Yi enu ci yí le mɛ ji

Yi yi mɛnyɔwo tɔxu

ENUKPLAKPLA NYƆTA 22

Kpɔtɔ Azɔnkɔ “Emɔ Kɔkwɛ” Lɔ Ji

Kpɔtɔ Azɔnkɔ “Emɔ Kɔkwɛ” Lɔ Ji

“Emɔwo a le enɔ, . . . Emɔ yìji lɔ a tɔ mɔ Emɔ Kɔkwɛ.”—EZAI 35:8.

EHAJIJI 31 Oo, Zɔ Kple Mawu!

SUSU VEVI LƆ a

1-2. Gbeta vevi ci yí Ʒuifu ciwo yí le Babiloni ɖo asɔɔ? (Ezra 1:2-4)

 EFYƆ lɔ nu enyɔ nywi ɖeka. Wojo Ʒuifu ciwo yí le hwashigbemɛ le Babiloni so xwe 70 ke mɔ wo le yi wowo xwe Izraɛli. (Hlɛn Ezra 1:2-4.) Yehowa ɖekɛ yí atɛnŋ ana cɛ tɔ avamɛ. Nyi yí taɖo mìnu ahan ɔ? Ðo Babiloni degannɔ yi hwashiwo o. (Ezai 14:4, 17) Vɔ woɖu Babiloni ji yí efyɔ yoyu lɔ nu nɔ Ʒuifuwo mɔ, wo le trɔ yi wowo ju mɛ. Ecɛ wɛ mɔ Ʒuifuwo pleŋ, vevitɔ xomutatɔwo ɖo asɔ gbeta mɔ yewoaso le Babiloni alo yewoaci nɔ. Gbeta cɛ sɔsɔ dafa o. Nyi yí taɖoɔ?

2 Mɛɖewo shin sugbɔ yí emɔ lɛgbɛɛ lɔ zɔnzɔn agbɔnnu nɔ wo. Eyi ci enyi Babiloni yí woji Ʒuifu sugbɔtɔ doɔ, nɔtɔxu ɖekɛ yí wojeshi ɖɛ nɛ. Wokpɔɛni mɔ Izraɛli nyi yewo tɔgbuiwo ju mɛ. Ewa mɔ enuwo mlɛkɔ nɔ Ʒuifu ɖewo le Babiloni, eyi agbɔnnu nɔ wo mɔ woaso le wowo xwe nywiwo mɛ, atashi wowo dɔwo avayi ci fini yí demado wo o.

3. Lé Yehowa acu shi nɔ Ʒuifu ciwo yí atrɔ yi Izraɛli doɔ?

3 Ʒuifu egbejinɔtɔwo nya mɔ, nyɔna ciwo yí yewoakpɔ nɔ yewotrɔ yi Izraɛli asugbɔ wu enu ciwo yewoasɔ sa vɔn. Shicu gangantɔ ci woaxɔ yí nyi mɔ, woatrɔ atɔ Mawu sɛnsɛn nywiɖe. Vojuwo gbedoxɔ wu 50 le Babiloni, vɔ wodecu eɖe nɔ Yehowa sɛnsɛn o. Vɔnsakpe ɖe deli yí Izraɛliviwo atɛnŋ asa vɔn le ji shigbe lé Moizi Se lɔ nui nɛ o. Gbesɔ kpe niɔ, avɔnsatɔ ciwo yí asa vɔn lɔwo can deli o. Nɛnɛke mɛ ciwo yí sɛnkɔ hojuwo sugbɔ wu mɛ ciwo yí sɛnkɔ Yehowa yí wakɔ do yi sewo ji. Eyi taɖo Ʒuifu ciwo yí ayi kotokun nɛniɖe jijiɛ veviɖe mɔ yewoatrɔ ayi axwe keŋ aɖo sɛnsɛn mɛmi lɔ.

4. Lé Yehowa nu mɔ yeakpedo Ʒuifu ciwo yí atrɔ yi Izraɛli nu doɔ?

4 Soso le Babiloni ayi Izraɛli axɔ wu wleci amɛnɛ, vɔ Yehowa ɖo gbe mɔ yeaɖe emɔxenu ɖeshiaɖe ci yí adɔ emɔ lɔ zɔnzɔn agbɔnnu so le emɔ lɔ ji. Ezai ŋwlɛ mɔ: “Dra emɔ do le zogbeji nɔ Tɔhonɔ! Mí ɖe emɔ do zogbeji gbɔ nɔ mìwo Mawu. . . . Mí gban eto ɖekaɖeka koɖo etovi ɖeka ɖeka nɔ wo a le tawɛ.” (Ezai 40:3, 4) Bu enu cɛ kpɔ le susu mɛ: woado emɔ gangan to zogbeji, emɔ tawɛ ɖeka ato etowo gblamɛ. Awa nywi sugbɔ nɔ emɔzɔntɔ lɔwo! Ale fafɛɖe nɔ wo sugbɔ mɔ woazɔn emɔ gangan ci yí jɔ ji sɔwu mɔ woazɔn ekpo koɖo bali mɛ. Agbesɔ kaba wu.

5. Ŋkɔ ci wona emɔ gangan ci yí so le Babiloni yi Izraɛli le kpɔwɛnyɔnunu mɛɔ?

5 Egbɛɔ, wonanɔ ŋkɔ emɔ ganganwo. Emɔ gangan ci nu Ezai xo nuxu so can ɖo ŋkɔ ɖeka. Mìhlɛn mɔ: “Emɔ yìji lɔ a tɔ mɔ Emɔ Kɔkwɛ. Amɛ vɔnwo dakpɔ tɛn yí a sɔ emɔ hunnɔ o.” (Ezai 35:8) Gɔnmɛsese ci yí le enyɔ ŋtɔ́wo nu nɔ Izraɛlivi ciwo yí atrɔ gbɔɔ? Yí lé mìwo can mìase enyɔ ŋtɔ́wo gɔnmɛ do gbɛɔ?

BLEMA “MƆ KƆKWƐ LƆ” KOÐO EGBƐ TƆ

6. Nyi yí taɖo woyɔ emɔ lɔ mɔ kɔkɔɛɔ?

6 “Emɔ Kɔkwɛ,” ŋkɔ cɛ ci wona emɔ gangan lɔ nyɔ taŋ! Nyi yí taɖo woyɔ emɔ lɔ mɔ kɔkwɛɔ? Wodaɖe mɔ yí ‘amɛmakɔmakɔ’ ɖe anɔ Izraɛli ju ci woatrɔ aso lɔ mɛ o, yí Ʒuifu ɖekpokpui ci yí anɔ gbɔdɔndɔn masɔkoɖose gbe, asɛn hoju alo awa nuvɔn gangan bu ɖe danɔ eju lɔ mɛ o. Ʒuifu ciwo yí trɔgbɔ lɔwo nyi “amɛ vevi” alo jukɔn mɛmi nɔ wowo Mawu. (2 Ese. 7:6) Ecɛ dasɛ mɔ Ʒuifu ciwo yí trɔgbɔ so Babiloni ɖo awa trɔtrɔwo gbɔxwe wowo nu ajeŋ nɔ Yehowa.

7. Trɔtrɔ ciwo yí Ʒuifu ɖewo ɖo awaɔ? Na kpɔwɛ ɖeka.

7 Shigbe lé mìkpɔɛ vayi yɛ nɛɔ, woji Ʒuifu sugbɔtɔ do Babiloni, eyi taɖo ewa mɔ wobunɔ tamɛ kpɔ yí wanɔ nu shigbe Babilonitɔwo nɛ. Ci Ʒuifuwo trɔ yi Izraɛli exwe kawowiwoashiɖekɛ han goduɔ, Ezra se mɔ, Ʒuifu ɖewo ɖe nyɔnu hoju sɛntɔwo. (Hun. 34:15, 16; Ezra 9:1, 2) Le yiyimɛɔ, ekpaca Ejujikpɔtɔ Nexemi mɔ, ɖevi ciwo woji do Izraɛli dese Ʒuifuwo gbe kpetii o. (2 Ese. 6:6, 7; Nex. 13:23, 24) Lé ɖevi cɛwo awɛ alɔn Yehowa yí asin ci wodese Ebregbe ci mɛ woŋwlɛ Mawu Nyɔ lɔ doɔ? (Ezra 10:3, 44) Eyi taɖo trɔtrɔ sugbɔ le kɔ nɔ Ʒuifu ŋtɔ́wo yí woawa, vɔ ale fafɛɖe nɔ wo mɔ woawa trɔtrɔ cɛwo nɔ wotrɔ yi Izraɛli, fini wotrɔ ɖo sɛnsɛn adodwi lɔ le vivivi.—Nex. 8:8, 9.

So exwe 1919 K.H. ɔ, ŋsu, nyɔnu koɖo vihwɛ miliɔn nɛniɖe to so Babiloni gangan lɔ mɛ yí vatɔ zɔnzɔn toto “Emɔ kɔkwɛ“ lɔ ji (Kpɔ mamamɛ 8)

8. Nyi yí taɖo enu ci yí jɔ do Ʒuifuwo ji vayi xoxoxo ɖo ale veviɖe nɔ mì le egbɛ mɛɔ? (Kpɔ foto ci yí le akpa lɔ ji.)

8 Mɛɖewo tɛnŋ mɔ, ‘Enyɔ cɛwo pleŋ nyɔ nywiɖe, vɔ enu ci yí jɔ do Ʒuifuwo ji xoxoxo vayi kan mìwo can le egbɛ mɛa?’ Ɛɛ, ekan mìwo can, ɖo mìatɛnŋ anu mɔ, mìzɔnkɔ “Emɔ Kɔkwɛ” lɔ ji gbɛ hɛnnɛ. Nɔ amɛshiaminɔ alo “lɛngbɔ bu” mɛ tɔwo mìnyi can ɔ, mìɖo akpɔtɔ azɔnkɔ “Emɔ Kɔkwɛ” lɔ ji, ɖo akpedo mì nu mìakpɔtɔ asɛnkɔ Yehowa le egbɛ mɛ yí avakpɔ shicu ciwo yí Mawu Fyɔɖuxu lɔ ahɛn va nyigban lɔ ji le esɔ mɛ. b (Ʒan 10:16) So xwe 1919 mɛɔ, ŋsu, nyɔnu koɖo ɖevi miliɔn nɛniɖe so le Babiloni gangan lɔ, ŋsusɛnsɛnhawo gbɛbɔbɔ mɛ yí vatɔ emɔ cɛ lɔ zɔnzɔn. Kankandojitɔɔ, èle wo mɛ. Exwe 100 han ke yí amɛwo tɔ emɔ cɛ lɔ zɔnzɔn, vɔ keke so exwe sanŋdi nɛniɖe ke yí wotɔ emɔ lɔ dradra do.

EMƆ LƆ DRADRA DO

9.Ezai 57:14 nu mɔ woadra “Emɔ Kɔkwɛ” lɔ do doɔ?

9 Yehowa na yí woɖe emɔcunu ciwo yí le emɔ ji nɔ Ʒuifu ciwo yí so le Babiloni swi. (Hlɛn Ezai 57:14.) Lé “Emɔ Kɔkwɛ” egbɛ tɔ lɔ yɛ le doɔ? Exwe sanŋdi nɛniɖewo doŋkɔ nɔ exwe 1919 ɔ, Yehowa na yí ŋsu ɖewo ciwo yí vɔnnɔ ni tɔ emɔ lɔ dradra do nɔ amɛwo atɛnŋ ato le Babiloni gangan lɔ mɛ. (Sɔ sɔ koɖo Ezai 40:3.) Wowa edɔ veviwo yí dra gbɔngbɔn mɛ mɔgan lɔ do keŋ nɔ mɛ ciwo shi eji nywi le atɛnŋ ato le ŋsusɛnsɛnhawo mɛ yí avasɛn Yehowa koɖo yi mɛwo. Edɔ ciwo yí wowa yí sɔ dra emɔ lɔ doɔ? Mìakpɔ ɖewo le edɔ ciwo wowa lɔwo mɛ.

Exwe sanŋdi ɖewo doŋkɔ nɔ exwe 1919 ɔ, ŋsu ɖewo ciwo yí vɔnnɔ nɔ Mawu wa enu ciwo yí ana emɔ lɔ amɛ́ nɔ mɛ ciwo yí ato le Babiloni gangan lɔ mɛ (Kpɔ mamamɛ 10-11)

10-11. Lé wematata koɖo Bibla gɔnmɛɖeɖe do egbe sugbɔ mɛ na yí amɛwo vajeshi enyɔ ciwo yí le Bibla mɛ dojiɔ? (Kpɔ foto lɔ hɛnnɛ.)

10 Wematata. Keke je xwe 1450 mɛɔ, wotrɔ yí ŋwlɛnɔ Bibla koɖo alɔ yɔ. Yi ŋwlɛŋwlɛ xɔnɔ gamɛ sugbɔ, ci yí wɛ mɔ Bibla debɔ o yí egbeve ho sugbɔ. Hwenu wovaɖe mashini ci wosɔ tanɔ wema tiɔ, evale fafɛɖe mɔ woawa Bibla sugbɔ yí ami nɔ amɛwo.

11 Egbegɔnmɛɖeɖe. Na nɔ exwe sugbɔɔ, Latingbe mɛ ɖekɛ yí Bibla le yí mɛ ciwo yí suklu nywiɖe ɖekɛwo yí atɛnŋ ahlin amɔŋje mɛ. Hwenu yí wovatɔ mashini ciwo wosɔ tanɔ wemawo zanzan ɔ, ŋsu ɖewo ciwo yí vɔnnɔ nɔ Mawu ɖe Bibla gɔnmɛ do egbe ci yí amɛ sugbɔ donɔ mɛ. Evyɛɔ, mɛ ciwo yí hlɛnkɔ Bibla lɔ atɛnŋ asɔ enu ciwo sɛnsɛnŋkɔnɔtɔwo kplakɔ wo sɔ kpɔ koɖo enyɔ ci yí Bibla nu teŋ.

Ŋsu ɖewo ciwo yí vɔnnɔ nɔ Mawu wa enu ciwo yí ana emɔ lɔ amɛ́ nɔ mɛ ciwo yí ato le Babiloni gangan lɔ mɛ (Kpɔ mamamɛ 12-14) c

12-13. Na kpɔwɛ ɖeka ci yí dasɛ lé Bibla nukplavi dovevinuwo xo nuxu so ŋsukankan sɛnsɛnwo tɔ nu le xwe 1835 mɛ.

12 Bibla nukplawemawo. Amɛ ciwo yí kplakɔ Bibla kpla nu sugbɔ le enu ciwo yí wohlɛn le Mawu Nyɔ lɔ mɛ. Ci wotɔ enu ciwo wokpla nunu nɔ mɛbuwoɔ, eve dɔmɛ nɔ sɛnsɛnŋkɔnɔtɔwo. Le xwe 1835 mɛ han ɔ, mɛ ciwo shi eji nywi le tɔ wema ciwo yí xo nuxu so ŋsusɛnsɛnhawo nukplakplawo nu dradra.

13 Le xwe 1835 mɛɔ, Ŋsu ɖeka ci yí ɖo vɔnvɔn nɔ Mawu yí tɔ mɔ Henry Grew ŋwlɛ wema ɖeka ci xo nuxu so nɔnɔmɛ ci mɛ amɛkukuwo le nu yí mi. Le wema lɔ mɛɔ, ézan Enuŋwlɛŋwlɛ lɔwo yí sɔ ɖe mɛ mɔ, makumaku nyi Mawu nunana, vɔ wodejinɔ amɛ koɖo makumakunyinyi o, shigbe lé cɔci sugbɔtɔ kplakɔ amɛwo nɛ o. Le xwe 1837 mɛɔ, mawunyɔnutɔ George Storrs ke do Henry wema ci eŋwlɛ lɔ nu hwenu ele pipan ɖeka mɛ. Éhlin kpɔ yí kpɔ mɔ nyɔnɔnwi yí woto le wema lɔ mɛ, eyi eji mɔ ye can yeadra enu ci yehlɛn lɔ. Le xwe 1842 mɛɔ, éxo nuxu sugbɔ so nyɔta ci yí nyi “Enugɔnmɛjijikpɔ: Amɛvɔnwo ɖo makumakunyinyia?” nu. Enu ciwo yí George Storrs ŋwlɛ kpɔ ŋsɛn nywi do jajɛ ɖeka ci yí tɔ mɔ Charles Taze Russell ji.

14. Lé nɔviŋsu Russell koɖo yi bɔdonutɔwo ɖu le nɔ edɔ ciwo wowa vayi yí sɔ dra gbɔngbɔn mɛ mɔ lɔ doɔ? (Kpɔ foto lɔ hɛnnɛ.)

14 Lé nɔviŋsu Russell koɖo yi bɔdonutɔwo ɖu le nɔ edɔ ciwo wowa vayi yí sɔ dra gbɔngbɔn mɛ mɔ lɔ doɔ? Le wowo Bibla nukplakpla lɔwo hwenuɔ, wosun ji yí kpɔ wema ciwo mɛ yí woɖe Bibla nyɔgbewo gɔnmɛ do, Bibla mɛ nyɔwo jixu koɖo Bibla gɔnmɛɖeɖe vovovo ciwo yí li xoxoxo gbɔxwe wovatɔ wowo dɔ ji. Wozan enu ciwo yí Henry Grew, George Storrs koɖo mɛbuwo ji gɔnmɛ kpɔ nɔ le Bibla mɛ. Nɔviŋsu Russell koɖo yi bɔdonutɔwo dra gbɔngbɔn mɛ mɔ lɔ do hɛnnɛ, ɖo wota wema koɖo trakti sugbɔ ciwo yí xo nuxu so Bibla nu.

15. Nyiwo yí jɔ le xwe 1919 mɛɔ?

15 Le xwe 1919 mɛɔ, Babiloni gangan lɔ degbekpɔ ŋsɛn do Mawu mɛwo ji o. Xwenɔxwe yí “hwashi egbejinɔtɔ koɖo ŋɖɛnyatɔ” lɔ tɔ edɔ ji yí akplɔ eji nywitɔwo va “Emɔ Kɔkwɛ” lɔ ji nɛ. (Mt. 24:45-47, NWT) Edɔ ci yí “mɛ ciwo yí dra emɔ lɔ do” vayi wa kpedo mɛ ciwo yí vatɔ emɔ lɔ zɔnzɔn nu yí wokpla nu sugbɔ so Yehowa koɖo enu ciwo edrɔ mɔ yeawa nu. (Elo. 4:18) Wowo nuwanawo sɔ koɖo Yehowa sewo. Yehowa dekpɔkɔ emɔ mɔ ye mɛwo atrɔ wowo nuwanawo pleŋ zeɖeka o, vɔ éna womɛ́ vivivi. (Kpɔ dakavi ci yí nyi “ Yehowa Na Yi Mɛwo Mɛ́ Vivivi.”) Eji ajɔ mì taŋ nɔ mì pleŋ kpe ji yí wakɔ enu ciwo pleŋ ajɔ ji nɔ mìwo Mawu keke asɔyi mavɔ!—Kol. 1:10.

“EMƆ KƆKWƐ” LƆ KPƆTƆ LE HUNHUN

16. Lé wodradra “Emɔ Kɔkwɛ” lɔ do so xwe 1919 mɛ doɔ? (Ezai 48:17; 60:17)

16 Gbɔxwe emɔ ɖe akpɔtɔ ale nywiɖeɔ, woɖo adraɛni do. So xwe 1919 ɔ, wodradra “Emɔ Kɔkwɛ” lɔ do keŋ nɔ amɛ sugbɔ atɛnŋ ato le Babiloni gangan lɔ mɛ yí azɔn ji. Hwashi egbejinɔtɔ koɖo ŋɖɛnyatɔ lɔ tɔ edɔ ji yí le xwe 1921 mɛɔ, wowa Bibla nukplawema ɖeka ci yí akpedo amɛ yoyuwo nu nɔ woazɔn emɔ lɔ ji. Wema lɔ yí nyi, La Harpe de Dieu, wowa wema cɛ yí ewu miliɔn amadɛn do egbe 36 mɛ yí amɛ sugbɔ zin yí sɔ kpla nyɔnɔnwi lɔ. Dejinjin yɛɔ, mìxɔ Bibla nukplawema nywi ɖeka ci yí nyi, Se vivi nɔ agbe lɔ sɔyi mavɔ! Le ŋkeke kpɛtɛkpɛtɛ cɛwo mɛɔ, Yehowa kpɔtɔ zankɔ yi habɔbɔ lɔ yí enakɔ gbɔngbɔnmɛŋɖuɖu mì keŋ nɔ mìakpɔtɔ azɔnkɔ “Emɔ Kɔkwɛ” lɔ ji.—Hlɛn Ezai 48:17; 60:17.

17-18. Fini yí “Emɔ Kɔkwɛ” lɔ kplɔ amɛ yiɔ?

17 Mìatɛnŋ anu mɔ nɔ mɛɖe lɔn yí tɔ Bibla kplakplaɔ, emɔ hun ni mɔ azɔn “Emɔ Kɔkwɛ” lɔ ji. Mɛɖewo zɔnnɔ to emɔ lɔ ji na nɔ hwenu kleŋ ɖe. Yí mɛɖewo ɖui mɔ yewoakpɔtɔ azɔnkɔ le ji keke ayi vɔvɔnu. Fini emɔ lɔ kplɔ amɛ yikɔɔ?

18 Nɔ mɛ ciwo yí ɖo jeŋkwi mɛ mɔkpɔkpɔ lɔɔ, “Emɔ Kɔkwɛ” lɔ akplɔ wo yi “paradiso Mawu” tɔ mɛ le jeŋkwi mɛ. (Enyɔ. 2:7, NWT) Nɔ mɛ ciwo yí ɖo nyigban ji mɔkpɔkpɔɔ, akplɔ wo yi exwe 1000 lɔ vɔvɔnu hwenu woatrɔ amɛmaɖonuvɔnwo. Nɔ èzɔnkɔ emɔ gangan cɛ ji gbɛɔ, ŋgbekpɔ godu o. Eyi kpɔtɔ ale emɔ lɔ ji keke aje vɔvɔnu le xexe yoyu lɔ mɛ! Mìwo dro yí nyi mɔ “nazɔn mɔ lɔ nywiɖe.”

EHAJIJI 24 Miva Yehowa Ƒe To La Dzi

a Yehowa yɔ emɔgan ci yí so le Babiloni yi Izraɛli le kpɔwɛnyɔnunu mɛ mɔ “Emɔ Kɔkwɛ.” Yehowa gbena yí emɔ ci ji yi sɛntɔwo tokɔ gbɛ le kɔkɔɛɖea? Ɛɛ! So xwe 1919, K.H. mɛɔ, agbetɔ miliɔn nɛniɖe to le Babiloni gangan lɔ mɛ keŋ vatɔ “Emɔ Kɔkwɛ” lɔ ji zɔnzɔn. Mì pleŋ ɖo akpɔtɔ ale emɔ lɔ ji keke aɖo fini mìyikɔ.

c FOTO MƐ ÐEÐE: Nɔviŋsu Russell koɖo yi bɔdonutɔwo zankɔ Bibla nukplawema ciwo yí li doŋkɔ nɔ wowo hwenu.