Yi enu ci yí lemɛ ji

Yi enyɔtawo nɔxu

ENUKPLAKPLA NYƆTA 19

“Tagbe fyɔ” lɔ le azan lɔwo vɔvɔnu

“Tagbe fyɔ” lɔ le azan lɔwo vɔvɔnu

“Le azan lɔwo vɔvɔnuɔ, fɔde fyɔ afɔn ahwa do [tagbe fyɔ] ji yí woacucukɔ wowonɔnɔwo.”​—DAN. 11:40, NWT.

EHAJIJI 150 Di Mawu Be Nàkpɔ Ðeɖe

SUSU VEVI LƆ *

1. Nyí yí Bibla mɛ nyɔnuɖɛ ɖeka kpedo mì nu mìnyaɔ?

NYI yí ajɔ do Yehowa mɛwo ji sabaɖe yɛɔ? Mìatɛnŋ anya ɖoŋci lɔ. Bibla nu enuvevi ciwo yí avajɔ do mì ji le majinjinɖe mɛ nɔ mì. Enyɔnuɖɛ ɖeka kpedo mì nu yí mìnya enu ci acɛkpakpa sɛnŋ ɖewo avawa yí akpɔ ŋsɛn do mì pleŋ ji le nyigban lɔ ji. Enyɔnuɖɛ lɔ le Daniɛli eta 11 mɛ. Édre efyɔ amɛve ciwo yí fɔn ahwa do wowonɔnɔwo ji yí yɔ wo mɔ tagbe fyɔ koɖo fɔde fyɔ. Akpaxwe sugbɔtɔ vamɛ nɔ enyɔnuɖɛ lɔ vɔ, eyi taɖo mìatɛnŋ akando ji mɔ akpaxwe kpɛtɛ avamɛ dandandan.

2. Shigbe lé Gɔnmɛjeje 3:15 koɖo Enyɔdasɛ 11:7 koɖo 12:17 nui nɛ ɖe, enyɔ vevi ciwo yí ɖo anɔ susumɛ nɔ mì nɔ mìkplakɔ Daniɛli nyɔnuɖɛ lɔɔ?

2 Gbɔxwe mìamɔŋje enyɔnuɖɛ ci yí le Daniɛli eta 11 lɔ mɛɔ, eɖo anɔ susumɛ nɔ mì mɔ efyɔ koɖo acɛkpakpa ciwo yí kpɔ ŋsɛn do Mawu mɛwo ji tiin ɖekɛ nu yí exo nuxu so. Mìnya mɔ nɔ wosɔ Mawu mɛwo sɔ koɖo agbetɔ ciwo pleŋ yí le xexeɛ mɛɔ, wodenyi ŋɖe o. Gan xexeɛ mɛ cɛkpakpatɔwo tɔ ŋkuvi wo. Nyi yí taɖoɔ? Ðo Satana koɖo yi xexe lɔ pleŋ tajinu vevitɔ yí nyi mɔ, yewoagu mɛ ciwo yí wanɔ dɔ nɔ Yehowa koɖo Yesu. (Hlɛn Gɔnmɛjeje 3:15 koɖo Enyɔdasɛ 11:7; 12:17.) Gbesɔ kpe niɔ, ekacaca ɖo anɔ Daniɛli nyɔnuɖɛ koɖo enyɔnuɖɛ kpɛtɛ ciwo yí le Mawu Nyɔ lɔ mɛ. Eyi taɖo nɔ mìsɔ Daniɛli nyɔnuɖɛ lɔ sɔ koɖo akpaxwe buwo le Bibla mɛ, gbɔxwe mìatɛnŋ amɔŋje mɛ nywiɖe.

3. Nyi mìakpɔ le nyɔta cɛ koɖo ci yí akplɔɛdo mɛɔ?

3 Enyɔ cɛwo le nɔ susumɛ nɔ mì, nɔ mìgbejekɔ Daniɛli 11:25-39 mɛ. Mìakpɔ mɛ ciwo yí nyi tagbe fyɔ koɖo fɔde fyɔ so exwe 1870 keke vaɖo 1991 mɛ. Mìagbekpɔ susu nywi ci yí taɖo mìatrɔ gɔnmɛsese ci mìɖo sa do akpaxwe cɛ nu nɔ nyɔnuɖɛ lɔ. Le nyɔta ci yí akplɔɛdo mɛɔ, mìagbeje Daniɛli 11:40–12:1 mɛ. Akpedo mì nu mìaɖo gɔnmɛsese nywi do enyɔ ci akpaxwe cɛ nu ɖɛ kudo hwenu ci yí tɔ so exwe 1991 mɛ keke avavɔ le Harmagedɔn hwa lɔ mɛ. Nɔ èkplakɔ nyɔta amɛve cɛwoɔ, anyɔ mɔ àkpɔnɔ dakavi ci yí nyi “Efyɔ ciwo yí anyi ketɔnɔwo le azan lɔwo vɔvɔnu.” Vɔ doŋkɔɔ, mìɖo anya mɛ ciwo yí efyɔ amɛve lɔwo le dumɛ nɔ le nyɔnuɖɛ lɔ mɛ.

LÉ MÌAWƐ ADO JESHI TAGBE FYƆ KOÐO FƆDE FYƆ LƆ

4. Enu amɛtɔn ciwo yí akpedo mì nu mìajeshi tagbe fyɔ koɖo fɔde fyɔ lɔwo ɖɛɔ?

4 Doŋkɔɔ, acɛkpatɔ ciwo yí le tagbe nɔ Izraɛli nyigban yí woyɔnɔ mɔ “tagbe fyɔ” hwenɔnu. Wogbeyɔnɔ acɛkpatɔ ciwo yí le fɔde nɔ Izraɛli nyigban mɔ “fɔde fyɔ.” Nyi yí taɖo mìnu ahan ɔ? Do jeshi enyɔ ci mawudɔla ci yí jikɔ ado ŋɛ nɔ Daniɛli nu ni. Mawudɔla lɔ nu nɔ Daniɛli mɔ: “Ŋva keŋ adre enu ci yí avajɔ do ao jukɔn ji le azan lɔwo vɔvɔnu nɔ eo.” (Dan. 10:14, NWT) Keke avaɖo exwe 33 K.H. le Pantekoti ŋkeke lɔ jiɔ, Izraɛliviwo gbekpɔtɔ nyi Mawu jukɔn. Vɔ so exwe hunnɔ mɛɔ, Yehowa dasɛ gbajɛɛ mɔ Kristo nukplavi egbejinɔtɔwo yí nyi ye jukɔn. Eyi taɖo denyi Izraɛli jukɔn lɔ nu yí akpaxwe sugbɔtɔ nɔ enyɔnuɖɛ ci yí le Daniɛli wema eta 11 lɔ mɛ xokɔ nuxu so o, vɔ Kristo dokplɔtɔwo nu yí exokɔ nuxu so. (Edɔ. 2:1-4; Rɔm. 9:6-8; Gal. 6:15, 16) Gbesɔ kpe niɔ, acɛkpakpa vovovowo yí nyinɔ tagbe fyɔ koɖo fɔde fyɔ lɔ le hwenu vovovowo mɛ. Vɔ acɛkpatɔ lɔwo ɖyi wowonɔnɔwo le ŋɖewo mɛ. Ŋkɔtɔ, efyɔ lɔwo kpanɔ acɛ do eju ciwo mɛ Mawu sɛntɔ sugbɔ le ji yí trenɔ fun nɔ wo. Amɛvetɔ, lé wowanɔ nu do Mawu mɛwo nu dasɛ mɔ wonyi Yehowa, Mawu adodwi lɔ ketɔnɔwo. Yí amɛtɔntɔ lɔɔ, efyɔ lɔwo koɖo ve hwlɛnnɔ ŋsɛntɔxu koɖo wowonɔnɔwo.

5. Tagbe fyɔ koɖo fɔde fyɔ lɔwo kpa cɛ so exwe 100 vaɖo exwe 1870 mɛa? Ðe mɛ.

5 Le exwe sanŋdi amɛvetɔ lɔ mɛ K.H. ɔ, ŋsukankan Kristotɔwo vaɖo Kristotɔwo hamɛ adodwi lɔ mɛ. Wosɔ Bibla mɛ nyɔnɔnwi wla keŋ tɔ ŋsu nyɔwo kplakpla amɛwo. So hwenɔnu keke vaɖo vɔvɔnu nɔ exwe sanŋdi 19 tɔ lɔɔ, Mawu sɛntɔwo habɔbɔ ɖe degbele nyigban ji o. Ŋsukankan Kristotɔ ciwo yí le shigbe egbe vwinwo nɛ, sugbɔ keke wodegbetɛnŋ ado jeshi Kristotɔ adodwiwo o. (Mt. 13:36-43) Nyi yí taɖo ele veviɖe mɔ mìanya enyɔ cɛɔ? Edasɛ mɔ denyi acɛkpatɔ alo efyɔ ciwo yí kpa acɛ so exwe 100 vaɖo exwe 1870 mɛ nu yí enu ci mìhlɛn so tagbe fyɔ koɖo fɔde fyɔ lɔ nu xokɔ nuxu so o. Ðo Mawu sɛntɔwo gbɛbɔbɔ ɖe deli hwenɔnu yí woaɖe fun nɔ o. * Vɔ mìatɛnŋ akpɔ emɔ mɔ tagbe fyɔ koɖo fɔde fyɔ lɔ ato le exwe 1870 godu. Lé mìwɛ yí nyaɔ?

6. Hwecinu yí Mawu mɛwo gbetɔ bɔbɔ doju shigbe gbɛbɔbɔ nɛɔ? Ðe mɛ.

6 So exwe 1870 mɛɔ, Mawu mɛwo tɔ bɔbɔ doju shigbe gbɛbɔbɔ nɛ. Exwe hunnɔ mɛ yí Charles T. Russell koɖo yi kpenawo ɖo Bibla kplakpla gbɛbɔbɔ ɖeka. Nɔviŋsu Russell koɖo yi kpenawo wa nu shigbe eŋɛdotɔ ci yí ‘adra emɔ’ do gbɔxwe woaɖo Mɛsia Fyɔɖuxu lɔ hannɛ. (Mal. 3:1) Ecɛyɛɔ, gbɛbɔbɔ ɖeka li yí sɛnkɔ Yehowa nywiɖe hɔntɔn! Acɛkpakpa ɖewo li hwenɔnu yí kpɔ ŋsɛn do Mawu mɛwo ji tiin a? Mína mìakpɔɛ ɖa.

MI YÍ NYI FƆDE FYƆ LƆƆ?

7. Mi yí nyi fɔde fyɔ lɔ keke avaɖo Xexemɛhwa ŋkɔtɔ lɔ mɛɔ?

7 Le exwe 1870 mɛɔ, Grande-Bretagne kpɔ ŋsɛn do eju sugbɔ ji yí ɖo ahwawanu ciwo yí sɛnŋ wu le xexeɛ mɛ. Daniɛli nyɔnuɖɛ lɔ yɔ Grande-Bretagne mɔ elanzo hwɛhwɛ ci yí aɖu elanzo amɛtɔn ɖekawo ji. Wowo yí nyi France, Espagne koɖo Pays-Bas. (Dan. 7:7, 8) So hwenɔnuɔ, Grande-Bretagne yí nyi fɔde fyɔ keke vaɖo Xexemɛhwa ŋkɔtɔ lɔ mɛ. Le gaxoxo ɖekɛ lɔ mɛɔ, États-Unis d’Amérique ci yí vanyi jukɔn ci yí kpɔ eho wu, tɔ eka caca koɖo Grande-Bretagne.

8. Mi yí nyi fɔde fyɔ lɔ le ŋkeke kpɛtɛkpɛtɛ lɔwo pleŋ mɛɔ?

8 Le Xexemɛhwa ŋkɔtɔ lɔ mɛɔ, États-Unis koɖo Grande-Bretagne xoca yí vaɖo ahwawanu ciwo yí sɛnŋ sugbɔ. Hwenɔnuɔ, Grande-Bretagne koɖo États-Unis vaxoca yí trɔ Anglo-Amɛliki Xexeɛmɛŋsɛn. Shigbe lé Daniɛli nui ɖɛ nɛɔ, efyɔ cɛ bɔ “ahwakɔn gangan ci yí sɛnŋ sugbɔ.” (Dan. 11:25, NWT) Le ŋkeke kpɛtɛkpɛtɛ lɔwo mɛɔ, Anglo-Amɛliki yí nyi fɔde fyɔ. * Vɔ mi yí nyi tagbe fyɔ lɔɔ?

MI YÍ NYI TAGBE FYƆ LƆƆ?

9. Hwenu yí tagbe fyɔ lɔ toɔ, yí lé Daniɛli 11:25 vamɛ doɔ?

9 Russell koɖo yi kpenawo ɖo Bibla kplakpla gbɛbɔbɔ yí le exwe ɖeka goduɔ, tagbe fyɔ lɔ to le exwe 1871 mɛ. Xwenɔxweɔ, Otto von Bismarck xoca eju sugbɔ yí wotrɔ jukɔn sɛnŋ ɖeka ci woyɔnɔ mɔ Allemagne. Wilhelm I yí nyi efyɔ ŋkɔtɔ. Ésɔ Bismarck ɖo ega nɔ yi canmiwo. * Le exwe ciwo yí kplɔɛdo mɛɔ, Allemagne tɔ acɛkpakpa nɔ Afrique ju koɖo Océan Pacifique ju ɖewo yí tekpɔ mɔ yeakpɔ ŋsɛn wu Grande-Bretagne. (Hlɛn Daniɛli 11:25, NWT.) Allemagne yí nyi jukɔn amɛvetɔ ci yí ɖo ahwawanu sɛnŋwo yí yi tɔjihunwo sugbɔ sɔwu le xexeɛ mɛ. Allemagne zan yi ahwawanu lɔwo do yi ketɔnɔwo nu le Xexemɛhwa ŋkɔtɔ lɔ mɛ.

10. Daniɛli 11:25b, 26 vamɛ doɔ?

10 Daniɛli gbenu enu ci yí ajɔ do Allemagne fyɔɖuxu lɔ koɖo yi hwakɔnwo ji. Enyɔnuɖɛ lɔ nu mɔ tagbe fyɔ lɔ “dasun ji o.” Nyi yí taɖoɔ? “Ðo woabla nu do nu. Mɛ ciwo yí ɖunɔ yi ŋɖuɖu viviwo koɖi yí ana ajuin.” (Dan. 11:25b, 26a, NWT) Le Daniɛli hwenuɔ, mɛ ciwo yí nyi ‘dɔwaviwo nɔ efyɔ lɔ’ yí ɖunɔ ‘ŋɖuɖu ci efyɔ lɔ ɖunɔ.’ (Dan. 1:5) Mi nu yí enyɔnuɖɛ cɛ xokɔ nuxu soɔ? Wowo yí nyi amɛ kpɛnkpin, ahwaga koɖo efyɔdɔwatɔ ciwo yí le Allemagne cɛkpakpa mɛ. Wowo nuwanawo na yí acɛkpakpa lɔ juin yí ebu ɖɔli. * Enyɔnuɖɛ lɔ gbenu ahwa ci yí tagbe fyɔ awa koɖo fɔde fyɔ koɖo enu ciwo yí ato so mɛ. Enyɔnuɖɛ lɔ nu so tagbe fyɔ nu mɔ: “Yi hwakɔn lɔ agu keŋkeŋ shigbe tɔsasa yí kplɔɛ yi nɛ yí amɛ sugbɔ aku ci ahwa.” (Dan. 11:26b, NWT) Shigbe lé enyɔnuɖɛ lɔ nui ɖɛ nɛɔ, Allemagne hwakɔn lɔ “gu keŋkeŋ” yí amɛ sugbɔ “ku ci ahwa” le Xexemɛhwa ŋkɔtɔ lɔ mɛ. Wowu agbetɔ sugbɔ le ahwa cɛ mɛ sɔwu ahwa ciwo yí wowa doŋkɔ ni.

11. Nyi yí tagbe fyɔ koɖo fɔde fyɔ waɔ?

11 Daniɛli 11:27, 28 dre enu ciwo yí ajɔ doŋkɔ nɔ Xexemɛhwa ŋkɔtɔ lɔ. Énu mɔ, tagbe fyɔ koɖo fɔde fyɔ “anɔ ekplɔn ɖekɛ nu keŋ akankan ŋsu nɔ wowonɔnɔwo.” Égbenu mɔ tagbe fyɔ abɔ “dɔkunu sugbɔwo.” Enyɔnuɖɛ cɛ can vamɛ pɛpɛpɛ. Allemagne koɖo Grande-Bretagne nu nɔ wowonɔnɔwo mɔ yewoawa fafa. Vɔ ahwa ci yí jɔ kplɔɛdo le exwe 1914 mɛ dasɛ mɔ ble woble wowonɔnɔwo domɛ. Le exwe ciwo yí doŋkɔ nɔ 1914 mɛɔ, Allemagne vanyi eju amɛvetɔ ci yí kpɔ ho wu le xexeɛ pleŋ mɛ. Gbesɔ kpe niɔ, Allemagne wa ahwa koɖo fɔde fyɔ, vɔ woɖu ji shigbe lé Daniɛli 11:29 koɖo akpaxwe ŋkɔtɔ nɔ kpukpui 30 tɔ lɔ nui ɖɛ nɛ.

EFYƆ LƆWO WA AHWA KOÐO MAWU MƐWO

12. Nyi yí tagbe fyɔ koɖo fɔde fyɔ wa le Xexemɛhwa ŋkɔtɔ lɔ mɛɔ?

12 So exwe 1914 mɛɔ, efyɔ lɔwo koɖo ve wa ahwa koɖo wowonɔnɔwo yí gbewa ahwa koɖo Mawu mɛwo. Le kpɔwɛ mɛ, le Xexemɛhwa ŋkɔtɔ lɔ mɛɔ, Allemagne cɛkpakpa koɖo Grande-Bretagne cɛkpakpa ci yumɛ nɔ Mawu sɛntɔwo, ɖo wogbe mɔ yewodayi ahwa o. États-Unis cɛkpakpa le mɛ ciwo yí le ŋkɔ nɔ kunuɖeɖedɔ lɔ do ga. Yumɛcici lɔ na enyɔnuɖɛ ci yí le Enyɔdasɛ 11:7-10 vamɛ.

13. Nyi yí tagbe fyɔ lɔ wa le exwe 1930 godu koɖo le Xexemɛhwa amɛvetɔ lɔ mɛɔ?

13 Eyi le exwe 1930 godu koɖo le Xexemɛhwa amɛvetɔ lɔ mɛɔ, tagbe fyɔ lɔ je Mawu mɛwo ji akpasɛnsintɔ. Ci Nazi tɔ acɛkpakpa nɔ Allemagne-ɔ, Hitler koɖo yi dokplɔtɔwo ɖo te Mawu sɛntɔwo dɔwo. Tagbe fyɔ lɔ wu Yehowa sɛntɔ 1500 han yí lé kotokun nɛniɖe do efuntrenamɛ gakpawo mɛ. Daniɛli nu enujɔjɔ cɛwo ɖɛ. Ci tagbe fyɔ lɔ ɖo te kunuɖeɖedɔ lɔɔ, ‘éxo ɖyi kɔkɔɛtɔxu lɔ’ yí “ɖe vɔnsa ci wowanɔ ŋkeŋke si.” (Dan. 11:30b, 31a, NWT) Hitler ci yí nyi wowo ga ɖo gbe mɔ, yeagu ku nɔ Yehowa sɛntɔwo le Allemagne hlɛnhlɛnhlɛn.

TAGBE FYƆ YOYU BU TO

14. Mi yí vanyi tagbe fyɔ lɔ le Xexemɛhwa amɛvetɔ lɔ goduɔ? Ðe mɛ.

14 Le Xexemɛhwa amɛvetɔ lɔ goduɔ, Union soviétique vanyi tagbe fyɔ yí tɔ acɛ kpakpa do eju sugbɔ ciwo yí le Allemagne cɛkpakpa gɔnmɛ ji. Shigbe lé Nazi cɛkpakpa tamɛsɛntɔ lɔ wɛ nɛɔ, Union soviétique can sɔ akpasɛnsin tre fun nɔ mɛ ciwo yí sɔ Mawu sɛnsɛn ɖo texwe ŋkɔtɔ le wowo gbemɛ.

15. Nyi yí tagbe fyɔ lɔ wa le Xexemɛhwa amɛvetɔ lɔ goduɔ?

15 Ci Xexemɛhwa amɛvetɔ lɔ vɔɔ, dejinjin o tagbe fyɔ lɔ ci yí nyi Union soviétique koɖo eju ciwo yí ca gbɛ koɖi je Mawu mɛwo ji. Enyɔdasɛ 12:15-17 sɔ yumɛcici lɔwo sɔ koɖo “tɔsasa.” Sɔ koɖo enyɔnuɖɛ cɛɔ, efyɔ lɔ ɖo te mìwo kunuɖeɖedɔ lɔ yí lé Yehowa sɛntɔ kotokun nɛniɖe yi hwashigbemɛ. So tɔtɔmɛ nɔ ŋkeke kpɛtɛkpɛtɛ lɔwoɔ, tagbe fyɔ lɔ kpɔtɔ cikɔ yumɛ nɔ Mawu mɛwo veviɖe, vɔ detɛnŋ aɖo te wowo dɔ lɔ o. *

16. Lé Union soviétique na yí Daniɛli 11:37-39 vamɛ doɔ?

16 Hlɛn Daniɛli 11:37-39, NWT. Lé tagbe fyɔ lɔ ‘deɖo bubu ɖekɛ nɔ dalɔwo Mawu’ doɔ? Union soviétique ji mɔ yeagu sɛnsɛnwo pleŋ, eyi taɖo etekpɔ mɔ yeaxɔ ŋsɛn le wo shi. Le tɔtɔmɛ nɔ exwe 1918 ɔ, soviétique cɛkpakpa lɔ sɔ gbeta ciwo yí dɔ sukluwo vatɔ ɖeviwo kplakpla mɔ Mawu ɖe deli o. Lé tagbe fyɔ lɔ “do bubu mawu ci yí le shanŋ sɛnŋwo mɛ” nu doɔ? Union soviétique zan eho sugbɔ yí sɔ wa yi hwawanuwo yí wa bɔnŋbu sɛnŋwo keŋ sɔ do ŋsɛn yiɖeki. Tagbe fyɔ koɖo fɔde fyɔ lɔwo koɖo ve bɔ ahwawanu sɛnŋ sugbɔwo yí asɔ wu amɛ miliya nɛniɖe!

KETƆNƆ AMƐVE WAKƆ DƆ DO ÐEKƐ

17. Nyi yí nyi “enunyɔŋ ci yí ahɛn axwetugbe vɛɔ”?

17 Tagbe fyɔ kpedo fɔde fyɔ nu yí wowa enuvevi ɖeka: ‘Wosɔ enunyɔŋ ci yí ahɛn axwetugbe vɛ, sɔ daɖɛ.’ (Dan. 11:31, NWT) “Enunyɔŋ” lɔ yí nyi Jukɔnwo Xoxoxu Habɔbɔ.

18. Nyi yí taɖo woyɔ Jukɔnwo Xoxoxu Habɔbɔ lɔ mɔ “enunyɔŋ ɔ”?

18 Woyɔ Jukɔnwo Xoxoxu Habɔbɔ lɔ mɔ “enunyɔŋ,” ɖo énukɔ mɔ yeatɛnŋ ana fafa anɔ xexeɛ mɛ, vɔ etrɔnyi Mawu Fyɔɖuxu lɔ ɖekɛ yí atɛnŋ awɛ. Gbesɔ kpe niɔ, enyɔnuɖɛ lɔ mɔ enunyɔŋ lɔ “ahɛn axwetugbe vɛ,” ɖo Jukɔnwo Xoxoxu Habɔbɔ lɔ awa akpaxwe veviɖe le ŋsusɛnsɛnwo pleŋ gugu mɛ.​—Kpɔ dakavi ci yí nyi “Efyɔ ciwo yí anyi ketɔnɔwo le azan lɔwo vɔvɔnu.”

NYI YÍ TAÐO MÌÐO ANYA EXOLƆLƆ CƐƆ?

19-20. (a) Nyi yí taɖo mìɖo anya exolɔlɔ cɛɔ? (b) Nyɔbiɔse ci mìakpɔ ɖoŋci nɔ le nyɔta ci yí gbɔgbɔ mɛɔ?

19 Mìɖo anya exolɔlɔ cɛ, ɖo edasɛ mɔ so exwe 1870 keke vaɖo 1991 mɛɔ, enyɔ ci Daniɛli nu ɖɛ so tagbe fyɔ koɖo fɔde fyɔ lɔ nu vamɛ. Eyi taɖo mìatɛnŋ axɔɛ ji se mɔ akpaxwe kpɛtɛ nɔ enyɔnuɖɛ lɔ avamɛ dandandan.

20 Le exwe 1991 lɔ mɛɔ, Union soviétique juin. Vɔ ci enyi ahan ɖe, mi yí vanyi tagbe fyɔ lɔ le egbɛmɛɔ? Nyɔta ci yí gbɔgbɔ ana ɖoŋci lɔ.

EHAJIJI 128 Do Dzi Va Se Ðe Nuwuwu

^ par. 5 Mìkpɔkɔ kpeɖoji ciwo yí dasɛ mɔ enyɔ ciwo Daniɛli nu ɖɛ so “tagbe fyɔ” koɖo “fɔde fyɔ” nu kpɔtɔ vakɔmɛ. Lé mìwɛ yí kando jiɔ? Yí nyi yí taɖo ele mɔ mìamɔŋje enyɔnuɖɛ lɔ mɛ kitokitoɔ?

^ par. 5 Shigbe lé mìvakpɔɛ nɛɔ, mìdatɛnŋ agbenu mɔ Rɔma Fyɔ Aurélien (270-275 K.H.) yí nyi “tagbe fyɔ” alo Efyɔnyɔnu Zénobie (267-272 K.H.) yí nyi “fɔde fyɔ” o. Ecɛ na mìvaɖo gɔnmɛsese yoyu nɔ enu ci mìŋwlɛ do eta 13 koɖo 14 tɔ lɔ mɛ nɔ wema ci yí nyi Ðo To Daniel ƒe Nyagblɔɖi La!

^ par. 9 Le exwe 1890 mɛɔ, Allemagne fyɔ Kaiser Wilhelm II nya Bismarck so ga ji.

^ par. 10 Wowa enu sugbɔ ciwo yí na fyɔɖuxu lɔ gban blaŋ. Le kpɔwɛ mɛ, womi kpekpedo efyɔ lɔ nu yí nu nɔ wowo ketɔnɔwo lé woawɛ aɖu wo ji le ahwa mɛ. Wogbenya efyɔ lɔ so ʒinkpin ji koɖo akpasɛnsin.

^ par. 15 Shigbe lé Daniɛli 11:34 nui nɛɔ, Kristotɔ ciwo ji tagbe fyɔ lɔ kpakpa acɛ do kpɔ gbɔndomɛ na nɔ hwenu ɖe. Le kpɔwɛ mɛ, ecɛ jɔ ci Union soviétique juin le exwe 1991 mɛ.