Yi enu ci yí le mɛ ji

Yi yi mɛnyɔwo tɔxu

ENUKPLAKPLA NYƆTA 33

‘Mɛ ciwo yí ɖo eto ao nukplamuwo’ akpɔ hwlɛngan

‘Mɛ ciwo yí ɖo eto ao nukplamuwo’ akpɔ hwlɛngan

“Le ao gbe mɛ koɖo le ao nukplakpla mɛ ɔ, nà kpɔ eoɖeki ji. Kpɔtɔ a zan ao gbe, yi a kpla enu amɛwo toto emɔ jɔjɔɛ ji. Hwehunnɔ nu ɔ, nà hwlɛn eoɖeki koɖo amɛwo ciwo yí ɖo eto ao nukplamuwo gan.”​—1 TIM. 4:16.

EHAJIJI 67 “Ðe Gbeƒã Nya La”

SUSU VEVI LƆ *

1. Nyi mì pleŋ jinɔ nɔ mìwo xomumɛtɔwoɔ?

NƆVINYƆNU ɖeka ci yí tɔ mɔ Pauline * nu mɔ: “So hwenu ŋkpla nyɔnɔnwi lɔɔ, ŋji mɔ anyi xomumɛtɔwo pleŋ avanɔ Paradiso mɛ koɖoŋ. Vevitɔ ŋji mɔ asunyɛ Wayne koɖo mìwo viŋsuvi asɛn Yehowa koɖoŋ.” Ao xomumɛtɔ ɖewo li ciwo yí dejeshi Yehowa ɖɛ hɔɖoa? Shigbe Pauline nɛɔ, kankandoji li mɔ èjikɔ mɔ ye xomumɛtɔwo le va sɛn Yehowa koɖo ye.

2. Enyɔbiɔse ciwo mɛ mìagbeje le nyɔta cɛ mɛɔ?

2 Mìdatɛnŋ aʒin mìwo xomumɛtɔwo ji nɔ woaxɔ eŋɛnywi lɔ o, vɔ mìatɛnŋ ado ŋsɛn wo nɔ woabu tamɛ kpɔ so Bibla mɛ ŋɛdu lɔ nu keŋ axɔɛ. (2 Tim. 3:​14, 15) Nyi yí taɖo mìɖo aɖe kunu nɔ mìwo xomumɛtɔwoɔ? Nyi yí taɖo mìɖo ate kpɔ amɔŋje wowo seselelanmɛwo mɛɔ? Nyi mìatɛnŋ awa keŋ asɔ kpedo mìwo xomumɛtɔwo nu nɔ woalɔn Yehowa shigbe lé mìluin do nɛɔ? Yí lé nɔvi ciwo pleŋ yí le mìwo hamɛ lɔ mɛ atɛnŋ akpedo mì nu doɔ?

NYI YÍ TAÐO MÌÐO AÐE KUNU NƆ MÌWO XOMUMƐTƆWOƆ?

3. Sɔ koɖo 2 Piɛ 3:9 ɖe, nyi yí taɖo mìɖo aɖe kunu nɔ mìwo xomumɛtɔwoɔ?

Sabaɖe yɛɔ, Yehowa agu xexe vwin cɛ. “Mɛ ciwo shi yí eji nɔnɔmɛ nywi le nɔ agbe mavɔ kpɔkpɔ” ɖekɛwo yí aci agbe. (Edɔ. 13:​48, nwt) Mìzannɔ gamɛ koɖo ŋsɛn sugbɔ yí sɔ ɖenɔ kunu nɔ mɛ ciwo mìdejeshi ɖɛ le nutwi lɔ mɛ o, eyi taɖo esɔgbe mɔ mìaji mɔ mìaɖe kunu nɔ mìwo xomumɛtɔwo hɛnnɛ nɔ woava sɛn Yehowa koɖo mì. Yehowa, mìwo Da amɛlɔntɔ lɔ “de jiji mɔ amɛ ɖe atrɔn o, vɔ, É jiji mɔ amɛshamɛ a trɔjimɛ.”​—Hlɛn 2 Piɛ 3:9.

4. Afɛn ci mìatɛnŋ awa nɔ mìɖekɔ kunu nɔ mìwo xomumɛtɔwoɔ?

4 Eɖo anɔ susumɛ nɔ mì mɔ woatɛnŋ adra hwlɛngan ŋɛdu lɔ to emɔ nywi alo emɔ dɔndɔn ji. Le kpɔwɛ mɛ mìtɛnŋ sɔ ayexa ɖenɔ kunu nɔ mɛ ciwo yí mìdejeshi ɖɛ o, vɔ nɔ mìɖekɔ kunu nɔ mìwo xomumɛtɔwoɔ, taŋfuin mìnunɔ enyɔ lɔ nɔ wo tiin.

Nuwana koɖo eɖesɔlemɛ ao tɔ atɛnŋ anyi kunuɖeɖe gangan (Kpɔ mamamɛ 6-8) *

5. Nyi mìɖo aɖonɔ ŋwi gbɔxwe axo nuxu so nyɔnɔnwi lɔ nu koɖo mìwo xomumɛtɔwoɔ?

5 Ci amɛ sugbɔtɔ ɖo ŋwi lé woɖe kunu do nɔ wowo xomumɛtɔwo ŋkɔtɔɔ, eɖe fun nɔ wo yí wonu mɔ nɔ yewonya saɔ, yewoawɛ anyɔ wu ŋnɔ. Apostolo Pɔlu ɖo aɖaŋ nɔ Kristotɔwo mɔ: “Mína nɔ míwo nyɔ anya sese gashiagamɛ, yí eje le nɔ mɛ, nɔ míanya lé míaɖo enyɔ ŋci nɔ amɛshiamɛ do.” (Kol. 4:​5, 6, nwt) Anyɔ mɔ mìaɖonɔ ŋwi aɖaŋɖoɖo cɛ nɔ mìxokɔ nuxu koɖo mìwo xomumɛtɔwo. Nɔ mìdewɛ ahan ɔ, mìtɛnŋ do dɔmɛzi nɔ wo yí wodalɔn aɖo to mì o.

NYI MÌATƐNŊ AWA KEŊ ASƆ KPEDO MÌWO XOMUMƐTƆWO NUƆ?

6-7. Na kpɔwɛ ɖeka ci yí dasɛ mɔ yile veviɖe mɔ Kristotɔ ɖo amɔŋje mɛ ci eɖe seselelanmɛwo mɛ, nɔ denyi Yehowa sɛntɔ o.

6 Te kpɔ amɔŋje wowo seselelanmɛwo mɛ. Pauline ci mìyɔ le tɔtɔmɛ, nu mɔ: “Doŋkɔɔ, ŋji mɔ naxonɔ nuxu so Mawu koɖo Bibla ɖekɛ nu nɔ asunyɛ. Seŋkankan lɔ dezɔnnɔ ‘nywiɖe’ o.” Ðo Pauline asuɔ Wayne denya enu sugbɔ so Bibla nu o yí demɔŋje susu ciwo yí le Pauline shi mɛ o. Le yɛ susumɛɔ, sɛnsɛn ɖekɛ ji yí Pauline sɔ yi susuwo ɖo. Évɔnkɔ, ɖo ébu mɔ wobli do mɛ yí ele sɛnsɛn klandoakpo vwin ɖe mɛ.

7 Pauline lɔn do ji mɔ na nɔ hwenu ɖeɔ, yezan gamɛ sugbɔ le fiɛfimɛwo koɖo kwɛshila vɔvɔnuwo sɔ nɔnɔ ju koɖo nɔviwo le bɔbɔ, kunuɖegbe koɖo le egododo buwo mɛ. Énu mɔ: “Hweɖewonuɔ, mɛɖe denɔnɔ axwemɛ gbɔxwe Wayne gbɔnɔ o, eyi taɖo esenɔ le yiɖeki mɛ mɔ yeci akogo.” Esɔgbe mɔ, Wayne ji mɔ yeanɔ ju koɖo yeshiye koɖo yeviye. Dejeshi mɛ ciwo gbɔ yí woyinɔ o, yí ewa ni shigbe mɔ Pauline xlɔwo le veviɖe ni sɔwu ye nɛ. Eyi taɖo Wayne tɔ nunu nɔ Pauline mɔ yeagbi. Do nu nɔ eo ɖe, emɔ ciwo ji Pauline ato sa yí asɔ dasɛ mɔ yemɔŋje yi seselelanmɛwo mɛɔ?

8. Sɔ koɖo 1 Piɛ 3:​1, 2 ɖe, nyi yí atɛnŋ akpɔ ŋsɛn gangan do mìwo xomumɛtɔwo jiɔ?

8 Ðo kpɔwɛ nywi le ao nuwanawo mɛ. Mìwo nuwanawo kpɔnɔ ŋsɛn gangan do mìwo xomumɛtɔwo ji blaŋblaŋ sɔwu enyɔ ciwo mìnunɔ. (Hlɛn 1 Piɛ 3:​1, 2.) Pauline vado jeshi nyɔnɔnwinyɔ cɛ. Énu mɔ: “Ŋnya mɔ Wayne lɔn mì yí dejikɔ agbeŋ nyɔnɔnwitɔ o. Vɔ nɔnɔgbegbenyɔ ci nukɔ ele, na ŋvado jeshi mɔ ŋɖo atɔ enuwo wawa shigbe lé Yehowa ji do nɛ. Ele veviɖe mɔ naɖonɔ kpɔwɛ nywi le anyi nuwana mɛ sɔwu ci naɖenɔ kunu ni.” Pauline degbetenɔ kpɔ mɔ yeaʒin Wayne ji nɔ yewoaxo nuxu so Bibla nu o, vɔ évatɔ seŋ kankan koɖi so enu ciwo wowanɔ le ŋkeke lɔ mɛ nu. Wayne kpɔ mɔ yeshiye vanyi amɛfafa doji yí yeviye vabunɔ amɛ yí gbesenɔ tonu nywiɖe. (Elo. 31:​18, 27, 28) Ci Wayne do jeshi ŋsɛn nywi ci Bibla mɛ ŋɛdu lɔ kpɔkɔ do yi xomu jiɔ, étɔ tamɛ bubu kpɔ so ŋɛdu ci yí le Mawu Nyɔ lɔ mɛ nu yí valɔn mɔ yeasi.​—1 Kor. 7:​12-14, 16.

9. Nyi yí taɖo mìɖo akpɔtɔ akpenɔdo mìwo xomumɛtɔwo nuɔ?

9 Kpɔtɔ akpekɔdo ao xomumɛtɔwo nu. Yehowa ɖo yi kpɔwɛ ɖɛ nɔ mì. Énanɔ mɔnukpɔkpɔ amɛwo “gbɛmɛ gbɛmɛ” nɔ woaxɔ eŋɛnywi lɔ keŋ akpɔ agbe. (Ʒer. 44:​4, nwt) Apostolo Pɔlu can nu nɔ Timɔte mɔ yi le kpɔtɔ akpenɔdo mɛbuwo nu. Nyi yí taɖoɔ? Ðo nɔ éwɛni ahan ɔ, ahwlɛn yiŋtɔ koɖo mɛ ciwo yí ɖonɔ to yi gan. (1 Tim. 4:16) Mìlɔn mìwo xomumɛtɔwo, eyi taɖo mìji mɔ wo le nya nyɔnɔnwi ciwo yí le Mawu Nyɔ lɔ mɛ. Le yiyimɛɔ, Pauline nuxuwo koɖo yi nuwanawo kpɔ ŋsɛn nywi do yi xomu ji. Evyɛɔ, ékpɔkɔ jijɔ, ɖo yɛ koɖo asuɔ sɛnkɔ Yehowa doju. Wo koɖo ve nyi emɔɖetɔ yí Wayne nyi hamɛmɛshinshin.

10. Nyi yí taɖo mìɖo ado ʒinxoɔ?

10 Do ʒinxo. Ci mìsɔ gbeta mɔ mìaɖo to Mawuɔ, mìwo gbenɔnɔ koɖo mìwo jixɔsewo trɔ. Atɛnŋ agbɔnnu nɔ mìwo xomumɛtɔwo mɔ woalɔn do trɔtrɔ cɛwo ji. Enu ŋkɔtɔ ci wodonɔ jeshi blaŋblaŋ yí nyi mɔ mìdegbeɖunɔ sɛnsɛn zanwo alo donɔ nu politiki nyɔwo mɛ koɖo yewo o. Le tɔtɔmɛɔ, mìwo xomumɛtɔ ɖewo tɛnŋ do dɔmɛzi do mì nu. (Mt. 10:​35, 36) Vɔ mìdeɖo abui mɔ wodavatrɔ gbeɖe o. Nɔ mìdegbekpekɔdo wo nu nɔ woamɔŋje mìwo jixɔsewo mɛɔ, anyi mìso kojo nɔ wo mɔ wodeje akpɔ agbe mavɔ o. Yehowa desɔ kojoɖoɖodɔ nɔ mì o. Yesu yí eɖo edɔ cɛ nɔ. (Ʒan 5:22) Nɔ mìdo ʒinxoɔ, mìwo xomumɛtɔwo tɛnŋ valɔn aɖo to mìwo ŋɛdu lɔ.​—Kpɔ dakavi ci yí nyi “ Zan mìwo siti asɔ kpla nu amɛwo.”

11-13. Nyi èkpla so lé Alice wa nu do yi jilawo nu mɛɔ?

11 Fa xomɛ, vɔ ŋgbelɔn nɔ woatrɔ ao gbetasɔsɔwo o. (Elo. 15:2) Kpɔ Alice kpɔwɛ. Dele yi jilawo gbɔ hwenu ekpla nyɔnɔnwi lɔ o. Yi jilawo dexɔ Mawu ji se o yí wowanɔ politiki. Édo jeshi mɔ yeɖo axo nuxu so enunywi ciwo yekplakɔ nu nɔ wo kaba. Alice nu mɔ: “Nɔ èbɔ nu ejinjin gbɔxwe èvanu trɔtrɔ ciwo yí èwa le ao jixɔse koɖo ao nuwanawo mɛ nɔ ao xomumɛtɔwoɔ, aɖe fun nɔ wo sugbɔ.” Éte kpɔ yí can enyɔ ciwo yí xo nuxu so lɔnlɔn nu koɖo nyɔta bu ciwo yí ekpɔ mɔ woado jijɔ nɔ ye jilawo. Le yi goduɔ, éŋwlɛnnɔ lɛta ɖaɖa wo yí nunɔ enyɔ ci Bibla nu so nyɔta lɔwo nu keŋ yí biɔnɔ wo se mɔ lé wokpɔɛ do ma. (1 Kor. 13:​1-13) Ésɔnɔ enuwo ɖaɖa wo keŋ donɔ akpe nɔ wo mɔ wowa ɖaŋ hɛn ye yí le bu nɔ ye. Nɔ éva axwe yí vaji yi jilawo kpɔɔ, ékpenɔdo nɔlɔ nu yí wanɔ axomɛdɔwo koɖi lé akpe ji do. Ci Alice xo nuxu so yi jixɔse yoyu lɔwo nu nɔ yi jilawoɔ, dejɔ ji nɔ wo kaaka o.

12 Nɔ Alice va yi jilawo gbɔ le axwemɛɔ, éhlɛnnɔ Bibla ŋkeŋke shigbe lé ewɛni sa nɛ. Énu mɔ: “Ecɛ kpedo nɔnyɛ nu yí evakpɔ lé Bibla le veviɖe nɔŋ do.” Gaŋnɔmɛɔ, dalɔ ɖui mɔ yeakpla nu so Bibla nu keŋ akpɔ enu ci yí taɖo yeviye trɔ susu. Égbeji mɔ yeakpɔ afɛn le Bibla mɛ nyɔwo nu. Alice nu mɔ: “Ŋna Bibla ɖeka yi, nyɛŋtɔ ŋwlɛn enyɔ vevi ɖewo do mɛ ni.” Nyi yí to so mɛɔ? Dekpɔ afɛn ɖe le nu o. Ewaɖeɔ, enu ci ehlɛn le Mawu Nyɔ lɔ mɛ wa dɔ do ji sugbɔ.

13 Nɔ mìɖo ato cukaɖawo mɛ can ɔ, ele mɔ mìafa xomɛ, vɔ mìdalɔn nɔ woatrɔ gbeta ciwo mìsɔ o. (1 Kor. 4:12b) Le kpɔwɛ mɛ, Alice ɖo ado ji, ɖo nɔlɔ delɔn do yi gbetasɔsɔ lɔ ji ɖeeɖe o. Énu mɔ: “Ci ŋwa ʒinʒindoshimɛɔ, nɔnyɛ yɔŋ mɔ ‘evi dɔndɔn.’ ” Lé Alice wɛɔ? Yiŋtɔ ɖo ŋci mɔ: “Ŋdebɔ nu do nyɔ lɔ o. Ŋɖe mɛ ni koɖo bubu mɔ ŋsɔ gbeta mɔ nanyi Yehowa Kunuɖetɔ yí ŋdatrɔ anyi gbetasɔsɔ lɔ o. Ŋte kpɔ yí na nɔnyɛ akando ji mɔ ŋluin nyɔnɔnwimɛtɔ. Mì amɛve lɔwo fan vin yí ŋɖa ŋɖuɖu vivi ɖeka ni. So hwenɔnuɔ, nɔnyɛ vadokɔ jeshi mɔ Bibla na yí anyi gbenɔnɔ nyɔkɔ doji.”

14. Nyi yí taɖo mìdeɖo alɔn yí mìwo xomumɛtɔwo atrɔ gbeta ci mìsɔ mɔ mìasɛn Yehowaɔ?

14 Atɛnŋ xɔ gamɛ gbɔxwe mìwo xomumɛtɔwo amɔŋje enu ci yí taɖo Yehowa sɛnsɛn le veviɖe nɔ mì mɛ nywiɖe. Le kpɔwɛ mɛ, Alice jilawo jikɔ mɔ yi le wa edɔ ɖeka, vɔ yɛsɔ gbeta mɔ yeawa mɔɖeɖedɔ lɔ. Ena yí nɔlɔ gbefan vin ke. Vɔ Alice dena ta o. Énu mɔ: “Nɔ èlɔn yí ao xomumɛtɔwo trɔ ao gbetasɔsɔ le ŋɖe mɛɔ, woati kpɔ mɔ yewoatrɔ ao gbetasɔsɔ le nubuwo mɛ hɛnnɛ. Vɔ nɔ èfa xomɛ gan yí delɔn wotrɔ ao gbetasɔsɔwoɔ, ao xomumɛtɔ ɖewo atɛnŋ ɖo to eo.” Enu ci yí jɔ do Alice ji nɛ. Ecɛyɛɔ, yi jilawo koɖo ve nyi mɔɖetɔ yí dalɔ nyi hamɛmɛshinshin.

LÉ NƆVI CIWO PLEŊ YÍ LE HAMƐ LƆ MƐ ATƐNŊ AKPEDO MÌ NU DOƆ?

Lé hamɛ lɔ atɛnŋ akpedo mìwo xomumɛtɔ ciwo yí denyi Yehowa Kunuɖetɔwo nu doɔ? (Kpɔ mamamɛ 15-16) *

15. Sɔ koɖo Matie 5:​14-16; 1 Piɛ 2:12 ɖe, lé nɔvi buwo “wana nywiwo” atɛnŋ akpedo mìwo xomumɛtɔwo nu doɔ?

15 Yehowa to yi sɛntɔwo “wana nywiwo” ji yí dɔnkɔ amɛwo va yiɖeki gbɔ. (Hlɛn Matie 5:​14-16; 1 Piɛ 2:12.) Nɔ mɛ ci èɖe denyi Yehowa Kunuɖetɔ ɖe, nɔvi ciwo yí le ao hamɛ lɔ mɛ kan seŋ koɖi kpɔa? Pauline, ci mìyɔ le tɔtɔmɛ yɔ nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnuwo va wowo xomɛ nɔ asuɔ Wayne ajeshi wo ɖɛ. Wayne ɖo ŋwi lé nɔviŋsu ɖeka kpedo nu emɔŋje mɛ ciwo teŋ Yehowa Kunuɖetɔwo nyi mɛ. Énu mɔ: “Ci eji mɔ yeavanɔ koɖoŋ ɔ, éxa do yɛ nu yí xɔ azan le dɔmɛ keŋ va kpɔ bɔlu koɖoŋ. Ŋkpɔɛ mɔ, ‘amɛnywi enyi!’ ”

16. Nyi yí taɖo mìɖo ayɔnɔ mìwo xomumɛtɔwo nɔ woava bɔbɔwoɔ?

16 Emɔ nywi ɖeka ci ji mìato yí akpedo mìwo xomumɛtɔwo nu yí nyi mɔ, mìayɔ wo nɔ woayi bɔbɔwo koɖo mì. (1 Kor. 14:​24, 25) Bɔbɔ ŋkɔtɔ ci Wayne yi yí nyi Eŋwiɖoɖo lɔ, ɖo wowɛ le kpakpa le dɔmɛ godu yí bɔbɔ lɔ dexɔ gamɛ o. Énu mɔ: “Ŋdemɔŋje nuxu ci wona mɛ teŋ o, vɔ mɛ lɔwo nuwana ci susumɛ nɔŋ. Wova ŋgbɔ yí do ozɔn nɔŋ, wona ashiŋ yí hunhunŋ. Nɔ na nuiɔ, amɛnywi wonyi.” Asu koɖo ashi ɖeka wa xomɛvu nɔ Pauline haan, wokpenɔdo yɛ koɖo eviɛ nu le bɔbɔ koɖo kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ. Eyi taɖo ci Wayne vasɔ gbeta mɔ yeɖo amɔŋje Pauline jixɔsewo mɛ dojiɔ, énu nɔ nɔviŋsu lɔ mɔ yi le kpla Bibla koɖo ye.

17. Nyi yí mìdeɖo ado hwɛ mìwoɖekiwo nɔɔ, vɔ nyi yí taɖo mìdeɖo ami kpekpedo mìwo xomumɛtɔwo nuɔ?

17 Mìkpɔkɔ emɔ mɔ mìwo xomumɛtɔwo pleŋ avasɛn Yehowa koɖo mì. Ele ahan gan, mìtɛnŋ je agbla yí kpedo mìwo xomumɛtɔwo nu lé mìakpe ji do nɔ woanyi Mawu sɛntɔwo, vɔ yí woagbe nyɔnɔnwi lɔ. Nɔ enyi ahan can ɔ, mìdeɖo ado hwɛ mìwoɖekiwo kudo wowo gbetasɔsɔ lɔ nu o. Enyɔ lɔ yí nyi mɔ, mìdatɛnŋ aʒin mɛɖe ji nɔ alɔn do mìwo jixɔsewo ji o. Vɔ nɔ ao xomumɛtɔwo kpɔ lé Yehowa sɛnsɛn na èkpɔkɔ jijɔ doɔ, atɛnŋ akpɔ ŋsɛn do wo ji sugbɔ. Do gbe ɖaɖa do ta nɔ wo. Sɔ ayexa xonɔ nuxu nɔ wo. Ŋgbemi kpekpedo wo nu o! (Edɔ. 20:20) Kando ji mɔ Yehowa ayra do agbla ciwo èjekɔ ji. Yí nɔ ao xomumɛtɔwo lɔn yí ɖo to eoɔ, woakpɔ hwlɛngan!

EHAJIJI 57 Míaɖe Gbeƒã Na Ame Ƒomeviwo Katã

^ par. 5 Mìji mɔ mìwo xomumɛtɔwo le jeshi Yehowa ɖɛ, vɔ wowoŋtɔwo yí asɔ gbeta mɔ yeawoasin alo yewodasin o. Nyɔta cɛ axo nuxu so enu ciwo mìatɛnŋ awa yí anɔ fafɛɖe nɔ mìwo xomumɛtɔwo mɔ woaɖo to mì.

^ par. 1 Mìtrɔ ŋkɔ ɖewo le enyɔta cɛ mɛ. Le nyɔta cɛ mɛɔ, enyɔgbe “xomumɛtɔ” nyi xomumɛtɔ ciwo yí desɛnkɔ Yehowa hɔɖo o.

^ par. 53 FOTOWO MƐ ÐEÐE: Nɔviŋsu jajɛ ɖeka kpekɔdo dalɔ ci yí denyi Kunuɖetɔ nu yí edrakɔ hun do. Ékpɔ gamɛ ci yí sɔ keŋ yí dadasɛ video ɖeka ni le jw.org® ji.

^ par. 55 FOTOWO MƐ ÐEÐE: Nɔvinyɔnu ɖeka ɖokɔ to nywiɖe hwenu asuɔ ci yí denyi Kunuɖetɔ xokɔ nuxu so enu ciwo ewa le ŋkeke lɔ mɛ nu. Le yi goduɔ, nɔvinyɔnu lɔ koɖo yi xomu kpɔkɔ jijɔ doju.

^ par. 57 FOTOWO MƐ ÐEÐE: Nɔvinyɔnu lɔ yɔ nɔvi ciwo yí le yi hamɛ va wowo xomɛ. Wote kpɔ mɔ yewoajeshi asuɔ ɖɛ. Le yi goduɔ, ŋsu lɔ va Eŋwiɖoɖo lɔ koɖo ashiɛ.