Yi enu ci yí lemɛ ji

Yi enyɔtawo nɔxu

Mínyaa?

Mínyaa?

Wozannɔ papirus sɔ wanɔ tɔjihunwo le Bibla hwenua?

Papirus gbe

AMƐ sugbɔ nya mɔ le sasa hwenuɔ, wozannɔ papirus sɔ wanɔ wema ciwo ji wohlɛnnɔ nu do le blema Eʒipti. Grɛkiwo koɖo Rɔmatɔwo can ŋwlɛnɔ nu do papirus wemawo ji. * Vɔ amɛ sugbɔ denya mɔ, wozannɔ papirus sɔ wanɔ tɔjihunwo hɛnnɛ o.

Papirus tɔjihun hwɛhwɛ nyɛkuin amɛve ciwo wokpɔ le yɔdu ɖeka mɛ le Eʒipti

Ewa exwe 2500 yɛ yí enyɔnuɖɛtɔ Ezai nu mɔ jukɔn ciwo yí le ‘Etiopi tɔsasa nutwimɛ dɔnɔ amowo ɖaɖa to etɔ ji’ koɖo ‘papirus tɔjihunwo.’ Yi goduɔ, enyɔnuɖɛtɔ Ʒeremi nu ɖɛ mɔ, hwenu Mɛditɔwo koɖo Pɛsitɔwo avaxɔ Babiloni jugan lɔɔ, woatɔ zo Babiloni “papirus tɔjihunwo” nɔ woŋgbevashi o. —Ezai 18:1, 2, NWT; Ʒer. 51:32, NWT.

Mawu gbɔ yí Bibla so, eyi taɖo Bibla nukplaviwo kpɔkɔ emɔ mɔ, nyigbanmɛnumɛkutɔwo avakpɔ enu ciwo yí adasɛ mɔ wozannɔ papirus sɔ wanɔ tɔjihunwo le Bibla hwenu nyao. (2 Tim. 3:16) Nyi yí wovakpɔɔ? Nyigbanmɛnumɛkutɔwo vakpɔ enu ciwo yí dasɛ mɔ wosɔ papirus wanɔ tɔjihun le Eʒipti.

LÉ WOWANƆ PAPIRUS TƆJIHUNWO DOƆ?

Le Eʒiptitɔwo yɔduwo mɛɔ, wokpɔ enutatawo le wo mɛ koɖo wowo gliwo nu yí wodasɛ lé amowo jinɔ papirus gbe yí sɔ wanɔ tɔjihunwo do. Ŋsuwo sonɔ papirus gbe lɔwo, blanɔ wo vovovo keŋ valɔnnɔ wo doju. Zogui amɛtɔn yí le papirus shi. Eyi taɖo nɔ wobla wo dojuɔ, wocunɔ kpiŋkpiŋ yí sɛnnɔŋ. Wema ɖeka ci yí xo nuxu so Eʒipti xolɔlɔ nu nu mɔ papirus tɔjihun lɔwo atɛnŋ ayi mɛta 17 han yí tɔjihunkutɔ 10 alo 12 han nɔnɔ akpaxwe ɖekaɖeka nɔ tɔjihun lɔ.

Eʒipti nutata ci yí dre lé wowanɔ papirus tɔjihun do

NYI YÍ TAÐO WOZAN PAPIRUS SƆ WA TƆJIHUNWOƆ?

Papirus bɔ le finiwo Nili tɔsasa to le Eʒipti jumɛ. Gbesɔ kpe niɔ, papirus tɔjihun wawa degbɔnnu kekeɖe o. Ci wovasɔ aciwo tɔ tɔjihun kpakpa can ɔ, eɖɔdatɔwo koɖo adewo kpɔtɔ zankɔ aklo koɖo tɔjihun ciwo wosɔ papirus wa.

Amowo zan papirus tɔjihunwo na nɔ hwenu jinjin. Shigbe lé Plutarch ci yí nyi Grɛki nuŋwlɛtɔ ɖeka ci yí nɔ agbe le apotruwo hwenu nui nɛɔ, amɛ sugbɔ kpɔtɔ zannɔ papirus tɔjihunwo le hwenɔnu.

^ par. 3 Papirus gbewo shinnɔ le tɔgbamɛwo koɖo etɔsasawo mɛ. Papirus gbe jinjinnɔ mɛta 5 han, yí kloklomɛ nɔ yi gunu yinɔ sanŋtimɛta 15 han.