Yi enu ci yí le mɛ ji

Yi yi mɛnyɔwo tɔxu

ENUKPLAKPLA NYƆTA 41

Enu Ciwo Mìatɛnŋ Akpla So Piɛ Wema Amɛve Lɔwo Mɛ

Enu Ciwo Mìatɛnŋ Akpla So Piɛ Wema Amɛve Lɔwo Mɛ

“Na gbe ɖonɔŋwi enu cɛwo nɔ mí tɛgbɛɛ.”—2 PIƐ 1:12.

EHAJIJI 127 Ame Si Ƒomevi Wòle Be Manye

SUSU VEVI LƆ a

1. Ci ekpɔtɔ hwɛɖeka apotru Piɛ aku ɖe, nyi Yehowa zin ewaɔ?

 APOTRU Piɛ sɛn Yehowa le egbejinɔnɔ mɛ na nɔ exwe sugbɔ. Ékplɔ Yesu do le yi kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ, étɔ kunu ɖeɖe nɔ Amɛmanyiʒuifuwo yí le yiyimɛɔ, évanyi edɔjikpɔha mɛ tɔ ɖeka. Le vɔvɔnu nɔ yi gbe, hwenu énya mɔ ye kuzan gogoɔ, Yehowa ɖo edɔ sugbɔ ni. Le exwe 62-64 K.H. han ɔ, gbɔngbɔn kɔkɔɛ na éŋwlɛ wema amɛve: Bibla wema ciwo yí nyi Piɛ wema ŋkɔtɔ koɖo amɛvetɔ. Ékpɔ emɔ mɔ wema cɛwo akpedo Kristotɔwo nu le ye ku godu.—2 Piɛ 1:​12-15.

2. Nyi yí taɖo wema ciwo Piɛ ŋwlɛ le veviɖeɔ?

2 Piɛ ŋwlɛ yi wema lɔwo hwenu yi kpena xɔsetɔwo kpekpeɛ fun “le tetekpɔ hamɛhamɛwo mɛ.” (1 Piɛ 1:6) Amɛvwinwo tekpɔ yí sɔ ŋsunukplamuwo koɖo agbe dɔndɔn nɔnɔ va hamɛ lɔ mɛ. (2 Piɛ 2:​1, 2, 14) “Vɔvɔnu nɔ enuwo pleŋ gogo” nɔ Kristotɔ ciwo yí le Ʒerusalɛmu, Rɔma hwakɔnwo agu Ʒerusalɛmu koɖo gbedoxɔ lɔ. (1 Piɛ 4:7) Kankandojitɔɔ, Piɛ wemawo kpedo Kristotɔwo nu yí wokpɔ enu ciwo woatɛnŋ awa yí ado ji le tetekpɔ ciwo mɛ wotokɔ yɛ mɛ yí adra do ɖɛ nɔ ebu ciwo yí woavado go le esɔ mɛ. b

3. Nyi yí taɖo mìɖo agbeje wema ciwo yí gbɔngbɔn na yí Piɛ ŋwlɛ mɛɔ?

3 Ci enyi exwe sanŋdi ŋkɔtɔ mɛ Kristotɔwo yí Piɛ ŋwlɛ yi wema lɔwo nɔ can ɔ, Yehowa na wosɔ do Yi Nyɔ Bibla mɛ. Eyi taɖo mìwo can mìatɛnŋ aɖu le nɔ wema cɛwo gbɛ. (Rɔm. 15:4) Ci mìle xexe ci mɛ agbe dɔndɔn nɔnɔ bɔ leɔ, mìwo can mìdonɔ go cukaɖa ciwo yí dɔ egbɔnnɔnu nɔ mì mɔ mìasɛn Yehowa. Ahanke mìwo can sabaɖe yɛɔ, mìado go efunkpekpe ɖeka ci yí agangan wu ci yí va Ʒuifuwo ji hwenu yí wogu Ʒerusalɛmu koɖo gbedoxɔ lɔ. Le Piɛ wema lɔwo koɖo ve mɛɔ, mìakpɔ eŋwiɖonujinamɛnyɔ vevi ɖekawo. Enyɔ cɛwo akpedo mì nu mìakpɔtɔ akpɔkɔ mɔ nɔ Yehowa ŋkeke lɔ, aɖu vɔnvɔn nɔ agbetɔ ji yí akpɔtɔ aɖoɖoɔ lɔnlɔn gangan nɔ mìwonɔnɔwo. Eŋwiɖonujinamɛ cɛwo ana yí hamɛmɛshinshinwo akpɔ lé woawɛ akpedo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu ciwo yí le wowo hamɛ nu nɔ woakpɔtɔ asɛnŋ.

KPƆTƆ AKPƆKƆ EMƆ

4. Shigbe lé 2 Piɛ 3:​3, 4 nui ɛnɛ ɖe, nyi yí atɛnŋ ana mìwo xɔse agbɔjɔɔ?

4 Amɛ ciwo yí dekando enyɔ ci Bibla nu kudo esɔ mɛ nu ji yí trɔdo mì. Ketɔnɔ ɖewo konɔ mì, ɖo so exwe sugbɔ ke yí mìnukɔ mɔ vɔvɔnu lɔ gogo. Mɛɖewo nunɔ mɔ vɔvɔnu lɔ dava kpɔ o. (Hlɛn 2 Piɛ 3:​3, 4.) Nɔ mɛɖe ci mìɖe kunu nɔ, mìwo dɔmɛkpena alo mìwo xomumɛtɔ ɖe nu nyɔ cɛ hanwo ɖe nɔ mìɔ, atɛnŋ ana yí mìwo xɔse agbɔjɔ. Piɛ nu enu ci yí atɛnŋ akpedo mì nu.

5. Nyi yí akpedo mì nu mìado ʒinxo yí ale te kpɔ xexe cɛ vɔvɔnuɔ? (2 Piɛ 3:​8, 9)

5 Etɛnŋ wa nɔ mɛɖewo shigbe mɔ Yehowa deɖe blɛ yí hɛnkɔ xexe cɛ va vɔvɔnu hannɛ. Enyɔ ciwo yí Piɛ nu atɛnŋ akpedo mì nu mìakpɔtɔ aɖo susu nywi, ɖo woɖo ŋwi nɔ mì mɔ lé Yehowa kpɔnɔ gamɛ do to akpo xesexese nɔ lé agbetɔwo kpɔɛni do. (Hlɛn 2 Piɛ 3:​8, 9.) Exwe kotokun ɖeka nyi ŋkeke ɖeka han nɔ Yehowa. Yehowa xɔnɔ jigbɔnɖɛ yí deji mɔ mɛɖekpokpui le gu o. Nɔ ega lɔ xo niɔ, áɖe gbɔ nɔ xexe lɔ. Mɔnukpɔkpɔ enyi nɔ mì mɔ mìazan gamɛ ci yí kpɔtɔ yí asɔ ɖe kunu nɔ amɛwo pleŋ.

6. Lé mìawɛ yí ‘aɖonɔ ŋkuvi’ Yehowa ŋkeke lɔɔ? (2 Piɛ 3:​11, 12)

6 Piɛ do ŋsɛn mì mɔ mìwo le ɖonɔ “ŋkuvi” Yehowa ŋkeke lɔ. (Hlɛn 2 Piɛ 3:​11, 12.) Lé mìaɖonɔ ŋkuvi yi doɔ? Nɔ anyɔɔ, gbeɖeka duuɔ, mìatekpɔ yí abunɔ tamɛ kpɔ so nyɔna ciwo yí mìakpɔ le xexe yoyu lɔ mɛ nu. Kpɔɛ le susu mɛ mɔ, yexɔkɔ aya fafɛ, ɖukɔ ŋɖuɖu nywiwo, dokɔ ozɔn nɔ ao mɛ vevi ciwo yí fɔn so ku yí kplakpla nu mɛ ciwo yí nɔ agbe exwe sanŋdi nɛniɖe vayi so lé Bibla mɛ nyɔnuɖɛwo vamɛ do nu. Tamɛbubukpɔ ahan atɛnŋ akpedo eo nu nakpɔtɔ akpɔkɔ emɔ nɔ xexe yoyu lɔ yí akando ji mɔ mìle ŋkeke kpɛtɛkpɛtɛwo mɛ. Ci ‘mìnya enyɔ cɛwo’ so mìwo sɔ mɛ nuɔ, adɔ yí ŋsunukplamɛtɔwo ‘dagbeble mì o.’—2 Piɛ 3:17.

ÐU VƆNVƆN NƆ AGBETƆ JI

7. Ŋsɛn ci vɔnvɔn nɔ agbetɔ atɛnŋ akpɔ do mì jiɔ?

7 Ci mìnya mɔ Yehowa ŋkeke lɔ ava le majinjinɖe mɛɔ, mìjinɔ mɔ mìawa ŋɖekpokpui ci ji mìsun yí anu ŋɛnywi lɔ nɔ mɛbuwo. Vɔ hweɖewonuɔ, nuxuxoxo nɔ amɛwo donɔ vɔnvɔn nɔ mì. Nyi yí taɖoɔ? Hweɖewonuɔ, mìtɛnŋ vɔn nɔ enyɔ ciwo yí amɛwo anu so mì nu alo enu ci woawa koɖo mì. Ecɛ yí jɔ do Piɛ ji. Le zan ci mɛ woɖo kojo nɔ Yesu ɔ, Piɛ vɔn mɔ yeanu mɔ yenyi Yesu nukplavi yí nu zenɛniɖe mɔ yedejeshi ɖɛ o. (Mt. 26:​69-75) Ele ahan gan, Piɛ vanu le yiyimɛ koɖo kankandoji mɔ: “Mí ŋgbe vɔn nɔ amɛ ciwo yí trenɔfun nɔ mí o. Mí ŋgbe xa le míwoɖekiwo mɛ o.” (1 Piɛ 3:14) Piɛ nyɔ lɔwo na mìkando ji mɔ mìatɛnŋ aɖu vɔnvɔn nɔ agbetɔ ji.

8. Nyi yí akpedo mì nu mìaɖu vɔnvɔn nɔ agbetɔ jiɔ? (1 Piɛ 3:15)

8 Nyi yí atɛnŋ akpedo mì nu mìaɖu vɔnvɔn nɔ agbetɔ jiɔ? Piɛ nu nɔ mì mɔ: “Mí xɔ Kristo shigbe Axwetɔ ɛnɛ do míwo jiwo mɛ.” (Hlɛn 1 Piɛ 3:15.) Ecɛ dasɛ mɔ mìabunɔ tamɛ kpɔ so texwe ci yí mìwo Xwetɔ koɖo Efyɔ Yesu Kristo le koɖo ŋsɛn ci eɖo nu. Nɔ èvɔn hwenu yí emɔ ɖe hun nɔ eo mɔ nanu ŋɛnywi lɔ nɔ mɛbuwoɔ, ɖo ŋwi mìwo Fyɔ ji. Kpɔɛ le susu mɛ mɔ yɛkpakpa acɛ le jeŋkwi mɛ yí mawudɔla nɛniɖe trɔdi. Ðo ŋwi mɔ éɖo ‘ŋsɛn pleŋ le jeŋkwi mɛ koɖo le nyigban ji’ yí anɔ koɖo eo “tɛgbɛɛ keke a nanɔ hwecinu yí xexe cɛ a va vɔ.” (Mt. 28:​18-20) Piɛ nu nɔ mì mɔ mìwo le nɔnɔ “gbesɔsɔ gashaga mɛ” yí axonɔ nuxu so enu ci ji mìxɔ se nu. Àji mɔ yeaɖe kunu nɔ mɛɖe le dɔmɛ, suklu alo fibu ɖea? Bu tamɛ kpɔ so enu ci ji àsun awa nu doŋkɔ yí adra do do enyɔ ci ànu nu. Do gbe ɖaɖa yí abiɔ dɔngbegbe yí akando ji mɔ Yehowa akpedo eo nu naɖu vɔnvɔn nɔ agbetɔ ji.—Edɔ. 4:29.

“MÍ ÐO LƆNLƆN ADODWI NƆ MÍWONƆNƆWO”

Piɛ lɔn yí Pɔlu gbe nyɔ ni. Piɛ wema amɛve lɔwo kpla mì lé mìawɛ alɔn mìwo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnuwo (Kpɔ mamamɛ 9)

9. Lé Piɛ dasɛ do mɔ yedelɔn amɛwo hweɖekanuɔ? (Kpɔ foto lɔ hɛnnɛ.)

9 Piɛ kpla lé alɔn mɛbuwo do. Éle nɔ hwenu yí Yesu nu mɔ: “Ŋnakɔ ese yoyu ɖeka mí, mílɔn míwonɔnɔwo, shigbe lé ŋlɔn mí nɛɔ, míwo can mílɔn míwonɔnɔwo.” (Ʒan 13:​34, NWT) Ci ele ahan can ɔ, le yiyimɛɔ, Piɛ vagbe mɔ yedagbeɖu nu koɖo nɔvi Amɛmanyiʒuifuwo o, ɖo évɔnvɔn nɔ nɔvi Ʒuifuwo. Enu ci yí Piɛ wa dɔ yí apotru Pɔlu yɔɛ mɔ “ayemɛnuwatɔ.” (Gal. 2:​11-14) Piɛ lɔn yí xɔ ekpla ci Pɔlu ni yí kpla nu so mɛ. Le yi wema amɛve lɔwo mɛɔ, énu mɔ mìdeɖo anu kpoŋ mɔ mìlɔn mìwo nɔviwo o, vɔ mìɖo adasɛ nɔ wo mɔ mìlɔn wo.

10. Nyi yí akpedo mì nu mìaɖonɔ “lɔnlɔn adodwi” nɔ mìwo nɔviwoɔ? (1 Piɛ 1:22)

10 Piɛ nu mɔ mìɖo aɖo “lɔnlɔn adodwi” nɔ mìwo kpena xɔsetɔwo. (Hlɛn 1 Piɛ 1:22.) Nɔ ‘mìwanɔ do enu ciwo pleŋ mìkpla le nyɔnɔnwi lɔ mɛ’ jiɔ, mìaɖo lɔnlɔn ŋtɔ́ nɔ mìwo nɔviwo. Enukplakpla ci yí nyi mɔ le “Mawu ŋmɛ ɔ, akɔtawo pleŋ nyi enu ɖeka ŋmɛ” can le nyɔnɔnwi cɛ mɛ. (Edɔ. 10:​34, 35) Mìdatɛnŋ awa do enyɔ cɛ ci Yesu nu ji nɔ mɛɖewo kpoŋ yí mìlɔnnɔ le hamɛ lɔ mɛ yí mìdelɔnnɔ mɛkpɛtɛwo o. Nyɔnɔnwi enyi mɔ mìate gogo mɛɖewo sɔwu shigbe lé hanci Yesu can wɛ nɛ. (Ʒan 13:23; 20:2) Vɔ Piɛ ɖoɖoɔ ŋwi nɔ mì mɔ mìɖo aɖo “lɔnlɔn adodwi” ci han yí xomumɛtɔwo ɖonɔ nɔ wowonɔnɔwo nɔ mìwo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnuwo pleŋ.—1 Piɛ 2:17.

11. “Mí lɔn míwonɔnɔwo sɛnsinɖe koɖo míwo jiwo pleŋ” gɔnmɛ ɖe?

11 Piɛ do ŋsɛn mì mɔ mìwo le “lɔn [mìwonɔnɔwo] sɛnsinɖe koɖo [mìwo] jiwo pleŋ.” Le lɛɔ, woalɔn amɛ “sɛnsinɖe” biɔ mɔ woalɔn mɛɖe nɔ egbɔnnu mɔ woadasɛ nɔ amɛ lɔ mɔ woluin can. Le kpɔwɛ mɛ, nɔ nɔvi ɖe ji nyɔ le mì nu alo wa enuvevi ɖe koɖo mì ɖe, lé mìawɛɔ? Enu ŋkɔtɔ ci yí ava tamɛ nɔ mì yí nyi mɔ mìaɖe fi ni yí danyi mɔ mìadasɛ ni mɔ mìluin yɔ o. Vɔ Piɛ kpla le Yesu gbɔ mɔ, wadonu dejɔnɔ ji nɔ Mawu o. (Ʒan 18:​10, 11) Piɛ ŋwlɛ mɔ: “Mí ŋgbe wa enu vwin do enu vwin tɔxu o. Mí gbe zu amɛ do zuzu tɔxu o. Vɔ, mí cunɔshi nɔ wo.” (1 Piɛ 3:9) Nɔ mìɖo lɔnlɔn nɔ mìwo nɔviwoɔ, adɔ mìafanɔ xomɛ yí agbewanɔ nu nywiɖe ɖaɖa mɛ ciwo yí do dɔmɛzi nɔ mì ŋtɔkpu can gbɔ.

12. (a) Nyi lɔnlɔn ana mìawaɔ? (b) Sɔ gbe koɖo video ci yí nyi Kpɔ Egbɔ Be Míaƒe Ðekawɔwɔ Xɔasia Me Nagagblẽ O ɖe, nyi èɖo mɔ yeatekpɔ awanɔɔ?

12 Le wema ŋkɔtɔ ci Piɛ ŋwlɛ mɛɔ, ézan nyɔgbe “lɔnlɔn adodwi.” De nuvɔn kankin ɖe kpoŋ yí lɔnlɔn cɛ cɔnnɔ o, vɔ écɔnnɔ “agɔjeje sugbɔ” ji. (1 Piɛ 4:8) Taŋfuin Piɛ ɖo ŋwi enusɔkeamɛ kpɔwɛ ci Yesu ni exwe ɖewo vayi. Hwenɔnuɔ, Piɛ bu mɔ yenyi amɛ nywi ci emɔ yeasɔ enu ke ye nɔviye ‘keke zeadrɛ.’ Vɔ Yesu kpla Piɛ koɖo mì pleŋ mɔ mìasɔ nu ke amɛ ‘keke sɔyi 77,’ yi gɔnmɛ yí nyi mɔ deɖo sɛnxu o. (Mt. 18:​21, 22) Nɔ ègbɔnnu nɔ eo mɔ àwa do nukplamu cɛ jiɔ, ŋgbegbɔjɔ o! Ci Yehowa sɛntɔwo pleŋ nyi nuvɔnmɛwoɔ, egbɔnnɔnu nɔ wo hweɖewonu mɔ woasɔ nu ke amɛ. Enuvevitɔ ci àwa yí nyi mɔ nawa ŋɖekpokpui ci ji èkpe asɔ nu ke nɔvio yí awa fafa koɖi. c

HAMƐMƐSHINSHINWO, MÍLE BU NƆ LƐNGBƆHA LƆ

13. Nyi yí atɛnŋ adɔ agbɔnnu nɔ hamɛmɛshinshinwo mɔ woakpɔ gamɛ yí ado ŋsɛn wowo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnuwoɔ?

13 Kankandoji li mɔ, Piɛ deŋlɔbe enyɔ ciwo yí Yesu nu ni le fɔnfɔnsoku yitɔ godu o. Énu ni mɔ: “Kpɔ Anyi lɛngbɔwo ji.” (Ʒan 21:16) Nɔ hamɛmɛshinshin ènyiɔ, nya mɔ enyɔ ŋtɔ́wo kan ye hɛnnɛ. Vɔ egbla koɖo ekɔn anyi nɔ hamɛmɛshinshin ɖe mɔ akpɔ gamɛ yí asɔ wa edɔ vevi cɛ. Enu ŋkɔtɔ ci hamɛmɛshinshinwo ɖo awa yí nyi mɔ woɖo awɛ keke nɔ wowo xomuwo aɖo enu ciwo yí ʒan wo, mɛshiamɛ akpɔɛ mɔ wolɔn ye le xomu lɔ mɛ yí woakpedo xomu lɔ nu ate gogo Yehowa. Wogbenɔnɔ ŋkɔ le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ yí dranɔ bɔbɔwo do yí gbewanɔ dɔwo le bɔbɔwo, takpekpewo koɖo takpekpeganwo mɛ. Ðewo gbenyi Dotoxwe Kacaca Jikpɔgbɛ mɛ tɔwo alo wanɔ dɔ koɖo LDC. Nyao yɔ, hamɛmɛshinshinwo devonɔ ɖeeɖe o.

Ci hamɛmɛshinshin amɛlɔntɔwo devonɔ can ɔ, wowanɔ ci ji wokpe keŋ lenɔ bu nɔ Mawu lɛngbɔha lɔ (Kpɔ mamamɛ 14-15)

14. Nyi yí adɔ yí hamɛmɛshinshinwo akpɔnɔ lɛngbɔha lɔ jiɔ? (1 Piɛ 5:​1-4)

14 Piɛ do ŋsɛn yi kpena hamɛmɛshinshinwo mɔ wo le “kpɔ Mawu ha” lɔ ji. (Hlɛn 1 Piɛ 5:​1-4.) Nɔ hamɛmɛshinshin ènyiɔ, mìnya mɔ èlɔn nɔvio ŋsu koɖo nyɔnuwo yí ji mɔ yeale bu nɔ wo. Ele ahan gan, gaɖewomɛɔ, vovomakpɔ koɖo enucikɔnɔamɛ atɛnŋ adɔ yí dawa ao dɔ lɔ nywiɖe o. Lé àwɛ doɔ? Nu ao cukaɖawo nɔ Yehowa. Piɛ ŋwlɛ mɔ: “Nɔ amɛ ɖe le edɔ wakɔ, le wɛ koɖo ŋsɛn ci Mawu ni.” (1 Piɛ 4:11) Nɔvio ŋsu koɖo nɔvio nyɔnuwo tɛnŋ dokɔ go cukaɖa ciwo gbɔ wodatɛnŋ akpɔ le xexe cɛ mɛ o. Ðo ŋwi mɔ “Lɛngbɔ Kplɔtɔ ga” Yesu Kristo atɛnŋ akpedo wo nu awugan wu enu ci àtɛnŋ awa nɔ wo. Áwɛ ahan nɔ wo gbɛ koɖo le xexe yoyu lɔ mɛ. Enu ci Mawu jijiɛ mɔ hamɛmɛshinshinwo le wa yí nyi mɔ wo le lɔn wowo nɔviwo, ale be nɔ wo yí agbenyi “kpɔwɛwo nɔ lɛngbɔ ha lɔ.”

15. Lé hamɛmɛshinshin ɖeka ji nɔviwo kpɔ doɔ? (Kpɔ foto lɔ hɛnnɛ.)

15 William ci yí nyi hamɛmɛshinshin na nɔ exwe sugbɔ kpɔɛ mɔ nɔviwo jijikpɔ le veviɖe. Ci COVID-19 dɔ̀bamɛ lɔ tɔ jiɔ, yi koɖo yi kpena hamɛmɛshinshinwo ɖui mɔ yeawoyɔnɔ nɔvi ciwo pleŋ yí le yewo kunuɖegbɛ mɛ kwɛshila ɖeka duu. Émɔ enu ci yí taɖo yewowɛ ahan yí nyi mɔ: “Sugbɔtɔ le mìwo nɔviwo mɛ le axomɛ wowoɖekɛwo yí woatɛnŋ avatɔ enudɔndɔnwo bubukpɔ blaŋ.” Nɔ nɔvi ɖe le cukaɖa mɛɔ, William ɖonɔ to yi nywiɖe yí ado jeshi eʒan ci mɛ ele koɖo enu ci woawa asɔ kpedo nu. Yi goduɔ, éjinɔ wemawo alo video ciwo yí le mìwo siti lɔ ji ciwo yí atɛnŋ azan asɔ kpedo nɔvi lɔ nu. Énu mɔ: “Woayi ji nɔviwo kpɔ le veviɖe le egbɛ mɛ sɔwu sa. Mìjenɔ agbla yí kpenɔdo amɛwo nu nɔ woajeshi Yehowa, ahanke ele mɔ mìaje agbla yí akpedo nɔviwo nu nɔ woakpɔtɔ anɔ nyɔnɔnwi lɔ mɛ nɛ.”

NA NƆ YEHOWA ANA KPLA EO VƐ

16. Lé mìatɛnŋ asɔ nukplamu ciwo yí le Piɛ wema lɔwo mɛ do dɔwawa mɛ doɔ?

16 Kankin kpoŋ le nukplamu ciwo yí le Piɛ wema amɛve lɔwo mɛ nu yí mìkan seŋ so. Taŋfuin èdo jeshi ŋɖewo ciwo mɛ èkpɔ mɔ yeɖo awa ŋkɔyiyi le. Le kpɔwɛ mɛ, àji mɔ yeabunɔ tamɛ kpɔ blaŋblaŋ sɔwu so nyɔna ciwo mìava kpɔ le xexe yoyu lɔ mɛ nua? Èɖo tajinu mɔ yeaɖenɔ kunu le suklu, dɔmɛ alo fibu ɖe le avomɛa? Èdo jeshi ŋɖewo ciwo yí àtɛnŋ awa yí asɔ dasɛ mɔ yeɖo lɔnlɔn adodwi nɔ nɔvio ŋsu koɖo nyɔnuwo sɔwua? Hamɛmɛshinshinwo, míle gbesɔsɔ yí ale bu nɔ Yehowa lɛngbɔwo nywiɖea? Nɔ ègbeje eoɖeki mɛ kpɔ nyɔnɔnwitɔɔ, àtɛnŋ akpɔ ŋɖewo ciwo mɛ àwa trɔtrɔ le, vɔ ŋgbegbɔjɔ o. Ci ‘Axwetɔ nyɔɔ,’ ákpedo eo nu nayi ŋkɔ doji. (1 Piɛ 2:3) Piɛ na mìkando ji mɔ: “Mawu . . . a dra mí do. Á na mí a like, yí Á na ŋsɛn mí yí Á na mí a le gogwiɖe.”—1 Piɛ 5:10.

17. Nɔ mìdo ji yí tashi mìwoɖekiwo Yehowa na kpla mì ɖe, nyi yí ato so mɛɔ?

17 Doŋkɔɔ, Piɛ kpɔɛ mɔ yedeje yí anɔ koɖo Mawu Vi lɔ o. (Luiki 5:8) Vɔ ci Yehowa koɖo Yesu sɔ lɔnlɔn kpedo nuɔ, édo gbla sɛnsinɖe keŋ kpɔtɔ nyi Kristo dokplɔtɔ. Eyi Piɛ vaje yí “ɖo mìwo Xwetɔ koɖo Hwlɛngantɔ Yesu Kristo fyɔju mɛ.” (2 Piɛ 1:11) Shicu nywi yɔ! Nɔ èdo ji shigbe lé Piɛ wɛ nɛ yí tashi eoɖeki Yehowa na kpla eoɔ, woasɔ agbe mavɔ cu fɛn nɔ eo can hɛnnɛ. Eyi àxɔ ao ‘le ci yí nyi ao kla hwlɛnhwlɛngan.’—1 Piɛ 1:9.

EHAJIJI 109 Milɔ̃ Mia Nɔewo Vevie Tso Dzi Me Ke

a Le nyɔta cɛ mɛɔ, mìakpɔ lé nukplamu ciwo yí le Piɛ wemawo mɛ akpedo mì nu mìado ji le cukaɖawo mɛ do. Nɛnɛke agbekpedo hamɛmɛshinshinwo nu woakpɔ lé woawɛ awa wowo dɔ ci yí nyi lɛngbɔkplɔkplɔdɔ lɔ.

b Ewa mɔ Kristotɔ ciwo yí le Palɛstinu xɔ Piɛ wema amɛve lɔwo gbɔxwe wovaje Ʒerusalɛmu ji le xwe 66 K.H.