Yi enu ci yí lemɛ ji

Yi enyɔtawo nɔxu

Onésime koɖo Géraldine

Yehowa cukɔ shi nɔ mɛ ciwo yí trɔ yi wowo jumɛ

Yehowa cukɔ shi nɔ mɛ ciwo yí trɔ yi wowo jumɛ

NƆVIŊSU koɖo nɔvinyɔnu sugbɔ ciwo yí hun yi eju buwo mɛ keŋ ayi ji ho trɔgbɔ va wowo jumɛ. Lɔnlɔn ci woɖo nɔ Yehowa koɖo wowo kpenawo cucu wo yí woyi ci texwe ciwo yí Fyɔɖuxu ŋɛnywidratɔ sugbɔ ӡan le. (Mt. 22:37-39) Vɔnsa ciwo wowaɔ, yí shicu ciwo wokpɔ so mɛɔ? Mína mìayi Cameroun jumɛ keŋ akpɔ ɖoŋci lɔwo.

“‘KPAVI LELE’ LE TEXWE NYWITƆ”

Le exwe 1998 mɛɔ, nɔviŋsu ci yí tɔ mɔ Onésime hun so wowo xwe le Cameroun. Évayi ci jukɔn bu mɛ na nɔ exwe 14. Ci ele Kristotɔwo bɔbɔ gbeɖekaɔ, ése wona kpɔwɛ ɖeka so eŋɛnywidradradɔ lɔ nu. Nuxuxotɔ lɔ nu mɔ: “Nɔ exlɔ amɛve lekɔ kpavi le texwe ciwo yí to vovo yí ɖeka lekɔ kpavi wu yí kpena ɖe, yi xlɔ lɔ ci yí dekpɔ sugbɔ lekɔ dayi texwe ci yí yi kpena lekɔ sugbɔ le ba?”

Kpɔwɛ cɛ na Onésime bu tamɛ kpɔ so trɔtrɔ ayi Cameroun le fini amɛ sugbɔ jikɔ le mɔ yewoakpla Bibla yí agbekpedo eŋɛnywidratɔwo nu le nɔ. Vɔ évɔnkɔ nɔ ŋɖewo. Ci enɔ eju bu mɛ na nɔ exwe sugbɔ ɖe, agbe lɔ atɛnŋ anɔ nɔ fafɛɖe ni le Cameroun yiŋtɔ jumɛa? Gbɔxwe Onésime akando ji mɔ yeatɛnŋ awɛɔ, éɖyi sa yi Cameroun yí nɔ enɔ wleci adɛn. Yí godu le exwe 2012 mɛɔ, égbɔ va keŋkeŋ.

Onésime nu mɔ: “Ŋɖo atrɔdo zozu koɖo agbenɔnɔ nu le lɛ. Le Fyɔɖuxuxɔ mɛɔ, ŋɖo agbetɔ ӡinkpin gbaliwo ji nɔnɔ ke.” Éko nukui yí nu mɔ: “Vɔ ci ŋsɔ susu ɖonɔ bɔbɔ lɔwo jiɔ, ŋtɔ ӡinkpin nywi ciwo ji ŋnɔnɔ sa ŋlɔŋlɔbe.”

Le exwe 2013 mɛɔ, Onésime ɖe Géraldine ci yí nɔ France exwe amashiɖekɛ gbɔxwe yí gbɔ va Cameroun. Ci asu koɖo ashi cɛ sɔ wowo susuwo ɖo teokrasidɔwo ji le wowo gbemɛ ɖe, shicu ciwo wokpɔ so mɛɔ? Onésime nu mɔ: “Nyɛ koɖo ashinyɛ yi Fyɔɖuxu Ŋɛnywidratɔwo Suklu yí sumɔkɔ le Betɛli. Le exwe ci yí vayi mɛɔ, Bibla nukplavi 20 wa ӡinӡindoshimɛ le mìwo hamɛ lɔ mɛ. Ecɛyɛɔ, ŋsekɔ le nyɛɖeki mɛ mɔ ‘ŋlekɔ kpavi’ le texwe nywitɔ.” (Maki 1:17, 18) Géraldine nu mɔ: “Ŋkpɔ nyɔna sugbɔ wu ci natɛnŋ abu kpɔ.”

JIJƆ CI YÍ LE NUKPLAVIWOWAWADƆ LƆ MƐ

Judith koɖo Sam-Castel

Judith hun vayi ci États-Unis, vɔ edruikɔ mɔ yeakeke ye sumɔsumɔdɔ lɔ doji. Énu mɔ: “Nɔ ŋɖyi sa yi Cameroun yí yɔ anyi xomumɛtɔwo kpɔ duuɔ, ŋsonɔ koɖo avin, ɖo amɛ sugbɔ le nɔ yí ŋtɔnɔ Bibla nukplakpla koɖo.” Vɔ, Judith vɔnvɔn nɔ trɔtrɔgbɔ va Cameroun. Ðo éwanɔ dɔ ɖeka ci mɛ wocunɔ ho ni le nywiɖe ci yí na exwlenɔ cike ciwo yí dalɔ ӡan le Cameroun. Vɔ ci Judith ɖoŋ do Yehowa nuɔ, étrɔgbɔ va ci axwe. Élɔn do ji mɔ ŋɖewo ciwo yí jenɔ ji nɔ ye le shini yele sa, dele axwe o. Édo gbe ɖaɖa nɔ Yehowa mɔ yɛ le kpedo ye nu yí yeatrɔdo nɔnɔmɛ lɔ nu yí ekán lɔ mɛ hamɛwo jikpɔtɔ ɖeka koɖo ashiɛ do ŋsɛn yi.

Ci Judith ɖo ŋwi lé enuwo vayi do ci etrɔgbɔ va axweɔ, énu mɔ: “Le exwe amɛtɔn gblamɛɔ, ŋkpɔ jijɔ, ɖo ŋkpedo amɛ amɛnɛ nu yí wowa ӡinӡindoshimɛ.” Judith tɔ sumɔsumɔ shigbe emɔɖetɔ vevi nɛ. Egbɛɔ, ésumɔkɔ koɖo asuɔ Sam-Castel le hamɛwo jijikpɔdɔ lɔ mɛ. Vɔ nyi yí vajɔ do Judith dalɔ jiɔ? Yɛ koɖo yi xomumɛtɔwo tɛnŋ kpɔ dotoxwe ɖeka le eju bu mɛ ci yí lɔn yí wa dɔ nɔ dalɔ yí eho ɖe maxɔ. Jijɔtɔɔ, wowa dɔ lɔ ni nywiɖe.

YEHOWA KPEDO WO NU

Caroline koɖo Victor

Nɔviŋsu ɖeka ci yí tɔ mɔ Victor hun yi ci Canada. Ci ehlɛn Jutakpɔxɔ ɖeka so suklu sugbɔ yiyi nuɔ, ébu tamɛ kpɔ so suklu ci eyikɔ nu. Émi winivɛshite yiyi yí tɔ edɔ ɖeka kplakpla na nɔ hwenu nyɛkuin ɖe. Énu mɔ: “Ena ŋkpɔ dɔ blaŋ yí tɔ enu ci ŋjikɔ xoxoxo mɔ nawa ji; eyi nyi mɔɖeɖedɔ lɔ.” Yi goduɔ, Victor ɖe Caroline, yí wo koɖo ve ɖyi sa va Cameroun. Ci woɖyi sa yi alɔjedɔwaxu le nɔtɔxuɔ, nɔvi ɖewo do ŋsɛn wo mɔ wo le bui kpɔ kpɔ mɔ yewoatɛnŋ ava sumɔ le Cameroun ma. Victor nu mɔ: “Mìdekpɔ susu ɖe ci yí taɖo mìagbe o, yí ci mìnɔkɔ agbe kleŋ vɔɔ, mìatɛnŋ awa do amɛyɔyɔ lɔ ji.” Ci lanmɛsɛn cukaɖa ɖewo ɖenɔ fun nɔ Caroline can ɔ, wosɔ gbeta mɔ yewoatrɔgbɔ.

Victor koɖo Caroline tɔ gbeshiagbe mɔɖeɖedɔ lɔ ji keŋ akpedo mɛ ciwo pleŋ yí sɔ ɖe le Bibla ji nu. Na nɔ hwenu ɖeɔ, wozan eho ci woɖo ɖɛ. Yi goduɔ, wotrɔ yi Canada yí wa dɔ na nɔ wleci ɖewo. Ecɛ na wotrɔgbɔ va Cameroun yí yi mɔɖeɖedɔ lɔ ji. Shicu ciwo yí woxɔɔ? Woyi Fyɔɖuxu Ŋɛnywidratɔwo Suklu yí sumɔ shigbe mɔɖetɔ veviwo nɛ; ecɛyɛɔ, wosumɔkɔ le xɔcucudɔ mɛ. Victor nu mɔ: “Ci mìso le fini agbe lɔ je ji nɔ mì leɔ, eӡan mɔ mìakando Yehowa ji. Degbe mì ɖɛ o, élebe nɔ mì.”

JIJƆ CI YÍ LE KPEKPEDO AMƐWO NU NƆ WOASƆ WOWOÐEKIWO NA YEHOWA MƐ

Stéphanie koɖo Alain

Le exwe 2002 mɛɔ, Alain ci yí yikɔ winivɛshite le Allemagne hlɛn trakti ci yí nyi Sɔhɛwo—Agbemedɔ Kae Miawɔ? Enyɔ lɔ cucui yí eɖo tajinu yoyuwo. Le exwe 2006 mɛɔ, éyi Sumɔsumɔdɔ Kplanana Suklu yí wosɔɛ ɖaɖa Cameroun, yi jumɛ.

Le Cameroun ɔ, Alain kpɔ edɔ ɖeka ci yí daxɔnɔ ŋkeke lɔwo pleŋ le shi o. Yi goduɔ, évakpɔ ebu ci mɛ eho sugbɔ le, vɔ ékpɔɛ mɔ yɛana yedagbewa sugbɔ le sumɔsumɔdɔ lɔ mɛ o. Eyi taɖo ci woyɔɛ mɔ yɛasumɔ shigbe mɔɖetɔ vevi nɛɔ, élɔn xaŋ. Alain dɔmɛxwetɔ lɔ da eho do ho ji ni, vɔ égbe yí vanyi emɔɖetɔ vevi. Le yiyimɛɔ, Alain ɖe Stéphanie ci yí nɔ France na nɔ exwe sugbɔ. Cukaɖa ciwo Stéphanie do go ci evaci Cameroun ɔ?

Stéphanie nu mɔ: “Lanmɛsɛn cukaɖa hwɛhwɛ ɖewo koɖo ŋɖuɖu majejinamɛ ɖewo do aya nɔŋ, vɔ ŋjinɔ cike nɔ wo gbɛmɛgbɛmɛ yí wokannɔdo mɛ.” Yehowa ɖo tɔxu nɔ asu koɖo ashi cɛ nɔ eji ci wodokɔ. Alain nu mɔ: “Ci mìyi kunuɖegbe le kɔxwi jinjin ɖeka ci woyɔnɔ mɔ Katé mɛɔ, mìkpɔ amɛ sugbɔ ciwo yí ji mɔ yewoakpla Bibla. Yi goduɔ, mìtɛnŋ vawanɔ Bibla nukplakpla koɖo wo to telefonu ji. Bibla nukplavi amɛve wa ӡinӡindoshimɛ le wo mɛ, yí woɖo eŋɛnywidratɔwo gbɛbɔbɔ ɖeka do nɔ.” Stéphanie nu mɔ: “Jijɔ gangan ɖe deli sɔwu kpekpedo amɛwo nu nɔ woaje asɔ wowoɖekiwo na Yehowa o. Ci mìvasumɔkɔ le lɛɔ, mìkpɔkɔ jijɔ cɛ zenɛniɖe.” Egbɛɔ, Alain koɖo Stéphanie sumɔkɔ le hamɛwo jijikpɔdɔ lɔ mɛ.

“ENU CI MÌÐO AWA PƐƐ YÍ MÌWA”

Léonce koɖo Gisèle

Gisèle wa ӡinӡindoshimɛ hwenu eyikɔ dotowo suklu le Italie. Asu koɖo ashi ciwo yí kpla Bibla koɖi nɔnɔ agbe kleŋ yí ewa dɔ do ji yí eji mɔ yeawa sugbɔ doji le sumɔsumɔdɔ lɔ mɛ. Eyi taɖo ci Gisèle ɖegbɔ sukluɔ, étɔ sumɔsumɔ shigbe gbeshiagbe mɔɖetɔ nɛ.

Gisèle ji mɔ yeawa sugbɔ le Yehowa sɛnsɛndɔ lɔ mɛ le Cameroun, vɔ évɔnkɔ nɔ ŋɖewo. Énu mɔ: “Ŋɖo atashi Italie jumɛvi nyinyi yí aso gbeɖe exlɔwo koɖo xomumɛtɔwo ɖɛ le Italie.” Ele ahan gan, le mai 2016 mɛɔ, Gisèle gbɔva ci Cameroun. Le hwenu ɖewo goduɔ, éɖe Léonce yí Cameroun lɔjedɔwaxu lɔ ɖo wo ɖaɖa Ayos ci yí nyi jugan ci mɛ Fyɔɖuxu ŋɛnywidratɔ sugbɔ ӡan le.

Lé agbe lɔ nɔnɔ wo le Ayos ɔ? Gisèle nu mɔ: “Blaŋblaŋ ɔ, wosonɔ zo na nɔ kwɛshila sugbɔ yí mìwo telefonuwo nɔnɔ fafa. Le gaxoxo sugbɔtɔ mɛɔ, telefonu lɔwo dewanɔ dɔ o. Ŋkpla enuɖaɖa le nakezo ji, mìyi kunɔ shi zanmɛ yí hɛnnɔ tɔshi hwenu amɛwo desugbɔ le etɔ lɔ tu o, mìhɛnnɔ eshi lɔ gbɛ koɖo kekevi.” Nyi yí kpedo asu koɖo ashi lɔ nu wodo jiɔ? Gisèle nu mɔ: “Yehowa gbɔngbɔn lɔ kpedo mì nu, nyɛ koɖo asunyɛ donɔ ŋsɛn nɔnɔ. Mìwo xomumɛtɔ koɖo mìwo xlɔwo can donɔ ŋsɛn mì yí hweɖewonuɔ, wokpenɔdo mì nu le ehonyɔwo mɛ.”

Gisèle kpɔnɔ jijɔ mɔ yetrɔ yi ci yewo jumɛa? Éɖoŋci mɔ: “Namɔ ɛɛ koɖo kankandoji! Mìdo go cukaɖawo koɖo gbɔjɔgbɔjɔ seselelanmɛwo le tɔtɔmɛ, vɔ ci mìɖu wo jiɔ, nyɛ koɖo asunyɛ sekɔ le mìwoɖekiwo mɛ mɔ enu ci mìɖo awa pɛɛ yí mìwa. Mìɖoŋ do Yehowa nu yí te gogui doji.” Léonce koɖo Gisèle yi Fyɔɖuxu Ŋɛnywidratɔwo Suklu yí ecɛyɛɔ, wosumɔkɔ shigbe hwenu hwɛɖeka mɔɖetɔ veviwo nɛ.

Kpaviletɔwo gbenɔ dɔn nɔ wodokɔgo cukaɖa ɖekpokpui can, ecɛ na wolenɔ kpavi sugbɔ. Ahanke mɛ ciwo yí trɔ yi wowo jumɛ lɔn yí wa vɔnsawo keŋ kpedo ejinywitɔ ciwo yí jikɔ mɔ yewoase Fyɔɖuxu ŋɛdu lɔ nu. Kankandojitɔɔ, Yehowa ɖokɔ ŋwi lɔnlɔn ci eŋɛnywidratɔ edɔsɛnsinwatɔ cɛwo dasɛ nɔ yi ŋkɔ lɔ. (Nex. 5:19; Ebre. 6:10) Nɔ èyi ci ju bu mɛ yí Fyɔɖuxu ŋɛnywidratɔwo ӡan le eju ci mɛ èso le ɖe, àtɛnŋ atrɔgbɔa? Nɔ èwɛ ahan ɔ, Yehowa acu shi nɔ eo.—Elo. 10:22.