Yi enu ci yí lemɛ ji

Yi enyɔtawo nɔxu

ENUKPLAKPLA NYƆTA 44

Nyi yí taɖo lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ Yehowa tɔ ɖo ajeŋ nɔ mìɔ?

Nyi yí taɖo lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ Yehowa tɔ ɖo ajeŋ nɔ mìɔ?

“[Yehowa] lɔnlɔn nyɔnɔnwitɔ li keke a sɔyì mavɔ mavɔ.”—EHA. 136:1.

EHAJIJI 108 Mawu Ƒe Nuteƒewɔwɔ Ƒe Lɔlɔ̃

SUSU VEVI LƆ *

1. Nyi Yehowa do ŋsɛn mì mɔ mìwo le waɔ?

LƆNLƆN egbejinɔnɔtɔ nyi Yehowa nɔnɔmɛ vevi ɖeka ci yí jɔnɔ ji ni. (Oze 6:6) Éji mɔ yɛ le nyi nɔnɔmɛ vevi ɖeka nɔ mìwo can. Mawu do ŋsɛn mì le yi Nyɔ lɔ mɛ mɔ mìwoŋgbeɖo te lɔnlɔn ɖoɖo gbeɖe o. (Elo. 3:3) Vɔ gbɔxwe mìasun jiɔ, ele mɔ mìanya enu ci yí lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ nyi.

2. Nyi yí lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ nyiɔ?

2 Le Bibla ɖewo mɛɔ, woɖe nyɔgbe “lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ” gɔnmɛ mɔ “lɔnlɔn gangan,” “lɔnlɔn nyɔnɔnwitɔ” alo “ŋshishikuku.” Eyi taɖo nɔ kpukpui ciwo yí le nyɔta cɛ koɖo ci yí kplɔɛdo mɛ zan nyɔgbe “lɔnlɔn gangan,” “lɔnlɔn nyɔnɔnwitɔ” alo “ŋshishikukuɔ,” mìanya mɔ lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ nu yí woxokɔ nuxu so. Vɔ nyi yí lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ nyiɔ? Enyɔgbe “lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ” ze donu 230 han le Ŋɔŋlɔ Kɔkɔeawo—Xexe Yeye Gɔmeɖeɖe Bibla mɛ. Le “Biblia Me Nya Tɔxɛwo Gɔmeɖeƒe” ci yí le Bibla gɔnmɛɖeɖe cɛ mɛɔ, woɖe mɛ mɔ yɛnyi “lɔnlɔn ci yí dɔ wosɔnɔ amɛɖeki jonɔ nɔ amɛ keŋkeŋ, egbejinɔnɔ, kuku kpla amɛ sɛnsinɖe. Blaŋblaŋ ɔ, wozinni nɔ woxokɔ nuxu so lɔnlɔn ci Mawu ɖo nɔ agbetɔwo nu, vɔ wogbezinni nɔ lɔnlɔn ci agbetɔwo ɖonɔ nɔ wowonɔnɔwo.” Yehowa yí ɖo lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ kpɔwɛ gangantɔ ɖɛ. Le nyɔta cɛ mɛɔ, mìakpɔ lé Yehowa ɖo lɔnlɔn cɛ nɔ agbetɔwo do. Yí le nyɔta ci yí kplɔɛdo mɛɔ, mìakpɔ lé Mawu sɛntɔwo atɛnŋ aɖyi Yehowa keŋ aɖo lɔnlɔn cɛ nɔ wowonɔnɔwo.

YEHOWA ÐƆ KOÐO “LƆNLƆN GANGAN”

3. Enyɔ ci Yehowa nu so yiɖeki nu nɔ Moiziɔ?

3 Ci Izraɛliviwo so le Eʒipti dejinjin ɔ, Yehowa xo nuxu so yi ŋkɔ koɖo yi nɔnɔmɛwo nu nɔ Moizi. Énu mɔ: “[Yehowa] MAVƆTƆ yí nyi Xomɛvu koɖo Ŋshishikuku Mawu. Tɔhonɔ de ɖeblɛ yí donɔ dɔmɛzi o. Lɔnlɔn gangan yí ɖɔ Tɔhonɔ lanmɛ. Wo tɛnŋ a kando Tɔhonɔ ji. Tɔhonɔ dasɛ Yi xomɛvu nɔ hɛnnu kotokun nɛni ɖe. Tɔhonɔ sɔ enu vɔn ciwo yí amɛwo wanɔ sɔke wo.” (Hun. 34:6, 7) Yehowa zan nyɔgbe nywi cɛwo sɔ nu enyɔ vevi ɖeka so lɔnlɔn gangan yi tɔ nu nɔ Moizi. Nyɔ ci yɔɔ?

4-5. (a) Lé Yehowa dre yiɖeki doɔ? (b) Nyɔbiɔse ciwo mɛ mìagbejeɔ?

4 Yehowa dre yiɖeki mɔ denyi lɔnlɔn kpoŋ yí yeɖo o, vɔ yeɖɔ koɖo “lɔnlɔn gangan.” Susu cɛ hanwo gbeze lé Bibla kpukpui buwo mɛ. (Amh. 14:18; Nex. 9:17; Eha. 86:15; 103:8; Ʒoɛli 2:13; Ʒonasi 4:2) Le kpukpui cɛwo pleŋ mɛɔ, Yehowa ɖekɛ womɔ yɛɖɔ koɖo lɔnlɔn gangan, wodezin do agbetɔwo nu o. Esɔgbe mɔ Yehowa dre yiɖeki le Bibla mɛ ahan. Eze gbajɛ mɔ, lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ le veviɖe nɔ Yehowa. * Eyi taɖo Efyɔ Davidi nu mɔ: “[Yehowa], Ao lɔnlɔn nyɔnɔnwitɔ yì eji wu jeŋkwi. . . . Enu ɖe de li yí nyi enu vevi sɔwu Ao dɔmɛnywi lɔnlɔn o. Agbetɔwo koɖo dɔdɔlawo vanɔ Eo gbɔ nɔ Nà cɔn wo ji.” (Eha. 36:5, 7) Shigbe Davidi nɛ ɖe, Mawu lɔnlɔn gangan lɔ jenɔŋ nɔ mìa?

5 Nɔ mìase enu ci yí lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ nyi mɛ nywiɖeɔ, mìagbeje biɔse amɛve cɛwo mɛ: Miwo yí Yehowa ɖonɔ lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ nɔɔ? Nyɔna ciwo mìkpɔnɔ le lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ Yehowa tɔ mɛɔ?

MIWO YÍ YEHOWA ÐONƆ LƆNLƆN EGBEJINƆNƆTƆ NƆƆ?

6. Miwo yí Yehowa ɖonɔ lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ nɔɔ?

6 Miwo yí Yehowa ɖonɔ lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ nɔɔ? Bibla nu mɔ enu sugbɔ li ciwo yí mìatɛnŋ alɔn, ɖowo yí nyi “agbledede,” “vɛn koɖo ami,” “ekplanana” alo “ŋununyanya.” (2 Kro. 26:10, NWT; Elo. 12:1; 21:17, NWT; 29:3) Ci ele ahan can ɔ, mìdatɛnŋ aɖo lɔnlɔn gangan nɔ enu cɛwo o, agbetɔwo ɖekɛ yí woɖonɔ lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ nɔ. Vɔ Yehowa deɖonɔ lɔnlɔn cɛ nɔ amɛ kpoŋ o. Yɛ koɖo mɛ ciwo yí venɔ ɖekɛ yí eɖonɔ lɔnlɔn gangan cɛ nɔ. Mìwo Mawu nɔnɔ gbeji nɔ yi xlɔwo. Éɖo gbe mɔ yeawa enunywi ɖeka nɔ wo, eyi davami wo lɔnlɔn kpɔ o.

Yehowa na nunywi sugbɔ agbetɔ xomu lɔ pleŋ, mɛ ciwo yí desinni can le mɛ (Kpɔ mamamɛ 7) *

7. Lé Yehowa lɔn agbetɔwo pleŋ doɔ?

7 Yehowa lɔn agbetɔwo pleŋ. Yesu nu nɔ Nikodɛmu mɔ: “Ðo ɔ, Mawu lɔn xexe lɔ [agbetɔwo] sugbɔ, é yí taɖo É sɔ Eviɛ akogo ɖaɖa, nɔ amɛ ɖekpokpwi ci xɔɛ ji se da trɔn o, vɔ a kpɔ agbe mavɔ.”—Ʒan 3:1, 16; Mt. 5:44, 45.

Sɔgbe koɖo enyɔ ciwo yí Efyɔ Davidi koɖo enyɔnuɖɛtɔ Daniɛli nuɔ, Yehowa deminɔ yi sɛntɔwo lɔnlɔn o, ɖo wojeshi ɖɛ, woshini, woluinni yí gbewanɔ do yi sewo ji (Kpɔ mamamɛ 8-9)

8-9. (a) Nyi yí taɖo Yehowa deminɔ yi sɛntɔwo lɔnlɔn gbeɖeɔ? (b) Nyi mɛ mìagbeje yɛɔ?

8 Shigbe lé mìnui vayi nɛɔ, Yehowa ɖo lɔnlɔn gangan nɔ yi xlɔwo alo yi sɛntɔwo ɖekɛ kpaŋ. Enyɔ ciwo yí Efyɔ Davidi koɖo enyɔnuɖɛtɔ Daniɛli nu dasɛ nyɔnɔnwi nyɔ cɛ. Le kpɔwɛ mɛ, Davidi nu mɔ: “Kpɔtɔ a ɖo lɔnlɔn nɔ amɛ hunnɔ ciwo yí jeshi Eo nyɔnɔnwitɔ.” Égbenu mɔ: “Tɛgbɛɛ yí [Yehowa] lɔnnɔ Yi mɛ ciwo yí kplɔɛ do.” Yí Daniɛli yɛ nu mɔ: “[Yehowa], È gangan yí È nyi Mawu ci yí kpaca amɛwo. È hɛn lɔnlɔn koɖo adɔmɛnywi gbetata ɖashi koɖo amɛ ciwo yí lɔn Eo. È hɛn Ao gbetata ɖashi koɖo amɛ ciwo yí na bubu Ao kɔwo.” (Eha. 36:10; 103:17; Dan. 9:4) Sɔgbe koɖo nyɔgbe cɛwo ciwo yí so gbɔngbɔn mɛɔ, Yehowa deminɔ yi sɛntɔwo lɔnlɔn o, ɖo wojeshi ɖɛ, woshini, woluinni yí gbewanɔ do yi sewo ji. Mɛ ciwo yí nyi Yehowa sɛntɔ adodwiwo ɖekɛ yí Yehowa lɔnnɔ tɛgbɛɛ.

9 Ci Yehowa lɔn agbetɔ xomu lɔ pleŋ ɔ, edasɛ mɔ, élɔn mì gbɔxwe mìvatɔ sinsin. (Eha. 104:14) Vɔ ci mìnyi yi sɛntɔwoɔ, lɔnlɔn ci eɖo nɔ mì ani keke sɔyi mavɔ. Yehowa na kankandoji yi sɛntɔwo mɔ: “Anyi dɔmɛnywi da so le eo nu gbeɖe o.” (Ezai 54:10) Ci Davidi kpɔ lé Yehowa demi lɔnlɔn ɖoɖo niɔ, énu mɔ: “Nɔ mɛɖe nɔ gbeji nɔ Yehowaɔ, áwa nu do nu nywiɖe.” (Eha. 4:3, NWT) Nyi ecɛ ɖo ana mìawaɔ? Ehakpatɔ lɔ nu mɔ: “Nɔ́ amɛ ɖe nyi ŋununyatɔ ɔ, á ɖoŋwi enu hunnɔwo. Eyi, a tɔ́ gɔnmɛ sese nɔ enu ci yí Mawu lɔnlɔn nyi nyɔnɔnwitɔ.” (Eha. 107:43) Nukplamu nywi cɛ so Yehowa gbɔ. Ecɛyɛɔ, mìakpɔ enu amɛtɔn ciwo mɛ yí Yehowa sɛntɔwo kpɔnɔ nyɔna so lɔnlɔn gangan yi tɔ mɛ.

NYƆNA CIWO MÌKPƆNƆ LE LƆNLƆN NYƆNƆNWITƆ YEHOWA TƆ MƐƆ?

Yehowa gbewanɔ nunywi buwo nɔ mɛ ciwo yí sinni (Kpɔ mamamɛ 10-16) *

10. Ci mìnya mɔ Mawu dami mì lɔnlɔn gbeɖe ɖe, lé ekpenɔdo mì nu doɔ? (Ehajiji Wema 31:7)

10 Mawu lɔnlɔn nyɔnɔnwitɔ ani tɛgbɛɛ. Woyɔ Mawu lɔnlɔn nyɔnɔnwitɔ donu 26 le Ehajiji Wema 136 tɔ lɔ mɛ. Kpukpui ŋkɔtɔ nu mɔ: “Mí kanfu [Yehowa] ɖo É nyɔ. Yi lɔnlɔn nyɔnɔnwitɔ li keke a sɔyì mavɔ mavɔ.” (Eha. 136:1) Le kpukpui 2 tɔ yi 26 tɔ lɔ mɛɔ, mìkpɔ ehaxexe cɛwo: “Yi lɔnlɔn [nyɔnɔnwitɔ] kpɔtɔ li keke a sɔyì mavɔ mavɔ.” Nɔ mìhlɛnkɔ ehajiji cɛɔ, lé Yehowa dasɛ lɔnlɔn nyɔnɔnwitɔ lɔ do le enu vovovowo mɛ jinɔŋ nɔ mì. Ehaxexe lɔ, “Yi lɔnlɔn [nyɔnɔnwitɔ] kpɔtɔ li keke a sɔyì mavɔ mavɔ” na mìkando ji mɔ Mawu davami yi sɛntɔwo lɔnlɔn kpɔ o. Efa akɔn nɔ mì sugbɔ ci mìnya mɔ lɔnlɔn mavɔ yí Yehowa ɖo nɔ yi sɛntɔwo! Desonɔ gbeɖe yi sɛntɔwo ɖɛ o, vevitɔ nɔ wotokɔ cukaɖawo mɛ. Nyɔna ci mìkpɔnɔ le mɛ: Ci mìnya mɔ Yehowa daso gbeɖe mì ɖɛɔ, ena eji jɔnɔ mì yí mìgbekpɔnɔ ŋsɛn ci yí ʒan asɔ ɖu mìwo cukaɖawo ji keŋ akpɔtɔ anɔ agbemɔ lɔ ji.—Hlɛn Ehajiji Wema 31:7.

11. Sɔgbe koɖo Ehajiji Wema 86:5 ɖe, nyi yí dɔ Yehowa sɔ nu kenɔ amɛɔ?

11 Lɔnlɔn gangan Mawu tɔ na esɔ nu kenɔ amɛ. Nɔ Yehowa kpɔ nuvɔnwatɔ ɖe trɔ ji mɛ yí mi nuvɔn lɔ wawaɔ, lɔnlɔn gangan Yi tɔ dɔ esɔ kini. Ehakpatɔ Davidi nu so Yehowa nu mɔ: “Mì je agɔ do Mawu, vɔ Dé na mì etodɔndɔn ci yí je nɔ mì o.” (Eha. 103:8-11) Davidi nya lé wosenɔ vevi do nɔ ayexa dokɔ hwɛ amɛ veviɖe do nuvɔn ci wowa ŋci. Vɔ égbekpla mɔ Yehowa “lɔnnɔ sɔsɔke.” Nyi yí dɔ Yehowa sɔ nu kenɔ amɛɔ? Ðoŋci lɔ le Ehajiji Wema 86:5 mɛ. (Hlin le NWT mɛ.) Ɛɛ, shigbe lé Davidi nui le gbedoɖa lɔ mɛ nɛɔ, Yehowa sɔ nu kenɔ mɛ ciwo yí biɔɛni sɔsɔke ɖo élɔn wo nyɔnɔnwitɔ.

12-13. Nɔ afɛn ciwo mìwa vayi na mìgbɔjɔ ɖe, nyi yí akpedo mì nuɔ?

12 Nɔ mìwa nuvɔn ɖe yí evave nɔ mìɔ, enunywi yɔ. Ecɛ atɛnŋ akpedo mì nu mìatrɔ ji mɛ yí abiɔ sɔsɔke. Vɔ Mawu sɛntɔ ɖewo kpɔtɔ donɔ hwɛ wowoɖekiwo nɔ nuvɔn ci wowa vayi. Wokpɔtɔ buini mɔ ci yewotrɔ ji mɛ yí mi enudɔndɔn lɔ wawa can ɔ, Yehowa datɛnŋ asɔ ke yewo kpɔ gbeɖe o. Nɔ ahan ewakɔ nɔ eo nɛɔ, nyanya mɔ Mawu kpɔtɔ ɖonɔ lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ nɔ yi sɛntɔwo akpedo eo nu.

13 Nyɔna ci mìkpɔnɔ le mɛ: Ci mìnyi nuvɔnmɛwo can ɔ, mìatɛnŋ akpɔtɔ asɔ ayexadohwɛnamɛnu mɛmi sɛnkɔ Yehowa koɖo jijɔ. Ci “Eviɛ Yesu Kristo hùn klɔnɔ agɔjejewo keŋkeŋ nɔ mì” taɖo enyi ahan. (1 Ʒan 1:7) Nɔ afɛn ɖewo ci èwa dɔ yí ègbɔjɔɔ, ɖo ŋwi mɔ Yehowa le gbesɔsɔ, yí jijiɛ veviɖe mɔ yeasɔ ke eo nɔ ètrɔ ji mɛ. Kpɔ nyɔ ci Davidi nu so ekacaca ci yí le lɔnlɔn nyɔnɔnwitɔ koɖo sɔsɔke nu ɖa. Éŋwlɛ mɔ: “Lɔnlɔn ci yí Mawu ɖonɔ Yi mɛ yì eji le mì nu shigbe lé jeŋkwi yì eji le nyigban nu ɛnɛ. Mawu ɖe mìwo gɔjejewo so mì nu shigbe le wezexu jinjin le weɖoxɔxu nu ɛnɛ.” (Eha. 103:11, 12) Le nyɔnɔnwi mɛɔ, Yehowa lɔn faa yí “sɔkenɔ amɛ.”—Ezai 55:7.

14. Lé Davidi dre lé lɔnlɔn nyɔnɔnwitɔ Mawu tɔ glɔnnɔ ta nɔ mì doɔ?

14 Lɔnlɔn nyɔnɔnwitɔ Mawu tɔ glɔnnɔ ta nɔ mì le gbɔngbɔn mɛ. Davidi nu nɔ Yehowa le gbedoɖa mɛ mɔ: “Mawu, È nyi bexu ɖeka nɔ ŋ. È cɔn ŋ ji le anyi cukaɖawo mɛ. È trɔdo ŋ yí cɔn ŋ ji. Eyi, ŋ ji eha so emɔ ci ji È hwlɛn ŋ gan do. . . . Mawu lɔnlɔn nyɔnɔnwitɔ a trɔdo amɛ ciwo yí kando Tɔhonɔ ji.” (Eha. 32:7, 10) Le Bibla ŋwlɛŋwlɛ hwenuwoɔ, egli ciwo yí trɔdo eju ɖe glɔnnɔ ta nɔ ju lɔ mɛ tɔwo yí ketɔnɔwo dewanɔ ŋɖe nɔ wo o. Ahanke yí lɔnlɔn nyɔnɔnwitɔ Yehowa tɔ ci yí trɔdo mì glɔnnɔ ta nɔ mì le gbɔngbɔn mɛ nɛ, yí ŋɖe detɛnŋ danahɛn mìwo koɖo Yehowa gblamɛ o. Sɔ kpe niɔ, lɔnlɔn nyɔnɔnwitɔ Yehowa tɔ na yí edɔnnɔ mì va yiɖeki gbɔ.—Ʒer. 31:3.

15. Lé lɔnlɔn nyɔnɔnwitɔ Yehowa tɔ le shigbe bexu tɔxu nɛ doɔ?

15 Davidi gbezan kpɔwɛ bu yí sɔ dre lé Mawu glɔnnɔ ta nɔ yi mɛwo do. Éŋwlɛ mɔ: “È nyi anyi hwlɛngan tɔxu le etowo ji. È nyi Mawu ci yí lɔn ŋ.” Davidi gbenu so Yehowa nu mɔ: “Tɔhonɔ lɔnnɔ ŋ yí cɔnnɔ ŋ ji. Tɔhonɔ nyi anyi hwlɛngan tɔxu le eji le eta do mɛ nɔ eto. Tɔhonɔ hwlɛnnɔ ŋ gan. Tɔhonɔ nyi anyi kpoxɔnu. Ŋ doji do nu.” (Eha. 59:17; 144:2) Nyi yí taɖo Davidi sɔ lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ Yehowa tɔ sɔ koɖo hwlɛngan tɔxu koɖo bexuɔ? Fiɖekpokpui ci mìle nɔ nyigban lɔɔ, nɔ mìkpɔtɔ sɛnkɔ Yehowa duu vɔɔ, áglɔn ta nɔ mì yí lé mìwo koɖo yɛ gblamɛ davadahɛn kpɔ o. Mìkpɔ kankandoji ŋtɔ́ hanke le Ehajiji Wema 91 mɛ, ci yí mɔ: “Ŋ nu nɔ Tɔhonɔ mɔ: ‘È nyi anyi hwlɛngan tɔxu, anyi bexu.’”(Eha. 91:1-3, 9, 14) Moizi zan kpɔwɛ ŋtɔ́ han yí sɔ nu lé Yehowa glɔnnɔ ta nɔ mì do. (Eha. 90:1, NWT; gɔnm.) Ci ekpɔtɔ hwɛɖeka Moizi akuɔ, égbezan kpɔwɛ nywi ɖeka. Éŋwlɛ mɔ: “Mawu li keke sɔyì mavɔmavɔ. É yí nyi bexu aotɔ. . . . [Alɔ mavɔmavɔ yi tɔwo le gɔnmɛ nɔ eo].” (2 Ese. 33:27) Nyi yí enyɔ ‘alɔ mavɔmavɔ yi tɔwo le gɔnmɛ nɔ eo’ kpla mì so Yehowa nuɔ?

16. Enu amɛve ciwo mɛ mìkpɔnɔ nyɔna leɔ? (Ehajiji Wema 136:23)

16 Mìvonɔŋ nɔ mìkando ji mɔ Yehowa aglɔn ta nɔ mì. Vɔ hweɖewonuɔ, mìtɛnŋ gbɔjɔ keke agbɔnnu nɔ mì mɔ mìakando ji ahan. Hwehunnɔnuwo ɖe, nyi Yehowa wanɔ nɔ mìɔ? (Hlɛn Ehajiji Wema 136:23.) Ésɔnɔ yi lɔwo do gɔnmɛ nɔ mì, kɔnɔ mì yi ji ɖɔɖɔɖɔ yí kpenɔdo mì nu mìgbefɔnnɔ je te. (Eha. 28:9; 94:18) Nyɔna ci mìkpɔnɔ le mɛ: Mìnya mɔ mìatɛnŋ aɖe ji do Yehowa nu gashiagamɛ. Ecɛ kpenɔdo mì nu le enu amɛve mɛ. Ŋkɔtɔ, fiɖekpokpui ci mìleɔ, mìnya mɔ Yehowa aglɔn ta nɔ mì. Amɛvetɔ, mìwo Da amɛlɔntɔ ci yí le jeŋkwi mɛ lenɔ bu nɔ mì nywiɖe.

MÌATƐNŊ AKANDO JI MƆ MAWU AKPƆTƆ ALƆNNƆ MÌ NYƆNƆNWITƆ

17. Ci lɔnlɔn Mawu tɔ devɔnɔ gbeɖe ɖe, nyi ji mìkandoɔ? (Ehajiji Wema 33:18-22)

17 Shigbe lé mìkpɔɛ nɛɔ, mìatɛnŋ akando ji mɔ Yehowa akpedo mì nu mìakpɔtɔ anɔ gbeji ni le cukaɖawo hwenu. (2 Kor. 4:7-9) Enyɔnuɖɛtɔ Ʒeremi nu mɔ: “Lɔnlɔn nyɔnɔnwitɔ Yehowa tɔ taɖo mìdegu o, ŋshishikuku yi tɔ deɖonɔ te o.” (Avin. 3:22, NWT) Ehajitɔ ɖeka nu mɔ: “Tɔhonɔ kpɔnɔ yí cɔnnɔ amɛ ciwo yí kplɔɛ ni do ji. Yi lɔnlɔn gangan cɔnnɔ amɛ ciwo yí sinni ji.” Eyi taɖo mìatɛnŋ akando ji mɔ Yehowa alɔn mì sɔyi mavɔ.—Hlɛn Ehajiji Wema 33:18-22.

18-19. (a) Nyi mìaji mɔ yɛaci susu mɛ nɔ mìɔ? (b) Nyi mìakpɔ le nyɔta ci yí kplɔɛdo mɛɔ?

18 Nyi mìaji mɔ yɛaci susu mɛ nɔ mìɔ? Ci Yehowa lɔn agbetɔ xomu lɔ pleŋ ɔ, edasɛ mɔ, élɔn mì gbɔxwe mìvatɔ sinsin. Vɔ ci mìnyi yi sɛntɔwoɔ, lɔnlɔn ci eɖo nɔ mì ani keke sɔyi mavɔ. Lɔnlɔn lɔ yí dɔ eglɔnnɔ ta nɔ mì. Yehowa asɔ mì gbɔ gashiagamɛ yí awa do egbe nywi ci eɖo nɔ mì ji. Éji mɔ mìwo le kpɔtɔ anyi ye xlɔwo tɛgbɛɛ! (Eha. 46:1, 2, 7) Eyi taɖo Yehowa ana mì ŋsɛn ci mìʒan keŋ akpɔtɔ anɔ gbeji ni le cukaɖawo hwenu.

19 Mìkpɔ lé Yehowa ɖonɔ lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ nɔ yi sɛntɔwo do. Éji mɔ mìwo can mìwo le ɖo lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ nɔ mìwonɔnɔwo. Lé mìatɛnŋ awɛ doɔ? Nyɔta ci yí kplɔɛdo adre enyɔ vevi cɛ mɛ.

EHAJIJI 136 Àxɔ “Fetu Blibo” Tso Yehowa Gbɔ

^ par. 5 Nyi yí lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ nyiɔ? Miwo yí Yehowa ɖonɔ lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ nɔɔ, yí nyɔna ci mɛ cɛwo kpɔkɔ le mɛɔ? Mìakpɔ ɖoŋci nɔ nyɔbiɔse cɛwo le nyɔta ŋkɔtɔ nɔ nyɔta amɛve ciwo yí axo nuxu so nɔnɔmɛ nywi cɛ nu.

^ par. 4 Nɔ èhlɛn kpukpui ciwo yí gbɔgbɔɔ, àgbedojeshi mɔ Mawu ɖɔ koɖo lɔnlɔn gangan: Nexemi 13:22; Ehajiji Wema 69:13; 106:7; koɖo Avinhawo 3:32.

^ par. 54 FOTOWO MƐ ÐEÐE: Yehowa lɔn agbetɔ xomu lɔ pleŋ, yi sɛntɔwo can le mɛ. Foto godoglui ciwo yí le ji nɔ mɛ lɔwo dasɛ ŋɖewo ciwo mɛ lɔnlɔn Mawu tɔ ze le. Gangantɔ lɔ yí nyi tafɛnvɔnsa toto ci ewa ci mɛɖekpokpui atɛnŋ aɖu le nɔ..

^ par. 62 FOTOWO MƐ ÐEÐE: Lé Yehowa wanɔ nu do mɛ ciwo yí nyi yi sɛntɔwo yí ɖo xɔse do tafɛnvɔnsa lɔ nu to akpo. De lɔnlɔn ci Yehowa ɖo nɔ agbetɔwo le kpaa mɛ ɖekɛ yí woɖukɔ le nɔ o, vɔ wogbekpɔkɔ nyɔna so lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ Yehowa tɔ mɛ. Nyɔna ɖewo zekɔ le foto godoglui lɔwo mɛ.