Yi enu ci yí lemɛ ji

Yi enyɔtawo nɔxu

AGBEMƐ XOLƆLƆ

“Yehowa kpɔtɔ ɖokɔ ŋwiŋ”

“Yehowa kpɔtɔ ɖokɔ ŋwiŋ”

ANYI xwe le Orealla, ci yí nyi Amérindien kɔxwi ɖeka ci mɛ amɛ 2 000 han le, le Amɛliki Fɔde le Guyane. Kɔxwi lɔ le azɔge, eyi taɖo yamɛhun hwɛhwɛ alo tɔjihun yí àzɔn gbɔxwe ava.

Wojiŋ le exwe 1983 mɛ. Le vihwɛ mɛɔ, ŋle lanmɛsɛn mɛ, vɔ hwenu ŋɖo exwe amɛwoɔ, anyi lanmɛ pleŋ tɔŋ veve sugbɔ. Exwe amɛve han goduɔ, ŋnyɔ nyidin gbeɖeka yí aso vɔ yí soso glo. Ŋdo gbla keke mɔ nahwan afɔ lɔwo, vɔ wodegbehwankɔ o. So gbenɔgbeɔ, ŋdegbezɔn zɔnlin kpɔ o. Dɔ̀lele lɔ gbena ŋdeshinkɔ o. Egbɛɔ, ŋgbekpɔtɔ le shigbe vihwɛ nɛ.

Edɔ̀ lɔ na ŋci xɔmɛ, eyi le wleci ɖewo goduɔ, Yehowa Kunuɖetɔ amɛve va axwe lɔ mɛ. Nɔ mɛdruwo vaɔ, ŋtekpɔ yí benɔ, vɔ gbenɔgbeɔ, ŋlɔn yí nyɔnu lɔwo xo nuxu nɔŋ. Ci woxokɔ nuxu so Paradiso nuɔ, ŋɖo ŋwi enyɔ ci ŋse hwenu ŋɖo xwe atɔn han. Hwenɔnuɔ, eŋɛnywidratɔ ejugodutɔ ɖeka ci yí tɔ mɔ Jethro yí le Suriname vanɔ kɔxwi lɔ mɛ zeɖeka le wleci ɖeka mɛ yí vakplanɔ Bibla koɖo danyɛ. Jethro donɔ vivi do ŋnu sugbɔ. Ŋluin sugbɔ. Hweɖewonuɔ, tɔgbinyɛ koɖo mamanyɛ kplɔnɔŋ yi Kunuɖetɔwo bɔbɔ ci wowanɔ le mìwo kɔxwi lɔ mɛ. Eyi taɖo ci Florence ci yí nyi nyɔnu ciwo yí vajiŋ kpɔ gbenɔgbe domɛtɔ ɖeka biɔŋ se mɔ nyɛnalɔn akpla nu doji maɔ, ŋlɔn.

Florence trɔva koɖo asuɔ Justus yí wowo koɖo ve tɔ Bibla kplakpla koɖoŋ. Ci wodo jeshi mɔ nyɛŋdenya nuhlɛnhlɛn ɖɛɔ, wokpedo ŋnu yí ŋkplɛ. Le hwenu ɖe goduɔ, ŋtɔ nu hlɛnhlɛn nyɛŋtɔ. Gbeɖekaɔ, asu koɖo ashi lɔ nu nɔŋ mɔ woɖɔ yewo ɖaɖa Suriname nɔ yewoasumɔ le nɔ. Esadɔnu mɔ mɛɖe dele Orealla yí atɛnŋ ayi Bibla kplakpla lɔ ji koɖoŋ o. Vɔ jijɔtɔɔ, Yehowa kpɔtɔ ɖokɔ ŋwiŋ.

Yi godu dejinjin o, mɔɖetɔ ɖeka ci yí tɔ mɔ Floyd va Orealla yí ci éɖekɔ kunu so axomɛ yi axomɛɔ, ékpɔŋ. Ci exo nuxu nɔŋ so Bibla kplakpla nuɔ, ŋko nukui. Ébiɔŋ se mɔ: “Nyi yí taɖo èkokoɔ?” Ŋnu ni mɔ ŋkpla wemagbaja ci yí nyi Nukae Mawu Di tso Mía Si? ɖegbɔ keke yí tɔ wema ci yí nyi Sidzedze si Kplɔ Ame Yia Agbe Mavɔ Me * kplakpla. Ŋdre enu ci yí taɖo nukplakpla lɔ sɛn te nɔ wo. Floyd kpla Sidzedze wema lɔ koɖoŋ vɛ, vɔ wogbeɖɔ yɛ ɖaɖa fibu nɔ asumɔ le nɔ. Ŋgbeci ahan, ɖo mɛɖe deli akpla Bibla koɖoŋ o.

Vɔ le exwe 2004 mɛɔ, wosɔ Granville koɖo Joshua ciwo yí nyi mɔɖetɔ veviwo ɖaɖa Orealla. Woɖekɔ kunu so axomɛ yi axomɛ yí kpɔŋ. Ci wobiɔŋ se mɔ nyɛ nalɔn akpla nu maɔ, ŋko nukui. Ŋnu nɔ wo mɔ wo le kpla Sidzedze wema lɔ koɖoŋ so tɔtɔmɛ. Ŋji mɔ nakpɔ mɔ enu ci woakplaŋ asɔ koɖo ci amɛ ŋkɔtɔwo kplaŋ ma. Granville nu nɔŋ mɔ wowakɔ bɔbɔwo le kɔxwi lɔ mɛ. Ŋgbeto le axomɛ kpɔ yɛɔ, eyi exwe amɛwo han, gan ŋlɔn mɔ nayi. Eyi taɖo Granville vasɔŋ do kekevi mɛ keŋ cucuŋ yí mìyi Fyɔɖuxuxɔ mɛ.

Le yiyimɛɔ, Granville do ŋsɛnŋ mɔ nyɛ le na ŋkɔ do Teokrasi Sumɔsumɔ Suklu. Émɔ: “Ci datɛnŋ azɔn can ɔ, àtɛnŋ axo nuxu. Gbeɖekaɔ, àvaxo jugbaja nuxu. Ŋkando ji mɔ àkpe ji awɛ!” Yi ŋsɛndoamunyɔ lɔwo na kankandojiŋ.

Ŋtɔ kunuɖeɖe koɖo Granville. Vɔ, emɔ sugbɔtɔ dahɛn le kɔxwi lɔ mɛ keke anyi kekevi datɛnŋ atui o. Eyi taɖo ŋnu nɔ Granville mɔ yɛ le sɔŋ do kekevi ci wosɔ lɔnɔ kɔ mɛ. Ci mìwɛ ahan ɔ, enyɔ koŋ. Ŋwa ӡinӡindoshimɛ le avril 2005 mɛ. Dejinjin o, nɔviwo nakplaŋ nɔ makpɔnɔ hamɛ lɔ wemawo koɖo ehaxonuwo ji le Fyɔɖuxuxɔ mɛ.

Ewa ŋshishi mɔ le exwe 2007 mɛɔ, danyɛ ku le tɔjihun fɔku ɖeka mɛ. Eve mìwo xomu lɔ nu sugbɔ. Granville do gbe ɖaɖa koɖo mì yí hlɛn akɔnfanamɛnyɔwo nɔ mì le Bibla mɛ. Exwe ve goduɔ, afɔku bu jɔ ci yí wu nu nɔ mì: Granville ku le tɔjihun fɔku ɖeka mɛ.

Ecɛyɛɔ, mìwo hamɛ hwɛhwɛ lɔ sekɔ vevi yí hamɛmɛshinshin ɖekɛ degbeli o, vɔ sumɔsumɔdɔwatɔ kuɖeka kpaŋ yí li. Granville ku lɔ ve gbaza nɔŋ sugbɔ, ɖo exlɔ vevi enyi nɔŋ. Ékpenɔdo ŋnu le gbɔngbɔnmɛ koɖo ŋcilanmɛ. Bɔbɔ ŋkɔtɔ ci mìwa le yi ku goduɔ, dɔdashi ci ŋɖo yí nyi Jutakpɔxɔ nukplakpla hlɛnhlɛn. Ŋhlɛn mamamɛ amɛve ŋkɔtɔwo, yi godu ŋɖa vin do keke ɖashi kɔkɔ nɔŋ. Eӡan mɔ naso le nuxuxoxu lɔ.

Ci nɔviwo so hamɛ bu mɛ vakpedo mì nu le Oreallaɔ, ŋgbetɔ jijɔ kpɔkpɔ doji. Gbesɔ kpe niɔ, alɔjedɔwaxu lɔ dɔ Kojo ci yí nyi mɔɖetɔ vevi ɖaɖa. Enu ci yí do jijɔ nɔŋ yí nyi mɔ nɔnyɛ koɖo nɔvinyɛ ŋsu tɔ nukplakpla keke wa ӡinӡindoshimɛ. Yi godu le mars 2015 mɛɔ, wodashi do ŋji yí ŋnyi sumɔsumɔdɔwatɔ. Le hwenu ɖe goduɔ, ŋxo jugbaja nuxu ŋkɔtɔ. Gbenɔgbeɔ, ŋko nukui yí fan jijɔ vin ci ŋɖo ŋwi enyɔ ci Granville nu nɔŋ vayi mɔ: “Gbeɖekaɔ, àvaxo jugbaja nuxu. Avamɛ.”

Le JW Televiӡiɔn® wanawo mɛɔ, ŋvakpɔɛ mɔ, anyi kpena Kunuɖetɔ buwo le anyi nɔnɔmɛ lɔ han mɛ. Ci wolé dɔ̀ can ɔ, wokpɔtɔ wanɔ nu sugbɔ yí kpɔnɔ jijɔ le agbemɛ. Nyɛ can natɛnŋ awa ŋɖewo. Jiji mɔ nazan ŋsɛn ɖekpokpui ci yí le ŋshi nɔ Yehowa, cucuŋ yí ŋtɔ gbeshiagbe mɔɖeɖedɔ lɔ wawa. Le septembre 2019 mɛɔ, ŋse eŋɛnywi maɖoŋdonu ɖeka! Wodashi do ŋji mɔ nyɛnasumɔ shigbe hamɛmɛshinshin nɛ le mìwo hamɛ ci mɛ eŋɛnywidratɔ 40 han le.

Ŋdokɔ akpe mɔ nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu lɔnlɔntɔwo kpla nu koɖoŋ yí kpedo ŋnu yí ŋsɛnkɔ Yehowa. Vevitɔɔ, ŋdokɔ akpe sugbɔ mɔ Yehowa kpɔtɔ ɖokɔ ŋwiŋ.

^ par. 8 Yehowa Kunuɖetɔwo yí ta wema cɛ vayi, vɔ wodegbetɛkɔ ɖɛyɛ o.