Yi enu ci yí le mɛ ji

Yi yi mɛnyɔwo tɔxu

ENUKPLAKPLA NYƆTA 45

Míkpɔtɔ aɖonɔ lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ nɔ míwonɔnɔwo

Míkpɔtɔ aɖonɔ lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ nɔ míwonɔnɔwo

“Míwanɔ nu do míwonɔnɔwo nu koɖo lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ sɔ kpe nɔ ŋshishikunamɛ.”—ZAK. 7:9, NWT.

EHAJIJI 107 Lɔlɔ̃ Ƒe Kpɔɖeŋu Si Mawu Ðo

SUSU VEVI LƆ *

1-2. Susu nywi ciwo yí taɖo mìɖo alɔnnɔ mìwonɔnɔwo nyɔnɔnwitɔɔ?

SUSU nywi sugbɔ li ciwo yí taɖo mìɖo aɖo lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ nɔ mìwonɔnɔwo. Susu lɔwo ɖewo ɖe? Do jeshi lé elododo ciwo yí gbɔgbɔ ɖo enyɔ lɔ ŋci do: “Ŋgbe ɖote lɔnlɔn ɖoɖo gbeɖe o. Le ekadodo mɛ yí à nyi nyɔnɔnwi nutɔ tɛgbɛɛ. . . . Eyi, à nyi ŋununyatɔ yí a jɔji nɔ Mawu koɖo amɛwo!” “Amɛ nywi [alo mɛ ci yí lɔnnɔ amɛ nyɔnɔnwitɔ] wanɔ enu nywi nɔ yi kla.” “Amɛ ci yí je agbla yí dasɛ lɔnlɔn koɖo xomɛvu wawa ɔ, á kpɔ agbe.”—Elo. 3:3, 4; 11:17; 21:21.

2 Elododo cɛwo dasɛ susu amɛtɔn ciwo yí taɖo mìɖo alɔnnɔ mìwonɔnɔwo nyɔnɔnwitɔ. Ŋkɔtɔ, nɔ mìlɔnnɔ amɛ nyɔnɔnwitɔɔ, ana mìwo nu akpe nɔ Mawu. Evetɔ, nɔ mìlɔnnɔ amɛ nyɔnɔnwitɔɔ, mìwoŋtɔwo akpɔ nyɔna so mɛ. Le kpɔwɛ mɛ, ana mìaɖo exlɔ bakpomadɔn ciwo yí ani tɛgbɛɛ. Amɛtɔntɔ, nɔ mìkpɔtɔ lɔnnɔ amɛ nyɔnɔnwitɔɔ, mìaxɔ shicu sugbɔ le sɔmɛ. Shicu ɖeka yí nyi agbe mavɔ. Le nyɔnɔnwi mɛɔ, mìɖo susu nywi ciwo yí taɖo mìawa do Yehowa nyɔ cɛwo ji: “Míwanɔ nu do míwonɔnɔwo nu koɖo lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ sɔ kpe nɔ ŋshishikunamɛ.”—Zak. 7:9, NWT.

3. Nyɔbiɔse ciwo mɛ mìagbeje le nyɔta cɛ mɛɔ?

3 Le nyɔta cɛ mɛɔ, mìakpɔ ɖoŋci nɔ nyɔbiɔse amɛnɛ cɛwo. Miwo yí mìɖo aɖo lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ nɔɔ? Nyi mìatɛnŋ akpla so Ruta wema mɛ so lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ nuɔ? Lé mìatɛnŋ alɔnnɔ amowo nyɔnɔnwitɔ le egbɛ mɛ doɔ? Nyɔna ciwo yí mìakpɔ nɔ mìɖo lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔɔ?

MIWO YÍ MÌÐO AÐO LƆNLƆN EGBEJINƆNƆTƆ NƆƆ?

4. Lé mìawɛ alɔnnɔ amɛ nyɔnɔnwitɔ shigbe Yehowa nɛ doɔ? (Maki 10:29, 30)

4 Nyɔta ci yí vayi kpedo mì nu mìmɔŋje mɛ mɔ, mɛ ciwo yí lɔnnɔ Yehowa yí gbesinni ɖekɛ yí eɖonɔ lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ nɔ. (Dan. 9:4) Mìji mɔ mìanyi “Mawu vi lɔnlɔntɔwo” yí “a le shigbe Mawu ɛnɛ.” (Efe. 5:1) Eyi taɖo mìji mɔ, mìaɖo lɔnlɔn akun-akun nɔ mìwo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnuwo.—Hlɛn Maki 10:29, 30.

5-6. Lé amowo senɔ nyɔgbe “egbejinɔnɔ” gɔnmɛ doɔ?

5 Kankandoji li mɔ nɔ èmɔŋje lé woaɖo lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ nɔ amɛ mɛ nywiɖeɔ, àsun ji alɔnnɔ ao kpena xɔsetɔwo nywiɖe doji. Nɔ mìnya lé amowo mɔnɔŋje enyɔgbe egbejinɔnɔ mɛ doɔ, ana mìase enu ci lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ nyi mɛ nywiɖe. Mìakpɔ kpɔwɛ ɖeka.

 6 Egbeɔ, nɔ mɛɖe wakɔ dɔ le dɔwaxu ɖe na nɔ xwe sugbɔɔ, mìtɛnŋ nu mɔ yɛnyi edɔwatɔ egbejinɔtɔ. Vɔ taŋfuin, le xwe ŋtɔ́wo pleŋ mɛɔ, dekpɔ dɔwaxu lɔ ga ɖe kpɔ o. Yí taŋfuin denyi gashiagamɛ yí elɔnnɔ do dɔwaxu lɔ sewo ji o. Delɔn dɔwaxu lɔ o, gan éwakɔ dɔ le nɔ keŋ atɛnŋ akpɔ ho. Nɔ dekpɔ dɔ le fibu ci yí nyɔ wu nɔɔ, áwakɔ dɔ le nɔ keke axɔ gbɔndomɛ.

7-8. (a) Nyi yí dɔ mɛɖe lɔnnɔ amɛ nyɔnɔnwitɔɔ? (b) Nyi yí taɖo mìagbeje kpukpui ɖewo mɛ le Ruta wema lɔ mɛɔ?

7 Vovototo ci yí le egbejinɔnɔ ci nu mìxo nuxu so le  mamamɛ 6 tɔ mɛ koɖo lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ mɛ yí nyi susu ci yí dɔ amɛ wakɔ ŋɖe. Le Bibla mɛ ɖe, nyi yí taɖo Mawu sɛntɔwo lɔn amɛ nyɔnɔnwitɔ le sasa hwenuɔ? Denyi ci woɖo alɔn amɛ taɖo yɔ o, vɔ lɔnlɔn adodwi ci woɖo so ji mɛ yí dɔ. Mìasɔ Davidi kpɔwɛ. Ci Ʒonatan dalɔ ji mɔ yeawui can ɔ, élɔn Ʒonatan so ji mɛ nyɔnɔnwitɔ. Yí exwe sugbɔ le Ʒonatan ku godu can ɔ, Davidi kpɔtɔ lɔn Ʒonatan viɛ Mɛfibali nyɔnɔnwitɔ so ji mɛ.—1 Sam. 20:9, 14, 15; 2 Sam. 4:4; 8:15; 9:1, 6, 7.

8 Mìatɛnŋ akpla nu sugbɔ so lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ nu nɔ mìgbeje Bibla kpukpui ɖewo mɛ le Ruta wema mɛ. Nyiwo yí mɛ ciwo nu wema cɛ xo nuxu so atɛnŋ akpla mì so lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ nuɔ? Lé mìatɛnŋ awa do nukplamu lɔwo ji le mìwo hamɛ lɔ mɛɔ? *

NYI MÌATƐNŊ AKPLA SO RUTA WEMA MƐ SO LƆNLƆN EGBEJINƆNƆTƆ NUƆ?

9. Nyi yí taɖo Naomi nu mɔ Yehowa wa nu koɖo yeɔ?

9 Le Ruta wema mɛɔ, mìhlɛn nu so Naomi, eviɛ shi Ruta koɖo Mawu sɛntɔ egbejinɔtɔ Boazi ci yí nyi Naomi asuɔ xomumɛtɔ nu. Ci eju to le Izraɛliɔ, Naomi, asuɔ koɖo eviɛ ŋsuvi amɛve lɔwo hun yi Moabu. Ci wole nɔɔ, Naomi asuɔ ku. Eviɛ ŋsuvi amɛve lɔwo ɖe nyɔnu, vɔ ewa ŋshishi mɔ wowo can vaku. (Ruta 1:3-5; 2:1) Enujɔjɔ cɛwo na yí Naomi dan ta nɔ yiɖeki keke yí gbɔjɔ. Enyɔ lɔwo vawugan yi keke lanmɛ gble ni yí ebu mɔ Yehowa yí wa nu koɖo ye. Kpɔ nyɔ ci enu so Mawu nu ɖa: “[Yehowa] wa enu sugbɔ [koɖo] ŋ.” “Mawu Ŋsɛnwo Pleŋtɔ do vevi sese nɔ anyi gbe.” Égbenu mɔ: “Tɔhonɔ do vevi sese nɔ ŋ. . . . Mawu Ŋsɛnwo Pleŋtɔ do cukaɖa sugbɔ nɔ ŋ.”—Ruta 1:13, 20, 21.

10. Ci Naomi nu nyɔveamɛwo ɖe, lé Yehowa wa nu doɔ?

10 Ci Naomi nu nyɔveamɛwo ɖe, lé Yehowa wa nu doɔ? Degbe nyɔ nɔ yi sɛntɔ cɛ ci yí gbɔjɔ o. Ewaɖeɔ, éku ŋshishi ni. Yehowa nya mɔ, “amɛjiʒinʒin atɛnŋ adɔ yí ŋɖɛnyatɔ aje suku.” (Ŋun. 7:7, NWT) Vɔ Naomi ʒan kpekpedonu keŋ anya mɔ Yehowa le axa nɔ ye. Lé Mawu kpedo nu doɔ? (1 Sam. 2:8) Éto Ruta ji yí edasɛ nɔ Naomi mɔ yeluin nyɔnɔnwitɔ. Ruta lɔn faa yí kpedo asuɔnɔ nu koɖo xomɛvu yí evavoŋ le yiɖeki mɛ yí nya mɔ Yehowa kpɔtɔ lɔn ye. Nyi mìkpla le Ruta gbɔɔ?

11. Nyi yí taɖo nɔvi xomɛvunɔwo tenɔkpɔ mɔ yewoakpedo mɛ ciwo yí gbɔjɔ nuɔ?

11 Lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ ana mìakpedo mɛ ciwo yí le ŋshishi mɛ alo gbɔjɔ nu. Shigbe lé Ruta nɔ koɖo Naomi nɛɔ, ahanke nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu xomɛvunɔ sugbɔ kpɔtɔ yí kpekpeɛdo mɛ ciwo yí le ŋshishi mɛ alo gbɔjɔ nu le egbɛ mɛ nɛ. Wolɔn wowo nɔviwo yí ji veviɖe mɔ yewoawa ci ji yewokpe keŋ ado alɔ wo. (Elo. 12:25, NWT, gɔnm.; 24:10) Apotru Pɔlu do ŋsɛn mì mɔ: “Mí do ŋsɛn lanmɛ nɔ amɛ ciwo yí vɔnvɔn. Mí do alɔ̀ mɛ ciwo yí gbɔjɔ. Mí xɔ jigbɔnɖɛ koɖo amɛ ɖeshaɖe.”—1 Tɛs. 5:14.

Nɔ mìɖonɔ to nywiɖeɔ, mìatɛnŋ akpedo nɔviŋsu alo nɔvinyɔnu ɖe ci yí gbɔjɔ nu (Kpɔ mamamɛ 12)

12. Emɔ nywitɔ ci ji mìato akpedo nɔviŋsu alo nɔvinyɔnu ɖe ci yí gbɔjɔ nuɔ?

12 Blaŋblaŋ ɔ, emɔ nywitɔ ci ji mìato yí akpedo nɔviŋsu alo nɔvinyɔnu ɖe ci yí gbɔjɔ nu yí nyi mɔ mìaɖo to yi nywiɖe yí ana akando ji mɔ mìluin. Ejɔnɔ ji nɔ Yehowa nɔ èsɔ xomɛvu ɖo to yi lɛngbɔ vevi ɖe. (Eha. 41:1) Elododo Wema 19:17 nu mɔ: “Eho nana wamɛnɔ le shigbe eho dodo nɔ Tɔhonɔ ɛnɛ. Tɔhonɔ a cufɛn nɔ eo nɔ xomɛvu wawa nɔ wo.”

Ci Ɔpa trɔ yikɔ Moabuɔ, Ruta yɛ kudo asuɔnɔ Naomi nu. Ruta nu nɔ Naomi mɔ: “Afi ɖekpokpwi ci à yì ɔ, na yì.” (Kpɔ mamamɛ 13)

13. Nyi Ruta wa yí eto akpo nɔ Ɔpa tɔɔ, yí nyi taɖo mìatɛnŋ anu mɔ gbeta ci esɔ dasɛ mɔ élɔn Naomi nyɔnɔnwitɔɔ? (Kpɔ foto ci yí le akpa lɔ ji.)

13 Nɔ mìamɔŋje enu ci lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ nyi mɛɔ, mìabu tamɛ kpɔ so enu ci yí jɔ hwenu Naomi su koɖo eviɛ ŋsuvi amɛve lɔwo ku godu. Ci Naomi se mɔ ‘Yehowa kpedo yi mɛwo nu yí na ŋɖuɖu yi mɛwoɔ,’ éɖui mɔ yeatrɔ yi axwe. (Ruta 1:6) Naomi viɛ shi amɛve lɔwo je mɔ koɖi. Vɔ ci wole emɔ lɔ ji yikɔɔ, Naomi nu nɔ nyɔnu amɛve lɔwo zetɔn mɔ, wo le trɔ yi Moabu. Lé wowa nu doɔ? Mìhlɛn mɔ: “Ɔpa kishi nɔ Naomi yí só, vɔ [Ruta] sɔ yiɖeki bado nu yí cwin.” (Ruta 1:7-14) Ɔpa wa do Naomi nyɔ ji yí trɔ yi Moabu. Vɔ Ruta wa nu wu enyɔ ci Naomi nu. Étɛnŋ mɔ ye can yeatrɔ yi axwe, vɔ eji mɔ yeanɔ Naomi gbɔ. (Ruta 1:16, 17) Wodeʒin Ruta ji mɔ yɛanɔ koɖo Naomi o, yiŋtɔ yí ɖui mɔ yeanɔ gbɔ. Gbeta ci Ruta sɔ dasɛ mɔ élɔn Naomi nyɔnɔnwitɔ. Nukplamu ci yí le exolɔlɔ cɛ mɛ nɔ mìɔ?

14. (a) Le egbɛ mɛɔ, gbeta ci yí nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu amɛlɔntɔwo sɔnɔɔ? (b) Sɔ koɖo Ebretɔwo 13:16 ɖe, vɔnsa ciwo wawa yí jɔnɔ ji nɔ Mawuɔ?

14 Lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ na mìwanɔ nu wu ci mìɖo awa. Shigbe lé enɔ le sasa hwenu nɛɔ; ahanke nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu ciwo li gbɛ lɔnnɔ wowo kpena xɔsetɔwo nyɔnɔnwitɔ nɔ wodejeshi wowonɔnɔwo ɖɛ sa can. Le kpɔwɛ mɛ, nɔ jɔjɔmɛfɔku ɖe jɔ le fiɖeɔ, woɖenɔ blɛ yí jinɔ emɔ ci ji woato ana kpekpedonu. Nɔ mɛɖe tokɔ nɔnɔmɛ sɛnŋsɛnŋwo mɛ le hamɛ lɔ mɛɔ, wojenɔ agbla yí jinɔ mɛ lɔ kpɔ yí wanɔ enu ŋtɔŋtɔwo keŋ sɔ donɔ alɔ yi. Shigbe Maseduanitɔ ciwo yí nɔ agbe le xwe sanŋdi ŋkɔtɔ mɛ nɛɔ, wowanɔ nu wu ci woɖo awa. Wosɔnɔ wowoɖekiwo sa avɔn yí nanɔ nu “zeto ŋsɛn wowotɔ nu” keŋ akpedo nɔvi ciwo le ʒan mɛ nu. (2 Kor. 8:3) Nɔ Yehowa kpɔ yí mìlɔnkɔ nɔnɔ nyɔnɔnwitɔ ahan ɔ, ejɔnɔ ji ni keke!—Hlɛn Ebretɔwo 13:16.

LÉ MÌATƐNŊ ALƆNNƆ AMOWO NYƆNƆNWITƆ LE EGBƐ MƐ DOƆ?

15-16. Lé Ruta dena ta doɔ?

15 Mìatɛnŋ akpla nunywi sugbɔ nɔ mìgbeje lé Ruta kpedo Naomi nu. Mìakpɔ ɖewo le wo mɛ.

16 Ŋgbena ta o. Ŋkɔtɔ ci Ruta mɔ yeakplɔ ye suyenɔ Naomi do yi Ʒudaɔ, égbe. Vɔ Ruta dena ta o. Nyi yí to so mɛɔ? “Naomi kpɔ mɔ [Ruta] dro yí a yì koɖo eye. Eyi, Naomi ɖote enyɔ dɔndɔn koɖi.”—Ruta 1:15-18.

17. Nyi yí akpedo mì nu mìdaɖe blɛ ana taɔ?

17 Enu ci mìakpla so mɛ: Axɔ gamɛ gbɔxwe mìakpedo mɛ ciwo yí gbɔjɔ nu, vɔ mìdeɖo ana ta o. Taŋfuin nɔvinyɔnu ɖe * tɛnŋ ʒan kpekpedonu, gan yí agbe doŋkɔ mɔ wodakpedo ye nu o. Nɔ mìluin nyɔnɔnwitɔɔ, mìdana ta o, mìawa ci ji mìkpe ni. (Gal. 6:2) Mìkando ji mɔ le yiyi mɛɔ, ávalɔn yí mìakpedo nu yí afa kɔn ni.

18. Nyi yí ado vevisese nɔ Ruta druɔ?

18 Ŋgbedonɔ dɔmɛzi o. Ci Naomi koɖo Ruta vaɖo Bɛtɛlɛxɛmuɔ, Naomi kpɔ yi xwexatɔ xoxuiwo. Énu nɔ wo mɔ: “Ŋ ɖo enushanu ci ŋ dro hwecinu ŋ so. Vɔ evyɛ ɔ, [Yehowa] kplɔ ŋ va axomɛ alɔ̀ totu.” (Ruta 1:21) Kpɔ lé awa nɔ Ruta ci ese Naomi nukɔ nyɔ cɛwo ɖa! Ruta so le yi xwe yí kplɔ Naomi do mɔ yeakpedo nu. Ruta fan vin koɖi, fan kɔn ni yí zɔn mɔ koɖi na nɔ ŋkeke sugbɔ keke wovaɖo axwe. Vɔ ecɛyɛɔ, Naomi vanukɔ mɔ: “[Yehowa] kplɔ ŋ va axomɛ alɔ̀ totu.” Ci Ruta nɔ koɖo Naomi le hwenu ŋtɔ́wo pleŋ mɛ can ɔ, Naomi nyɔ lɔwo dasɛ mɔ kpekpedonu ci Ruta ni dejeŋ ni o. Yi nyɔ lɔwo ado vevisese nɔ Ruta sugbɔ! Ganŋgan, ékpɔtɔ kudo Naomi nu.

19. Nyi yí akpedo mì nu mìakudo mɛ ci yí le vevisese mɛ nuɔ?

19 Enu ci mìakpla so mɛ: Egbɛɔ, mìtɛnŋ je agbla mɔ mìakpedo nɔvinyɔnu ɖe ci yí le vevisese mɛ nu, vɔ yí nuxu ciwo yí tokɔ le aglan mɛ ni tɛnŋ ve mì nu doŋkɔ. Nɔ enyi ahan can ɔ, mìatekpɔ nɔ mìŋgbedo dɔmɛzi o. Mìakpɔtɔ akudo mìwo nɔvinyɔnu lɔ nu, yí abiɔ Yehowa mɔ yɛ le kpedo mì nu mìakpɔ emɔ ci ji mìato keŋ afa kɔn ni.—Elo. 17:17.

Lé hamɛmɛshinshinwo atɛnŋ awa nu shigbe Boazi nɛ le egbɛ mɛ doɔ? (Kpɔ mamamɛ 20-21)

20. Nyi yí do ŋsɛn Ruta yí edo ji le nɔnɔmɛ lɔ mɛɔ?

20 Nɔ mɛɖe ʒan ŋsɛndoamuɔ, do ŋsɛn yi. Ruta lɔn Naomi nyɔnɔnwitɔ; vɔ ecɛyɛɔ, yiŋtɔ yí vaʒan ŋsɛndoamu. Eyi Yehowa toto Boazi ji yí do ŋsɛn yi. Boazi nu nɔ Ruta mɔ: “Tɔhonɔ a cufɛn nɔ eo nɔ enu nywiwo pleŋ ciwo yí è wa. Tɔhonɔ Izraɛli Mawu a cufɛn nɔ eo ɖɔ́ɖɔ́ɖɔ́. È va gbɔ nɔ hwlɛngan yí Á cɔn eo ji.” Enyɔ cɛwo ciwo yí so ji mɛ wa dɔ do Ruta ji sugbɔ. Éɖo ŋci nɔ Boazi mɔ: “È wa xomɛvu sugbɔ nɔ ŋ, mɛgan. Ŋ nyi dɔwavi kpoŋ.” (Ruta 2:12, 13) Ci Boazi kpɔ mɔ Ruta ʒan ŋsɛndoamuɔ, édo ŋsɛn yi. Eyi Ruta kpɔ ŋsɛn yí do ji le nɔnɔmɛ lɔ mɛ.

21. Shigbe lé Ezai 32:1, 2 dri nɛ ɖe, nyi hamɛmɛshinshin amɛlɔntɔwo wanɔɔ?

21 Enu ci mìakpla so mɛ: Mɛ ciwo yí lɔnnɔ mɛbuwo nyɔnɔnwitɔ ʒannɔ ŋsɛndoamu wowoŋtɔwo hweɖewonu. Boazi kanfu Ruta do xomɛvu ci ewa nɔ Naomi nu. Ahanke le egbɛ mɛɔ, hamɛmɛshinshinwo kannɔfu nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnuwo le hamɛ lɔ mɛ, nɔ wokpɔ mɔ wowa xomɛvunu ɖe yí sɔ kpedo mɛbuwo nu. Nɔ wodonɔ ŋsɛn yí kannɔfu nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnuwo do gamɛɔ, ado ŋsɛn wo yí wodana ta o.—Hlɛn Ezai 32:1, 2.

NYƆNA CIWO YÍ MÌAKPƆ NƆ MÌÐO LƆNLƆN EGBEJINƆNƆTƆƆ?

22-23. Lé Naomi susu trɔ doɔ, yí nyi yí taɖoɔ? (Ehajiji Wema 136:23, 26)

22 Ci hwenuwo vayikɔɔ, Boazi wa xomɛvu nɔ Ruta koɖo Naomi yí na ŋɖuɖu wo. (Ruta 2:14-18) Lé Naomi wa nu do ci Boazi wa xomɛvu nɔ wo ahan ɔ? Énu mɔ: “Tɔhonɔ cushi ni! É kpɔtɔ dadasɛ xomɛvu nɔ amɛ lagbuwo shigbe lé É dasɛ xomɛvu nɔ amɛ kukuwo do ɛnɛ.” (Ruta 2:20a) Ecɛyɛɔ, Naomi susu trɔ sugbɔ! Doŋkɔɔ, édo axwa koɖo vevisese mɔ: “[Yehowa] wa enu sugbɔ [koɖo] ŋ,” vɔ evyɛɔ, énukɔ koɖo jijɔ mɔ: “Tɔhonɔ . . . kpɔtɔ dadasɛ xomɛvu.” Taŋfuin, nyi dɔ yí Naomi trɔ susuɔ?

23 Le vɔvɔnuɔ, Naomi vamɔŋje mɛ mɔ Yehowa degbe ye ɖɛ kpɔ o. Yehowa zan Ruta yí ena kpekpedonu ci yí ʒan Naomi yí wozɔn mɔ va Ʒuda. (Ruta 1:16) Naomi gbevamɔŋje mɛ mɔ Yehowa zan Boazi yí sɔ kpedo ye koɖo Ruta nu. (Ruta 2:19, 20b) Taŋfuin, Naomi anunuɔ le yiɖeki mɛ mɔ, ‘ŋvamɔŋje mɛ hɔntɔn, Yehowa degbeŋ ɖɛ kpɔ gbeɖe o. Éli koɖoŋ hweɖekpokpuinu!’ (Hlɛn Ehajiji Wema 136:23, 26.) Naomi akpɔ jijɔ sugbɔ ci ekpɔ mɔ Ruta koɖo Boazi dena ta o yí kpedo ye nu! Wo pleŋ akpɔ jijɔ sugbɔ mɔ Naomi vakpɔ ŋsɛn yí le Yehowa sɛnkɔ.

24. Nyi yí taɖo mìɖo akpɔtɔ alɔnnɔ mìwo kpena xɔsetɔwo nyɔnɔnwitɔɔ?

24 Nyi mìkpla so Ruta wema mɛ so lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ nuɔ? Lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ na mìdeɖɛ blɛ minɔ kpekpedonu nana nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu ciwo yí le cukaɖawo mɛ o. Egbenanɔ mìwanɔ vɔnsawo yí donɔ alɔ mɛbuwo. Hamɛmɛshinshinwo ɖo aɖe blɛ adonɔ ŋsɛn mɛ ciwo yí danasɛ lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ nɔ mɛbuwo. Nɔ mìkpɔ lé mɛ ciwo le vevisese mɛ gbetɔ jijɔ kpɔkpɔ yí kpɔ ŋsɛn sɛnkɔ Yehowaɔ, ejɔnɔ ji nɔ mì haan. (Edɔ. 20:35) Vɔ susu vevitɔ ci yí taɖo mìɖo akpɔtɔ alɔnnɔ amɛ nyɔnɔnwitɔɔ? Eyi nyi mɔ mìji mɔ mìaɖyi Yehowa mɛ ci yí ɖɔ koɖo “lɔnlɔn gangan,” keŋ nɔ mìwo nu akpe ni.—Hun. 34:6, Eha. 33:22.

EHAJIJI 130 Lɔ̃ Tsɔtsɔke

^ par. 5 Yehowa ji mɔ mìaɖo lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ nɔ mìwo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnuwo le hamɛ lɔ mɛ. Nɔ mìamɔŋje enu ci lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ nyi teŋ mɛɔ, mìaxo nuxu so Mawu sɛntɔ egbejinɔtɔ ɖewo ciwo yí nɔ agbe vayi nu yí ɖo nɔnɔmɛ cɛ. Le nyɔta cɛ mɛɔ, mìagbeje enu ci mìatɛnŋ akpla so Ruta, Naomi koɖo Boazi gbɔ.

^ par. 8 Nɔ àkpɔ nyɔna so nyɔta cɛ mɛ nywiɖeɔ, mìdokɔ ŋsɛn eo mɔ eo le hlɛn Ruta eta 1 koɖo 2 tɔ.

^ par. 17 Ci enyi Naomi kpɔwɛ nu mìxokɔ nuxu so le lɛɔ, eyi taɖo mìxo nuxu so nɔvinyɔnu ciwo yí le ʒan mɛ nu. Vɔ nukplamu ciwo yí le nyɔta cɛ mɛ yikɔ nɔ nɔviŋsuwo can hɛnnɛ.