Yi enu ci yí lemɛ ji

Yi enyɔtawo nɔxu

ENUKPLAKPLA NYƆTA 36

Èle gbesɔsɔ keŋ anyi eɖɔdatɔ ci yí alénɔ agbetɔwoa?

Èle gbesɔsɔ keŋ anyi eɖɔdatɔ ci yí alénɔ agbetɔwoa?

“Ŋgbe vɔn o. So egbɛ ji ɔ, agbetɔwo yí a tɔ́ lélé.”​—LUIKI 5:10.

EHAJIJI 73 Na Dzi Nanɔ Mía Ƒo

SUSU VEVI LƆ *

1. Nyi Yesu yɔ eɖɔdatɔ amɛnɛ ɖekawo mɔ wo le waɔ, yí lé wowa nu doɔ?

KPAVIWO yí nukplavi Piɛ, Andre, Ӡaki koɖo Ӡan lénɔ yí sanɔ. Yesu yɔ wo yí nu nɔ wo mɔ: “Mí va kplɔ Ŋ do, eyi Ma sɔ mí wa eɖɔdatɔ ciwo yí a lé amɛagbetɔwo.” * Kpɔ lé akpaca wo ɖa. Lé wowa nu doɔ? Bibla nu mɔ: “Eyi zeɖeka kaka ɔ, wo tashi eɖɔ wowotɔwo ɖɛ yí kplɔɛ do.” (Mt. 4:18-22) Gbeta lɔ ci wosɔ trɔ wowo gbe keke sɔyi mavɔ. Kpavi wolénɔ sa, vɔ ɖɛyɛɔ, “agbetɔwo yí [wo] a tɔ́ lélé.” (Luiki 5:10.) Egbɛɔ, Yesu yɔkɔ ejinywitɔ ciwo yí lɔn nyɔnɔnwi lɔ hɛnnɛ. (Mt. 28:19, 20) Èlɔn do Yesu mɛyɔyɔ lɔ ji yí va nyi eɖɔdatɔ ci yí lénɔ agbetɔwoa?

2. Nyi yí taɖo gbetasɔsɔ mɔ mìanyi eɖɔdatɔ ciwo yí alénɔ agbetɔwo ɖo anyi enuvevi nɔ mìɔ, yí nyi yí akpedo mì nu mìasɔ gbeta cɛɔ?

2 Taŋfuin èyi ŋkɔ le Bibla kplakpla mɛ keke trɔ ao gbenɔnɔ. Vɔ ecɛyɛɔ, èɖo asɔ gbeta yí aji mɔ yeanyi eŋɛnywidratɔ. Nɔ èvɔnkɔ nɔ wawa do amɛyɔyɔ Yesu tɔ lɔ jiɔ, ŋgbegbɔjɔ o. Taŋfuin vɔnvɔn lɔ dasɛ mɔ, ènya mɔ gbeta vevi yí enyi yejikɔ asɔ. Nyɔnɔnwi enyi mɔ, shigbe lé Bibla nui nɛɔ, Piɛ koɖo yí kpenawo tashi wowo ɖɔwo ɖɛ “zeɖeka kaka.” Vɔ denyi gbenɔgbe yí Piɛ koɖo nɔviɛwo so kpoŋ yí sɔ gbeta lɔ o. Wojeshi Yesu ɖɛ yí lɔn do ji mɔ eyi yí nyi Mɛsia lɔ, wleci amadɛn koɖo ŋɖe doŋkɔ. (Ӡan 1:35-42) Taŋfuin eo can, èkpla nu sugbɔ so Yehowa koɖo Yesu nu yí ji mɔ yeakpɔtɔ ayikɔ ŋkɔ le gbɔngbɔnmɛ. Vɔ èɖo abu tamɛ kpɔ nywiɖe gbɔxwe asɔ gbeta mɔ yeanyi eŋɛnywidratɔ. Nyi yí kpedo Piɛ, Andre koɖo mɛbuwo nu yí wosɔ gbeta cɛɔ?

3. Nɔnɔmɛ ciwo yí ado ŋsɛn eo yí nalɔn do Yesu mɛyɔyɔ lɔ jiɔ?

3 Yesu nukplavi ŋkɔtɔwo ɖo edro nywi, wonya lé woawa wowo dɔ do nywiɖe, wonyi edɔngbetɔwo koɖo mɛ ciwo yí na kpla wowoɖekiwo. Kankandoji li mɔ nɔnɔmɛ cɛwo yí kpedo wo nu yí wovanyi eŋɛnywidratɔ nywiwo. Nyɔta cɛ axo nuxu so lé àwɛ aɖo nɔnɔmɛ cɛwo keŋ anyi eŋɛnywidratɔ koɖo enukplamɛtɔ nywi nu.

DO ŊSƐN EDRO CI ÈÐO MƆ YEADRA EŊƐNYWI LƆ

Piɛ koɖo mɛbuwo vanyi eɖɔdatɔ ciwo yí lénɔ agbetɔwo. Hwlɛngandɔ cɛ gbekpɔtɔ yikɔ ŋkɔ le egbɛmɛ (Kpɔ mamamɛ 4-5)

4. Nyi yí cucu Piɛ yí evanyi eɖɔdatɔɔ?

4 Kpaviwo yí Piɛ lénɔ keŋ sɔ kpɔnɔ yi xomu ji, vɔ denyi edɔ enyi ewanɔ kpoŋ o. Ewa shigbe mɔ Piɛ lɔn eɖɔdadadɔ nɛ. (Ӡan 21:3, 9-15) Ahanke egbevalɔn agbetɔwo lélé dɔ lɔ nɛ. Le Yehowa kpekpedonu mɛɔ, Piɛ vatɔ edɔ cɛ wawa nywiɖe.—Edɔ. 2:14, 41.

5. Nɔ te do Luiki 5:8-11 ji ɖe, nyi yí taɖo Piɛ vɔn ɔ, yí nyi yí atɛnŋ akpedo mì nu mìaɖu seselelanmɛ ŋtɔ́ hanwo jiɔ?

5 Susu vevi ŋkɔtɔ ci yí taɖo mìɖekɔ kunu yí nyi mɔ mìlɔn Yehowa. Lɔnlɔn ci mìɖo nɔ Yehowa akpedo mì nu mìaxo nuxu so nu nɔ mɛbuwo, nɔ mìkpɔɛ mɔ mìdeɖo enujikpekpe sugbɔ can. Hwenu Yesu yɔ Piɛ mɔ yɛ le vanyi eɖɔdatɔ ci yí alénɔ agbetɔwoɔ, énu ni mɔ: “Ŋgbe vɔn o.” (Hlɛn Luiki 5:8-11.) Piɛ devɔn nɔ enu ci yí atɛnŋ ajɔ nɔ enyi Yesu nukplavi o. Vɔ jika sui ci Yesu to emɔ jiŋ ɖeka ji keŋ kpedo nu yí ele kpavi sugbɔ, eyi taɖo ekpɔɛ mɔ yedeje awa dɔ koɖi o. Shigbe Piɛ nɛɔ, àtɛnŋ avɔn, nɔ èdo jeshi enu ciwo yí awa gbɔxwe anyi Kristo nukplavi. Nɔ ahan yɔ nɛɔ, do ŋsɛn lɔnlɔn ci èɖo nɔ Yehowa, Yesu koɖo ao kpenawo yí ecɛ acucu eo nawa do Yesu mɛyɔyɔ lɔ ji keŋ avanyi eɖɔdatɔ ci yí lénɔ agbetɔwo.—Mt. 22:37, 39; Ӡan 14:15.

6. Susu bu ci yí cucunɔ mì yí mìɖenɔ kunuɔ?

6 Mìakpɔ susu buɖewo ciwo yí cucu mì yí mìɖenɔ kunu. Mìji mɔ mìawa do Yesu se ci yí mɔ: “Mí yì yí a ɖo [nukplaviwo]” ji. (Mt. 28:19, 20) Mìgbedranɔ eŋɛnywi lɔ nɔ amɛwo, ɖo “wodo aya nɔ [wo] yí kaka wo,” yí wojijiɛ veviɖe mɔ yewoakpla nyɔnɔnwi ci yí kudo Fyɔɖuxu lɔ nu. (Mt. 9:36, NWT) Yehowa ji mɔ mɛɖekpokpui ŋmɛ aɖo enujejeshi adodwitɔ lɔ yí akpɔ hwlɛngan.—1 Tim. 2:4.

7. Rɔmatɔwo 10:13-15 dasɛ mɔ kunuɖeɖedɔ lɔ le veviɖe doɔ?

7 Tamɛbubukpɔ so lé eŋɛnywidradradɔ lɔ atɛnŋ ahwlɛn amɛwo gan do acucu mì mìaɖe kunu. Eɖɔdatɔwo sanɔ kpavi ciwo wolé alo ɖunɔ wo, vɔ mìwoɔ, mìnyi eɖɔdatɔ ciwo yí “lénɔ” agbetɔwo nɔ woakpɔ hwlɛngan.—Hlɛn Rɔmatɔwo 10:13-15; 1 Tim. 4:16.

KPLA SUGBƆ SO LÉ ÀDRA EŊƐNYWI LƆ DO NU

8-9. Nyi eɖɔdatɔ ɖo anyaɔ, yí nyi yí taɖoɔ?

8 Le Yesu hwenuɔ, Izraɛlivi eɖɔdatɔ ɖo anya kpavi ci hanwo atɛnŋ alé. (1 Ese. 11:9-12) Éɖo agbenya fini atɛnŋ akpɔ wo le. Fini yí nyɔ nɔ kpavi lɔwo koɖo fini ŋɖuɖu sugbɔ le yí wonɔnɔ. Vɔ hwenu eɖɔdatɔ ayi le kpavi le veviɖea? Eŋɛnywidratɔ ejugodutɔ ɖeka ci yí le Pacifique tɔdomɛnyigban ɖeka ji kpla mɔ gamɛ li nɔ kpavi lélé. Kunuɖetɔ ɖeka yɔɛ mɔ yewoayi le kpavi. Eŋɛnywidratɔ ejugodutɔ lɔ nu ni mɔ: “Mìado go esɔ nyidin gashiɖekɛ.” Eyi nɔvi lɔ ɖo ŋci ni mɔ: “Eɔ nya ɖe ba. Gamɛ ci woakpɔ kpavi alé yí mìyinɔ, denyi gamɛ ci yí nyɔ mìwo yɔ o.”

9 Ahanke Yesu nukplavi ciwo yí vatrɔ eɖɔdatɔ ciwo yí lénɔ agbetɔwo yinɔ amɛwo gbɔ le texwe koɖo gamɛ ci ji woatɛnŋ akpɔ wo le nɛ. Le kpɔwɛ mɛ, Yesu dokplɔtɔwo dra eŋɛnywi lɔ le Ӡuifuwo nukplaxuwo, so axomɛ yi axomɛ koɖo afimɛ. (Edɔ. 5:42; 17:17; 18:4) Mìwo can, mìɖo anya fini mìakpɔ amɛwo le koɖo gamɛ ci ji mìakpɔ wo le le mìwo nyigbanmama mɛ. Anyɔ mɔ, mìatrɔnɔ do nɔnɔmɛ lɔwo nu keŋ atɛnŋ anya hwenu koɖo fini mìkando ji mɔ mìakpɔ amɛwo le.—1 Kor. 9:19-23.

EÐƆDATƆ BIBIWO . . . 1. wanɔ dɔ le texwe koɖo gamɛ ci ji woatɛnŋ akpɔ kpaviwo le (Kpɔ mamamɛ 8-9)

10. Dɔwanu ciwo yí Yehowa habɔbɔ lɔ na mìɔ?

10 Eɖɔdatɔ ɖo aɖo dɔwanu nywiwo yí agbenya lé wozannɔ wo do. Mìwo can, mìɖo aɖo dɔwanu nywiwo le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ yí agbenya lé wozannɔ wo do. Yesu nu lé yi nukplaviwo adra eŋɛnywi lɔ do nɔ wo. Énu enu ci woasɔ, fini woadra eŋɛnywi lɔ le koɖo enyɔ ci woanu nɔ wo. (Mt. 10:5-7; Luiki 10:1-11) Egbɛɔ, Yehowa habɔbɔ lɔ ɖo dɔwanu sugbɔ le Nukplakpla dɔwanu dakavi lɔ mɛ yí wowanɔ dɔ nywiɖe. * Wogbekpla mì lé mìazan dɔwanu lɔwo do. Ekpla lɔ kpenɔdo mì nu yí mìɖonɔ kankandoji le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ yí gbekplanɔ lé mìawɛ anyi nukplamɛtɔ nywiwo.—2 Tim. 2:15.

EÐƆDATƆ BIBIWO . . . 2. kplanɔ lé woazan dɔwanu nywiwo do (Kpɔ mamamɛ 10)

DONƆ ŊSƐN AO DƆNGBEGBE

11. Nyi yí taɖo eɖɔdatɔ ci yí lénɔ agbetɔwo ɖo agbe dɔn ɔ?

11 Eɖɔdatɔ ciwo yí lénɔ kpavi sanɔ, ɖo agbe dɔn. Hweɖewonuɔ, wodonɔ go nɔnɔmɛ maɖoŋdonuwo le axu ji. Wowanɔ dɔ zanmɛwo yí jihɔnshi tɛnŋ tɔ xoxo le axu lɔ ji. Eɖɔdatɔ ci yí lénɔ agbetɔwo can ɖo agbe dɔn. Nɔ mìtɔ eŋɛnywi lɔ dradra yí nu nɔ amɛwo mɔ mìnyi Yehowa Kunuɖetɔɔ, mìwo xomumɛtɔwo tɛnŋ fɔn gu do mì ji, mìwo xlɔwo tɛnŋ ko mì yí mɛɖewo tɛnŋ gbe mɔ yewodase mìwo ŋɛdu lɔ o. Vɔ dekpaca mì o. Ðo Yesu nu nɔ yi dokplɔtɔwo mɔ, yeadɔ wo nɔ woaɖe kunu nɔ mɛ ciwo yí afɔn gu do wo ji.—Mt. 10:16.

12. Sɔ koɖo Ӡozue 1:7-9 ɖe, nyi yí atɛnŋ akpedo mì nu mìado ŋsɛn mìwo dɔngbegbeɔ?

12 Lé àwɛ adonɔ ŋsɛn ao dɔngbegbeɔ? Doŋkɔɔ, kando ji mɔ Yesu kpɔtɔ kpɔkɔ edɔ lɔ ji so jeŋkwimɛ. (Ӡan 16:33; Enyɔ. 14:14-16) Evetɔɔ, do ŋsɛn xɔse ci èɖo do egbe ci Yehowa ɖo mɔ yeale bu nɔ eo nu. (Mt. 6:32-34) Nɔ ao xɔse lɔ sɛnkɔŋ dojiɔ, ao dɔngbegbe can asɛnkɔŋ doji. Hwenu Piɛ koɖo yi kpenawo tashi eɖɔdadadɔ lɔ keŋ kplɔ Yesu doɔ, wodasɛ mɔ yewo xɔse sɛnŋ. Ahanke ci ènu nɔ ao xlɔwo koɖo ao xomumɛtɔwo mɔ yetɔ Bibla kplakpla koɖo Yehowa Kunuɖetɔwo yí tɔ wowo bɔbɔwo yiyiɔ, èdasɛ mɔ yeɖo xɔse sɛnŋ! Kankandojitɔɔ, èwa trɔtrɔ sugbɔwo le agbenɔnɔ koɖo enuwanawo mɛ keŋ anɔ agbe asɔ koɖo Yehowa se jɔjɔɛwo. Ecɛ can ӡan xɔse koɖo edɔngbegbe. Nɔ èkpɔtɔ yí dokɔ ŋsɛn ao dɔngbegbeɔ, àtɛnŋ akando ji mɔ, “[Yehowa] ao Mawu a le koɖo eo le afishafi ci yí a to.”—Hlɛn Ӡozue 1:7-9.

EÐƆDATƆ BIBIWO . . . 3. gbenɔ dɔn yí wanɔ dɔ, nɔ ayamɛ nɔnɔmɛwo trɔkɔ can (Kpɔ mamamɛ 11-12)

13. Lé tamɛbubukpɔ koɖo gbedodoɖa atɛnŋ akpedo eo nu yí nado ŋsɛn ao dɔngbegbe doɔ?

13 Emɔ bu ci ji àtɛnŋ ato yí ado ŋsɛn ao dɔngbegbeɔ? Do gbe ɖaɖa yí abiɔ edɔngbegbe koɖo jitri. (Edɔ. 4:29, 31) Yehowa aɖo to ao gbedodoɖa yí dagbe eo ɖɛ gbeɖe o. Éle gbesɔsɔ gashiagamɛ yí akpedo eo nu. Àtɛnŋ agbebu tamɛ kpɔ so lé Yehowa hwlɛn mɛbuwo do le blema nu. Gbebu tamɛ kpɔ so lé ekpedo eo nu yí èɖu cukaɖawo ji yí na ŋsɛn eo yí èwa trɔtrɔwo le ao gbenɔnɔ mɛ nu. Kankandoji li mɔ, Mɛ ci yí kplɔ yi mɛwo to Axu Jin lɔ mɛ atɛnŋ akpedo eo nu nanyi Kristo nukplavi. (Hun. 14:13) Kpɔtɔ àɖo kankandoji shigbe ehakpatɔ lɔ nɛ, énu mɔ: “[Yehowa] le koɖo ŋ, eyi ŋ da vɔn o. Agbetɔwo da tɛnŋ wa ŋɖe yí a do vevisese nɔ ŋ o.”—Eha. 118:6.

14. Nyi èkpla so enu ci mɛ Masae koɖo Tomoyo to mɛɔ?

14 Emɔ bu ci ji àto yí ado ŋsɛn ao dɔngbegbe yí nyi mɔ, nakpla nu so lé Yehowa kpedo mɛ ciwo yí ŋkpɛn wanɔ sa nu yí wovanyi edɔngbetɔwo. Mìakpɔ enu ci mɛ nɔvinyɔnu Masae to. Ŋkpɛn wɛni sa yí ekpɔɛni mɔ yedatɛnŋ adra eŋɛnywi lɔ gbeɖe o. Nuxuxoxo nɔ mɛdruwo gbɔnnɔnu ni yí ekpɔɛni mɔ yɛle shigbe egli kɔyiji ci yedatɛnŋ afan gbeɖe hannɛ. Eyi taɖo eje agbla veviɖe yí na lɔnlɔn ci eɖo nɔ Yehowa koɖo yi kpenawo vasɛnŋ doji. Ébu tamɛ kpɔ so lé kunuɖeɖedɔ lɔ le veviɖe le kakacɛ mɛ nu do yí do gbe ɖaɖa yí biɔ kpekpedonu keŋ ado ŋsɛn edro ci eɖo adra eŋɛnywi lɔ. Éɖu yi vɔnvɔn lɔ ji keke wa gbeshiagbe mɔɖeɖedɔ lɔ. Yehowa atɛnŋ agbekpedo eŋɛnywidratɔ yoyuwo nu nɔ ‘woagbedɔn.’ Kpɔ enu ci mɛ nɔvinyɔnu Tomoyo to. Hwenu etɔ kunu ɖeɖe so axomɛ yi axomɛ jiɔ, nyɔnu ŋkɔtɔ ci edo go do axwa do ta ni mɔ: “Ŋdejikɔ axo nuxu koɖo Yehowa Kunuɖetɔwo!” yí dɔn ehɔn lɔ cu gblanŋ. Tomoyo devɔn o, vɔ énu nɔ yi kpena mɔ: “Èse nyɔ ci enua? Ŋdenu nyɔ ɖe o, gan nyɔnu lɔ do jeshi mɔ Yehowa Kunuɖetɔ yí ŋnyi. Ejɔ ji nɔŋ sugbɔ!” Ðɛyɛɛɔ, Tomoyo wakɔ gbeshiagbe mɔɖeɖedɔ lɔ.

NA KPLA EOÐEKI

15. Nyi yí ekplanana amɛɖeki nyiɔ, yí nyi yí taɖo ele veviɖe nɔ Kristotɔwoɔ?

15 Eɖɔdatɔ nywiwo nanɔ kpla wowoɖekiwo. Ekplanana amɛɖeki yí nyi mɔ, woaje agbla awa edɔ ci woɖo awa. Le kpɔwɛ mɛ, eɖɔdatɔwo ɖo aje agbla afɔn zan yí awakɔ dɔ lɔ keke avɔ alo nɔ ayamɛ nɔnɔmɛ denyɔ can. Mìwo can, mìɖo ana kpla mìwoɖekiwo nɔ mìji mɔ mìado ji awa mìwo dɔ lɔ yi vɔvɔnu.—Mt. 10:22.

16. Lé mìawɛ ana kpla mìwoɖekiwoɔ?

16 Wodeji mì koɖo ekplanana amɛɖeki o. Le jɔjɔmɛnuɔ, mìdejinɔ mɔ mìaje agbla gbɔxwe awa ŋɖe o. Vɔ denyi gashiagamɛ yí enu ciwo yí le veviɖe wawa nɔnɔ fafɛɖe o. Eyi taɖo mìɖo akpla amɛɖekijiɖuɖu. Ecɛ dasɛ mɔ mìӡan kpekpedonu gbɔxwe ana kpla mìwoɖekiwo keŋ awa enu ciwo yí atɛnŋ agbɔnnu nɔ mì. Yehowa nanɔ kpekpedonu cɛ mì to yi gbɔngbɔn kɔkɔɛ ji.—Gal. 5:22, 23.

17. Shigbe lé wonui le 1 Korɛntitɔwo 9:25-27 mɛ ɖe, egbla ciwo apotru Pɔlu mɔ yedonɔ keŋ asɔ na kpla yeɖekiɔ?

17 Apotru Pɔlu na kpla yiɖeki. Vɔ élɔn do ji mɔ yeɖo ‘azan ye lankpu lɔ sɛnŋsɛnŋɖe’ gbɔxwe awa nunywi. (Hlɛn 1 Korɛntitɔwo 9:25-27.) Édo ŋsɛn mɛbuwo mɔ wo le na kpla wowoɖekiwo yí awa enuwo pleŋ “do totomɛ koɖo emɔ jɔjɔɛ ji.” (1 Kor. 14:40) Mìɖo aje agbla sɛnsinɖe yí awanɔ Yehowa sɛnsɛndɔwo pleŋ, kunuɖeɖe blaŋblaŋ koɖo nukplaviwowawadɔ lɔ can le mɛ.—Edɔ. 2:46.

ŊGBESƆ ÐOKƆ ESƆ ESƆ O

18. Nyi yí ana Yehowa akpɔɛ mɔ enuwo mlɛkɔ nɔ mìɔ?

18 Nɔ eɖɔdatɔ kpɔ mɔ yelé kpavi sugbɔ yí sakɔɔ, énunɔ le yiɖeki mɔ enuwo mlɛkɔ nɔ ye nywiɖe. Vɔ kunuɖeɖedɔ lɔ yɛ to akpo. Ðo denyi amɛ nɛni ci mìkplɔ va Yehowa habɔbɔ lɔ mɛ nu yí mìakpɔ do yí amɔ enuwo mlɛkɔ nɔ mì le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ nywiɖe o. (Luiki 8:11-15) Nɔ mìkpɔtɔ dokɔ ji le eŋɛnywidradradɔ lɔ koɖo enukplakpla amɛwo mɛɔ, Yehowa akpɔ mì mɔ enuwo mlɛkɔ nɔ mì. Nyi yí taɖoɔ? Ðo mìkpɔtɔ wakɔ enu ci yɛ koɖo Viɛ ji mɔ mìwo le wa.—Maki 13:10; Edɔ. 5:28, 29.

19-20. Susu vevi ci yí taɖo mìɖo adra eŋɛnywi lɔ kakacɛɔ?

19 Le eju ɖewo mɛɔ, wleci ɖewo nu yí woɖe mɔ do mɔ woalé kpavi. Le eju ŋtɔ́wo mɛɔ, eɖɔdatɔwo nyanɔ mɔ yewoahwlɛndo alé kpavi sugbɔ gbɔxwe hwenu lɔ avɔ. Ci mìnyi eɖɔdatɔ ciwo yí lénɔ agbetɔwoɔ, mìɖo ahwlɛndo le eŋɛnywidradradɔ lɔ mɛ kakacɛ wu, ɖo xexe lɔ vɔvɔnu gogokɔ kabakaba! Gamɛ ci mìasɔ wa hwlɛngandɔ lɔ degbesugbɔ o. Ŋgbenɔ te mɔ enuwo pleŋ yí anyɔ nɔ ye le agbemɛ gbɔxwe yeatɔ edɔ vevi cɛ wawa o.—Ŋun. 11:4.

20 Kakacɛ mɛ yí èɖo ado ŋsɛn edro ci èɖo mɔ yeadra eŋɛnywi lɔ, akpla nu so Bibla nu doji, ado ŋsɛn ao dɔngbegbe yí ana kpla eoɖeki. Wa dɔ koɖo eɖɔdatɔ miliɔn amɛnyi koɖo ŋɖe ciwo yí lénɔ agbetɔwo keŋ akpɔ jijɔ ci Yehowa nanɔ. (Nex. 8:10) Ðui gligaan yí awa sugbɔ le eŋɛnywidradradɔ lɔ mɛ lé akpeji do keke ana nɔ hwecinu Yehowa amɔ edɔ lɔ vɔ. Le nyɔta ci yí gbɔgbɔ mɛɔ, mìaxo nuxu so emɔ amɛtɔn ciwo ji mìatɛnŋ ato yí ado ŋsɛn gbeta ci mìsɔ mɔ mìakpɔtɔ adrakɔ Fyɔɖuxu ŋɛnywi lɔ.

EHAJIJI 66 Miɖe Gbeƒã Nya Nyui Mavɔ La

^ par. 5 Yesu yɔ eɖɔdatɔ ciwo yí sɔnɔ wowoɖekiwo hwe yí gbewanɔ dɔ sɛnsinɖe mɔ, wo le va nyi ye nukplaviwo. Le egbɛmɛɔ, Yesu kpɔtɔ yɔkɔ mɛ ciwo yí ɖo nɔnɔmɛ cɛ hanwo mɔ, wo le va nyi eɖɔdatɔ ciwo yí alénɔ agbetɔwo. Nyɔta cɛ axo nuxu so enu ci Bibla nukplavi ciwo yí vɔnkɔ nɔ amɛyɔyɔ Yesu tɔ ɖo awa nu.

^ par. 1 ENYƆGBE GƆNMƐÐEÐE: Enyɔfɔkpe “eɖɔdatɔ ciwo yí lénɔ agbetɔwo” yikɔ nɔ mɛ ciwo pleŋ yí dranɔ eŋɛnywi lɔ yí gbekplanɔ nu amɛwo nɔ woatrɔ Kristo nukplaviwo.

^ par. 10 Kpɔ nyɔta ci yí nyi “Fia Nyateƒea Amewo” le Jutakpɔxɔ octobre 2018 mɛ, kp. 11-16.