Yi enu ci yí le mɛ ji

Yi yi mɛnyɔwo tɔxu

ENUKPLAKPLA NYƆTA 17

Yehowa Akpedo Eo Nu Nakpanŋkɔ Agbe Mɛ Cukaɖa Maɖoŋdonuwo

Yehowa Akpedo Eo Nu Nakpanŋkɔ Agbe Mɛ Cukaɖa Maɖoŋdonuwo

“Amɛ nywiwo tɛnŋ ɖo cukaɖa sugbɔ, vɔ Tɔhonɔ a hwlɛn wo gan le wowo cukaɖa lɔwo ɖeka ɖeka mɛ.”—EHA. 34:19.

EHAJIJI 44 Ame Si Dzi Nu Te Ðo Ƒe Gbedodoɖa

SUSU VEVI LƆ a

1. Nyi ji mìkandoɔ?

 CI MÌNYI Yehowa mɛwoɔ, mìnya mɔ elɔn mì yí gbeji mɔ mìwo le se vivi nɔ agbe lɔ. (Rɔm. 8:35-39) Mìgbekando ji hɛnnɛ mɔ, nɔ mìsɔ Bibla gɔnmɛɖosewo do dɔwawa mɛɔ, ehɛnnɔ nyɔnawo vɛ nɔ mì tɛgbɛɛ. (Ezai 48:17, 18) Lé mìawa nu do nɔ mìvado go cukaɖa maɖoŋdonuwoɔ?

2. Cukaɖa ciwo yí mìatɛnŋ ado goɔ, yí enyɔ ciwo woatɛnŋ adɔ mìabiɔ mìwoɖekiwo seɔ?

2 Yehowa sɛntɔwo pleŋ donɔ go cukaɖawo. Mìwo xomumɛtɔ ɖe tɛnŋ wa ŋɖe koɖo mì yí ave mì nu. Lanmɛsɛn cukaɖa sɛnŋsɛnŋ ɖe tɛnŋ ɖe ka kpɔtɔ nɔ Yehowa sumɔsumɔdɔ mìwotɔ. Jɔjɔmɛfɔku ɖe tɛnŋ dahɛn nuwo nɔ mì. Alo wotɛnŋ ci yumɛ nɔ mì do mìwo jixɔsewo ŋci. Nɔ mìdo go cukaɖa ŋtɔ́woɔ, mìtɛnŋ vabiɔkɔ mìwoɖekiwo se mɔ: ‘Nyi yí taɖo enyi enyɛ ji ejɔjɔ doɔ? Ŋwa nuvɔn ɖe yɔa? Edasɛ mɔ Yehowa degbele koɖoŋ a?’ Ewa ahan nɔ eo kpɔa? Nɔ enyi ahan yɔ nɛɔ, ŋgbegbɔjɔ o. Ewa ahan nɔ Yehowa sɛntɔ egbejinɔtɔ sugbɔtɔ ahan kpɔ.—Eha. 22:1, 2; Xab. 1:2, 3.

3. Nyi mìatɛnŋ akpla le Ehajiji Wema 34:19 mɛɔ?

3 Hlɛn Ehajiji Wema 34:19. Do jeshi nukplamu vevi amɛve le kpukpui cɛ mɛ: (1) Amɛnywiwo donɔ go cukaɖawo. (2) Yehowa hwlɛnnɔ mì gan le mìwo cukaɖawo mɛ. Lé ewɛni doɔ? Emɔ ɖeka yí nyi mɔ, ékpenɔdo mì nu yí mìɖonɔ susu ci yí sɔgbe do agbe nu le xexe cɛ mɛ. Ci Yehowa ɖo gbe mɔ, nɔ mìsɛnkɔ ye mìwo akpɔ jijɔɔ, de nu enukɔ mɔ mìwo dado go cukaɖa ɖekpokpui le agbe lɔ mɛ yɔ o. (Ezai 66:14) Édo ŋsɛn mì mɔ, mìwo le cu ŋkuvi do esɔ mɛ mìwotɔ ji hwenu yí mìanɔ agbe ci eji mɔ mìwo le se vivi nɔ sɔyi mavɔ. (2 Kor. 4:16-18) Vɔ kakayɛɔ, ékpekɔdo mì nu nɔ mìakpɔtɔ asinkɔ gbeɖeka duu.—Avin. 3:22-24.

4. Nyi nu mìaxo nuxu so le nyɔta cɛ mɛɔ?

4 Mìakan seŋ so enu ci yí mìatɛnŋ akpla so Yehowa sɛntɔ egbejinɔtɔ ciwo yí ni le blema koɖo egbɛ mɛ kpɔwɛwo mɛ. Shigbe lé mìakpɔɛ nɛɔ, mìatɛnŋ ado go cukaɖa maɖoŋdonuwo. Vɔ nɔ mìgo do Yehowa nuɔ, dagbe mì ɖɛ gbeɖe o. (Eha. 55:22) Hwenu mìakplakɔ nu so xolɔlɔ cɛwo nuɔ, biɔ eoɖeki se mɔ: ‘Lé nawa nu do nɔ ŋle nɔnɔmɛ ŋtɔ́ han mɛɔ? Lé kpɔwɛ cɛwo do ŋsɛn kankandoji anyitɔ do Yehowa nu doɔ? Nukplamu ciwo ji natɛnŋ awa do le anyi gbe mɛɔ?’

LE BLEMA MƐ

Yehowa yra Ʒakɔbu hwenu ewa dɔ nɔ ŋiniɛ Laban ci yí trɔɛ tomɛ na nɔ xwe 20 (Kpɔ mamamɛ 5)

5. Cukaɖa ciwo Laban dɔ yí Ʒakɔbu do goɔ? (Kpɔ foto ci yí le akpa lɔ ji.)

5 Yehowa sɛntɔ ciwo yí ni le blema do go cukaɖa ciwo nu wodeɖoŋ do o. Mìakpɔ Ʒakɔbu kpɔwɛ. Edalɔ nu ni mɔ, yi le ɖe nyɔnu le Laban ci yí sɛnnɔ Mawu yí gbenyi wowo xomumɛtɔ vi nyɔnuviwo mɛ, yí gbena kankandoji yi mɔ Yehowa ayrɛ sugbɔ. (Gɔnm. 28:1-4) Eyi Ʒakɔbu wa ŋci eɖo awa. Éso le Kanna nyigban ji yí zɔn mɔ keke yi Laban xomɛ, Laban ɖo evi nyɔnuvi amɛve: Lea koɖo Rashɛli. Ʒakɔbu ɖo lɔnlɔn nɔ Rashɛli, Laban vi nyɔnuvi hwɛhwɛtɔ, yí lɔn mɔ yeawa edɔ exwe amadrɛ nɔ edalɔ gbɔxwe aɖi ɖɛ. (Gɔnm. 29:18) Vɔ enu lɔwo deyi shigbe lé Ʒakɔbu drɔɛ do nɛ o. Laban trɔɛ tomɛ yí vasɔ eviɛ mɛganxoxutɔ Lea sɔ ni. Laban lɔn mɔ Ʒakɔbu hɛn aɖe Rashɛli le kwɛshila ci yí kplɔɛdo mɛ, nɔ elɔn mɔ yeagbewa edɔ xwe amadrɛ bu nɔ ye. (Gɔnm. 29:25-27) Laban gbetafu Ʒakɔbu do le yi dɔwawa mɛ. Le enu lɔwo pleŋ mɛɔ, Laban zan Ʒakɔbu na nɔ exwe 20!—Gɔnm. 31:41, 42.

6. Cukaɖa bu ciwo mɛ Ʒakɔbu do ji leɔ?

6 Ʒakɔbu gbedo go cukaɖa buwo hɛnnɛ. Éɖo xomu gangan ɖeka, vɔ eviɛ ŋsuvi lɔwo delɔn yí nɔnɔ ju le fafa mɛ o. Wosɔ wowo nɔvi Ʒozɛfu sɔ sa ŋtɔkpu can do hwashigbemɛ. Ʒakɔbu vi ŋsuvi amɛve, Simeɔn koɖo Levi do ŋkpɛn wowo xomu lɔ yí gbexo ɖyi Yehowa ŋkɔ can. Gbesɔ kpe niɔ, Rashɛli ci yí nyi Ʒakɔbu ashiɛ vevitɔ ku hwenu ejijiɛ wowo vi amɛvetɔ lɔ. Eyi sɔkudo ejutotwi sɛnŋsɛnŋ ɖeka nuɔ, evaʒan mɔ Ʒakɔbu aso ayi ci Eʒipti nyigban ji ci eku nyɔxo can.—Gɔnm. 34:30; 35:16-19; 37:28; 45:9-11, 28.

7. Lé Yehowa dasɛ nɔ Ʒakɔbu do mɔ yi nu jeŋ nɔ yeɔ?

7 Le cukaɖa cɛwo pleŋ mɛɔ, Ʒakɔbu demi kankando Yehowa koɖo Yi gbeɖuwo ji gbeɖe o. Eyi Yehowa dasɛ nɔ Ʒakɔbu mɔ yi nu jeŋ nɔ ye. Le kpɔwɛ mɛ, ci Laban tafu Ʒakɔbu do can ɔ, Yehowa yra Ʒakɔbu le ŋcilanmɛ nuwo mɛ. Kankandojitɔɔ, Ʒakɔbu ado akpe nɔ Yehowa sugbɔ ci egbevayi nɔ ju koɖo Ʒozɛfu, eviɛ ci ebu mɔ yɛku sa xoxoxo. Exlɔnyinyi ci yí le gblamɛ nɔ Ʒakɔbu koɖo Yehowa do ŋsɛn yi yí edo ji le yi cukaɖawo mɛ. (Gɔnm. 30:43; 32:9, 10; 46:28-30) Nɔ mìkpɔtɔ nyi exlɔ veviwo nɔ Yehowa ɔ, mìwo can mìatɛnŋ ado ji le cukaɖa maɖoŋdonuwo mɛ.

8. Nyi Efyɔ Davidi drɔ mɔ yeawaɔ?

8 Efyɔ Davidi datɛnŋ awa ŋɖekpokpui ci eji mɔ yeawa le Yehowa sɛnsɛn mɛ o. Le kpɔwɛ mɛ, edro Davidi veviɖe mɔ yeacu gbedoxɔ ɖeka nɔ ye Mawu. Énu enu ci eji mɔ yeawa lɔ nɔ enyɔnuɖɛtɔ Natan. Natan ɖo ŋci ni mɔ: “Wa enushianu ci yí le ji mɛ nɔ eo, ɖo Mawu adodwi lɔ le koɖo eo.” (1 Kro. 17:1, 2, NWT) Mìatɛnŋ akpɔ lé hanci nyɔgbe ŋtɔ́wo ado ŋsɛn Davidi do. Taŋfuin, átɔ toto wawa zeɖeka nɔ exɔcucudɔ gangan cɛ.

9. Lé Davidi wa nu do ci wodo eŋɛ vwin ɖeka niɔ?

9 Siinɖe mɛɔ, Yehowa nyɔnuɖɛtɔ lɔ trɔ gbɔ va Davidi gbɔ koɖo eŋɛ vwin ɖeka. “Le ezan ŋtɔ́ lɔ mɛɔ,” Yehowa nu nɔ Natan mɔ de Davidi yí nyi mɛ ci yí acu gbedoxɔ nɔ ye o, vɔ ɖeka le yi viwo mɛ yí awɛ. (1 Kro. 17:3, 4, 11, 12, NWT) Lé Davidi wa nu do ci ese eŋɛ cɛɔ? Étashi yi susu yí nɔ godu nɔ Mawu tɔ. Évasɔ susu ɖo ehojɔjɔ koɖo edɔwanu ciwo yí eviɛ Salomɔ aʒan nɔ gbedoxɔ lɔ cucu ji.—1 Kro. 29:1-5.

10. Lé Yehowa yra Davidi doɔ?

10 Ci wodo ŋɛ nɔ Davidi ɖegbɔ mɔ de eyi nyi mɛ ci yí acu gbedoxɔ lɔɔ, Yehowa wa enublabla ɖeka koɖi zeɖeka. Yehowa ɖo gbe nɔ Davidi mɔ, yi jijimɛvi ɖeka akpa acɛ sɔyi mavɔ. (2 Sam. 7:16) Le Exwe Kotokun ɖeka Cɛkpakpa lɔ hwenu le xexe yoyu lɔ mɛɔ, ajɔ ji nɔ Davidi sugbɔ nɔ énya mɔ Efyɔ Yesu Kristo nyi ɖeka le ye jijimɛviwo mɛ! Exolɔlɔ cɛ kpedo mì nu mìkpɔɛ mɔ nɔ mìdatɛnŋ awa enu ciwo pleŋ mìdrɔ mɔ mìawa nɔ Yehowa can ɔ, mìwo Mawu ana mì enunywi bu ciwo nu mìdeɖoŋ do gbeɖe o.

11. Nyɔna ciwo yí exwe sanŋdi ŋkɔtɔ mɛ Kristotɔwo kpɔ ci Fyɔɖuxu lɔ deva do hwenu wokpɔkpɔ mɔ ni do can ɔ? (Edɔ. 6:7)

11 Exwe sanŋdi ŋkɔtɔ mɛ Kristotɔwo do go cukaɖa maɖoŋdonuwo. Le kpɔwɛ mɛ, wojijiɛ veviɖe mɔ Fyɔɖuxu Mawu tɔ lɔ le va, vɔ kpɔ wodenya hwenu yí ava o. (Edɔ. 1:6, 7) Ci ele ahan ɖe, nyi yí wowaɔ? Wodo vevi kunuɖeɖedɔ lɔ. Ci wowo kunuɖeɖedɔ lɔ kekekɔ dojiɔ, wokpɔɛ petii mɔ, Yehowa yí kpekpeɛdo yewo nu.—Hlɛn Edɔwawawo 6:7.

12. Lé exwe sanŋdi ŋkɔtɔ mɛ Kristotɔwo wa nu do le ejutotwi ɖeka hwenuɔ?

12 Le hweɖekanuɔ, ejutotwi gangan ɖeka va “xexe lɔ pleŋ mɛ.” (Edɔ. 11:28) Exwe sanŋdi ŋkɔtɔ mɛ Kristotɔwo can to nɔnɔmɛ lɔ mɛ. Kpɔɛ le susu mɛ, lé ejutotwi gangan lɔ dɔ yí wokpe fun do ɖa. Kankandojitɔɔ, xomutatɔwo acaka le wowoɖekiwo mɛ kuso lé woawɛ ana ŋɖuɖu wowo xomuwo nu. Yí lé awa nɔ jajɛ ciwo yí drɔdrɔɛ mɔ yewoakeke sumɔsumɔdɔ yewotɔ dojiɔ? Taŋfuin wotɛnŋ kpɔɛ mɔ yewoɖo anɔ te nɔ jutotwi lɔ avayi keŋ gbɔxwe yewoavawɛ. Nɔ enu lɔwo gbele do ɖe can ɔ, Kristotɔ cɛwo trɔdo nɔnɔmɛ lɔ nu. Wokpɔtɔ yí ɖekɔ kunu le emɔ ɖekpokpui nu lé wokpe ji do, yí gbesɔ jijɔ ma ŋcilanmɛ nu ciwo yí le wo shi koɖo wowo kpena xɔsetɔ ciwo yí le Ʒude.—Edɔ. 11:29, 30.

13. Nyɔna ciwo Kristotɔwo kpɔ le ejutotwi lɔ hwenuɔ?

13 Nyɔna ciwo Kristotɔwo kpɔ le ejutotwi lɔ hwenuɔ? Mɛ ciwo yí xɔ enunana lɔwo kpɔɛ mɔ Yehowa yí kpekɔdo yewo nu. (Mt. 6:31-33) Adɔ woagbete gogo wowo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu ciwo yí kpedo wo nu sugbɔ sɔwu. Eyi mɛ ciwo yí wa nunana lɔwo alo mɛ ciwo yí wa ɖe le kpekpedonudɔ lɔ mɛ kpɔ jijɔ ŋtɔŋtɔ ci yí tonɔ so enunana amɛ mɛ. (Edɔ. 20:35) Lé wowa nu do le trɔtrɔ cɛwo mɛ dɔ yí Yehowa cu shi nɔ wo pleŋ.

14. Nyi yí jɔ do Barnaba koɖo apotru Pɔlu jiɔ, yí nyi yí to so mɛɔ? (Edɔ. 14:21, 22)

14 Exwe sanŋdi ŋkɔtɔ mɛ Kristotɔwo donɔ go yumɛcici blaŋblaŋ yí taŋfuin hweɖewonuɔ, wodeɖonɔŋ do nu kpetii o. Kpɔ enu ci yí jɔ do Barnaba koɖo apotru Pɔlu ji hwenu wole kunu ɖekɔ le Listra kán mɛ ɖa. Kakaɔ, amɛwo wa ɖaŋ xɔ wo nywiɖe yí ɖo to wo. Vɔ le yiyimɛɔ, ketɔnɔwo “xɔ aye le amɛ lɔwo shi,” yí mɛɖewo ciwo yí wa ɖaŋ xɔ wo trɔkpe wo yí xo kpe Pɔlu keke ekpɔtɔ hwɛɖeka aku. (Edɔ. 14:19) Vɔ Barnaba koɖo Pɔlu kpɔtɔ ɖekɔ kunu le fibuwo. Nyi yí to so mɛɔ? Woɖo nukplavi “sugbɔ” yí wowo nyɔwo koɖo wowo kpɔwɛ lɔ do ŋsɛn wowo kpena xɔsetɔwo. (Hlɛn Edɔwawawo 14:21, 22.) Ci Barnaba koɖo Pɔlu deɖo te kunuɖeɖedɔ lɔ ci wocikɔ yumɛ nɔ wo can ɔ, amɛ sugbɔ kpɔ nyɔna le mɛ. Nɔ mìkpɔtɔ yí wakɔ edɔ ci Yehowa ɖo nɔ mì yí mìdena taɔ, Yehowa ayra mì.

LE EGBƐ MƐ

15. Nyi èkpla le nɔviŋsu A. H. Macmillan kpɔwɛ lɔ mɛɔ?

15 Le exwe ciwo yí doŋkɔ nɔ exwe 1914 ɔ, Yehowa mɛwo kpɔkpɔ emɔ nɔ ŋɖewo veviɖe. Mìasɔ kpɔwɛ nɔviŋsu A. H. Macmillan tɔ. Shigbe amɛ sugbɔ nɛ le hwenɔnuɔ, nɔviŋsu Macmillan bui mɔ sabaaɖeɔ, yeayi jeŋkwi mɛ. Le yi nuxu ɖeka ci exo le septembre 1914 mɛɔ, énu mɔ: “Kankandoji li mɔ jugbaja nuxu cɛ yí nyi kpɛtɛkpɛtɛtɔ ci yí naxo yí ŋdagbevaxo ɖe o.” Nyɔnɔnwi enyi mɔ de nuxu kpɛtɛkpɛtɛtɔ yitɔ nɛ o. Nɔviŋsu Macmillan vaŋwlɛ le yiyimɛ mɔ: “Taŋfuin mìwo ɖowo le hwlɛndo ji ɖoɖu mɔ mìayi jeŋkwi mɛ zeɖeka kaka.” Énu kpi mɔ: “Enu ci eʒan mɔ mìawa yí nyi mɔ mìado vevi Axwetɔ sumɔsumɔdɔ lɔ yí akpɔtɔ awɛkɔ.” Nɔviŋsu Macmillan kpɔtɔ le edɔ wakɔ veviɖe yí ɖekɔ kunu koɖo ezolelanmɛ. Mɔnukpɔkpɔ hun ni yí edo ŋsɛn nɔvi sugbɔ ciwo yí wocu do gakpa mɛ do wowo xɔse ŋci. Le exwe kpɛtɛkpɛtɛ yitɔwo mɛ can ɔ, ékpɔtɔ yinɔ bɔbɔwo egbejinɔnɔtɔ. Nyɔna ciwo nɔviŋsu Macmillan kpɔ ci ewa ɖaŋ zan yi gamɛ nywiɖe keŋ yí sɔ le te kpɔ fɛncu yitɔɔ? Doŋkɔ nɔ yi ku le 1966 mɛɔ, éŋwlɛ mɔ: “Anyi xɔse kpɔtɔ sɛnŋ shigbe lé ele do tɛgbɛɛ nɛ.” Kpɔwɛ adodwi ŋtɔteŋ eɖo ɖɛ nɔ mì yí mìasran vevitɔ nɔ mìdodoɔ ji le cukaɖa ciwo yí jinjinkɔ doŋ nɔ mì mɛ!—Ebre. 13:7.

16. Cukaɖa maɖoŋdonu ci yí nɔviŋsu Herbert Jennings koɖo ashiɛ do goɔ? (Ʒaki 4:14)

16 Yehowa sɛntɔ sugbɔ dokɔ go lanmɛsɛn cukaɖa maɖoŋdonuwo. Le kpɔwɛ mɛ, le agbe mɛ xolɔlɔ nɔviŋsu Herbert Jennings b tɔ mɛɔ, édre lé yi koɖo ashiɛ kpɔ jijɔ do le ejugoduŋɛnywidradradɔ lɔ mɛ le Ghana. Vɔ le hweɖekanuɔ, wokpɔ edɔ̀ sɛnŋsɛnŋ ɖeka le nu ci yí dɔ ecakanɔ le yiɖekimɛ. Nɔviŋsu Jennings yɔ Ʒaki 4:14, mɛ nyɔwo, yí dre mɛ mɔ ye nɔnɔmɛ yoyu lɔ le shigbe “‘esɔ’ ci nu yedeɖoŋ do hannɛ.” (Hlin.) Éŋwlɛ mɔ: “Ci nɔnɔmɛ lɔ vale ahan ɔ, ele mɔ mìaso le Ghana yí aso gbeɖe mìwo xlɔ veviwo ɖɛ keŋ atrɔ yi Canada [nɔ dotoxwe nyɔwo].” Yehowa kpedo nɔviŋsu Jennings koɖo ashiɛ nu yí wokpɔtɔ sinkɔ le egbejinɔnɔ mɛ ci wodo go cukaɖa ŋtɔ́ can.

17. Lé nɔviŋsu Jennings kpɔwɛ lɔ kpedo mɛbuwo nu doɔ?

17 Enyɔ ciwo yí nɔviŋsu Jennings nu do agbe mɛ xolɔlɔ yitɔ lɔ mɛ kpedo mɛbuwo nu sugbɔ. Nɔvinyɔnu ɖeka ŋwlɛ mɔ: “Ŋɖe dewa dɔ do ŋji ahan kpɔ shigbe lé ewa nɔŋ hwenu yí ŋhlɛn nyɔta cɛ o. . . . Ci ŋhlɛn lé nɔviŋsu Jennings ɖo atashi edɔdashi yitɔ keŋ avayi kpɔ yi dɔ̀lele gbɔɔ, ekpedo ŋnu yí ŋvaɖo susu ci yí sɔgbe do anyi nɔnɔmɛ nu.” Nɔviŋsu ɖeka can ŋwlɛ mɔ: “Ŋnyi hamɛmɛshinshin na nɔ exwe amɛwo, vɔ susumɛdɔ̀ ɖeka dɔ yí ŋɖo atashi agbanleamɛji vevi anyitɔ lɔ. Ewanɔ nɔŋ blaŋblaŋ shigbe ŋdekpe ŋɖe ji hannɛ yí agbe mɛ xolɔlɔwo hlɛnhlɛn can gbedɔ yí ŋgbelonɔ nu kpɔ sugbɔ doji. . . . Vɔ ejidodo nɔviŋsu Jennings tɔ do ŋsɛnŋ sugbɔ.” Ecɛ ɖo ŋwi nɔ mì mɔ, nɔ mìdo ji le cukaɖa maɖoŋdonuwo mɛɔ, mìatɛnŋ ado ŋsɛn mɛbuwo. Nɔ nuwo devayi nɔ mì le agbe mɛ shigbe lé hanci mìkpɔkpɔ emɔ ni do can ɔ, mìatɛnŋ anyi xɔse koɖo ejidodo kpɔwɛ ŋtɔŋtɔ nɔ mɛbuwo.—1 Piɛ 5:9.

Nɔ mìkando Yehowa jiɔ, agbe mɛ cukaɖawo atɛnŋ adɔ mìagbete gogui sɔwu (Kpɔ mamamɛ 18)

18. Shigbe lé wadasɛ foto ci yí xo nuxu so mamamɛ 18 tɔ nu dasɛ yi nɛ ɖe, nyi mìkpla le kposhu ci yí le Nigéria kpɔwɛ lɔ mɛɔ?

18 Cukaɖa ɖewo shigbe COVID-19 dɔ̀bamɛ lɔ dahɛn nu le Yehowa sɛntɔ sugbɔ nu. Le kpɔwɛ mɛ, kposhu ɖeka le Nigéria yí ŋɖuɖu koɖo eho kankin ɖe kpoŋ yí kpɔtɔ ni. Nyidin ɖekaɔ, eviɛ nyɔnuvi biɛ se mɔ, nyi yewoavaɖu gabumɛ nɔ yewoɖa mɔlu kankin kpɛtɛkpɛtɛ yewotɔ lɔ yɛ ma. Mìwo nɔvinyɔnu lɔ ɖo ŋci nɔ eviɛ nyɔnuvi lɔ mɔ yewodeɖo eho alo nuɖuɖu bu ɖe o, vɔ yewoɖo asran kposhu Sarɛpta tɔ lɔ yí aɖa ŋɖuɖu kpɛtɛkpɛtɛ yewotɔ keŋ asɔ kandoji pleŋpleŋ sɔ da do Yehowa ji. (1 Efy. 17:8-16) Gbɔxwe woavatɔ tamɛ bubu kpɔ so enu ci woaɖu nyidɔn mɛ nu gbenɔgbe lɔɔ, wowo kpena xɔsetɔwo sɔ enunanawo ɖaɖa wo. Ŋɖuɖu ci woaɖukɔ na nɔ kwɛshila amɛve alo ci yí wu ahan le enunana ci woxɔ lɔ mɛ. Nɔvinyɔnu lɔ nu mɔ, yedenya mɔ Yehowa ɖoɖoɔ to yí se enyɔ ciwo yenu nɔ ye viye nyɔnuvi lɔ o. Le nyɔnɔnwi mɛɔ, nɔ mìkando Yehowa jiɔ, agbe mɛ cukaɖa maɖoŋdonuwo atɛnŋ adɔ mìate gogui sɔwu.—1 Piɛ 5:6, 7.

19. Yumɛcici tetekpɔ ci mɛ yí Aleksey Yershov toɔ?

19 Le xwe ciwo yí vayi mɛɔ, mìwo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu sugbɔ do ji le yumɛcici ciwo mɛ wodeɖoŋ do o. Kpɔ enu ci yí jɔ do nɔviŋsu Aleksey Yershov, ci yí nɔnɔ Russie ji ɖa. Yehowa sɛntɔ ciwo yí le eju ŋtɔ́ mɛ ɖo vovokpɔkpɔ ɖewo hwenu nɔviŋsu Yershov wa ʒinʒindoshimɛ le exwe 1994 mɛ. Vɔ le xwe ɖewo goduɔ, enuwo trɔ le Russie. Le xwe 2020 mɛɔ, wokaka nɔviŋsu Yershov xomɛ yí xɔ nunɔamɛshi sugbɔtɔ le shi. Le wleci sugbɔ goduɔ, axɔsu vado hwɛwo yi sɛnŋsɛnŋɖe. Nɔ woawɛ yí enu lɔwo agbesɛnŋ ni dojiɔ, wozan video ciwo yí mɛɖeka ci yí wa shigbe mɔ yekplakɔ Bibla so xwe ɖeka hannɛ xɔ keŋ yí sɔ kan ŋsu lɔwo do nu ni. Amɛsasa ŋtɔteŋ yɔ!

20. Lé nɔviŋsu Yershov do ŋsɛn ekacaca ci yí le yɛ koɖo Yehowa gblamɛ doɔ?

20 Enunywi ɖe to le nɔviŋsu Yershov vevisese lɔ mɛa? Ɛɛ. Yɛ koɖo Yehowa kacaca vasɛnŋ doji. Énu mɔ: “Nyɛ koɖo ashinyɛ donɔ gbe ɖaɖa sugbɔ doju blaŋblaŋ. Ŋvado jeshi mɔ, nɔ Yehowa dekpedo ŋnu saɔ, ŋdaɖo ŋsɛn yí atɛnŋ ato nɔnɔmɛ lɔ mɛ o.” Énu kpi mɔ: “Amɛɖekɛnukplakpla kpedo ŋnu yí ŋdegbɔjɔ o. Ŋbunɔ tamɛ kpɔ so kpɔwɛ Yehowa sɛntɔ egbejinɔtɔ ciwo yí ni le blema nu. Woŋwlɛ exolɔlɔ sugbɔ do Bibla mɛ yí wodasɛ lé ele veviɖe do mɔ mìakpɔtɔ anɔ kpuu yí akando Yehowa ji.”

21. Nyi mìkpla le nyɔta cɛ mɛɔ?

21 Nyi mìkpla le nyɔta cɛ mɛɔ? Agbenɔnɔ le xexe cɛ mɛ ɖɔ koɖo cukaɖa maɖoŋdonuwo. Ele ahan gan, Yehowa kpenɔdo yi sɛntɔwo nu tɛgbɛɛ nɔ wokando ji. Shigbe lé wonui do mìwo nyɔta lɔ mawunyɔkpukpui mɛ nɛɔ, “Amɛ nywiwo tɛnŋ ɖo cukaɖa sugbɔ, vɔ Tɔhonɔ a hwlɛn wo gan le wowo cukaɖa lɔwo ɖeka ɖeka mɛ.” (Eha. 34:19) Mìayi ji yí asɔ mìwo susu ɖo Yehowa ŋsɛn ji, danyi mìwo cukaɖawo ji o. Eyi shigbe apotru Pɔlu nɛɔ, mìatɛnŋ anu mɔ: “Na wa enuwo pleŋ dru toto . . . mɛ [ci] yí nanɔ ŋsɛn ŋ” ji.—Fili. 4:13.

EHAJIJI 38 Yehowa Ana Nàsẽ Ŋu

a Nɔ xexeɛ mɛ gbeɖɔ koɖo agbe mɛ cukaɖa maɖoŋdonuwo can ɔ, mìatɛnŋ akando ji mɔ Yehowa akpedo yi sɛntɔ egbejinɔtɔwo nu. Lé Yehowa kpedo yi sɛntɔwo nu do le blemaɔ? Lé ekpekpeɛdo mì nu le egbɛ mɛ doɔ? Enukplakpla so Bibla mɛ koɖo egbɛ mɛ kpɔwɛwo nu akpedo mì nu mìakando ji mɔ nɔ mìgo do Yehowa nuɔ, ákpedo mì nu.