Yi enu ci yí lemɛ ji

Yi enyɔtawo nɔxu

ENUKPLAKPLA NYƆTA 42

Nyi Yehowa akpedo eo nu nanyiɔ?

Nyi Yehowa akpedo eo nu nanyiɔ?

“Mawu . . . donɔ ŋsɛn mí yí nanɔ edro lɔ koɖo ŋsɛn lɔ mí, nɔ míawa enu ci yí jɔnɔ ji ni.”​—FILI. 2:​13, nwt.

EHAJIJI 104 Mawu, Na Wò Gbɔgbɔ Kɔkɔea Mí

SUSU VEVI LƆ *

1. Nyi yí Yehowa atɛnŋ awa yí ana yi tamɛɖoɖo avamɛɔ?

YEHOWA atɛnŋ anyi ŋɖekpokpui ci yí ʒan, nɔ yi tamɛɖoɖo avamɛ. Le kpɔwɛ mɛ, enu ciwo Yehowa nyi vayi ɖewo yí nyi: Enukplamɛtɔ, Akɔnfanamɛtɔ koɖo Eŋɛnywidratɔ. (Ezai 48:17; 2 Kor. 7:6; Gal. 3:8) Ele ahan gan, ézannɔ agbetɔwo nɔ yi tamɛɖoɖowo avamɛ hweɖewonu. (Mt. 24:14; 28:​19, 20; 2 Kor. 1:​3, 4) Yehowa agbetɛnŋ ana nunya koɖo ŋsɛn ci yí ʒan mɛɖekpokpui le mì mɛ, nɔ anyi ŋɖekpokpui ci yí ana yi dro avamɛ. Shigbe lé wemanyatɔ sugbɔ nui nɛɔ, ecɛwo yí nyi gɔnmɛsese ciwo yí le Yehowa ŋkɔ lɔ nu.

2. (a) Nyi yí taɖo mìdetɛnŋ kannɔdo ji hweɖewonu mɔ Yehowa zankɔ mìɔ? (b) Nyi yí mìakpɔ le nyɔta cɛ mɛɔ?

2 Mì pleŋ jinɔ mɔ Yehowa le zan mì nɔ mìawa yi dro, vɔ mɛɖewo detɛnŋ kannɔdo ji mɔ Yehowa zankɔ yewo o. Nyi yí taɖoɔ? Ðo wokpɔɛni mɔ exwe ci yewoɖo, nɔnɔmɛ ci mɛ yewole alo enujikpekpe yewo tɔ na yewodetɛnŋ wakɔ sugbɔ o. Ele ahan gan, mɛbuwo tɛnŋ kpɔɛni mɔ yewowakɔ sugbɔ vɔ, degbeʒan mɔ yewoawa doji o. Le nyɔta cɛ mɛɔ, mìakpɔ lé Yehowa atɛnŋ akpedo mìwo ɖomɛtɔ ɖekpokpui nu nɔ mìana yi tamɛɖoɖo avamɛ. Le yi goduɔ, mìagbeje Bibla mɛ kpɔwɛ ciwo yí dasɛ lé Yehowa na edro koɖo ŋsɛn yi sɛntɔ, ŋsu koɖo nyɔnuwo do yí wowa enu ci yí jɔnɔ ji ni. Le vɔvɔnuɔ, mìakpɔ lé mìatɛnŋ aɖe mɔ nɔ Yehowa azan mì.

LÉ YEHOWA ATƐNŊ AKPEDO MÌ NU DO

3. Sɔ koɖo enyɔ ci yí le Filipitɔwo 2:13 mɛ ɖe, lé Yehowa atɛnŋ ana mìaɖo edro yí awa enu ci yí jɔnɔ ji ni doɔ?

3 Hlɛn Filipitɔwo 2:​13, nwt. * Yehowa atɛnŋ ana mìaɖo edro yí awa enu ci yí jɔnɔ ji ni. Lé atɛnŋ awɛ doɔ? Taŋfuin mìdo jeshi mɔ hamɛ lɔ ɖo eʒan vevi ɖeka. Alo hamɛmɛshinshinwo hlɛn lɛta ci yí so alɔjedɔwaxu yí nu nɔ mì mɔ eʒan le fibu. Ecɛ atɛnŋ ana mìabiɔ mìwoɖekiwo se mɔ, ‘Kpekpedonu ci yí natɛnŋ anaɔ?’ Taŋfuin woyɔ mì nɔ edɔdoashi gbɔnnu ɖe wawa yí mìdenya nɔ mìatɛnŋ awɛ nywiɖe o. Alo ci mìhlɛn kpukpui ɖewo le Bibla mɛ ɖegbɔɔ, mìatɛnŋ abiɔ mìwoɖekiwo se mɔ, ‘Lé nawɛ azan Bibla mɛ nyɔ cɛwo asɔ kpedo mɛbuwo nuɔ?’ Yehowa daʒin mì ji mɔ mìwo le wa ŋɖe o. Vɔ nɔ Yehowa kpɔɛ mɔ mìbukɔ tamɛ kpɔ so enu ci mìatɛnŋ awa yí asɔ do jijɔ ni nuɔ, átɛnŋ akpedo mì nu mìaɖo edro awɛ.

4. Lé Yehowa atɛnŋ ana ŋsɛn mì nɔ mìawa enu ci yí jɔnɔ ji ni doɔ?

4 Yehowa atɛnŋ ana ŋsɛn mì hɛnnɛ nɔ mìawa enu ci yí jɔnɔ ji ni. (Ezai 40:29) Lé awɛ doɔ? Átɛnŋ ana yi gbɔngbɔn kɔkɔɛ mì nɔ enujikpekpe ciwo yí le mì shi anyɔ doji. (Hun. 35:​30-35) Yehowa atɛnŋ azan yi habɔbɔ lɔ yí asɔ na kpla mì le edɔ ɖewo wawa mɛ. Nɔ denya lé wowanɔ edɔdoashi ɖe do teŋ ɔ, nu nɔ woakpedo eo nu. Gbesɔ kpe niɔ, biɔ mìwo Da xomɛvunɔ ci yí le jeŋkwimɛ nɔ ana “ŋsɛn ci yí wugan jɔjɔmɛtɔ” eo. (2 Kor. 4:​7, nwt; Luiki 11:13) Kpɔwɛ sugbɔ le Bibla mɛ ciwo yí dasɛ lé Yehowa kpedo ŋsu koɖo nyɔnuwo nu yí na edro koɖo ŋsɛn wo yí wowa enu ci yí jɔnɔ ji ni. Nɔ mìgbejekɔ kpɔwɛ cɛ ɖewo mɛɔ, te kpɔ abu tamɛ kpɔ so lé Yehowa atɛnŋ azan eo do shigbe lé ezan wowo can do nɛ.

ENU CI YEHOWA KPEDO ŊSUWO NU YÍ WONYI

5. Nyi yí mìkpla so hwenu Yehowa zan Moizi yí sɔ hwlɛn yi mɛwo gan koɖo lé eziin do mɛɔ?

5 Yehowa na yí Moizi vanyi hwlɛngantɔ nɔ Izraɛliviwo. Vɔ hwenu yí Yehowa ziin ɔ? Hwenu yí “Eʒiptitɔwo kpla wowo ŋununyanyawo pleŋ Moizi” yɔa? (Edɔ. 7:​22-25) Oo, Yehowa na kpla Moizi evanyi mɛ ci yí sɔnɔ yiɖeki hwe koɖo amɛfafa gbɔxwe yí ziin. (Edɔ. 7:​30, 34-36) Yehowa na dɔngbegbe Moizi yí etɛnŋ xo nuxu nɔ Eʒipti fyɔ ci yí nyi ŋsɛntɔnɔ. (Hun. 9:​13-19) Nyi yí mìkpla so hwenu Yehowa zan Moizi koɖo lé eziin do mɛɔ? Yehowa zannɔ mɛ ciwo yí te kpɔ srannɔ yi nɔnɔmɛwo koɖo mɛ ciwo yí ɖonɔŋ do nu mɔ yɛado ŋsɛn yewo.​—Fili. 4:13.

6. Nyi mìkpla so lé Yehowa zan Bazilai do yí sɔ kpedo Efyɔ Davidi nu mɛɔ?

6 Exwe sanŋdi nɛniɖe goduɔ, Yehowa zan Bazilai sɔ kpedo Efyɔ Davidi nu. Hwecinu Davidi koɖo yi mɛwo shikɔ nɔ eviɛ Absalomuɔ, wo “kpo, shive ci wo, shikɔ ci wo.” Hwenɔnuɔ, Bazilai shin, gan ézɔn koɖo mɛbuwo yí sɔ yi gbe do afɔku mɛ keŋ kpedo Davidi koɖo yi mɛwo nu. Bazilai denu mɔ ci yeku nyɔxoɔ, Yehowa dagbezan ye o. Vɔ ésɔ enu ciwo yí le shi kpedo Mawu sɛntɔ ciwo yí le eʒan mɛ nu koɖo xomɛvu. (2 Sam. 17:​27-29) Nukplamu ci yí le mɛ nɔ mìɔ? Nɔ mìɖo xwe ɖekpokpui can ɔ, Yehowa atɛnŋ azan mì yí asɔ kpedo mìwo kpena xɔsetɔ ciwo yí le ʒan mɛ nu, nɔ wosɔ mì gbɔ alo wole ju bu mɛ can. (Elo. 3:​27, 28; 19:17) Nɔ mìdatɛnŋ akpedo wo nu tiin can ɔ, mìatɛnŋ awa nunana nɔ xexeɛ mɛ pleŋ dɔ lɔ nɔ woatɛnŋ aziin asɔ kpedo wo nu le fiɖekpokpui ci wole, nɔ eʒan.​—2 Kor. 8:​14, 15; 9:11.

7. Lé Yehowa zan Shimeɔn doɔ, yí lé ecɛ atɛnŋ do ŋsɛn mì doɔ?

7 Shimeɔn nyi amɛshinshin egbejinɔtɔ ci yí le Ʒeruzalɛmu. Yehowa ɖo gbe ni mɔ, yɛakpɔ Mɛsia lɔ gbɔxwe aku. Shimeɔn kpɔkɔ mɔ so exwe sugbɔ mɔ yeakpɔ Mɛsia lɔ, eyi taɖo gbeɖu cɛ ɖo ado ŋsɛn yi sugbɔ. Yehowa cu shi nɔ Shimeɔn do yi xɔse koɖo ejidodo yi tɔ ŋci. Gbeɖekaɔ, “gbɔngbɔn lɔ kplɔɛ,” yi gbedoxɔ mɛ. Shimeɔn kpɔ Yesu ci yí nyi vifin le nɔ. Yehowa zan Shimeɔn yí enu enyɔ ɖɛ so ɖevi cɛ ci yí avanyi Kristo nu. (Luiki 2:​25-35) Taŋfuin ci Shimeɔn denɔ agbe keke yí kpɔ lé Yesu wa yi nyigban ji sumɔsumɔdɔ lɔ do can ɔ, édo akpe nɔ Yehowa mɔ yɛzan ye ahan. Nyɔna ciwo yí wu ŋnɔ gbele te kpɔ Shimeɔn le esɔmɛ! Le xexe yoyu lɔ mɛɔ, ŋsu egbejinɔtɔ cɛ akpɔ lé Yesu cɛkpakpa lɔ hɛn nyɔna vɛ nɔ nyigbanjitɔwo pleŋ do. (Gɔnm. 22:18) Mìwo can mìatɛnŋ ado akpe nɔ Yehowa, ɖo ézankɔ mì le texwe ɖekpokpui le yi sumɔsumɔdɔ lɔ mɛ.

8. Lé Yehowa atɛnŋ azan mì shigbe Barnaba nɛ doɔ?

8 Le exwe sanŋdi ŋkɔtɔ mɛ K.H.-ɔ, ŋsu xomɛvunɔ ɖeka ci yí tɔ mɔ Ʒozɛfu lɔn mɔ Yehowa le zan ye. (Edɔ. 4:​36, 37) Etɛnŋ nyi mɔ ci Ʒozɛfu fanɔ akɔn nɔ amɛwo sugbɔ taɖo yí apostolowo na ŋkɔ yi mɔ Barnaba; ŋkɔ cɛ gɔnmɛ yí nyi ‘akɔnfafa vi.’ Le kpɔwɛ mɛ, ci Sɔlu vatrɔ Kristotɔɔ, nɔvi sugbɔ degbe dɔn agogui o, ɖo éci yumɛ nɔ mɛ ciwo yí xɔ Yesu ji se vayi. Vɔ Barnaba fa kɔn nɔ Sɔlu yí kpedo nu; ecɛ ajeŋ nɔ Sɔlu sugbɔ. (Edɔ. 9:​21, 26-28) Le yi goduɔ, hamɛmɛshinshin ciwo yí le Ʒeruzalɛmu kpɔɛ mɔ yewoɖo ado ŋsɛn nɔvi ciwo yí le jinjintɔxu le Antiɔshi ci yí le Siri. Mi yí wodɔ ɖaɖaɔ? Barnaba yɔ! Wowa cancan nywi. Bibla nu nɔ mì mɔ Barnaba “do edɔngbegbe lanmɛ nɔ xɔsetɔ lɔwo le Antiɔshi. É nu nɔ wo mɔ, ‘Mí ŋgbe sɔ míwo xɔse kɔŋgbe o. Mí nanɔ bubu Axwetɔ tɛgbɛɛ koɖo míwo jiwo pleŋ.’ ” (Edɔ. 11:​22-24) Ahanke le egbɛmɛɔ, Yehowa atɛnŋ akpedo mì nu yí mìanyi ‘akɔnfafa vi’ nɔ mìwo kpena Kristotɔwo nɛ. Le kpɔwɛ mɛ, átɛnŋ azan mì yí mìafa kɔn nɔ mɛ ci yí amɛ vevi ku nɔ. Átɛnŋ agbecucu mì yí mìaji mɛɖe ci yí lé dɔ̀ alo caka le yiɖeki mɛ kpɔ alo ayɔɛ le telefonu ji keŋ anu akɔnfanamɛnyɔwo ni. Àlɔn yí Yehowa azan eo shigbe Barnaba nɛa?​—1 Tɛs. 5:14.

9. Yehowa kpedo Vasily nu yí evanyi hamɛmɛshinshin bibi, nyi mìkpla so mɛɔ?

9 Yehowa kpedo nɔviŋsu ci yí tɔ mɔ Vasily nu yí evanyi hamɛmɛshinshin alo lɛngbɔkplɔtɔ bibi ɖeka. Vasily trɔ hamɛmɛshinshin hwenu eɖo xwe 26. Évɔnkɔ mɔ yedasun ji akpedo hamɛ lɔ nu le gbɔngbɔnmɛ o, vevitɔ mɛ ciwo yí le cukaɖa sɛnŋsɛnŋwo mɛ. Vɔ éxɔ kpla nywi le hamɛmɛshinshin bibiwo gbɔ koɖo le Fyɔɖuxu sumɔsumɔ suklu mɛ. Vasily je agbla veviɖe yí vabi doji. Le kpɔwɛ mɛ, éŋwlɛn tajinu fafɛ ɖewo daɖɛ. Nɔ éɖo tajinu ɖe gbɔɔ, ena ekannɔdo yiɖeki ji sɔwu. Énu mɔ: “Enu ci yí donɔ vɔnvɔn nɔŋ sa, vana ŋkpɔnɔ jijɔ sugbɔ yɛ. Nɔ Yehowa kpedo ŋnu yí ŋkpɔ kpukpui ci yí sɔgbe yí sɔ fa kɔn nɔ nɔvi ɖe le hamɛ lɔ mɛɔ, ena ŋkpɔnɔ jijɔ manumanu.” Nɔviŋsuwo, nɔ mílɔn yí Yehowa zan mí shigbe Vasily nɛɔ, átɛnŋ akpedo mí nu yí míaɖo enujikpekpe yí awa sugbɔ le hamɛ lɔ mɛ.

ENU CI YEHOWA KPEDO NYƆNUWO NU YÍ WONYI

10. Nyi yí Abigaili waɔ, yí nyi èkpla le yi kpɔwɛ lɔ mɛɔ?

10 Efyɔ Sɔlu nyakɔ Davidi koɖo yi mɛwo yí woʒan kpekpedonu. Davidi mɛwo biɔ ŋɖuɖu hwɛɖeka Izraɛlivi dɔkunɔ ɖeka ci yí tɔ mɔ Nabali. Wokpɔɛ mɔ yewoatɛnŋ abiɔ ŋɖuɖu Nabali, ɖo woglɔn ta nɔ yi gbɔwo le zogbeji. Vɔ amɛɖekitɔjitɔ yí Nabali nyi, égbe mɔ yedana ŋɖe wo o. Dɔmɛ ve Davidi sugbɔ yí eɖui mɔ yeawu Nabali koɖo ŋsu ciwo pleŋ yí le yi xomɛ. (1 Sam. 25:​3-13, 22) Vɔ Abigaili ci yí nyi Nabali ashiɛ nyaŋɖɛ shigbe lé enyɔvi nɛ. Égbe dɔn sugbɔ yí bubɔ do afɔ gbɔ nɔ Davidi yí nu ni mɔ yiŋgbewu Nabali koɖo yi mɛwo keŋ aɖu hun fɛn o. Ésɔ ayexa ɖo aɖaŋ ni mɔ, yi le sɔ nyɔ lɔ do alɔ mɛ nɔ Yehowa. Ci Abigaili wa nu le nunya mɛ keŋ yí zan nyɔgbe ciwo yí dasɛ mɔ ésɔ yiɖeki hweɔ, ewa dɔ do Davidi ji. Davidi do jeshi mɔ Yehowa yí dɔɛ ɖaɖa ye. (1 Sam. 25:​23-28, 32-34) Abigaili je agbla yí nɔnɔmɛ nywiwo sun shi, eyi taɖo Yehowa ziin. Ahanke Yehowa atɛnŋ azan nɔvinyɔnu Kristotɔ ciwo yí na nunya koɖo ayexa le wo shi, asɔ do ŋsɛn wowo xomuwo koɖo mɛbuwo le hamɛ lɔ mɛ nɛ.​—Elo. 24:3; Titu 2:​3-5.

11. Nyi yí Shalumu vinyɔnuviwo waɔ, yí miwo yí srankɔ wo le egbɛmɛɔ?

11 Exwe sanŋdi nɛniɖe goduɔ, Yehowa zan Shalumu vinyɔnuviwo koɖo mɛbuwo yí sɔ dra Ʒeruzalɛmu gliwo do. (Nex. 2:20; 3:12) Ci Shalumu nyi efyɔvi can ɔ, eviɛnyɔnuvi lɔwo lɔn faa mɔ yewoawa edɔ gbɔnnu cɛ ci mɛ afɔku le. (Nex. 4:​15-18) Wodele shigbe Tekoa mɛgan ciwo “desɔ wowoɖekiwo hwe keŋ awa dɔ” koɖo mɛbuwo nɛ o! (Nex. 3:​5, nwt) Kpɔ jijɔ ci Shalumu vinyɔnuviwo akpɔ ci woɖe gbɔ dɔ lɔ le ŋkeke 52 kpaŋ mɛ ɖa! (Nex. 6:15) Le mìwo hwenuɔ, nɔvinyɔnuwo lɔn faa yí sɔ jijɔ wanɔ sumɔsumɔdɔ veviwo. Le kpɔwɛ mɛ, nɔ wocukɔ exɔ ciwo woasɔ na Yehowaɔ, wokpenɔ ashi do edɔ lɔwo nu koɖo ebulele nɔ exɔ lɔwo. Mìʒan nɔvinyɔnu egbejinɔtɔ bibi cɛ ciwo mɛ zo le gbɔxwe yí awa edɔ cɛwo nywiɖe.

12. Lé Yehowa atɛnŋ azan mì shigbe Tabita nɛ doɔ?

12 Yehowa zan Tabita yí “é wanɔ enu nywiwo nɔ amɛwo. É nanɔ [enu] amɛ ciwo é dɛn,” vevitɔ kposhuwo. (Edɔ. 9:36) Ci ewanɔ xomɛvu haan yí gbewanɔ enunywiwoɔ, amɛ sugbɔ fan vin hwenu eku. Vɔ wokpɔ jijɔ sugbɔ ci apostolo Piɛ fuin so ku. (Edɔ. 9:​39-41) Nyi yí mìkpla so Tabita gbɔɔ? Nɔ mìnyi jajɛ alo amɛshinshin, ŋsu alo nyɔnu can ɔ, mì pleŋ mìatɛnŋ awa ŋɖewo asɔ kpedo mìwo nɔviwo nu.​—Ebre. 13:16.

13. Lé Yehowa zan nɔvinyɔnu Ruth ci ŋkpɛn wanɔ doɔ, yí nyɔ ci yiŋtɔ vanuɔ?

13 Ruth nyi nɔvinyɔnu ɖeka ci ŋkpɛn wanɔ. Éji mɔ yeanyi eŋɛnywidratɔ ejugodutɔ. Hwenu enyi nyɔnuviɔ, éwanɔ so axomɛ yi axomɛ keŋ manɔ trakti nɔ amɛwo cacaca. Énu mɔ: “Edɔ cɛ vivinɔŋ sugbɔ.” Vɔ nɔ yiŋtɔ axo nuxu nɔ amɛwo so Mawu Fyɔɖuxu lɔ nu le wowo xɔmɔnuɔ, eɖenɔ fun ni. Ci ŋkpɛn wanɔ Ruth can ɔ, étɔ gbeshiagbe mɔɖeɖedɔ lɔ wawa hwenu eɖo exwe 18. Le 1946 mɛɔ, éyi Gilead Bibla suklu yí le yi goduɔ, ésumɔ le Hawaï koɖo Japon. Yehowa ziin yí ewa kunuɖeɖedɔ sugbɔ le eju cɛwo mɛ. Ci Ruth wa kunuɖeɖedɔ lɔ na nɔ exwe 80 han ɖe gbɔɔ, évanu mɔ: “Yehowa yí donɔ ŋsɛnŋ hweshiahwenu. Ékpedo ŋnu yí ŋɖu anyi ŋkpɛn lɔ ji. Ŋkando ji veviɖe mɔ Yehowa atɛnŋ azan mɛɖekpokpui ci yí ɖoŋ do nu.”

LƆN NƆ YEHOWA AZAN EO

14. Sɔ koɖo Kolosetɔwo 1:29 ɖe, nyi mìɖo awa nɔ mìji mɔ Yehowa le zan mìɔ?

14 Le agbetɔwo xolɔlɔ mɛɔ, Yehowa zan yi sɛntɔwo yí wowa enu vovovowo. Nyi akpedo eo nu yí nanyiɔ? Sugbɔtɔ aso lé àlɔn yí awa edɔ sɛnsinɖe gbɔ. (Hlɛn Kolosetɔwo 1:29.) Nɔ èlɔn mɔ Yehowa le zan yeɔ, átɛnŋ akpedo eo nu yí nanyi eŋɛnywidratɔ ci mɛ ezo le, enukplamɛtɔ nywi, akɔnfanamɛtɔ bibi, dɔwatɔ bibi, exlɔ ci yí kpenɔdo amɛ nu alo nubuɖekpokpui ci yí ʒan nɔ yi dro anyi wawa.  

15. Sɔ koɖo 1 Timɔte 4:​12, 15 ɖe, nyi yí nɔviŋsu jajɛwo ɖo abiɔ Yehowa mɔ yi le kpedo yewo nu yewoawaɔ?

15 Míwo ciwo yí nyi nɔviŋsu jajɛwo, lé míawɛ doɔ? Hamɛwo ʒan nɔviŋsu ciwo shi ŋsɛn le nɔ woanyi sumɔsumɔdɔwatɔwo keŋ akpedo nɔviwo nu. Le hamɛ sugbɔ mɛɔ, hamɛmɛshinshinwo sugbɔ wu sumɔsumɔdɔwatɔwo. Nɔviŋsu jajɛwo, míwo ɖewo alɔn axɔ agbannɔamɛjiwo dojia? Hweɖewonuɔ, nɔviŋsu ɖewo nunɔ mɔ, “Eŋɛnywidratɔ ci ŋnyi sun nɔŋ xoxoxo.” Nɔ ahan yí ewanɔ nɔ eo nɛɔ, ɖe kuku nɔ Yehowa nɔ akpedo eo nu yí naɖo edro keŋ anyi sumɔsumɔdɔwatɔ. Gbebiɔɛ nɔ ana ŋsɛn eo nɔ nawa ŋɖekpokpui ci ji èsun keŋ asin. (Ŋun. 12:1) Mìʒan ao kpekpedonu!​—Hlɛn 1 Timɔte 4:​12, 15.

16. Nyi mìɖo abiɔ Yehowaɔ, yí nyi yí taɖoɔ?

16 Yehowa atɛnŋ akpedo eo nu nanyi ŋɖekpokpui ci yí ʒan nɔ yi dro anyi wawa. Eyi taɖo biɔɛ nɔ ana eo edro koɖo ŋsɛn ci èʒan asɔ wa edɔ lɔ. Nɔ ènyi jajɛ alo amɛshinshin can ɔ, zan gamɛ, ŋsɛn koɖo enu ciwo yí le eo shi asɔ kanfu Yehowa le egbɛmɛ. (Ŋun. 9:10) Nɔ emɔ hun nɔ eo nɔ nawa sugbɔ le Yehowa sumɔsumɔdɔ lɔ mɛɔ, ŋgbebui mɔ yedasun ji awɛ keŋ agbe zeɖeka o. Mɔnukpɔkpɔ vevi enyi mɔ mìawa ŋɖekpokpui ci ji mìsun keŋ asɔ kanfu mìwo Da lɔn-amɛ lɔ, ɖo éje nɔ kanfukanfu!

EHAJIJI 127 Ame Si Ƒomevi Wòle Be Manye

^ par. 5 Èkpɔɛni mɔ yedetɛnŋ wakɔ sugbɔ le Yehowa sumɔsumɔdɔ lɔ mɛ shigbe lé yeji do nɛa? Èbiɔnɔ eoɖeki se mɔ yegbekpɔtɔ le veviɖe nɔ Yehowa maa? Alo èkpɔɛni mɔ yidegbeʒan mɔ yeawa sugbɔ nɔ Yehowa shigbe lé èji do nɛa? Nyɔta cɛ axo nuxu so emɔ vovovo ciwo ji Yehowa atɛnŋ ato yí ana edro koɖo ŋsɛn eo nɔ nanyi enushianu ci eʒan mɔ ànyi nɔ yi tamɛɖoɖo avamɛ.

^ par. 3 Exwe sanŋdi ŋkɔtɔ mɛ Kristotɔwo yí Pɔlu ŋwlɛn yi lɛta lɔ nɔ, gan eyi nɔ Yehowa sɛntɔwo pleŋ.