí akplɔ ecɛ do mɛɔ, mìakpɔ lé hamɛmɛshinshinwo atɛnŋ awa do enu amɛtɔn cɛwo ji do.

^ par. 60 FOTO MƐ ÐEÐE: Nɔ lɛngbɔ bu nɔ Izraɛlivi lɛngbɔkplɔtɔ ɖeɔ, éjini kpɔ yí kplɔɛni va lɛngbɔ kpɛtɛwo gbɔ. Ahanke gbɔngbɔnmɛ lɛngbɔkplɔtɔwo wɛni le egbɛmɛ nɛ.

^ par. 64 FOTO MƐ ÐEÐE: Nɔvinyɔnu ɖeka ci yí mi bɔbɔwo koɖo kunuɖegbe yiyi le ehun gangan ɖeka ci yí jikɔ aso mɛ. Ékpɔkɔ Kunuɖetɔ amɛve ciwo yí wakɔ jugbaja kunuɖeɖedɔ lɔ koɖo jijɔ.