Yi enu ci yí lemɛ ji

Yi enyɔtawo nɔxu

ENUKPLAKPLA NYƆTA 31

“Enu ŋgbe cikɔ nɔ mì o”!

“Enu ŋgbe cikɔ nɔ mì o”!

“Enu ŋgbe cikɔ nɔ mì o.”​—2 KOR. 4:16.

EHAJIJI 128 Do Dzi Va Se Ðe Nuwuwu

SUSU VEVI LƆ *

1. Nyi Kristotɔwo ɖo awa keŋ alɔ agbeju lɔ yi vɔvɔnuɔ?

KRISTOTƆWO le agbeju lɔkɔ. Nɔ mìtɔɛ dejinjin o alo mìle mɛ so exwe nɛniɖe ke can ɔ, mìɖo alɔ ju lɔ keke asɔ ɖo vɔvɔnu. Aɖaŋ ci apostolo Pɔlu ɖo nɔ Kristotɔ ciwo yí le Filipi atɛnŋ ado ŋsɛn mì mìalɔ ju lɔ yi vɔvɔnu. Filipi nɔvi ɖewo sɛnkɔ Yehowa so xwe ɖewo ke gbɔxwe Pɔlu sɔ lɛta lɔ ɖaɖa wo. Wolɔkɔ ju lɔ nywiɖe vɔ, gan Pɔlu ɖo ŋwi nɔ wo mɔ woɖo alɔɛ koɖo ejidodo. Éji mɔ wo le sran ye kpɔwɛ yí abia “ŋkuvi do [fɛncu] ci Mawu yɔ mì nɔ.”​—Fili. 3:14.

2. Nyi yí taɖo aɖaŋ ci Pɔlu ɖo nɔ Filipitɔwo va do gamɛ jiɔ?

2 Aɖaŋ ci Pɔlu ɖo nɔ Filipitɔwo va do gamɛ ji. Woci yumɛ nɔ hamɛ lɔ so gɔnmɛjeje. Le xwe 50 K.H. yí Pɔlu koɖo Silasi wa do amɛyɔyɔ cɛ, ci yí so gbɔngbɔnmɛ ji: “So á va Maseduani.” Eyi taɖo woyi dra eŋɛnywi lɔ le Filipi. (Edɔ. 16:9) Wodo go nyɔnu ɖeka ci yí tɔ mɔ Lidi. “Lidi se Pɔlu nyɔwo. Axwetɔ hun yi ji” nɔ ase ŋɛnywi lɔ. (Edɔ. 16:14) Dejinjin o, yɛ koɖo mɛ ciwo pleŋ le yi xomɛ wa ʒinʒindoshimɛ. Vɔ Legba tɔ aya dodo nɔ wo zeɖeka. Ŋsu ciwo yí le ju lɔ mɛ kplɔ Pɔlu koɖo Silasi yi ejukplɔtɔwo gbɔ yí kan ŋsu do nu nɔ wo mɔ wodokɔ cakacaka amɛwo mɛ. Ecɛ na woxo Pɔlu koɖo Silasi yí cu wo do gakpamɛ. Le yi goduɔ, wonya wo ti le ju lɔ mɛ. (Edɔ. 16:​16-40) Wona ta le nɔnɔmɛ cɛ mɛa? Gbeɖe! Nyi yí nɔvi ciwo yí le hamɛ yoyu cɛ mɛ waɔ? Wowo can do ji yí ɖo kpɔwɛ nywi ɖɛ nɔ mì! Kankandoji li mɔ kpɔwɛ ci Pɔlu koɖo Silasi ɖo, do ŋsɛn wo sugbɔ.

3. Nyi yí Pɔlu nyaɔ, yí nyɔbiɔse ciwo mɛ mìagbejeɔ?

3 Pɔlu ɖui gligaan mɔ yedana ta o. (2 Kor. 4:16) Vɔ énya mɔ gbɔxwe yealɔ ju lɔ yi vɔvɔnuɔ, yeɖo asɔ ŋkuvi ɖo enu ci yenyakɔ ji. Nyi mìatɛnŋ akpla so Pɔlu kpɔwɛ lɔ mɛɔ? Lé kpɔwɛ ciwo yí Mawu sɛntɔ egbejinɔtɔ ciwo li gbɛ ɖo, dasɛ do mɔ mìatɛnŋ ado ji ato cukaɖawo mɛɔ? Yí lé mìwo mɔkpɔkpɔ lɔ atɛnŋ ado ŋsɛn mì do, nɔ enu ŋgbeci kɔ nɔ mì gbeɖeɔ?

ENU CI MÌATƐNŊ AKPLA SO PƆLU KPƆWƐ LƆ MƐ

4. Lé Pɔlu tɛnŋ wa sugbɔ le edɔ ci Yehowa ɖo ni mɛ ci ele cukaɖawo mɛ can ɔ?

4 Bu tamɛ kpɔ so egbla ciwo pleŋ Pɔlu do hwenu eŋwlɛnkɔ lɛta ɖaɖa Filipitɔwo. Wocui do axwe ɖeka mɛ le Rɔma. Datɛnŋ ato yí adra ŋɛnywi lɔ o. Gan devo o, ɖo éɖekɔ kunu nɔ mɛ ciwo yí vayɔɛni kpɔ yí gbeŋwlɛnkɔ lɛta ɖaɖa hamɛ ciwo yí le jinjintɔxu. Egbɛ can ɔ, Kristotɔ sugbɔ ciwo yí ci xɔmɛ, jinɔ emɔ ɖekpokpui ci ji woato keŋ adra eŋɛnywi lɔ nɔ mɛ ciwo yí vanɔ wo gbɔ. Wogbeŋwlɛnnɔ ŋsɛndoamu lɛtawo ɖaɖa axwemɛnɔtɔ ciwo yí eŋɛnywidratɔwo detɛnŋ kpɔnɔ o.

5. Sɔ koɖo Pɔlu nyɔ ciwo yí le Filipitɔwo 3:​12-14 mɛ ɖe, nyi yí kpedo nu esɔ ŋkuvi ɖo yi tajinu lɔ jiɔ?

5 Pɔlu delɔn yí nunywi alo nuvɔn ciwo ewa vayi dɔn yi susu so Yehowa sumɔsumɔ lɔ ji o. Ékpɔɛ mɔ yeɖo aŋlɔbe “enu ciwo yí le ŋgbe nɔ” ye gbɔxwe yí “a xotɔ enu ciwo yí le ŋkɔ nɔ” ye alo gbɔxwe aɖe gbɔ ejulɔlɔ lɔ nywiɖe. (Hlɛn Filipitɔwo 3:​12-14.) Enu ciwo yí atɛnŋ aɖe Pɔlu susu so Yehowa sɛnsɛn ji ɖewo ɖe? Ŋkɔtɔ, gbɔxwe atrɔ Kristotɔɔ, enuwo mlɛkɔ ni nywiɖe le Ʒuifuwo sɛnsɛn mɛ. Vɔ ékpɔ enu cɛwo “shigbe nukplɔwo ɛnɛ.” (Fili. 3:​3-8) Evetɔ, yi ji donɔ hwɛ yi, ɖo éci yumɛ nɔ Kristotɔwo vayi. Vɔ delɔn yí seselanmɛ cɛwo xe mɔ ni asɛn Yehowa eglo o. Etɔntɔ, denu le yiɖeki mɛ mɔ yewa sugbɔ nɔ Yehowa vɔ o. Woxo Pɔlu, wocui do gakpamɛ, woxo kpe yi, tɔjihun gban di, shive ci yí enɔ avɔn macɔn, gan éwa sugbɔ le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ. (2 Kor. 11:​23-27) Ci Pɔlu wa dɔ sugbɔ yí kpe fun can ɔ, énya mɔ yeɖo akpɔtɔ ayi Yehowa sɛnsɛn lɔ ji. Mìɖo awa nu shigbe Pɔlu hannɛ.

6. Yɔ “enu ciwo yí le ŋgbe” yí mìɖo aŋlɔbe domɛtɔ ɖewo.

6 Lé mìawɛ asran Pɔlu kpɔwɛ lɔ keŋ aŋlɔbe “enu ciwo yí le ŋgbe nɔ” mìɔ? Eji mɛɖewo tɔ dokɔ hwɛ wo le mì mɛ do nuvɔn ci wowa vayi ŋci yí eʒan mɔ woaɖu seselelanmɛ cɛwo ji. Nɔ ahan ewanɔ nɔ eo nɛ ɖe, danyɔ mɔ àwa amɛɖekishi nukplakpla so Kristo tafɛn vɔnsa lɔ nu ba? Nɔ mìkplanɔ nu, bunɔ tamɛ kpɔ keŋ yí donɔ gbe ɖaɖa so ŋsɛndoamunyɔwo nuɔ, atɛnŋ ana mìaɖe ehwɛ masɔgbe ci mìdonɔ mìwoɖeki kpɔtɔ. Ŋtɔkpu can ɔ, mìatɛnŋ ami ehwɛdodo mìwoɖekiwo do nuvɔn ciwo mìwa vayi yí Yehowa sɔ ke mì nu. Bu tamɛ kpɔ so enu ci mìatɛnŋ agbekpla so Pɔlu gbɔ. Mɛɖewo tɛnŋ tashi edɔ ci mɛ eho le keŋ wa sugbɔ nɔ Yehowa. Nɔ ahan enyi nɔ mì nɛ ɖe, mìatɛnŋ aŋlɔbe enu ciwo yí le ŋgbe yí aɖe susu so mɔnukpɔkpɔ ciwo yí ahun nɔ mì sa jia? (Amh. 11:​4-6; Ŋun. 7:10) “Enu ciwo yí le ŋgbe” tɛnŋ nyi edɔ ciwo mìwa nɔ Yehowa alo cukaɖa ciwo mɛ mìdo ji le vayi. Nyɔnɔnwi enyi mɔ, nɔ mìbu tamɛ kpɔ so lé Yehowa yra mì koɖo lé ekpedo mì nu do vayiɔ, atɛnŋ ana mìate gogo mìwo Da lɔ doji. Ele ahan gan, mìdabui gbeɖe mɔ mìwa edɔ sugbɔ nɔ Yehowa vɔ o.​—1 Kor. 15:58.

Le agbejulɔlɔ lɔ mɛɔ, mìdeɖo asɔ susu ɖo nubuwo ji o, vɔ mìasɔ susu ɖo mìwo tajinu lɔ ji (Kpɔ mamamɛ 7)

7. Sɔ koɖo 1 Korɛntitɔwo 9:​24-27 ɖe, nyi yí le veviɖe gbɔxwe woalɔ ju lɔ yi vɔvɔnuɔ? Na yi kpɔwɛ ɖeka.

7 Yesu nu mɔ: “Mí do ŋsɛn yí a toto ehɔn nu bobwi lɔ mɛ.” (Luiki 13:​23, 24) Pɔlu mɔŋje Yesu nyɔ cɛwo mɛ nywiɖe. Énya mɔ yeɖo ado gbla le ye gbemɛ pleŋ shigbe lé Kristo wɛ hannɛ. Eyi taɖo esɔ Kristotɔwo gbenɔnɔ sɔ koɖo ejulɔlɔ. (Hlɛn 1 Korɛntitɔwo 9:​24-27.) Le kanmɛtetekpɔ mɛɔ, ejulɔtɔ debunɔ nubuɖe kpɔ o, vɔ ésɔnɔ susu ɖo shini alɔ ju lɔ sɛn ji. Le kpɔwɛ mɛ le juganwo mɛɔ, fyɔse koɖo enu ciwo yí aɖe ejulɔtɔwo susu so ejulɔlɔ ji nɔnɔ emɔ ciwo ji wotonɔ. Le ao nukpɔkpɔ mɛ ɖe, ejulɔtɔ ɖe atɔ te keŋ aglokɔ enu ciwo yí le fyɔse ɖe mɛ kpɔ to flɛsɛ nua? Nɔ éji mɔ yeaɖu jiɔ, dawɛ ahan o! Le agbejulɔlɔ lɔ mɛɔ, mìwo can mìdeɖo asɔ susu ɖo nubuwo ji o. Nɔ mìsɔ susu ɖo enu ci mìnyakɔ ji keŋ sɛn Yehowa koɖo zolelanmɛ shigbe lé Pɔlu wɛ nɛɔ, mìaxɔ fɛncu lɔ!

LÉ MÌAWƐ YÍ AKPƆTƆ ASƐNKƆ YEHOWA LE CUKAÐAWO MƐ

8. Cukaɖa amɛtɔn ciwo mɛ mìagbejeɔ?

8 Na mìagbeje cukaɖa amɛtɔn ciwo yí atɛnŋ ana mìagbɔjɔ mɛ. Wowo yí nyi: nɔ enu ci mìkpɔkɔ emɔ nɔ devamɛ do gamɛ ci mìbukɔ ji o, nɔ shinshin na ŋsɛn degbele mì nu o koɖo nɔ cukaɖa ciwo mɛ mìtokɔ devɔkɔ o. Mìatɛnŋ akpɔ nyɔna so mɛ nɔ mìkpla nu so lé mɛɖewo tɛnŋ doji le nɔnɔmɛ cɛwo mɛ do.​—Fili. 3:17.

9. Nɔ enu ci mìkpɔkɔ emɔ nɔ devamɛ do gamɛ ci mìbukɔ ji ɖe, ŋsɛn ci atɛnŋ akpɔ do mì jiɔ?

9 Nɔ enu ci mìkpɔkɔ emɔ nɔ devamɛ do gamɛ ci mìbukɔ ji o. Mìwo Kristotɔwo kpɔkɔ mɔ nɔ enunywi ciwo Yehowa sɔ ɖo gbe nɔ mì. Nyɔnɔnwi enyi mɔ ci Xabakuku nu lé eji mɔ Yehowa le gu xomɛvevenu ciwo wowakɔ le Ʒudaɔ, Yehowa nu ni mɔ yi le “xɔ jigbɔnɖɛ yi a nɔ̀te kpɔɛ.” (Xab. 2:3) Vɔ, nɔ ewa nɔ mì shigbe mɔ enu ci mìkpɔkɔ mɔ nɔ tɔ ŋgbeciciɔ, atɛnŋ ana ezo ci yí le mì mɛ aci. Mìatɛnŋ agbɔjɔ ŋtɔkpu. (Elo. 13:12) Ecɛ jɔ do nɔvi ɖewo ji le tɔtɔmɛ nɔ exwe sanŋdi 20-tɔ lɔ. Hwenɔnuɔ, Kristotɔ amɛshiaminɔ sugbɔtɔ kpɔkɔ mɔ mɔ yewoayi jeŋkwimɛ le exwe 1914 mɛ. Ci yí devajɔ ahan ɖe, lé egbejinɔtɔwo wɛ yí do ji le cukaɖa lɔ mɛɔ?

Enu ci Royal koɖo Pearl Spatz kpɔkɔ mɔ nɔ devamɛ le 1914 mɛ o, gan wokpɔtɔ yí sɛn Yehowa le egbejinɔnɔ mɛ na nɔ xwe sugbɔ (Kpɔ mamamɛ 10)

10. Nyi asu koɖo ashi ɖeka wa, ci enu ci wokpɔkɔ mɔ nɔ devamɛ do gamɛ ci wobukɔ jiɔ?

10 Kpɔ Kristotɔ egbejinɔtɔ amɛve ciwo yí do go cukaɖa cɛ hanci kpɔwɛ ɖa. Nɔviŋsu Royal Spatz wa ʒinʒindoshimɛ le exwe 1908 mɛ hwenu eɖo xwe 20. Ékando ji veviɖe mɔ yeayi jeŋkwimɛ sabaɖe yɛ. Eyi taɖo le exwe 1911 mɛɔ, énu nɔ nɔvinyɔnu Pearl ci ejikɔ aɖe mɔ: “Ènya enu ci yí jikɔ ajɔ le xwe 1914 mɛ. Taɖo nɔ mìalé alɔɔ, anyɔ mɔ mìawɛ blaŋ!” Ci yí jeŋkwimɛ yiyi ci asu koɖo ashi Kristotɔ cɛwo kpɔkɔ mɔ nɔ devamɛ le xwe 1914 mɛ ɖe, wona ta le agbeju lɔ lɔlɔ mɛa? Oo, ɖo denyi jeŋkwimɛ yiyi yí nyi enu ŋkɔtɔ nɔ wo o, vɔ Yehowa sɛnsɛn le gbejinɔnɔ mɛ yí le veviɖe nɔ wo. Woɖui gligaan mɔ yewoalɔ ju lɔ koɖo ejidodo. Le nyɔnɔnwi mɛɔ, Royal koɖo Pearl kpɔtɔ wa dɔ sugbɔ le gbejinɔnɔ mɛ keke na nɔ hwenu woɖegbɔ nyigbanji gbenɔnɔ wowo tɔ le xwe nɛniɖe godu. Kankandoji li mɔ, èkpɔkɔ mɔ nɔ hwenu Yehowa aɖe enu ciwo yí xokɔ ɖyi yi ŋkɔ si. Ègbekpɔkɔ mɔ nɔ hwenu adasɛ mɔ eye yí nyi acɛkpatɔ nywitɔ yí agbena yi gbeɖuwo pleŋ avamɛ. Kando ji mɔ enu cɛwo avamɛ do gamɛ ci Yehowa ɖo ji. Gbɔxwe hwenɔnu aɖoɔ, mína mìakpe ŋkuvi do mìwo Mawu sɛnsɛn nu yí mìdalɔn nɔ enu ci mìkpɔkɔ mɔ nɔ yí devamɛ do gamɛ ci mìbukɔ ji, ana mìagbɔjɔ gbeɖe o.

Ci Arthur Secord ku nyɔxo can ɔ, éji mɔ yeawa ci ji yekpe nɔ Yehowa. (Kpɔ mamamɛ 11)

11-12. Nyi yí taɖo mìatɛnŋ akpɔtɔ asɛnkɔ Yehowa le gbejinɔnɔ mɛ nɔ ŋsɛn degbele mì nu can ɔ? Na yi kpɔwɛ ɖeka.

11 Nɔ shinshin na ŋsɛn degbele mì nu o. Ejulɔtɔ ɖo aɖo ŋsɛn sugbɔ gbɔxwe atɛnŋ alɔ ju. Vɔ gbɔxwe àkpɔtɔ ashinkɔ doji le gbɔngbɔnmɛɔ, deʒan ŋcilanmɛ ŋsɛn o. Le nyɔnɔnwi mɛɔ, amɛ sugbɔ li ciwo yí shinshin na ŋsɛn degbele wo nu o, gan wokpɔtɔ ɖui yí wakɔ ci ji wokpe nɔ Yehowa. (2 Kor. 4:16) Le kpɔwɛ mɛ, nɔviŋsu Arthur Secord * sumɔ le Betɛli na nɔ xwe 55. Éɖo xwe 88 yɛ, ékpo yí lanmɛsɛn cukaɖawo dokɔ aya ni. Hwenu eci edɔ̀ba jiɔ, doto ɖeka va gbɔ keŋ akpɔ gbɔ. Ékpɔ ŋmɛ ni yí sɔ lɔnlɔn nu ni mɔ: “Nɔviŋsu Secord, shini gbaza cɛ to le Yehowa sumɔsumɔ mɛ sugbɔ.” Vɔ Arthur desɔ ŋkuvi ɖo enu ciwo ewa vayi ji o. Ékpɔ ŋmɛ nɔ doto lɔ yí ko do nukpa keŋ yí ɖo ŋci ni mɔ: “Ɛɛ, nyɔnɔnwi yɔ. Vɔ denyi enu ci mìwa vayi yí le veviɖe o. Enu ci yí le veviɖe le kakacɛ mɛ yí nyi mɔ mìakpɔtɔ anɔ gbeji.”

12 Taŋfuin èsɛn Yehowa na nɔ exwe sugbɔ yí lanmɛsɛn cukaɖawo na detɛnŋ gbewakɔ sugbɔ shigbe lé èwɛni sa nɛ o. Nɔ ahan yɔ nɛɔ, ŋgbegbɔjɔ o. Kando ji mɔ Yehowa ɖokɔ ŋwi edɔ ciwo èwa ni le egbejinɔnɔ mɛ vayi yí wojenɔŋ ni. (Ebre. 6:10) Gbeɖo ŋwi mɔ, denyi edɔ sugbɔ ci mìwa nɔ Yehowa yí adasɛ lé mìluin sugbɔ do o. Ewaɖeɔ, mìdanasɛ lé mìlɔn Yehowa do, nɔ susu nywi kpɔtɔ le mì shi yí mìwanɔ ci ji mìkpe. (Kol. 3:23) Yehowa jeshi mìwo sɛnxuwo yí debiɔnɔ so mì shi mɔ mìwo le wa wu ci ji mìakpe o.​—Maki 12:​43, 44.

Ci Anatoly koɖo Lidiya Melnik to cukaɖa sugbɔ mɛ can ɔ, wodo ji le egbejinɔnɔ mɛ (Kpɔ mamamɛ 13)

13. Nyi yí jɔ do Anatoly koɖo Lidiya jiɔ, yí lé ecɛ do ŋsɛn mì nɔ mìakpɔtɔ asɛnkɔ Yehowa nɔ mìle cukaɖa sugbɔ mɛ can ɔ?

13 Nɔ cukaɖa ciwo mɛ mìtokɔ devɔkɔ o. Yehowa sɛntɔ ɖewo do ji le tetekpɔ koɖo yumɛciciwo mɛ na nɔ exwe sugbɔ. Le kpɔwɛ mɛ, ci Anatoly Melnik * ɖo xwe 12-ɔ, wolé dalɔ yí cui do gakpamɛ keŋ vasɔɛ yi hwashigbemɛ le Sibérie. Sibérie jinjin wu kpeci 7 000 so yi xomu gbɔ le Moldavie. Le xwe ɖeka goduɔ, wolé Anatoly koɖo nɔlɔ, tɔgbiɛ koɖo mamalɔ yi hwashigbemɛ le Sibérie. Le yiyimɛɔ, wotɛnŋ tɔ bɔbɔwo yiyi le kɔxwi ɖeka mɛ, vɔ woɖo ado ji azɔn kpeci 30 to shikpewo mɛ yí vuvɔ wanɔ amɛ ɖoɖu. Le yi goduɔ, nɔviŋsu Melnik degbenɔ ashiɛ Lidiya koɖo eviɛnyɔnuvi ci yí ɖo xwe ɖeka gbɔ o, ɖo woli do ga na nɔ xwe-tɔn. Ci Anatoly koɖo yi xomu to cukaɖawo mɛ na nɔ exwe nɛniɖe can ɔ, wokpɔtɔ sɛn Yehowa le gbejinɔnɔ mɛ. Anatoly ɖo xwe 82 ɖɛyɛ yí sumɔkɔ le alɔjedɔjikpɔgbɛ mɛ le Asie centrale. Mína nɔ mìasran Anatoly koɖo Lidiya kpɔwɛ keŋ asɛnkɔ Yehowa lé mìakpe ji do yí akpɔtɔ adonɔ ji shigbe lé mìwɛni vayi nɛ.​—Gal. 6:9.

SƆ ŊKUVI ÐO AO SƆMƐ MƆKPƆKPƆ LƆ JI

14. Nyi yí Pɔlu nya mɔ yeɖo awa gbɔxwe aɖo tajinu lɔ gbɔɔ?

14 Pɔlu kando ji mɔ yeaɖe gbɔ eju ci yelɔkɔ keŋ aɖo tajinu lɔ gbɔ. Ci enyi Kristotɔ amɛshiaminɔ enyiɔ, ékpɔkɔ emɔ nɔ ‘fɛncu lɔ xɔxɔ le jeŋkwimɛ.’ Vɔ gbɔxwe aɖo tajinu lɔ gbɔɔ, énya mɔ yeɖo ‘abya ŋkuvi.’ (Fili. 3:14) Pɔlu zan kpɔwɛ nywi ci yí kpedo Filipitɔwo nu nɔ woakpɔtɔ asɔ ŋkuvi ɖo tajinu lɔ ji.

15. Lé Pɔlu zan jumɛvinyinyi kpɔwɛ lɔ do yí sɔ do ŋsɛn Kristotɔ ciwo yí le Filipi nɔ woakpɔtɔ ‘abya ŋkuvi’ do fɛncu lɔɔ?

15 Pɔlu ɖo ŋwi nɔ Filipitɔwo mɔ jeŋkwimɛ yí woavanɔ. (Fili. 3:20) Nyi yí taɖo woɖo aɖo ŋwi enyɔ cɛɔ? Hwenɔnuɔ, amɛwo jinɔ mɔ yewoanyi Rɔma jumɛviwo, ɖo ena wokpɔnɔ nyɔna sugbɔ. * Vɔ acɛkpakpa nywitɔ yí Kristotɔ amɛshiaminɔwo nyi jumɛvi nɔ. Ecɛ ana woakpɔ nyɔna sugbɔ sɔwu. Nɔ wonyi jumɛvi nɔ jeŋkwimɛ cɛkpakpaɔ, enyɔ xoxoxo wu mɔ woanyi Rɔma jumɛvi! Susu cɛ yí taɖo Pɔlu do ŋsɛn Filipitɔwo mɔ: “Mí nɔ̀ agbe shigbe le Kristo Ŋɛnywi lɔ jijiɛ do ɛnɛ.” (Fili. 1:27) Nyɔgbe “mí nɔ̀ agbe” ci wozan le kpukpui cɛ mɛ gɔnmɛ yí nyi “míwa nu shigbe jumɛviwo nɛ.” Egbɛɔ, Kristotɔ amɛshiaminɔwo bia ŋkuvi do agbe mavɔ ci woakpɔ le jeŋkwimɛ yí ecɛ nyi kpɔwɛ nywi ɖeka.

16. Sɔ koɖo Filipitɔwo 4:​6, 7 ɖe, nyi yí mìɖo akpɔtɔ awanɔ, nɔ jeŋkwimɛ mɔkpɔkpɔ alo paladiso mɛ nɔnɔ tɛgbɛɛ le nyigban ji mɔkpɔkpɔ yí le mì shi can ɔ?

16 Nɔ agbe mavɔ nɔnɔ le jeŋkwimɛ mɔkpɔkpɔ yí le mì shi alo paradiso mɛ nɔnɔ le nyigban ji yɔ can ɔ, mìɖo abia ŋkuvi do tajinu ci yí le ŋkɔ nɔ mì nu. Nɔ nɔnɔmɛ ci mɛ mìle le do ɖe can ɔ, mìdeɖo asɔ susu ɖo enu ciwo yí jɔ vayi ji alo alɔn yí ŋɖe ana mìami Yehowa sɛnsɛn o. (Fili. 3:16) Enu ciwo mìkpɔkɔ mɔ nɔ tɛnŋ tɔ ŋgbecici doŋ nɔ mì alo ŋcilanmɛ ŋsɛn tɛnŋ tɔ vɔvɔ nɔ mì. Mìtɛnŋ do ji le tetekpɔ koɖo yumɛcici mɛ na nɔ exwe sugbɔ. Nɔ ele do ɖe can ɔ, “jika ŋgbe so mí do enu ɖekpokpwi nu o.” Vɔ le enuwo pleŋ mɛɔ, mídasɛ enu ciwo yí ʒan mí nɔ Mawu yí ana mí fafa ci mɛ agbetɔ datɛnŋ mɔŋje o.​—Hlɛn Filipitɔwo 4:​6, 7.

17. Nyi mɛ mìagbeje le nyɔta ci yí gbɔgbɔ mɛɔ?

17 Shigbe lé ejulɔtɔ donɔ gbla keke aɖo shini alɔ ju lɔ sɛn nɛɔ, le vamɛ nɔ mìasɔ susu ɖo tajinu lɔ ji mɔ mìaɖe gbɔ agbejulɔlɔ lɔ. Nɔ ejulɔtɔ ɖokɔ vɔvɔnu nɔ yi julɔlɔ lɔɔ, ésɔ susu ɖonɔ shini alɔ ju lɔ sɛn ji. Ahanke mìwo can mìsɔ susu ɖo esɔmɛ gbeɖu nywi lɔwo ji nɛ, ɖo mìle vɔvɔnu nɔ agbejulɔlɔ lɔ. Yí mìji mɔ mìakpɔtɔ awɛni lé mìakpe ji do. Nyi mìɖo awa gbɔxwe mìwo susuwo anɔ emɔ lɔ ji yí mìalɔ ju lɔ koɖo ejidodoɔ? Lé mìalɔɛ do yí enu dacikɔ nɔ mìɔ? Enyɔta ci yí gbɔgbɔ akpedo mì nu mìanya enu ciwo mìasɔ ɖo texwe ŋkɔtɔ le agbemɛ koɖo lé mìawɛ “akpɔ enu ciwo yí le veviɖe wu ajeshi.”​—Fili. 1:​9, 10, nwt.

EHAJIJI 79 Míefiaa Nu Wo Be Woanɔ Te Sesĩe

^ par. 5 Nɔ hwenu mìtɔ Yehowa sɛnsɛn jinjin alo dejinjin can ɔ, mìji mɔ mìakpɔtɔ ayinɔ ŋkɔ nɔ mìwo sɛnsɛn lɔ anyɔ doji. Apostolo Pɔlu do ŋsɛn yi kpena xɔsetɔwo mɔ woŋgbena ta gbeɖe o! Ŋsɛndoamunyɔ ciwo yí akpedo mì nu mìado ji le agbejulɔlɔ lɔ mɛ le lɛta ci eŋwlɛn ɖaɖa Filipitɔwo mɛ. Nyɔta cɛ akpedo mì nu mìakpɔ lé mìawɛ awa do Pɔlu nyɔ cɛ ciwo yí so gbɔngbɔnmɛ ji.

^ par. 11 Kpɔ agbemɛ xolɔlɔ nɔviŋsu Secord tɔ le La Tour de Garde, 1er février 1966 mɛ. Yi nyɔta yí nyi: “La part que j’ai prise à l’extension du vrai culte”.

^ par. 13 Kpɔ agbemɛ xolɔlɔ nɔviŋsu Melnik tɔ le Réveillez-vous!, 22 octobre 2004 mɛ. Yi nyɔta yí nyi: “Enseigné depuis l’enfance à aimer Dieu”.

^ par. 15 Mɛ ciwo yí le Filipi kpɔnɔ nyɔna ɖewo ciwo yí Rɔma jumɛviwo can kpɔnɔ, ɖo Rɔma kpa cɛ do Filipi ji. Eyi taɖo nɔvi ciwo yí le Filipi atɛnŋ amɔŋje Pɔlu kpɔwɛ lɔ mɛ.