Yi enu ci yí lemɛ ji

Yi enyɔtawo nɔxu

ENUKPLAKPLA NYƆTA 2

“Mí Trɔ Míwoɖekiwo Nɔ Tamɛ Bubu Míwotɔ A Trɔ Yoyu”

“Mí Trɔ Míwoɖekiwo Nɔ Tamɛ Bubu Míwotɔ A Trɔ Yoyu”

“Mí trɔ míwoɖekiwo, nɔ tamɛ bubu míwotɔ a trɔ yoyu nɔ mí a sɔ jeshi enu ci yí nyi Mawu nudrodro. Enu ci yí nyi enu nywi, enu ci yí jeŋmɛ nɔ amɛ koɖo enu ci yí sɔgbe.”​—RƆM. 12:2.

EHAJIJI 88 Na Manya Wò Mɔwo

SUSU VEVI LƆ a

1-2. Nyi mìɖo akpɔtɔ awakɔ nɔ mìwa ʒinʒindoshimɛ ɖegbɔ can ɔ? Ðe mɛ.

 ZENƐNI yí èdranɔ ao xomɛ doɔ? Taŋfuin gbɔxwe yí àvayi ci axweɛ mɛ ŋkɔtɔɔ, èdrɛ do nywiɖe yí emɛ́. Vɔ nyi yí ajɔ nɔ degbevadradra yi mɛ doɔ? Shigbe lé eɔŋtɔ ènya nɛɔ, afizɔ koɖo eɖyiwo aɖɔ mɛ kaka. Nɔ ao xomɛ akpɔtɔ ale mɛmiɖeɔ, èɖo adrɛni do blaŋblaŋ.

2 Ahanke enyi nɔ mìwo susu koɖo mɛ ciŋmɛ mìnyi nɛ, mìɖo akpɔtɔ adonɔ gbla yí atrɔnɔ mìwo susu koɖo mɛ ciŋmɛ mìnyi gashiagamɛ. Vɔ keŋ gbɔxwe mìawa ʒinʒindoshimɛɔ, mìje agbla sɛnsinɖe yí wa trɔtrɔ ciwo yí ʒan le mìwo gbe mɛ keŋ “klɔ mìwoɖekiwo le ŋcilan koɖo gbɔngbɔn ɖyixoxo mɛ.” (2 Kor. 7:1) Ecɛyɛɔ, ele mɔ mìawa do enukplamu Pɔlu tɔ ji ci yí mɔ mìɖo ‘akpɔtɔ atrɔnɔ sun enu yoyu.’ (Efe. 4:23) Nyi yí taɖo mìɖo akpɔtɔ atrɔtrɔ mɛ ciŋmɛ mìnyiɔ? Ðo afizɔ koɖo eɖyi xexe cɛ tɔ atɛnŋ aɖo mì mɛ blaŋ le kpɔwɛnyɔnunu mɛ. Nɔ ecɛ ŋgbevajɔ do mì ji o, keŋ nɔ mìakpɔtɔ amɛ́ le ŋmɛ nɔ Yehowaɔ, mìɖo agbejenɔ mìwo susu, mɛ ciŋmɛ mìnyi koɖo mìwo drowo mɛ gashiagamɛ kpɔ mɔ wosɔgbe ma.

MÍKPƆTƆ ‘ATRƆKƆ TAMƐBUBU MÍWOTƆ’

3. ‘Woatrɔ tamɛbubu amɛ tɔ’ gɔnmɛ ɖe? (Rɔmatɔwo 12:2)

3 Mìatrɔ tamɛbubu mìwotɔ gɔnmɛ yí nyi mɔ mìatrɔ lé mìbunɔ enuwo do. Lé mìɖo awɛ doɔ? (Hlɛn Rɔmatɔwo 12:2.) Woatɛnŋ aɖe Grɛki nyɔgbe ci gɔnmɛ woɖe mɔ ‘woatrɔ tamɛbubu amɛ tɔ’ gɔnmɛ mɔ “woatrɔ amɛ susu nɔ anyi yoyu.” Eyi taɖo denyi enunywi ɖewo wawa kpoŋ yí nyi enyɔ lɔ o. Vɔ mìɖo agbeje mɛ ciŋmɛ mìnyi le xomɛ kpɔ yí awa trɔtrɔ ciwo yí ʒan keŋ awa do Yehowa sewo ji. De zeɖeka yí mìɖo awa nu cɛ o, mìɖo akpɔtɔ awɛni gashiagamɛ.

Gbeta ciwo yí èsɔ kuso fini àyi suklu sɛn do alo edɔ ci àwa nu dasɛ mɔ, Fyɔɖuxu lɔ nuwo yí le veviɖe nɔ eoa? (Kpɔ mamamɛ 4-5) c

4. Lé mìawɛ nɔ xexe vwin cɛ ŋgbetrɔnɔ mìwo susuɔ?

4 Nɔ mìvanyi amɛmaɖonuvɔnwoɔ, enu ciwo mìawanɔ gashiagamɛ ajɔnɔ eji nɔ Yehowa. Vɔ gbɔxwe hwenɔnu aɖoɔ, mìɖo aje agbla sugbɔ nɔ mìwo nu akpekɔ nɔ Yehowa. Do jeshi mɔ le Rɔmatɔwo 12:2 ɔ, Pɔlu nu mɔ mìɖo atrɔ tamɛbubu mìwotɔ keŋ gbɔxwe yí anya enu ci Mawu ji mɔ mìwo le wa. Mìdeɖo atashi xexe vwin cɛ nɔ atrɔ mìwo susu o; mìɖo agbeje mìwoɖekiwo mɛ kpɔ mɔ mìtatashi Mawu susuwo yí wokpɔkpɔ ŋsɛn do tajinu koɖo gbetasɔsɔ mìwotɔwo ji yí denyi xexe lɔ tɔ yɔ ma.

5. Lé mìawɛ yí anya susu ci mìɖo kudo Yehowa ŋkeke lɔ ci yí gogokɔ nuɔ? (Kpɔ foto lɔ.)

5 Mìasɔ kpɔwɛ ɖeka. Yehowa ji mɔ mìwo le kpɔtɔ aɖoɖoɔ “ŋkuvi ŋkeke Mawutɔ.” (2 Piɛ 3:12) Biɔ eoɖeki se mɔ: ‘Lé ŋnɔkɔ agbe do dasɛ mɔ ŋnya mɔ mìle vɔvɔnu nɔ xexe vwin cɛa? Gbeta ciwo yí ŋsɔ kudo fini nayi suklu sɛn do alo edɔ ci nawa nu dasɛ mɔ Yehowa sɛnsɛn yí nyi enuvevitɔ nɔŋ le agbe mɛa? Ŋkando ji mɔ Yehowa akpɔ nyɛ koɖo anyi xomu ʒanwo gbɔa alo ŋlonɔ nu kpɔ gashiagamɛ so gbɛmɛnuwo nua?’ Kpɔ lé ji ajɔnɔ Yehowa do nɔ ékpɔ mì yí mìnɔkɔ agbe yí esɔkɔgbe koɖo edro yitɔ ɖa!—Mt. 6:25-27, 33; Fili. 4:12, 13.

6. Nyi mìɖo akpɔtɔ awanɔɔ?

6 Mìɖo ayinɔ susu mɛ kpɔ gashiagamɛ yí awanɔ trɔtrɔ ciwo yí ʒan. Pɔlu nu nɔ Korɛntitɔwo mɔ: “Mí glo míwoɖekiwo kpɔ yí a kpɔ mɔ mí le xɔse lɔ mɛ ma. Mí a do míwoɖekiwo kpɔ.” (2 Kor. 13:5) Nɔ mìanɔ “xɔse lɔ” mɛɔ, mìɖo awa nu wu bɔbɔwo koɖo kunuɖegbe yiyi. Enu ciwo yí mìbunɔ kpɔ, enu ciwo yí dronɔ mì koɖo enu ci yí dɔ mìwanɔ nuwo can le mɛ. Eyi taɖo mìɖo akpɔtɔ atrɔnɔ tamɛbubu mìwotɔ nɔ mìhlɛnnɔ Mawu Nyɔ lɔ, kpɔnɔ nuwo shigbe lé Mawu kpɔnɔ wo nɛ yí wanɔ ŋɖekpokpui ci ji mìsun keŋ nɔ mìwo nu akpe nɔ Yehowa.—1 Kor. 2:14-16.

‘MÍTRƆ SUN AGBETƆ YOYU’

7. Sɔgbe koɖo Efezitɔwo 4:31, 32 ɖe, nubu ci mìɖo agbewaɔ, yí nyi yí taɖo yi wawa atɛnŋ agbɔnnuɔ?

7 Hlɛn Efezitɔwo 4:31, 32. Enuvevi bu ci egbele mɔ mìawa yí nyi mɔ mìatrɔ ‘agbetɔ yoyu.’ (Efe. 4:24) Mìɖo aje agbla sɛnsinɖe gbɔxwe atɛnŋ awa cɛ. Le enu ciwo mìawa lɔwo mɛɔ, mìɖo ado gbla veviɖe yí atashi adɛn baɖawo shigbe amɛleledodɔmɛ koɖo dɔmɛzi nɛ. Nyi yí taɖo ecɛ wawa atɛnŋ agbɔnnuɔ? Ðo adɛn baɖa ɖekatɔwo do ke do mì mɛ. Le kpɔwɛ mɛ, Bibla nu mɔ, mɛɖewo “ɖeblɛ donɔ dɔmɛzi.” (Elo. 29:22) Shigbe lé kpɔwɛ ci mìakpɔ yɛ adasɛ yi nɛɔ, mìɖo akpɔtɔ ajenɔ agbla gbɔxwe yí atashi adɛn ɖewo nɔ mìwa ʒinʒindoshimɛ ɖegbɔ can.

8-9. Lé enu ci yí jɔ do Stephen ji dasɛ mɔ mìɖo akpɔtɔ aɖeɖeɛ amɛnyinyi xoxwi lɔ da ɖɛɔ?

8 Egbɔnnu nɔ nɔviŋsu Stephen mɔ aɖunɔ yi dɔmɛzi ji. Énu mɔ: “Ci ŋwa ʒinʒindoshimɛ ɖegbɔ can ɔ, ŋkpɔtɔ jejeɛ agbla gbɔxwe aɖu dɔmɛzi ji. Le kpɔwɛ mɛ, gbeɖeka ci mìwakɔ so axomɛ yi axomɛɔ, flafinɔ ɖeka fi hlajio le anyi hun mɛ yí ŋdafɔ ju mɛ kplɔɛdo. Ci ekpɔ mɔ ŋjikɔ alé yeɔ, ésɔ hlajio lɔ dɔnŋkpe yí shi. Ci ŋvanukɔ lé ŋwɛ yí xɔ anyi hlajio lɔ nɔ nyɛ koɖo nɔvi ciwo yí yi kunuɖegbe lɔɔ, hamɛmɛshinshin ɖeka biɔŋ se mɔ, ‘Stephen, nɔ èli sa ɖe, nyi àwa niɔ?’ Nyɔbiɔse lɔ na yí ŋbu tamɛ kpɔ yí kpɔ mɔ ŋɖo agbeje agbla sugbɔ gbɔxwe yí anyi amɛfafa.” b

9 Shigbe lé enu ci yí jɔ do Stephen ji dasɛ yi nɛɔ, mìtɛnŋ bu mɔ mìtashi adɛn baɖa ɖe sa, vɔ etɛnŋ gbevazo to le avomɛ. Nɔ evajɔ ahan ɔ, ŋgbegbɔjɔ yí amɔ yedegbenyi Kristotɔ nywi o. Apotru Pɔlu ŋtɔ can lɔn do ji mɔ: “Nɔ́ ŋ dro mɔ na wa enunywi ɔ, enuvɔn tɛnɔdo ŋ ji.” (Rɔm. 7:21-23) Ci mì pleŋ nyi Kristotɔ nuvɔnmɛwoɔ, adɛn dɔndɔnwo kpɔtɔ nɔnɔ mì mɛ shigbe lé afizɔ koɖo eɖyi vanɔ mìwo xɔwo mɛ nɛ. Eyi taɖo mìɖo ajekɔ agbla yí akpɔtɔ ale mɛmiɖe. Vɔ lé mìawɛ doɔ?

10. Lé mìawɛ yí aɖu adɛn dɔndɔnwo jiɔ? (1 Ʒan 5:14, 15)

10 Do gbe ɖaɖa nɔ Yehowa mɔ yi le kpedo ye nu nɔ yeaɖu adɛn dɔndɔn ci yí gbɔngbɔnnu nɔ ye lɔ ji; yí akando ji mɔ yiase ye kwifan yí akpedo ye nu. (Hlɛn 1 Ʒan 5:14, 15.) Nyɔnɔnwi enyi mɔ Yehowa daɖe adɛn dɔndɔn lɔ si nɔ eo enujiŋtɔ o, gan ádo ŋsɛn eo yí nakpɔtɔ aɖukɔ ji. (1 Piɛ 5:10) Wa nu asɔ koɖo gbedodoɖa aotɔwo yí ŋgbewanɔ enu ciwo yí adɔ yí amɛnyinyi xoxwi lɔ agbegbɔ nɔ eo ke o. Le kpɔwɛ mɛ, ŋgbekpɔnɔ fimu, televiʒiɔn ji wana alo ahlɛnnɔ wema ciwo yí kannɔfu adɛn dɔndɔn ci èjijiɛ atashi lɔ o. Eyi ŋgbebunɔ edro vɔnwo kpɔ hɛnnɛ o.—Fili. 4:8; Kol. 3:2.

11. Afɔ ciwo yí ele mɔ mìaɖe keŋ atrɔkɔ mìwo mɛnyinyiɔ?

11 Nɔ èɖe amɛnyinyi xoxwi lɔ siɔ, ele veviɖe mɔ naje agbla ado yoyu lɔ. Lé àtɛnŋ awa ecɛ doɔ? Ðui mɔ yeatekpɔ aɖyinɔ Yehowa nɔ yekplakpla nu so yi nɔnɔmɛwo nu. (Efe. 5:1, 2) Le kpɔwɛ mɛ, nɔ èhlɛn ŋɖe le Bibla mɛ ci yí xo nuxu so enusɔkeamɛ Yehowa tɔ nuɔ, biɔ eoɖeki se mɔ, ‘Nyɛŋ sɔnɔ nu kenɔ amɛa?’ Nɔ èhlɛn nu so lé Yehowa ku ŋshishi nɔ mɛ ciwo yí to nɔnɔmɛ sɛnŋsɛnŋwo mɛ nuɔ, biɔ eoɖeki se mɔ, ‘Nɔ enuwo wudo anyi kpena xɔsetɔwo ɖe, ŋkunɔ ŋshishi nɔ wo yí wanɔ enuŋtɔŋtɔ yí sɔ kpenɔdo wo nua?’ Kpɔtɔ atrɔkɔ tamɛbubu aotɔ keŋ anyi agbetɔ yoyu. Eyi nɔ èwɛkɔɔ, do ʒinxo, ŋgbemɔ enuwo pleŋ anyɔ zeɖeka o.

12. Lé enu ci yí jɔ do Stephen ji dasɛ mɔ Bibla ɖo ŋsɛn yí atrɔ agbetɔ doɔ?

12 Stephen ci nyɔ mìnu vayi yɛ kpɔ mɔ yekpe ji yí trɔkɔ agbetɔ yoyu lɔ vivivi. Énu mɔ: “So hwenu ŋwa ʒinʒindoshimɛɔ, ŋto nɔnɔmɛ sugbɔ ciwo mɛ yí ŋɖo aɖu anyi dɔmɛzi ji le. Le wo mɛɔ, ŋkpla lé nawɛ yí asonɔ le mɛ ciwo yí ji mɔ yewoado dɔmɛzi nɔŋ gbɔ alo ŋwɛni keke nɔ enyɔ lɔ ŋgbevanyi enyɔ sɛnŋ ɖe o. Amɛ sugbɔ koɖo ashinyɛ can kanfuŋ nɔ lé ŋtɛnŋ wa nu do le nɔnɔmɛ cɛ lɔwo mɛ. Evakpaca nyɛŋtɔ! Vɔ ŋnya mɔ de nyɛŋtɔ gblajejewo yí dɔ ŋtɛnŋ wa trɔtrɔ cɛwo o. Ecɛ na ŋkando ji mɔ, Bibla atɛnŋ atrɔ agbenɔnɔ amɛ tɔ nyao.”

KPƆTƆ AÐUKƆ EDRO VƆNWO JI

13. Nyi yí akpedo mì nu mìaɖokɔ edro nywiwoɔ? (Galatitɔwo 5:16)

13 Hlɛn Galatitɔwo 5:16. Yehowa na mì gbɔngbɔn kɔkɔɛ yitɔ faa keŋ nɔ akpedo mì nu mìakpe ji awa enunywi. Nɔ mìkplakɔ Mawu Nyɔ lɔɔ, anyi mìtatashi gbɔngbɔn kɔkɔɛ lɔ nɔ atrɔ mì. Mìgbexɔnɔ gbɔngbɔn kɔkɔɛ lɔ nɔ mìyi bɔbɔwo. Le Kristotɔwo bɔbɔ cɛwo mɛɔ, mìnɔnɔ ju koɖo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu ciwo yí jejeɛ agbla veviɖe mɔ yewoawa enunywi shigbe mìwo ke nɛ yí ecɛ donɔ ŋsɛn mì. (Ebre. 10:24, 25; 13:7) Nɔ mìdo gbe ɖaɖa nɔ Yehowa veviɖe yí fan kwi ni mɔ yi le kpedo mì nu mìaɖu gbɔjɔgbɔjɔ ɖe jiɔ, ána mì gbɔngbɔn kɔkɔɛ yitɔ nɔ ado ŋsɛn mì nɔ mìakpɔtɔ ale egbla lɔ dokɔ. Nyɔnɔnwi enyi mɔ, enu cɛwo dana yí edro vwin lɔwo avɔ zeɖeka o, vɔ woakpedo mì nu yí mìaɖukɔ wo ji. Shigbe lé Galatitɔwo 5:16 nui nɛɔ, mɛ ciwo yí tashi wowoɖekiwo yí gbɔngbɔn kɔkɔɛ lɔ kplɔkɔ wo “da va wa enuvɔn ciwo yí gbazawo dronɔ o.”

14. Nyi yí taɖo ele veviɖe mɔ mìakpɔtɔ aɖokɔ edro nywiwoɔ?

14 Nɔ mìtɔ enu ciwo yí akpedo mì nu yí mìanɔ ekacaca nywi mɛ koɖo Yehowa wawaɔ, ele veviɖe mɔ mìakpɔtɔ awanɔ wo yí akpɔtɔ aɖokɔ edro nywiwo. Nyi yí taɖoɔ? Ðo mìwo ketɔnɔ ɖeka yɛ mɔ yedagbɔn nɔ mìagbɔn o. Ketɔnɔ lɔ yí nyi enudɔndɔn wawa ci yí dronɔ mì. Nɔ mìwa ʒinʒindoshimɛ ɖegbɔ can ɔ, nuwana ɖewo ciwo yí mìɖo agbe tɛnŋ gbevatɔ mì drodro, shigbe aɖyidada ehotɔ, ahamuamɛ sugbɔ nunu alo mamaɖeɖenuwo kpɔkpɔ. (Efe. 5:3, 4) Nɔviŋsu jajɛ ɖeka nu mɔ: “Ŋɖeka ci yí gbɔnnu nɔŋ wu yí nyi mɔ lé nawɛ yí aɖu edro ci yí nyi mɔ nadɔn koɖo ŋsu buwo ji. Ŋbunɔ sa mɔ edro ŋtɔ́wo aso le lanmɛ nɔŋ, vɔ denyi ahan o, wokpɔtɔ dodoɔ nuxu nɔŋ.” Nyi yí akpedo eo nu nɔ edro vwin ɖe do ke do eo mɛ sɛnŋsɛnŋɖeɔ?

Nɔ edro vɔnwo vava eo mɛɔ, ŋgbemɔ ɖewaxu deli nɔ ye o, edro ŋtɔ́ hanwo do aya nɔ mɛbuwo vayi yí wokpe ji yí ɖu wo ji (Kpɔ mamamɛ 15-16)

15. Ci mìnya mɔ edro vwinwo donɔ nuxu nɔ ‘mɛshiamɛ’ ɖe, nyi yí taɖo edo ŋsɛn mìɔ? (Kpɔ foto lɔ.)

15 Nɔ adɛn dɔndɔn ɖe tatashi gbɔngbɔnnu nɔ eoɔ, nya mɔ de yeɖekɛ ewakɔ ahan nɔ o. Bibla nu mɔ: “Tetekpɔ ɖekpokpwi de jɔnɔ do mí ji ci yí gɔnma jɔ do agbetɔ ji kpɔ o.” (1 Kor. 10:13a) Kristotɔ ŋsu koɖo nyɔnu ciwo yí le Korɛnti yí wonu enyɔ cɛwo nɔ. Mɛɖewo le wo mɛ yí nyi hashiwatɔwo, ŋsu ciwo yí dɔnnɔ koɖo ŋsuwo, nyɔnu ciwo yí dɔnnɔ koɖo nyɔnuwo koɖo ahanumunɔwo sa. (1 Kor. 6:9-11) Èbu mɔ le ʒinʒindoshimɛ wowotɔ godu ɖe, edro vwin ŋtɔ́wo dagbevava susu mɛ nɔ wo kpɔ gbeɖe yɔa? Datɛnŋ anyi ahan o. Nyɔnɔnwi yɔ, wo pleŋ nyi Kristotɔ amɛshiaminɔwo, vɔ wokpɔtɔ nyi nuvɔnmɛwo. Kankandojitɔɔ, woɖo akpɔtɔ aɖukɔ edro vɔn wowotɔwo ji. Ecɛ ɖo ado ŋsɛn mì. Nyi yí taɖoɔ? Ðo edasɛ mɔ, nɔ èdodoɔ gbla yí aɖu edro dɔndɔn ɖe jiɔ, nya mɔ mɛɖe can do gbla yí ɖu adɛn dɔndɔn ŋtɔ́ ji vayi kpɔ. Eyi taɖo àtɛnŋ akpɔtɔ “a nɔ̀ gogwiɖe le xɔse mɛ, yí a nya mɔ efunkpekpe cɛwo vanɔ [mìwo] nɔviwo ji le xexe lɔ pleŋ mɛ.”—1 Piɛ 5:9.

16. Afɔku ci mìɖo aze nɔɔ, yí nyi yí taɖoɔ?

16 Ze nɔ afɔku ci yí nyi mɔ, mɛɖe deli yí atɛnŋ amɔŋje gbɔjɔgbɔjɔ ci yí yeteteɛkpɔ mɔ yeaɖu ji mɛ o. Nɔ èbubuɔ ahan ɔ, atɛnŋ ana yí nabu mɔ ɖewaxu deli nɔ ye o yí namɔ yedatɛnŋ akpe ji yí aɖu edro vwin lɔwo ji o. Vɔ Bibla yɛ nu mɔ: “Mawu nyi esejinɔ̀tɔ ci yí da ɖe emɔ mɔ wo a te míwo kpɔ sɔwugan míwo ŋsɛnwo o. Vɔ, le tetekpɔ lɔ hwenu ɔ, Mawu a dra emɔ ci ji yí mí a shi le yí a tɛnŋ a sun ji.” (1 Kor. 10:13b) Eyi taɖo nɔ edro vwin ɖe gbedo ke do mì mɛ sɛnŋsɛnŋɖe can ɔ, mìatɛnŋ akpe ji yí aɖu ji. Toto Yehowa kpekpedonu mɛɔ, mìatɛnŋ asun ji yí aɖuɖuɔ mìwo dro vwinwo ji.

17. Ci mìdatɛnŋ agbe mɔ edro vwinwo ŋgbeva mì mɛ can ɖe, nyi mìatɛnŋ awa druɔ?

17 Ðonɔ ŋwi enyɔ cɛ gashiagamɛ: Ci mìnyi amɛmakpemakpewoɔ, mìdatɛnŋ agbe mɔ edro vwinwo dava mì mɛ o. Vɔ nɔ edro vɔnwo va mì mɛɔ, mìatɛnŋ awa nu yí aɖe wo si kaba shigbe lé Ʒozɛfu wɛ yí shi le Potifa ashiɛ gbɔ blaŋ nɛ. (Gɔnm. 39:12) Ŋgbelɔn nɔ edro vɔnwo aɖu eo ji o!

KPƆTƆ ALE EGBLA DOKƆ

18-19. Nɔ mìteteɛkpɔ mɔ mìatrɔ tamɛbubu mìwotɔ ɖe, enyɔ ciwo yí mìatɛnŋ abiɔ mìwoɖekiwo seɔ?

18 Mìatrɔ tamɛbubu mìwotɔ gɔnmɛ yí nyi mɔ, mìakpɔtɔ ale agbla jekɔ nɔ susu koɖo nuwana mìwotɔwo asɔgbe koɖo Yehowa dro. Eyi taɖo gbejenɔ eoɖeki mɛ kpɔ blaŋblaŋ yí abiɔnɔ eoɖeki se mɔ: ‘Anyi nuwanawo dadasɛ mɔ ŋnya mɔ mìle ŋkeke vɔvɔwo mɛa? Ŋteteɛkpɔ mɔ mado amɛnyinyi yoyu lɔa? Ŋtatashi nyɛɖeki nɔ gbɔngbɔn kɔkɔɛ Yehowa tɔ akpedo ŋnu nɔ matɛnŋ aɖu edro vɔnwo jia?’

19 Nɔ ègbejekɔ eoɖeki mɛ kpɔɔ, ŋgbekpɔkpɔ emɔ mɔ yeawa nu lɔwo pleŋ afɛnmalenu o, vɔ kpɔ jijɔ do ŋkɔyiyi ciwo yí èwakɔ nu. Nɔ èkpɔ mɔ yeɖo awa trɔtrɔ le ŋɖewo mɛɔ, ŋgbegbɔjɔ o. Vɔ wa do enukplamunyɔ ci yí le Filipitɔwo 3:16 mɛ ji: “Nɔ́ a nyi eɖe can ɔ, mì ɖo a kpɔtɔ a yìkɔ ŋkɔ le emɔ ci ji mì le keke va nanɔ evyɛ.” Nɔ èwɛkɔ ahan ɔ, kando ji mɔ Yehowa acukɔ eshi do egbla ciwo pleŋ èjekɔ mɔ yeakpɔtɔ atrɔkɔ tamɛbubu ye tɔye ji.

EHAJIJI 36 Míadzɔ Míaƒe Dzi Ŋu

a Apotru Pɔlu do ŋsɛn yi kpena xɔsetɔwo mɔ, woŋgbelɔn nɔ xexe vwin cɛ atrɔ wowo susu koɖo wowo wanawo o. Enukplamu nywi yí enyi nɔ mìwo can gbɛ. Mìɖo awɛ keke nɔ xexe cɛ ŋgbekpɔ ŋsɛn do mì ji le ŋɖewo mɛ o. Gbɔxwe mìatɛnŋ awa cɛɔ, mìɖo akpɔtɔ atrɔtrɔ mìwo susu nɔ asɔ koɖo Mawu dro. Mìakpɔ lé mìatɛnŋ awa cɛ do le nyɔta cɛ mɛ.

b Kpɔ nyɔta ci yí nyi “Anyi gbenɔnɔ dadahɛn yí nyinakɔ doji” le Jutakpɔxɔ 1er juillet 2015 tɔ mɛ. (Dele Ajagbe mɛ o.)

c FOTO MƐ ÐEÐE: Nɔviŋsu jajɛ ɖeka bukɔ tamɛ kpɔ so enu amɛve nu, ámɔ yeayi suklu gangan a alo yeawa gashiagamɛ sumɔsumɔdɔ lɔ?