Yi enu ci yí le mɛ ji

Yi yi mɛnyɔwo tɔxu

ENUKPLAKPLA NYƆTA 39

Miwo yí nyi “agbetɔ sugbɔ sugbɔ” lɔwoɔ?

Miwo yí nyi “agbetɔ sugbɔ sugbɔ” lɔwoɔ?

“Eyi, ŋ kpɔ agbetɔ sugbɔ sugbɔ. Wo sugbɔ keke amɛ ɖe da tɛnŋ hlɛn wo pleŋ o.  .  . Amɛ lɔwo lete le ŋkɔ nɔ efyɔ ʒinkpin lɔ koɖo Lɛngbɔvi lɔ.”​—ENYƆ. 7:9.

EHAJIJI 60 Míagblɔ Agbenya La

SUSU VEVI LƆ *

1. Nɔnɔmɛ ci mɛ yí apostolo Ʒan le le vɔvɔnu nɔ exwe sanŋdi ŋkɔtɔ K.H.-ɔ?

LE VƆVƆNU nɔ exwe sanŋdi ŋkɔtɔ K.H.-ɔ, apostolo Ʒan le nɔnɔmɛ sɛnŋ ɖeka mɛ. Éshin sugbɔ yí wogbeli do Patmosi tɔdomɛnyigban ji. Gbesɔ kpe niɔ, ele shigbe mɔ yi ɖekɛ yí nyi apostolo ci yí kpɔtɔ le agbe nɛ. (Enyɔ. 1:9) Énya mɔ egufɔntɔwo kplakɔ ŋsunukplakpla amɛwo yí dokɔ mama hamɛ lɔwo mɛ. Etɛnŋ wa ni mɔ dajinjin o, Kristotɔ adodwiwo agu.​—Ʒuda 4; Enyɔ. 2:​15, 20; 3:​1, 17.

Apostolo Ʒan kpɔ “agbetɔ sugbɔ sugbɔ” ciwo yí do awu ɣi yí lé bayawo do alɔ mɛ (Kpɔ mamamɛ 2)

2. Sɔ koɖo Enyɔdasɛ 7:​9-14 ɖe, ŋtegannukpɔkpɔ wadɔdoamɛji ci yí Ʒan kpɔ kudo esɔmɛ nuɔ? (Kpɔ foto ci yí le akpa lɔ ji.)

2 Hwecinu yí Ʒan le nɔnɔmɛ sɛnŋ lɔ mɛɔ, ékpɔ ŋtegannukpɔkpɔ wadɔdoamɛji ɖeka kudo esɔmɛ nu. Le ŋtegannukpɔkpɔ lɔ mɛɔ, mawudɔla ɖeka nu nɔ mawudɔla amɛnɛ bu mɔ wo le lé ayaxoxo ci yí agu enuwo le efunkpekpe gangan lɔ mɛ ɖɛ keke na nɔ hwenu woasɔ jeshidonu kpɛtɛ tre hwashiwo gbɛbɔbɔ lɔ. (Enyɔ. 7:​1-3) Amɛ 144 000 ciwo yí aɖu fyɔ koɖo Yesu le jeŋkwimɛ yí nyi gbɛbɔbɔ ŋtɔ́ mɛ tɔwo. (Luiki 12:32; Enyɔ. 7:4) Ecɛyɛɔ, Ʒan xo nuxu so gbɛbɔbɔ bu nu. Gbɛbɔbɔ lɔ mɛ tɔwo sugbɔ keke enu mɔ: “Eyi, ŋ kpɔ agbetɔ sugbɔ sugbɔ. Wo sugbɔ keke amɛ ɖe da tɛnŋ hlɛn wo pleŋ o. Wo so jukɔn ɖeka ɖeka mɛ, akɔta ɖeka ɖeka mɛ, eju ɖeka ɖeka mɛ, koɖo egbedodo ɖeka ɖeka mɛ le xexe cɛ mɛ. Amɛ lɔwo lete le ŋkɔ nɔ efyɔ ʒinkpin lɔ koɖo Lɛngbɔvi lɔ.” (Hlɛn Enyɔdasɛ 7:​9-14.) Kpɔ lé eji ajɔ Ʒan ci ese mɔ amɛ sugbɔ avasɛn Yehowa le sɛnsɛn adodwi lɔ mɛ le esɔmɛ ɖa!

3. (a) Nyi yí taɖo Ʒan ŋtegannukpɔkpɔ lɔ ɖo ado ŋsɛn mìwo xɔseɔ? (b) Nyiwo mìakpɔ le nyɔta cɛ mɛɔ?

3 Kankandoji li mɔ ŋtegannukpɔkpɔ cɛ do ŋsɛn Ʒan xɔse. Ci mìle ŋkeke kpɛtɛkpɛtɛ ciwo mɛ nyɔnuɖɛ lɔ vakɔmɛɔ, ado ŋsɛn mìwo xɔse doji! Mìkpɔkɔ amɛ miliɔn nɛniɖe vasɛnkɔ Yehowa yí kpɔkɔ mɔ mɔ yewoaci agbe le funkpekpe gangan lɔ hwenu keŋ anɔ agbe tɛgbɛɛ le nyigban ji. Le nyɔta cɛ mɛɔ, mìakpɔ emɔ ci ji Yehowa to yí na wovajeshi mɛ ciwo yí nyi agbetɔ sugbɔ sugbɔ lɔwo nywiɖe so exwe 80 han. Le yi goduɔ, mìakpɔ enu amɛve kudo agbetɔ sugbɔ sugbɔ lɔwo nu: (1) lé wo sugbɔ do koɖo (2) texwe vovovo ci woso. Enu cɛwo ado ŋsɛn mɛ ciwo pleŋ yí kpɔkɔ mɔ mɔ yewoavanɔ gbɛbɔbɔ cɛ mɛ xɔse.

FINI AGBETƆ SUGBƆ SUGBƆ LƆWO ANƆ AGBE LEƆ?

4. Bibla mɛ nyɔnɔnwi ci mɛ yí sɛnsɛn ciwo mɔ yewonyi Kristotɔwo demɔŋjeɔ, yí lé Bibla Nukplaviwo susu to akpo doɔ?

4 Sɛnsɛn ciwo mɔ yewonyi Kristotɔwo dekplanɔ Bibla mɛ nyɔnɔnwi lɔ amɛwo o. Wodekplanɔ mɔ amɛ nywiwo avanɔ agbe tɛgbɛɛ le nyigban ji o. (2 Kor. 4:​3, 4) Egbɛɔ, cɔci sugbɔtɔ kplanɔ amɛwo mɔ amɛ nywiwo yinɔ jeŋkwimɛ le wowo ku godu. Vɔ denyi enu ci Bibla Nukplaviwo gbɛbɔbɔ hwɛhwɛ ci yí tanɔ Jutakpɔxɔ so 1879 xɔ se nɛ o. Womɔŋje mɛ mɔ Mawu atrɔ aɖo Paradiso lɔ do nyigban ji yí tonusetɔ miliɔn nɛniɖe anɔ agbe le nyigban ji lɛ, denyi jeŋkwimɛ o. Vɔ exɔ gamɛ gbɔxwe wovado jeshi mɛ ciwo teŋ yí anɔ nyigban lɔ ji.​—Mt. 6:10.

5. Nyi yí Bibla Nukplaviwo xɔ se so amɛ 144 000 lɔwo nuɔ?

5 Bibla Nukplaviwo do jeshi le Ŋwlɛnŋwlɛn lɔwo mɛ hɛnnɛ mɔ ‘woxwle mɛɖewo so nyigban ji’ nɔ woaɖu fyɔ koɖo Yesu le jeŋkwimɛ. (Enyɔ. 14:3) Kristotɔ egbejinɔtɔ 144 000 ciwo yí sɔ wowoɖekiwo na Mawu keŋ sin koɖo ezolelanmɛ le nyigban ji yí anɔ gbɛbɔbɔ cɛ mɛ. Vɔ agbetɔ sugbɔ sugbɔ lɔwo gbɛbɔbɔ yɛ ɖe?

6. Nyi yí Bibla Nukplaviwo xɔ se so agbetɔ sugbɔ sugbɔ lɔwo nuɔ?

6 Le ŋtegannukpɔkpɔ lɔ mɛɔ, Ʒan kpɔ gbɛbɔbɔ cɛ mɛ tɔwo “lete le ŋkɔ nɔ efyɔ ʒinkpin lɔ koɖo Lɛngbɔvi lɔ.” (Enyɔ. 7:9) Bibla Nukplaviwo nɔ te do nyɔ cɛ ji yí mɔ agbetɔ sugbɔ sugbɔ lɔwo can ayi jeŋkwimɛ shigbe amɛ 144 000 lɔwo hannɛ. Nɔ amɛ 144 000 lɔwo koɖo agbetɔ sugbɔ sugbɔ lɔwo pleŋ anɔ agbe le jeŋkwimɛ ɖe, vovototo ci yí ale gbɛbɔbɔ amɛve cɛwo mɛɔ? Bibla Nukplaviwo xɔɛ se mɔ agbetɔ sugbɔ sugbɔ lɔwo nyi Kristotɔ ciwo yí dese tonu nɔ Mawu nywiɖe hwenu wole nyigban ji o. Mɛɖewo le wo mɛ nɔnɔ agbe nywiɖe gan yí gbekpɔtɔ yinɔ cɔciwo. Bibla Nukplaviwo xɔɛ se mɔ mɛ ŋtɔ́wo ɖo lɔnlɔn hwɛɖeka nɔ Mawu, vɔ lɔnlɔn lɔ desɛnŋ keke woakpa cɛ koɖo Yesu o. Ci yí lɔnlɔn ci agbetɔ sugbɔ sugbɔ lɔwo ɖo nɔ Mawu desɛnŋ nywiɖeɔ, woayi jeŋkwimɛ yí ale te le ŋkɔ nɔ fyɔʒinkpin lɔ, vɔ wodanɔ fyɔʒinkpinwo ji o.

7. Le Bibla Nukplaviwo susumɛ ɖe, miwo wobu mɔ woanɔ agbe le nyigban ji le xwe kotokun ɖeka lɔ mɛɔ, yí nyi yí Bibla Nukplaviwo xɔ se kudo egbejinɔtɔ ciwo yí sɛn Mawu doŋkɔ nɔ Yesu kuɔ?

7 Ci ele ahan ɖe, miwo yí avanɔ nyigban jiɔ? Bibla Nukplaviwo xɔɛ se mɔ, nɔ wobɔ amɛ 144 000 lɔwo koɖo agbetɔ sugbɔ sugbɔ lɔwo do jeŋkwimɛ ɖegbɔɔ, amɛ miliɔn nɛniɖe buwo ase vivi nɔ agbe le nyigban ji, le exwe kotokun ɖeka cɛkpakpa Kristo tɔ hwenu. Bibla Nukplaviwo dekpɔkɔ mɔ mɔ amɛ miliɔn nɛniɖe cɛwo asɛn Yehowa gbɔxwe Kristo cɛkpakpa lɔ atɔ ji o. Vɔ wobui mɔ exwe kotokun ɖeka cɛkpakpa lɔ hwenu yí mɛ cɛwo akpla nu so Yehowa nu. Woayra mɛ ciwo yí awa do Yehowa sewo ji yí woanɔ agbe tɛgbɛɛ le nyigban ji, vɔ woagu mɛ ciwo yí agbe wawa do ese lɔwo ji. Bibla Nukplaviwo gbebui mɔ, woafɔn mɛ ciwo yí sɛn Mawu le egbejinɔnɔ mɛ yí ku gbɔxwe Yesu va nyigban ji, nɔ woanɔ mɛ ciwo yí asɛn Mawu shigbe “efyɔviwo” nɛ le exwe kotokun ɖeka cɛkpakpa lɔ hwenu le nyigban ji. Eyi le vɔvɔnu nɔ exwe kotokun ɖeka lɔɔ, woakplɔ “efyɔvi” lɔwo yi jeŋkwimɛ.​—Eha. 45:16.

8. Gbɛbɔbɔ amɛtɔn ciwo Bibla Nukplaviwo bu mɔ wole Mawu tamɛɖoɖo lɔ mɛɔ?

8 Ecɛ dasɛ mɔ Bibla Nukplaviwo bui mɔ gbɛbɔbɔ amɛtɔn yí li: (1) amɛ 144 000 ciwo yí aɖu fyɔ koɖo Yesu le jeŋkwimɛ; (2) agbetɔ sugbɔ sugbɔ ciwo yí delɔn Mawu nywiɖe o, ciwo yí ale te le ŋkɔ Yesu fyɔʒinkpin lɔ le jeŋkwimɛ koɖo (3) amɛ miliɔn nɛniɖe ciwo yí akpla Mawu sewo le nyigban ji, le exwe kotokun ɖeka cɛkpakpa Kristo tɔ hwenu. * Vɔ le yiyimɛɔ, Yehowa kpedo wo nu yí wovamɔŋje enyɔ lɔ mɛ nywiɖe doji.​—Elo. 4:18.

NYƆNƆNWI LƆ VAKLƐN DOJI

Le 1935 mɛ le takpekpegan ɖeka mɛɔ, mɛ ciwo shi nyigban ji mɔkpɔkpɔ le wakɔ ʒinʒindoshimɛ (Kpɔ mamamɛ 9)

9. (a) Emɔ ci nu agbetɔ sugbɔ sugbɔ lɔwo le te “le ŋkɔ nɔ efyɔ ʒinkpin lɔ koɖo Lɛngbɔvi lɔ” leɔ? (b) Nyi yí taɖo gɔnmɛsese cɛ ci yí kudo Enyɔdasɛ 7:9 nu sɔgbeɔ?

9 Le xwe 1935 mɛɔ, Yehowa Kunuɖetɔwo vase gɔnmɛ nɔ agbetɔ sugbɔ sugbɔ ci yí le Ʒan ŋtegannukpɔkpɔ lɔ mɛ petii. Wovado jeshi mɔ agbetɔ sugbɔ sugbɔ lɔwo dele te “le ŋkɔ nɔ efyɔ ʒinkpin lɔ koɖo Lɛngbɔvi lɔ” le jeŋkwimɛ ŋtɔŋtɔ o. Vɔ kpɔwɛnyɔnunu yɔ. Agbetɔ sugbɔ sugbɔ lɔwo ale nyigban ji gan yí ale te “le ŋkɔ nɔ efyɔ ʒinkpin lɔ,” nɔ wonya mɔ Yehowa yí nyi xexegbɛ Cɛkpatɔgan keŋ se tonu ni. (Ezai 66:1) Nɔ woxɔ Yesu tafɛn vɔnsa lɔ ji seɔ, adasɛ mɔ wole te ‘le ŋkɔ nɔ Lɛngbɔvi lɔ’. Matie 25:​31, 32 can nu mɔ “wo a xoca jukɔnwo pleŋ” ciwo mɛ amɛvwinwo can le, “do ŋkɔ nɔ” Yesu hwenu anɔ ŋcikɔkɔɛ fyɔʒinkpin yi tɔ ji. Eze gbajɛɛ mɔ jukɔn cɛwo pleŋ dele jeŋkwimɛ o, vɔ nyigban ji wole. Gɔnmɛsese cɛ ci yí va le xwe 1935 mɛ sɔgbe. Edre enu ci yí taɖo Bibla denu mɔ woakplɔ agbetɔ sugbɔ sugbɔ lɔwo yi jeŋkwimɛ o mɛ. Gbɛbɔbɔ kuɖeka kpaŋ yí jeŋkwimɛ mɔkpɔkpɔ li nɔ, wowo yí nyi amɛ 144 000 ciwo yí “a ɖu fyɔ [do] nyigban ji” koɖo Yesu.​—Enyɔ. 5:10.

10. Nyi yí taɖo agbetɔ sugbɔ sugbɔ lɔwo ɖo akpla nu so Yehowa nu gbɔxwe exwe kotokun ɖeka cɛkpakpa lɔ atɔ jiɔ?

10 So 1935 mɛɔ, Yehowa Kunuɖetɔwo mɔŋje mɛ mɔ agbetɔ sugbɔ sugbɔ ciwo yí le Ʒan ŋtegannukpɔkpɔ lɔ mɛ nyi Kristotɔ egbejinɔtɔ ciwo yí avanɔ agbe tɛgbɛɛ le nyigban ji. Gbɔxwe woaci agbe le efunkpekpe gangan lɔ mɛɔ, agbetɔ sugbɔ sugbɔ lɔwo ɖo akpla nu so Yehowa nu yí atɔ sinsin gbɔxwe exwe kotokun ɖeka cɛkpakpa lɔ atɔ ji. Woɖo adasɛ mɔ xɔse sɛnŋ le yewo shi gbɔxwe atɛnŋ “a shi nɔ enu ciwo yí a va jɔ” doŋkɔ nɔ exwe kotokun ɖeka cɛkpakpa Kristo tɔ.​—Luiki 21:​34-36.

11. Nyi yí taɖo Bibla Nukplavi ɖewo bui mɔ woakplɔ amɛ nywi ciwo yí le nyigban ji yi jeŋkwimɛ le xwe kotokun ɖeka cɛkpakpa lɔ goduɔ?

11 Vɔ lé mìatɛnŋ anu so susu ci yí mɔ woakplɔ amɛ nywi ciwo yí le nyigban ji yi jeŋkwimɛ le xwe kotokun ɖeka cɛkpakpa lɔ goduɔ? Jutakpɔxɔ 15 février 1913 tɔ mɛ yí enyɔ cɛ ze le. Mɛɖe tɛnŋ nu mɔ ‘nyi yí taɖo mɛ ciwo yí sɛn Mawu le egbejinɔnɔ mɛ doŋkɔ nɔ Yesu ku, anɔ agbe le nyigban ji yí Kristotɔ ciwo yí delɔn Mawu nywiɖe o anɔ agbe tɛgbɛɛ le jeŋkwimɛɔ?’ Nyao yɔ, susu masɔgbe amɛve ciwo yí na wowa fɛn bui ahan yí nyi: (1) agbetɔ sugbɔ sugbɔ lɔwo ayi jeŋkwimɛ yí (2) agbetɔ sugbɔ sugbɔ lɔwo nyi Kristotɔ ciwo yí delɔn Mawu nywiɖe o.

12-13. Nyi yí amɛshiaminɔwo koɖo agbetɔ sugbɔ sugbɔ lɔwo nya kudo wowo fɛncu lɔ nuɔ?

12 Vɔ shigbe lé mìkpɔɛ nɛɔ, Yehowa Kunuɖetɔwo mɔŋje mɛ nywiɖe so xwe 1935 mɛ mɔ, agbetɔ sugbɔ sugbɔ ciwo yí le Ʒan ŋtegannukpɔkpɔ lɔ mɛ yí nyi mɛ ciwo yí aci agbe le Harmagedɔn mɛ. Wonyi mɛ ciwo yí ato “le efunkpekpe gangan lɔ mɛ” le nyigban ji lɛ yí ado “axwa sɛnŋsɛnŋ ɖeka, yi [a]nu mɔ, ‘Ejiɖuɖu nyi mìwo Mawu tɔ, koɖo Amɛ ci yí le anyinɔ̀nɔ̀ le efyɔ ʒinkpin ji koɖo Lɛngbɔvi lɔ tɔ.’ ” (Enyɔ. 7:​10, 14) Gbesɔ kpe niɔ, Ŋwlɛnŋwlɛn lɔwo kpla mì mɔ mɛ ciwo yí woafɔn yi jeŋkwimɛ axɔ “enu ci yí nyɔwu” enu ci egbejinɔtɔ blematɔwo axɔ. (Ebre. 11:40) Ecɛ na yí mìwo nɔviwo sɔ ezolelanmɛ tɔ amɛwo yɔyɔ, nɔ woava sɛn Yehowa koɖo susu mɔ yewoavanɔ agbe tɛgbɛɛ le nyigban ji.

13 Mɔkpɔkpɔ ci yí le agbetɔ sugbɔ sugbɔ lɔwo shi jɔnɔ ji nɔ wo haan. Womɔŋje mɛ mɔ Yehowa yí cannɔ fini yi sɛntɔ egbejinɔtɔwo anɔ asin, nɔ enyi jeŋkwimɛ alo nyigban ji yɔ can. Amɛshiaminɔwo koɖo agbetɔ sugbɔ sugbɔ lɔwo nya mɔ, ŋshishikunamɛ Yehowa tɔ ci yewodeje nɔ o yí cucui ana fɛncu lɔ yewo to tafɛn vɔnsa Yesu Kristo tɔ ji.​—Rɔm. 3:24.

LÉ AGBETƆ SUGBƆ SUGBƆ LƆWO SUGBƆ DO

14. Le xwe 1935 godu ɖe, nyi yí taɖo amɛ sugbɔ biɔkɔ se mɔ lé enyɔnuɖɛ ci yí kudo agbetɔ sugbɔ sugbɔ lɔwo nu avamɛ doɔ?

14 Ci Yehowa sɛntɔwo vamɔŋje enyɔ lɔ mɛ nywiɖe le 1935 mɛ can ɔ, amɛ sugbɔ gbekpɔtɔ biɔkɔ se mɔ lé mɛ ciwo shi nyigbanjinɔnɔ mɔkpɔkpɔ le atɛnŋ ava “sugbɔ” do ma. Le kpɔwɛ mɛ, Ronald Parkin ɖo exwe 12 hwenu wodo jeshi mɛ ciwo yí nyi agbetɔ sugbɔ sugbɔ lɔwo. Éɖo ŋwi mɔ: “Hwenɔnuɔ, eŋɛnywidratɔ 56 000 han yí le xexeɛ pleŋ mɛ yí sugbɔtɔ nyi amɛshiaminɔ. Eyi taɖo agbetɔ sugbɔ sugbɔ lɔwo de sugbɔ o.”

15. Lé agbetɔ sugbɔ sugbɔ lɔwo bɔbɔ kpɔtɔ kekekɔ bonu doɔ?

15 Vɔ le xwe ciwo yí kplɔɛ do mɛɔ, wosɔ eŋɛnywidratɔ ejugodutɔwo ɖaɖa eju sugbɔ mɛ yí Yehowa Kunuɖetɔwo hlɛnhlɛnmɛ kpɔtɔ sukɔgbɔ doji. Le xwe 1968 mɛɔ, wozan wema ci yí nyi Nyateƒe, Si Kplɔa Ame Yia Agbe Mavɔ Mee sɔ kpla Bibla koɖo amɛwo. Lé wema cɛ ɖe Bibla mɛ nyɔnɔnwi lɔ mɛ do, dɔn amɛ sugbɔ ciwo sɔ wowoɖekiwo hwe va Yehowa gbɔ. Le exwe amɛnɛ gblamɛɔ, nukplavi yoyu ciwo wu miliɔn mamu wa ʒinʒindoshimɛ. Ci Katoliki Cɔci ŋsɛn tɔ ɖeɖe kpɔtɔ le Amerique Latine koɖo eju buwo mɛ yí wovaɖe mɔ do mìwo dɔwo nu le Europe de l’Est koɖo texwe ɖewo le Afrique - ɔ, amɛ miliɔn nɛniɖe wa ʒinʒindoshimɛ. (Ezai 60:22) Exwe ɖewo vayi yɛ yí Yehowa habɔbɔ lɔ wa wema sugbɔ ciwo yí nyi dɔwanu nywi ciwo woazan asɔ akpla Bibla koɖo amɛwo. Ecɛyɛɔ, agbetɔ sugbɔ sugbɔ ciwo wobɔ hlɛnhlɛnmɛ wu miliɔn amɛnyi.

TEXWE VOVOVO CI AGBETƆ SUGBƆ SUGBƆ LƆWO SO

16. Fini yí agbetɔ sugbɔ sugbɔ lɔwo asoɔ?

16 Ci Ʒan ŋwlɛnkɔ ŋtegannukpɔkpɔ lɔɔ, énu mɔ agbetɔ sugbɔ sugbɔ lɔwo “so jukɔn ɖeka ɖeka mɛ, akɔta ɖeka ɖeka mɛ, eju ɖeka ɖeka mɛ, koɖo egbedodo ɖeka ɖeka mɛ.” Exwe ɖewo doŋkɔɔ, enyɔnuɖɛtɔ Zakari can nu enyɔ cɛ hanci ɖɛ. Éŋwlɛn ɖɛ mɔ: “Le ŋkeke ŋtɔ́wo mɛɔ, agbetɔ amɛwo aso egbewo pleŋ mɛ le jukɔnwo mɛ, yí alé awutoga nɔ Ʒuifu ɖeka yí anu mɔ: ‘mìayi koɖo mí, ɖo mìse mɔ Mawu le koɖo mí.’ ”​—Zak. 8:​23, nwt.

17. Nyi yí wowa keŋ sɔ kpedo mɛ ciwo yí so jukɔnwo pleŋ koɖo egbewo pleŋ mɛ nuɔ?

17 Yehowa Kunuɖetɔwo nya mɔ gbɔxwe woabɔ amɛwo so egbewo pleŋ mɛɔ, woɖo adra eŋɛnywi lɔ le egbe sugbɔ mɛ. Mìɖekɔ Bibla nukplawemawo gɔnmɛ so exwe 130 koɖo ŋɖe. Vɔ egbɛɔ, mìɖekɔ Bibla nukplawemawo gɔnmɛ do egbe sanŋdi nɛniɖe mɛ. Ecɛ nyi egbegɔnmɛɖeɖedɔ gangantɔ ci wodewa kpɔ o! Eze petii mɔ Yehowa le enujiŋ wakɔ le egbɛmɛ: ébɔkɔ agbetɔ sugbɔ sugbɔ lɔwo so jukɔnwo pleŋ mɛ. Ci Bibla koɖo Bibla nukplawemawo le gbe sugbɔ mɛɔ, gbɛbɔbɔ cɛ tɛnŋ sɛnkɔ Yehowa le ɖekawawa mɛ, ci woso texwe vovovo le xexeɛ mɛ can. Gbesɔ kpe niɔ, wojeshi Kunuɖetɔwo ɖɛ mɔ wodranɔ eŋɛnywi lɔ koɖo ezolelanmɛ yí lɔn wowonɔnɔwo. Ecɛ do ŋsɛn mìwo xɔse sugbɔ!​—Mt. 24:14; Ʒan 13:35.

NYI MÌKPLA SO ŊTEGANNUKPƆKPƆ LƆ MƐƆ?

18. (a) Sɔ koɖo Ezai 46:​10, 11 ɖe, nyi yí taɖo dekpaca mì mɔ Yehowa na yí enyɔnuɖɛ ci yí kudo agbetɔ sugbɔ sugbɔ lɔwo nu vamɛɔ? (b) Nyi yí taɖo mɛ ciwo shi agbe tɛgbɛɛ nɔnɔ le nyigban ji mɔkpɔkpɔ le desenɔ le wowoɖekiwo mɛ mɔ woɖe yewo kpɔtɔɔ?

18 Esɔgbe mɔ eji ajɔ mì do ŋtegannukpɔkpɔ ci yí kudo agbetɔ sugbɔ sugbɔ lɔwo nu! Dekpaca mì mɔ Yehowa to enujiŋ cɛ ji yí na enyɔnuɖɛ cɛ vamɛ o. (Hlɛn Ezai 46:​10, 11.) Ejɔ ji nɔ agbetɔ sugbɔ sugbɔ lɔwo mɔ Yehowa na mɔkpɔkpɔ cɛ yewo. Wodese le wowoɖekiwo mɛ mɔ woɖe yewo kpɔtɔ ci wodesɔ Mawu gbɔngbɔn kɔkɔɛ shi ami nɔ yewo nɔ yewoaɖu fyɔ koɖo Yesu le jeŋkwimɛ o. Mìkpla le Ŋwlɛnŋwlɛn lɔwo mɛ mɔ gbɔngbɔn kɔkɔɛ zan ŋsu koɖo nyɔnu ciwo ɖo xɔse sugbɔ. Gan wodele amɛ 144 000 lɔwo mɛ o. Kpɔwɛ ɖeka yí nyi Ʒan amɛʒindoshimɛtɔ. (Mt. 11:11) Davidi nyi kpɔwɛ bu. (Edɔ. 2:34) Woafɔn amɛ amɛve cɛwo koɖo amɛ sugbɔ nɛniɖe so ku yí woanɔ agbe le paradiso mɛ le nyigban ji. Mɔnukpɔkpɔ asun wowo koɖo agbetɔ sugbɔ sugbɔ lɔwo shi yí woadasɛ mɔ yewole gbeji nɔ Yehowa koɖo yi cɛkpakpa.

19. Lé Ʒan ŋtegannukpɔkpɔ so agbetɔ sugbɔ sugbɔ lɔwo nu tɛ gbe do ji mɔ mìle hwenu ci mɛ mìɖo awa nu kpata leɔ?

19 Ecɛ yí nyi ŋkɔtɔ yí Mawu bɔ agbetɔ miliɔn nɛniɖe so jukɔnwo pleŋ mɛ nɔ woasin do ɖekɛ. Nɔ jeŋkwimɛ yiyi mɔkpɔkpɔ yí le mì shi alo nyigban ji tɔ yɔ can ɔ, mìɖo akpedo amɛ sugbɔ nu lé mìakpe ji do nɔ woawa ɖeka koɖo agbetɔ sugbɔ sugbɔ ciwo yí nyi “lɛngbɔ bu” mɛ tɔwo. (Ʒan 10:16) Dajinjin o, Yehowa ahɛn efunkpekpe gangan lɔ vɛ yí asɔ gu acɛkpakpa koɖo sɛnsɛnha ciwo yí do ŋmavui nɔ agbetɔviwo. Eyi mɔnukpɔkpɔ manumanu ɖeka ahun nɔ agbetɔ sugbɔ sugbɔ lɔwo: woasɛn Yehowa le nyigban ji sɔyi mavɔmavɔ mɛ!​—Enyɔ. 7:14.

EHAJIJI 139 Kpɔ Ðokuiwò Le Xexe Yeyea Me

^ par. 5 Enyɔta cɛ agbeje Ʒan ŋtegannukpɔkpɔ ci yí nu daɖɛ mɔ woavabɔ “agbetɔ sugbɔ sugbɔ” lɔwo. Kankandoji li mɔ ado ŋsɛn mɛ ciwo pleŋ shi mɔkpɔkpɔ nywi cɛ le xɔse.

^ par. 8 Kpɔ wema ci yí nyi Les Témoins de Jéhovah: Prédicateurs du Royaume de Dieu kp. 159-163.