Yi enu ci yí lemɛ ji

Yi enyɔtawo nɔxu

AGBEMƐ XOLƆLƆ

“Ŋkpla nu sugbɔ so mɛbuwo gbɔ!”

“Ŋkpla nu sugbɔ so mɛbuwo gbɔ!”

HWENU ŋnyi ɖajɛviɔ, ŋnyi sɔja le France hwakɔn mɛ. Mìwo hwakɔn lɔ va ahwawagbe le Algérie towo mɛ yí ahwa lɔ sɛnkɔŋ. Zanmɛ gbeɖekaɔ, ŋle cu do alɔmɛ yí le te nyɛɖekɛ le ŋgbe nɔ dɔkpo ciwo mɛ wolɔ kɔ do. Zeɖeka tɔntɔn ŋse afɔ ʒinwo yí vɔnvɔn leŋ. Ŋdeji mɔ nawu mɛɖe alo woawuŋ o, eyi taɖo ŋdo axwa mɔ: “Mawu, xɔ nɔŋ!”

Enujɔjɔ dovɔnvɔn cɛ, trɔ anyi gbe ɖo eyi na ŋtɔ jiji mɔ najeshi Mawu ɖɛ. Gbɔxwe nanu enu ciwo yí vajɔ le ezan hunnɔ mɛ goduɔ, ajɔ ji nɔŋ mɔ nanu ŋɖewo ciwo yí jɔ do ŋji le vihwɛmɛ taɖo ŋji mɔ nakpla nu so Mawu nu nɔ mí.

ENU CIWO YÍ ŊKPLA SO DANYƐ GBƆ LE VIHWƐMƐ

Wojiŋ le xwe 1937 mɛ le Guesnain jugan ci mɛ wokunɔ gumɛnuwo le le France tagbe. Danyɛ nyi gumɛnukutɔ yí kplaŋ mɔ yɛle veviɖe mɔ woawa edɔ sɛnsin. Danyɛ gbekplaŋ mɔ nyɛ le gbe enumajɔmajɔ. Ékpɔ mɔ wowakɔ enumajɔmajɔ do gumɛnukutɔ sugbɔ nu yí wowakɔ dɔ le nɔnɔmɛ manyɔmanyɔwo mɛ, eyi taɖo eji mɔ yeakpedo wo nu. Eyi eɖo habɔbɔ ciwo yí hwlɛnnɔ ta nɔ gumɛnukutɔwo mɛ. Ayemɛnu ci sɛnsɛnŋkɔnɔtɔwo wanɔ le ju lɔ mɛ can venɔ nu. Sugbɔtɔ le vovomɛ, gan yí gbebiɔnɔ ŋɖuɖu koɖo ho gumɛnukutɔ ciwo yí je abɔ. Sɛnsɛnŋkɔnɔtɔwo nuwana koɖo wowo gbenɔnɔ ve danyɛ nu keke delɔn kpla ŋɖekɛŋ so Mawu sɛnsɛn nu o. Can hɛnnɛ mìdekan seŋ so Mawu nu kpɔ o.

Ci ŋtɔ shinshin ɔ, enumajɔmajɔwawa vatɔ nyɛ can nu veve. Enumajɔmajɔ ɖeka yí nyi mɔ mɛɖowo delɔnnɔ mɛdru ciwo yí le France ɖeeɖe o. Ŋxonɔ bɔlu koɖo mɛdru lɔwo viwo yí mìnɔnɔ ju nywiɖe. Gbesɔ kpe niɔ, nɔnyɛ denyi France tɔ o, Pologne tɔ yí enyi. Ŋjinɔ veviɖe mɔ mɛ ciwo yí ɖo gbaza vovovowo anɔ fafamɛ yí woawanɔ nu do wo nu sɔsɔminasɔɛ.

ŊTƆ TAMƐ BUBU KPƆ VEVIÐE SO AGBE LƆ NU

Hwenu ŋle ahwa mɛ

Le xwe 1957 mɛɔ, acɛkpakpa lɔ yɔŋ nɔ ahwa. Ahan ejɔ do yí ŋvale Algérie towo mɛ le zanmɛ shigbe lé ŋnui vayi nɛ. Ci ŋdo axwa mɔ, “Mawu, xɔ nɔŋ!” ɖegbɔɔ, denyi sɔja ketɔnɔ ɖe yí ŋdo go o, vɔ nyɛ koɖo esɔkɛtɛ yí do go! Eyi ŋgbɔn zuu! Vɔ enujɔjɔ cɛ koɖo ahwa lɔ na ŋtɔ tamɛ bubu kpɔ veviɖe so agbe lɔ nu. Nyi yí taɖo mìle agbeɔ? Mawu sɔnɔ ɖe le ji nɔ mìa? Fafa mavɔ avani kpɔa?

Yi godu ci ŋgbɔ va xwe mɔ nayɔ anyi jilawo kpɔɔ, ŋdo go Yehowa Kunuɖetɔ ɖeka. Énaŋ Bibla ɖeka ci yí tɔ mɔ La Sainte Bible. Katoliki yí ɖe Bibla cɛ gɔnmɛ do Flansegbe mɛ, yí ci ŋtrɔ yi Algérieɔ, ŋtɔ hlinhlin. Akpaxwe vevi ɖeka ci yí wa dɔ do ŋji yí nyi, Enyɔdasɛ 21:3, 4. Ehlɛn mɔ: “Mawu goxɔ lɔ le agbetɔwo domɛ. . . . Mawu a cucu ɖashi keŋkeŋ le ŋkuviwo ji nɔ wo. Eku, enulolo, avifanfan, alo vevisese da gbe li o.” * Enyɔ lɔwo kpacaŋ. Eyi ŋbiɔ nyɛɖeki se mɔ, ‘Keke nyɔ cɛwo anyi nyɔnɔnwia?’ Ðo hwenɔnuɔ, ŋdenya ŋɖekɛ so Mawu koɖo Bibla nu o.

Ci ŋɖegbɔ sɔjadɔ keŋkeŋ le xwe 1959 mɛɔ, ŋdo go Kunuɖetɔ ɖeka ci yí tɔ mɔ François yí ekpla Bibla mɛ nyɔnɔnwi sugbɔwoŋ. Le kpɔwɛ mɛ, édasɛ nɔŋ le Bibla mɛ mɔ ŋkɔ le Mawu shi, eyi nyi Yehowa. (Eha. 83:18) François gbeɖe mɛ nɔŋ mɔ, Yehowa ahɛn jɔjɔɛnyinyi va nyigban ji, ana nyigban lɔ atrɔ Paradiso yí ana nyɔ ciwo yí le Enyɔdasɛ 21:3, 4 mɛ ajɔ.

Nukplakpla lɔwo sɔgbe yí wadɔ do ŋji. Vɔ ŋdo dɔmɛzi do sɛnsɛnŋkɔnɔtɔwo sugbɔ yí ji mɔ nadra wo nɔ amowo mɔ enu ciwo wokplakɔ dele Bibla mɛ o! Ŋkpɔtɔ kpɔkɔ nuwo shigbe danyɛ hannɛ, ŋdeji mɔ nado ʒinxo o. Ŋji mɔ nawa ŋɖe keŋ agu enumajɔmajɔwo si zeɖeka!

François koɖo Kunuɖetɔ yoyu bu ciwo yí nyi anyi xlɔwo kpedo ŋnu yí ŋɖu dɔmɛzi lɔ ji. Woɖe mɛ nɔŋ mɔ, denyi mìwo Kristotɔwo dɔ enyi mɔ mìado hwɛ amowo o, vɔ mìakpedo wo nu yí adra Mawu Fyɔɖuxu ŋɛnywi lɔ nɔ wo. Eyi nyi edɔ ci Yesu wa koɖo edɔ ci eɖo nɔ yi dokplɔtɔwo mɔ wo le wa. (Mt. 24:14; Luiki 4:43) Ŋɖo agbekpla lé naxo nuxu nɔ amowo koɖo xomɛfafa koɖo ayexa do nɔ wowo jixɔsewo to akpo nɔ kinyɛ can. Bibla nu mɔ: “Axwetɔ dɔwavi de ɖo a dɔn nyɔ o! É ɖo a wa enu nywi nɔ amɛwo pleŋ.”—2 Tim. 2:24.

Ŋwa trɔtrɔ ciwo yí ʒan yí le xwe 1959 mɛ le ekán lɔ mɛ takpekpe ɖeka mɛɔ, ŋwa ʒinʒindoshimɛ yí trɔ Yehowa Kunuɖetɔ. Takpekpe lɔ mɛ yí ŋdo go nɔvinyɔnu cugbejɛ ɖeka ci yí tɔ mɔ Angèle le yí yi nu jɔ ji nɔŋ. Ŋtɔ hamɛ ci mɛ ele yiyi yí mìɖe nɔnɔ le xwe 1960 mɛ. Nyɔnu nywi adodwi ɖeka yí enyi yí gbenyi enunana vevi ɖeka so Yehowa gbɔ nɔŋ.—Elo. 19:14.

Azan ci gbe mìle alɔ

ŊKPLA NU SUGBƆ SO MƐ CIWO NYI ŊÐƐNYATƆWO YÍ KPƆ NUTƆXUWO GBƆ

Ci xwe lɔwo vayikɔɔ, ŋkpla enuvevi sugbɔ so nɔviŋsu ciwo yí nyi ŋɖɛnyatɔwo yí kpɔ nutɔxuwo gbɔ. Nukplamu vevitɔ ɖeka ke: Gbɔxwe mìatɛnŋ awa edɔ gbɔnnu ɖekpokpuiɔ, mìɖo asɔ mìwoɖekiwo hwe yí awa do enyɔ ciwo yí le Elododo Wema 15:22 mɛ ji. Kpukpui cɛ nu mɔ: “Amɛ lɔ a ɖuji nɔ́ é ɖoto enu ciwo yí ŋununyatɔwo nu ni.”

Ekán lɔ mɛ hamɛwo jijikpɔ le France, 1965

Le xwe 1964 mɛɔ, ŋkpɔ lé ele veviɖe mɔ nawa do nukplamu cɛ ji do. Xwenɔxweɔ, ŋtɔ sumɔsumɔ shigbe Ekán lɔ mɛ hamɛwo jikpɔtɔ nɛ yí donɔ ŋsɛn nɔviwo le gbɔngbɔnmɛ. Xwe 27 yí ŋɖo hwenɔnu yí ŋdenya enu sugbɔ o. Eyi taɖo ŋwa afɛnwo. Vɔ ŋtekpɔ yí kpla nu so wo mɛ. Vevitɔ lɔ yí nyi mɔ, ŋkpla enuveviwo so mɛ ciwo yí kpɔ nutɔxu yí nyi “ŋununyatɔwo” gbɔ.

Ŋɖonɔ ŋwi nukplamu ɖeka ci ŋxɔ hwenu ŋtɔ hamɛwo jijikpɔ yoyu. Ci ŋvaji hamɛ ɖeka kpɔ le Paris ɔ, nɔviŋsu ɖeka ci yí shin le gbɔngbɔnmɛ biɔŋ se mɔ yeatɛnŋ akpɔ nyɛ ma. Eyi ŋmɔ “Ɛɛ.”

Ébiɔŋ se mɔ: “Louis, nɔ doto ɖe yi axwe ɖe mɛ ɖe, mi aji mɔ yeakpɔɔ?”

Eyi ŋɖo ŋci mɔ: “Dɔ̀nɔwo.”

Eyi enu nɔŋ mɔ: “Yi nɛ pɛɛ nɛ. Vɔ ŋkpɔ mɔ èzankɔ gamɛ sugbɔ do mɛ ciwo yí le nywiɖe le gbɔngbɔnmɛ nu, le kpɔwɛ mɛ hamɛmɛshinshinwo. Le mìwo hamɛ lɔ mɛɔ, nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu sugbɔ gbɔjɔ, ɖewo nyi amɛ yoyuwo yí ŋkpɛn wanɔ buwo. Nɔ èzankɔ gamɛ sugbɔ do wo nu yí nɔnɔ koɖo wo alo yi wo gbɔ le axomɛ yí ɖu nu koɖo woɔ, ado ŋsɛn wo sugbɔ.”

Ŋdokɔ akpe sugbɔ mɔ nɔviŋsu vevi cɛ na nukplamu nywi ŋtɔ́ŋ. Lɔnlɔn ci eɖo nɔ Yehowa lɛngbɔ lɔwo wadɔ do anyi ji ji. Egbɔnnu nɔŋ mɔ nalɔn do ji mɔ, ŋwa fɛn, vɔ ŋtɔ wawa do enyɔ ci enu ji le afɔdumɛ. Ŋdonɔ akpe nɔ Yehowa do nɔvi ciwo yí le shigbe yɛ hannɛ ŋci.

Le xwe 1969 koɖo 1973 mɛɔ, womɔ nyɛ le kpɔ Ŋɖuɖumama dɔwaxu ji le jukɔnwo domɛ takpekpegan amɛve ciwo wowa le Colombes le Paris. Le exwe 1973 takpekpegan mɛɔ, amɛ 60000 han yí mìana ŋɖuɖu na nɔ ŋkeke amatɔn! Ŋdenya mɔ mìatɛnŋ awɛ o. Vɔ enu ci yí agbekpedo ŋnu le nyɔ cɛ mɛ yí nyi Elododo Wema 15:22 ci yí nyi mɔ naxɔ nukplamu so nunyatɔwo gbɔ. Eyi taɖo ŋnu nɔ nɔviŋsu ciwo yí shin le gbɔngbɔnmɛ mɔ wo le kpedo ŋnu. Ðowo nyi mɛ ciwo yí wu lan yí sanɔ, ŋɖuɖusatɔwo, enuɖatɔwo koɖo enuxwletɔwo. Ci mìwa dɔ dojuɔ, mìtɛnŋ wa edɔ ci yí sɛnŋ shigbe eto hannɛ.

Le xwe 1973 mɛɔ, woyɔ nyɛ koɖo ashinyɛ nɔ mìasumɔ le Betɛli le France. Edɔ ŋkɔtɔ ci nawa le nɔ can gbɔnnu sugbɔ. Eyi nyi mɔ mìatekpɔ asɔnɔ wemawo ɖaɖa Afrique jukɔn ci yí nyi Cameroun. Le nɔɔ, woɖo te mìwo dɔ lɔ so xwe 1970 vaɖo 1993 mɛ. Ŋdan lé nawa edɔ cɛ do. Taŋfuin nɔviŋsu ci yí kpɔkɔ dɔ lɔ ji le France do jeshi yi ahan yí do ŋsɛnŋ mɔ: “Mìwo nɔvi ciwo yí le Cameroun ʒan gbɔngbɔnmɛŋɖuɖu sugbɔ. Mìɖo ale bu nɔ wo!” Yí mìkpedo wo nu nyao.

Hwenu mìwa bɔbɔ vevi ɖeka le Nigéria koɖo Kunuɖetɔ ciwo yí so Cameroun, 1973

Ŋzɔn mɔ yi jukɔn ciwo trɔdo Cameroun zenɛniɖe yí donɔ go koɖo hamɛmɛshinshin ciwo yí so nɔ. Nɔviŋsu cɛwo nyaŋɖɛ yí gbegbenɔ dɔn, wokpedo ŋnu yí ŋkpɔ emɔ ciwo ji nato yí asɔnɔ wemawo ɖaɖa nɔviwo gashiagamɛ le Cameroun. Yehowa cu shi do mìwo gblajejewo ji. Eyi taɖo na nɔ exwe 20 han ɔ, Jutakpɔxɔ alo Míaƒe Fiaɖuƒe Subɔsubɔdɔ wema kuɖeka kpetii dehwedo Yehowa mɛwo le eju lɔ mɛ gbeɖe o.

Le xwe 1977 mɛ le Nigériaɔ, nyɛ koɖo Angèle yi ji ekán lɔ mɛ hamɛwo jikpɔtɔwo koɖo wowo shiwo kpɔ. Woso Cameroun

ŊKPLA NU SUGBƆ SO ASHINYƐ VEVI GBƆ

So hwenu ŋtɔ Angèle jijiɔ, ŋkpɔɛ mɔ, yɛ koɖo Yehowa nyi exlɔ bakpomadɔnwo. Ci mìɖe nɔnɔ ɖegbɔɔ, yi nɔnɔmɛ nywi lɔwo gbevaze doji. Le kpɔwɛ mɛ, le fiɛfimɛ nɔ ŋkeke ci ji mìle alɔ leɔ, énu nɔŋ mɔ, nyɛ le do gbe ɖaɖa nɔ Yehowa mɔ mìji mɔ mì amɛve lɔwo anɔ ju asin lé mìakpe ji do. Yehowa ɖo gbedodoɖa lɔ ŋci.

Angèle gbekpedo ŋnu yí ŋkando Yehowa ji sɔwu. Le kpɔwɛ mɛ, hwenu woyɔ mì le xwe 1973 mɛ nɔ mìasumɔ le Betɛliɔ, dekpenɔŋ ahan o, ɖo ŋlɔn ekán lɔ mɛ hamɛwo jijikpɔdɔ lɔ. Vɔ Angèle ɖo ŋwi nɔŋ mɔ, mìsɔ mìwo gbe pleŋ na Yehowa. Eyi taɖo mìɖo awa edɔ ɖekpokpui ci yi habɔbɔ lɔ aɖo nɔ mì. (Ebre. 13:17) Ŋlɔn do yi nyɔ lɔ ji pleŋpleŋ! Eyi mìyi Betɛli lɔ. Ashinyɛ nyi nyɔnu ɖeka ci yí nyaŋɖɛ, denunɔ mɔ dandandan nyɔ ci yenu eyi ajɔ o, élɔn Yehowa sugbɔ. Yi nɔnɔmɛ nywi cɛwo na nyɛ koɖo yɛ vave sugbɔ yí gbena mìsɔ gbeta nywiwo le xwe sugbɔ ciwo mìwa doju mɛ.

Nyɛ koɖo Angèle le Betɛli kpamɛ le France

Ci mìvashin yɛɔ, Angèle gbekpɔtɔ nyi nyɔnu nywi ɖeka ci yí kpenɔdo amɛ nu. Le kpɔwɛ mɛ, nɔ mìasun ji ayi teokrasi suklu ci wowanɔ sugbɔtɔ do Ŋlɛshigbe mɛɔ, nyɛ koɖo Angèle tɔ agbla jeje yí ajeshi Ŋlɛshigbe lɔ doji. Eyi taɖo mìtɔ bɔbɔwo yiyi do Ŋlɛshigbe mɛ, ci mìɖo wu xwe 70 hwenɔnu can. Ci edɔ sugbɔ le ŋji ɖo ŋnyi France lɔjedɔwaxu jikpɔgbɛmɛtɔ ɖekaɔ, egbe bu kplakpla gbɔnnu nɔŋ sugbɔ. Vɔ nyɛ koɖo Angèle kpedo mìwonɔnɔwo nu. Ci mìvaɖo xwe 80 wo mɛ can yɛɔ, mìkpɔtɔ dradra mìwo bɔbɔwo do le Ŋlɛshigbe koɖo Flansegbe mɛ. Mìkpɔtɔ yinɔ bɔbɔwo yí gbeɖenɔ kunu lé mìakpe ji do. Yehowa cu shi do agbla ciwo mìje yí kpla Ŋlɛshigbe lɔ ji.

Le xwe 2017 mɛɔ, shicu maɖoŋdonu ɖeka va nɔ mì. Woyɔ nyɛ koɖo Angèle nɔ Alɔjedɔwaxu Jikpɔgbɛmɛtɔwo koɖo wowo Shiwo Suklu ci wowa le Jutakpɔxɔ Nukplaxu Gangantɔ ci yí le Patterson le New York.

Yehowa nyi Nukplamɛtɔ Gangantɔ nyao. (Ezai 30:20) Eyi taɖo mì pleŋ, amɛshinshinwo koɖo jajɛwo xɔkɔ kpla adodwitɔ ci ɖekɛ desɔ koɖo o! (2 Ese. 4:5-8) Le nyɔnɔnwi mɛɔ, ŋkpɔ yí jajɛ ciwo ɖo to Yehowa koɖo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu ciwo yí to nu sugbɔ mɛ sɔ gbeta nywi le wowo gbemɛ yí vanyi Yehowa sɛntɔ egbejinɔtɔwo. Elododo Wema 9:9 ɖo ŋwi nɔ mì mɔ: “Nɔ́ mí kpla enu ŋununyatɔ ɔ, [anyi ŋununyatɔ.] Nɔ́ mí kpla enu amɛ nywi ɔ, á kpla enu sugbɔ doji.”

Hweɖewonuɔ, ŋɖonɔ ŋwi zan ŋtɔ́ ci mɛ ŋvɔn le Algérie towo mɛ ewu xwe 60. Le zan ŋtɔ́ mɛɔ, ŋdenya mɔ navakpɔ jijɔ le anyi gbemɛ ahan o. Ŋkpla nu sugbɔ so mɛbuwo gbɔ! Yehowa koɖo Angèle na yí ŋse vivi le agbemɛ nyɔnɔnwitɔ. Eyi taɖo mìɖui gligaan mɔ mìdami enu kplakpla gbeɖe so mìwo Da ci le jeŋkwimɛ gbɔ o. Mìgbeɖui gligaan mɔ mìakplanɔ nu so nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu nunyatɔ ciwo yí to enu sugbɔ mɛ gbɔ.

^ par. 11 Mawu Nyɔ.