Yi enu ci yí lemɛ ji

Yi enyɔtawo nɔxu

ENUKPLAKPLA NYƆTA 35

Na nɔ mìwo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu shinshinwo ave nɔ eo

Na nɔ mìwo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu shinshinwo ave nɔ eo

“Eta ɣi nyi ejiɖuɖu kuku.”—ELO. 16:31.

EHAJIJI 138 Ta Ƒowɔ Ƒe Atsyɔ̃

SUSU VEVI LƆ *

1-2. (a) Sɔ koɖo Elododo Wema 16:31 ɖe, lé mìɖo akpɔnɔ amɛshinshin egbejinɔtɔwo doɔ? (b) Nyɔbiɔse ciwo mìakpɔ ɖoŋci nɔ le nyɔta cɛ mɛɔ?

TEXWE ɖeka le Arkansas le États-Unis yí amowo ɖyinɔ sa yi. Nɔ wovayikɔɔ, wokpɔnɔ ekpexɔafiwo le nyigban, vɔ ci wodewa dɔ so wo nuɔ, wodenyanɔ mɔ ekpexɔafiwo yí wonyi o. Ecɛ wɛ mɔ, amɛ sugbɔ le mɛ ciwo yí kpɔkɔ ekpexɔafi lɔwo mɛ denya mɔ enuvevi yewokpɔkɔ o, yí zenɔ to wo nu.

2 Nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu shinshin egbejinɔtɔwo le shigbe ekpexɔafi cɛwo nɛ; wole veviɖe. Mawu Nyɔ lɔ sɔ wowo ɖa ɣiwo sɔ koɖo efyɔkuku. (Hlɛn Elododo Wema 16:31; 20:29) Ele ahan gan, etɛnŋ jɔ mɔ mìdasɔ susu ɖo amɛ vevi cɛwo ji o. Nɔ jajɛwo nya mɔ amɛshinshinwo le veviɖeɔ, woakpɔ dɔkunu vevi ci yí nyɔ wu ekpexɔafiwo. Le nyɔta cɛ mɛɔ, mìakpɔ ɖoŋci nɔ nyɔbiɔse amɛtɔn cɛwo: Nyi yí taɖo Yehowa kpɔnɔ amɛshinshin egbejinɔtɔwo mɔ wole veviɖeɔ? Texwe ci Yehowa na wo le yi habɔbɔ lɔ mɛɔ? Nyi mìawa yí aɖu le nɔ wowo kpɔwɛ nywiwoɔ?

ENU CI YÍ TAÐO YEHOWA KPƆNƆ AMƐSHINSHIN EGBEJINƆTƆWO MƆ WO LE VEVIÐE

Amɛshinshin egbejinɔtɔwo le veviɖe nɔ Yehowa Mawu koɖo yi jukɔn lɔ (Kpɔ mamamɛ 3)

3. Sɔ koɖo Ehajiji Wema 92:12-15 ɖe, nyi yí taɖo amɛshinshin egbejinɔtɔwo le veviɖe nɔ Yehowaɔ?

3 Amɛshinshin egbejinɔtɔwo le veviɖe nɔ Yehowa Mawu. Énya mɛ ciŋmɛ wonyi le ji mɛ, yí gbejeshi wowo dɛn nywiwo. Ci amɛshinshin cɛwo sumɔ Yehowa le egbejinɔnɔ mɛ na nɔ exwe sugbɔɔ, woɖo nunya. Ejɔnɔ ji nɔ Yehowa nɔ woma nunya cɛ koɖo jajɛwo. (Job 12:12; Elo. 1:1-4) Yehowa gbedonɔ afixɔxɔ wowo jidodo nu. (Mal. 3:16) Wodo go cukaɖawo le agbe mɛ, gan wokpɔtɔ ɖo xɔse sɛnŋ do Yehowa nu. Wowo mɔkpɔkpɔ sɛnŋ wu ŋkɔtɔ ci wotɔ nyɔnɔnwi lɔ kplakpla. Yehowa lɔn wo, ɖo wokpɔtɔ drakɔ yi ŋkɔ ci “wo shin can.”—Hlɛn Ehajiji Wema 92:12-15.

4. Enyɔ ciwo yí atɛnŋ ado ŋsɛn mìwo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu shinshinwoɔ?

4 Nɔ ètɔ nyɔxo kukuɔ, kando ji mɔ Yehowa kpɔtɔ ɖokɔ ŋwi edɔ ci èwa ni vayi. (Ebre. 6:10) Èdo alɔ kunuɖeɖedɔ lɔ koɖo ezolelanmɛ yí ejɔ ji nɔ mìwo Da ci yí le jeŋkwi mɛ. Èdo ji le cukaɖawo mɛ, cukaɖa ɖewo na èse vevi sugbɔ. Èwa do Bibla se jɔjɔɛwo ji yí gbeglɔn ta nɔ wo. Èwa edɔ veviwo le Yehowa habɔbɔ mɛ le egbejinɔnɔ mɛ. Ègbena kpla mɛbuwo. Èwa ci ji èkpe yí zɔnnɔ agbanu koɖo Yehowa habɔbɔ ci yí yikɔ ŋkɔ. Èkpedo mɛ ciwo yí wakɔ gashiagamɛ sumɔsumɔdɔ lɔ nu yí gbedo ŋsɛn wo. Yehowa Mawu lɔn eo sugbɔ, ɖo èle gbeji. Éɖo gbe mɔ ‘yeda so le mɛ ciwo yí kplɔnɔ ye do alɔ̀ mado wo o.’ (Eha. 37:28) Énu kankandojinyɔ cɛ nɔ eo mɔ: “Míwo ɖa a je ewa, yí Na kpɔtɔ a hɛn mí.” (Ezai 46:4) Eyi taɖo, ŋgbenu mɔ ci yeshin ɔ, yedegbenyi ŋɖewanu le Yehowa habɔbɔ lɔ mɛ o. Ègbekpɔtɔ xɔ afi sugbɔ!

AMƐSHINSHINWO ÐO TEXWE VEVI ÐEKA LE YEHOWA HABƆBƆ LƆ MƐ

5. Susu ci yí ɖo akpɔtɔ anɔ amɛshinshinwo shiɔ?

5 Enu sugbɔ li amɛshinshinwo atɛnŋ awa le Yehowa habɔbɔ lɔ mɛ. Taŋfuin ŋsɛn degbele wo shi shigbe sasa nɛ o, gan ci woto enu sugbɔ mɛ exwe nɛniɖe keɔ, nutɔxukpɔkpɔ sugbɔ le wo shi. Yehowa atɛnŋ akpɔtɔ azan wo le enu sugbɔ mɛ, shigbe lé kpɔwɛ ci yi sɛntɔwo ɖo le blema koɖo egbɛ dasɛ nɛ.

6-7. Na amɛshinshin ciwo yí le Bibla mɛ kpɔwɛ ciwo Yehowa cu shi nɔ ci wosin le egbejinɔnɔ mɛ ŋci.

6 Egbejinɔtɔwo le Bibla mɛ ciwo yí kpɔtɔ sɛn Yehowa ci woshin can, mìakpɔ wowo kpɔwɛwo. Ðeka yí nyi Moizi, éɖo exwe 80 han hwenu Yehowa sɔ ɖo enyɔnuɖɛtɔ koɖo mɛ ci yí akplɔ Izraɛli jukɔn lɔ. Hwenu nyɔnuɖɛtɔ Daniɛli ɖo wu exwe 90 han ɔ, Yehowa kpɔtɔ zinkɔ. Apotru Ʒan can ɖo 90 han hwenu gbɔngbɔn kɔkɔɛ na yí eŋwlɛ Enyɔdasɛ wema lɔ.

7 Amɛshinshin egbejinɔtɔ sugbɔ li yí ŋkɔ deyi to nɔ wo o, amowo tɛnŋ kpɔ mɔ wodele veviɖe o. Vɔ Yehowa do jeshi wo yí cu shi nɔ wo do wowo gbejinɔnɔ ŋci. Le kpɔwɛ mɛ, Bibla xo nuxu so Shimɛɔn nu le kleŋ mɛ mɔ yɛnyi “Mawu mɛ yí le jɔjwɛ ɖe,” vɔ Yehowa nya mɛ ciŋmɛ enyi yí cu shi ni yí ekpɔ Yesu hwenu enyi vifin yí nu nyɔ ɖɛ so yɛ koɖo nɔlɔ nu. (Luiki 2:22, 25-35) Gbebu tamɛ kpɔ so nyɔnuɖɛtɔ Ana ci yí nyi kposhu nu. Éɖo exwe 84, vɔ “dé tenɔ le Sɛnsɛnxɔ mɛ o.” Ci ele gbeji yí degɔnnɔ gbedoxɔ mɛɔ, Yehowa cu shi ni yí ekpɔ Yesu ci yí nyi vifin. Shimɛɔn koɖo Ana le veviɖe nɔ Yehowa.—Luiki 2:36-38.

Nɔvinyɔnu Didur ɖo wu exwe 80, ékpɔtɔ sumɔkɔ le egbejinɔnɔ mɛ (Kpɔ mamamɛ 8)

8-9. Ci nɔvinyɔnu ɖeka nyi kposhu can ɖe, nyi ekpɔtɔ wakɔ le Yehowa habɔbɔ lɔ mɛɔ?

8 Amɛshinshin egbejinɔtɔ sugbɔ li le egbe mɛ yí nyi kpɔwɛ nywiwo nɔ jajɛwo. Mìasɔ nɔvinyɔnu Lois Didur kpɔwɛ. Exwe 21 kpaŋ eɖo yí tɔ sumɔsumɔ shigbe emɔɖetɔ vevi nɛ le Canada. Yi goduɔ, yɛ koɖo asuɔ John wa hamɛwo jijikpɔdɔ lɔ na nɔ exwe sugbɔ. Le yi goduɔ, wovasumɔ le Betɛli Canada tɔ wu xwe 20. Ci Lois ɖo 58 ɔ, woyɔ wo nɔ woasumɔ le Ukraine. Lé wowa nu doɔ? Womɔ yewokpo taɖo yewodatɛnŋ asumɔ le eju bu mɛa? Wolɔn yí xɔ dɔdoashi yoyu lɔ yí John sumɔ le Alɔjedɔjikpɔgbɛ mɛ. Ci John ku exwe amadrɛ goduɔ, Lois sɔ gbeta mɔ yeakpɔtɔ asumɔkɔ le Betɛli lɔ. Ecɛyɛɔ, Lois ɖo exwe 81. Ékpɔtɔ sumɔkɔ Yehowa le egbejinɔnɔ mɛ koɖo Ukraine Betɛlixomumɛtɔwo yí wo pleŋ luin veviɖe.

9 Mɛ ciwo asu ku nɔ shigbe Lois nɛ ɖo akando ji mɔ shigbe lé yewole veviɖe hwenu yewo suwo le agbeɔ, ahan yewogbekpɔtɔ le veviɖe nɛ. Yehowa donɔ afixɔxɔ nɔvinyɔnu ciwo yí kpedo wowo suwo nu exwe sugbɔ yí ci wowo su ku can ɔ, wokpɔtɔ sinkɔ le egbejinɔnɔ mɛ. (1 Tim. 5:3) Wogbedonɔ ŋsɛn jajɛwo hɛnnɛ.

10. Kpɔwɛ nywi ci Tony ɖo ɖɛɔ?

10 Nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu egbejinɔtɔ sugbɔ ciwo yí ci axomɛ alo dotoxwe can le veviɖe nɔ mì. Le kpɔwɛ mɛ, nɔviŋsu ɖeka ci woyɔnɔ mɔ Tony ci axomɛ. Éwa ʒinʒindoshimɛ le Pennsylvanie, États-Unis, le août 1942 hwenu eɖo exwe 20. Éwa ʒinʒindoshimɛ dejinjin o, yí woyɔɛ nɔ ahwa. Ci egbeɔ, wodui gakpa mɛ na nɔ exwe ve koɖo fan. Yɛ koɖo ashiɛ Hilda, hɛn wowo vi amɛve lɔwo le nyɔnɔnwi lɔ mɛ. Ci exwewo vayikɔɔ, Tony nyi hamɛmɛshinshinwo-ha ɖoɖowo jikpɔtɔ le hamɛ vovovo amɛtɔn mɛ yí gbenyi ekán lɔ mɛ takpekpe jikpɔtɔ. Évayi jinɔ amowo kpɔ le gakpa mɛ yí kpɔnɔ bɔbɔwo ji yí wanɔ Bibla nukplakplawo le nɔ. Ci Tony ɖo exwe 98 can ɔ, demi dɔ wawa nɔ Yehowa o. Ékpɔtɔ wakɔ ci ji ekpe le Yehowa sumɔsumɔ mɛ alɔlealɔmɛ koɖo yi hamɛ!

11. Lé mìadasɛ do mɔ amɛshinshin ciwo yí ci axomɛ ve nɔ mìɔ?

11 Lé mìadasɛ do mɔ amɛshinshin ciwo yí ci axomɛ ve nɔ mìɔ? Nɔ anya wawaɔ, hamɛmɛshinshinwo akpedo wo nu nɔ woayi kunuɖegbe koɖo bɔbɔwo alo awa wo to eka ji. Mìatɛnŋ adasɛ mɔ mìsɔ ɖe le ji nɔ wo nɔ mìyɔnɔ wo kpɔ alo kannɔ seŋ koɖo wo to videokacaca ji. Amɛshinshin ciwo yí so le wowo xwe vayi ci axwe ciwo mɛ wolenɔ bu nɔ amɛshinshinwo le le fini yí jinjin do hamɛ lɔ, ʒan eɖesɔlejinamɛ mìwo tɔ veviɖe. Mìɖo anɔ zanŋte nɔ mìŋgbeŋlɔbe amɛ vevi cɛwo o. Denɔnɔ fafɛɖe nɔ sugbɔtɔ le amɛshinshin cɛwo mɛ mɔ yewoaxo nuxu so yewoɖekiwo nu o yí wodejinɔ awɛ hɛnnɛ o. Vɔ nɔ mìzan gamɛ yí biɔ nyɔ wo se yí ɖo to wo hwecinu woaxokɔ nuxu so enudojijɔnamɛ ciwo mɛ woto le Yehowa habɔbɔ lɔ mɛ nuɔ, ado ŋsɛn mì sugbɔ.

12. Nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu ci hanwo mìatɛnŋ akpɔ le mìwo hamɛ lɔ mɛɔ?

12 Akpaca mì mɔ amɛshinshin egbejinɔtɔ kpɔwɛnywiɖotɔwo le mìwo hamɛ lɔ mɛ. Nɔvinyɔnu ci yí tɔ mɔ Harriette sɛn Yehowa le gbejinɔnɔ mɛ na nɔ exwe sugbɔ le hamɛ lɔ mɛ le New Jersey le États-Unis. Ecɛyɛɔ, évayi ci eviɛ nyɔnuvi gbɔ. Nɔviŋsu ciwo le yi hamɛ yoyu lɔ mɛ zan gamɛ keŋ ajeshi ɖɛ nywiɖe, yí wovakpɔ mɔ kpɔwɛ nywi ɖotɔ ɖeka yí enyi. Nɔvinyɔnu Harriette lɔ̀ exo nɔ wo so yi sumɔsumɔdɔ lɔ nu hwenu ekpla nyɔnɔnwi lɔ le exwe 1920-wo mɛ. Hwenɔnuɔ, éhɛnnɔ numɛklɔnu gashiagamɛ nɔ ékpe kunuɖegbe, ɖo woatɛnŋ ali do gakpa mɛ hweɖekpokpuinu. Zetɔn yí wocui do gakpa mɛ na nɔ kwɛshila ɖeka le exwe 1933 mɛ. Asuɔ denyi Kunuɖetɔ o, vɔ ékpenɔdo nu. Ci ele gakpa mɛɔ, eyi le bu nɔ wowo vi amɛtɔn lɔwo. Kankandojitɔɔ, amɛshinshin egbejinɔtɔ ciwo yí le shigbe Harriette nɛ nyi amɛ veviwo nɔ mì!

13. Nyi mìatɛnŋ akpla so edɔ ciwo amɛshinshinwo wakɔ le Yehowa habɔbɔ lɔ mɛ nuɔ?

13 Mìwo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu shinshinwo wakɔ dɔ vevi ɖeka le Yehowa habɔbɔ lɔ mɛ. Wokpɔ yí Yehowa to emɔ vovovowo ji yí cu shi nɔ yi habɔbɔ lɔ, wogbekpɔ lé Mawu cu shi nɔ wowoŋtɔwo. Wokpla nu so afɛn ciwo wowa vayi mɛ. Eyi taɖo kpɔnɔ wo mɔ wonyi “ŋununyanya dotɔ,” keŋ akpla nu so wo gbɔ. (Elo. 18:4) Nɔ èzan gamɛ yí jeshi woɔ, ado ŋsɛn ao xɔse yí àkpla nu sugbɔ so wo gbɔ!

KPLA NU SUGBƆ SO AMƐSHINSHINWO GBƆ

Shigbe lé Elize kpla nu so Eli gbɔ nɛɔ, nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnuwo atɛnŋ akpla enunywiwo so enu ciwo mɛ amɛshinshinwo to le Yehowa sumɔsumɔ mɛ (Kpɔ mamamɛ 14-15)

14. Nyi 2 Ese Wema 32:7 do ŋsɛn jajɛwo mɔ wo le waɔ?

14 Tekpɔ akannɔ seŋ koɖo amɛshinshinwo. (Hlɛn 2 Ese Wema 32:7.) Nyao yɔ, wodekpɔkɔ nu nywiɖe o, zɔnlin zɔnzɔn gbɔnkɔnu nɔ wo, wodegbexokɔ nuxu nywiɖe o, vɔ wonyi jajɛwo le ji mɛ, yí ɖo “ŋkɔ nywi” le Yehowa gbɔ. (Ŋun. 7:1, NWT) Ðonɔ ŋwi enu ci yí taɖo wole veviɖe nɔ Yehowa. Kpɔtɔ adonɔ bubu wo nu. Wa nu shigbe Elize nɛ. Ŋkeke kpɛtɛkpɛtɛ ci wonɔ juɔ, éɖui gligaan mɔ yeakpɔtɔ anɔ Eli gbɔ. Zetɔn yí Elize nu ni mɔ: “Ŋ da so gbeɖe eo ɖɛ o.”—2 Efy. 2:2, 4, 6.

15. Nyɔ ciwo mìatɛnŋ abiɔ amɛshinshinwo seɔ?

15 Dasɛ mɔ yesɔ ɖe le ji nɔ amɛshinshinwo yí abiɔnɔ nyɔ wo se. (Elo. 1:5; 20:5; 1 Tim. 5:1, 2) Biɔnɔ nyɔ cɛ hanwo wo se: “Hwenu ènyi jajɛ ɖe, nyi yí na èkando ji mɔ yekpɔ nyɔnɔnwi lɔɔ?” “Lé enu ciwo mɛ èto le agbe mɛ na ète gogo Mawu doji doɔ?” “Nyi yí kpedo eo nu yí èkpɔtɔ kpɔkɔ jijɔ le Yehowa sumɔsumɔ mɛɔ?” (1 Tim. 6:6-8) Yi goduɔ, ɖo to wo nywiɖe hwecinu woalɔkɔ xo nɔ eo.

16. Nɔ jajɛ ɖe kankɔ seŋ koɖo amɛshinshin ɖe ɖe, lé awa nywi nɔ wo koɖo ve lɔwo doɔ?

16 Nɔ amɛshinshin koɖo jajɛ ɖe kankɔ seŋ ɔ, edonɔ ŋsɛn wo amɛve lɔwo. (Rɔm. 1:12) Ecɛ ana míwo jajɛwo akando ji sugbɔ mɔ Yehowa lekɔ bu nɔ yi jukɔn, yí amɛshinshin lɔ can akpɔ mɔ yele veviɖe. Ajɔ ji ni mɔ yeaxo nuxu nɔ eo so shicu ciwo yexɔ so Yehowa gbɔ.

17. Nyi yí taɖo mìatɛnŋ anu mɔ amɛshinshin egbejinɔtɔwo nyɔnɔ vi doji nɔ exwewo vayikɔɔ?

17 Nɔ exwe yikɔ nɔ amɛɔ, wodegbenyɔnɔ vi shigbe sa nɛ o, vɔ mɛ ciwo yí sɛn Yehowa le egbejinɔnɔ mɛ nyɔnɔ vi doji xweshiaxwe le ŋmɛ nɔ Yehowa. (1 Tɛs. 1:2, 3) Nyi yí taɖo enyi ahan ɔ? Ðo ci exwewo vayikɔɔ, wotashi Mawu gbɔngbɔn kɔkɔɛ yí ena kpla wo yí na woɖo adɛn nywiwo. Nɔ mìtekpɔ yí jeshi mìwo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu vevi cɛwoɔ, woave nɔ mì doji, mìakpla nu so wo gbɔ yí mìavakpɔ mɔ afixɔxɔ gangan le wo nu!

18. Nyi yí mìakpɔ le nyɔta ci yí gbɔgbɔ mɛɔ?

18 Nɔ jajɛwo dokɔ bubu amɛshinshinwo nuɔ, hamɛ lɔ sɛnnɔŋ, vɔ nɔ amɛshinshinwo can dokɔ bubu jajɛwo nuɔ, egbesɛnnɔŋ doji. Le nyɔta ci yí gbɔgbɔ mɛɔ, mìakpɔ lé amɛshinshinwo atɛnŋ adasɛ mɔ jajɛwo ve nɔ yewo le hamɛ lɔ mɛ do.

EHAJIJI 144 Wò Ŋku Nenɔ Fetu La Dzi!

^ par. 5 Mìwo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu shinshin egbejinɔtɔwo le veviɖe. Enyɔta cɛ ado ŋsɛn mì mìado afixɔxɔ gangan wo nu, mìagbekpɔ lé mìatɛnŋ aɖu le nɔ nunya koɖo nutɔxukpɔkpɔ ci yí le wo shi. Nyɔta lɔ agbena kankandoji amɛshinshinwo nɔ woanya mɔ texwe nywi ɖeka gbekpɔtɔ le yewo shi le Mawu habɔbɔ lɔ mɛ.