Yi enu ci yí le mɛ ji

Yi yi mɛnyɔwo tɔxu

ENUKPLAKPLA NYƆTA 21

Yehowa ado ŋsɛn eo

Yehowa ado ŋsɛn eo

“Hwecinu yí ŋ gbɔjɔnɔ hwehunnɔ yí ŋ kpɔnɔ ŋsɛn do ji nɛ.”​—2 KOR. 12:10.

EHAJIJI 73 Na Dzi Nanɔ Mía Ƒo

SUSU VEVI LƆ *

1-2. Cukaɖa ciwo yí Kunuɖetɔ sugbɔ dokɔ goɔ?

APOTRU Pɔlu do ŋsɛn Timɔte nɔ awa ci ji ekpe le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ. (2 Tim. 4:5) Mìwo Kristotɔwo pleŋ wakɔ do Pɔlu nukplamunyɔ lɔwo ji keŋ yí wakɔ ci ji mìkpe le Mawu sɛnsɛn mɛ. Vɔ, de gashiagamɛ yí enɔnɔ fafɛɖe o. Nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu sugbɔ ɖo agbe dɔn gbɔxwe awa kunuɖeɖedɔ lɔ. (2 Tim. 4:2) Le kpɔwɛ mɛ, bu tamɛ kpɔ so nɔvi ciwo yí le eju ciwo mɛ wodeɖe emɔ do mìwo dɔwo pleŋ nu o alo eju ciwo mɛ wogbe mìwo dɔwo gbijigbiji le. Wokpɔtɔ ɖekɔ kunu ci wonya mɔ wotɛnŋ lé yewo cu can!

2 Yehowa mɛwo donɔ go cukaɖa hamɛhamɛ ciwo atɛnŋ ana woagbɔjɔ. Le kpɔwɛ mɛ, ɖewo wanɔ dɔ sɛnsinɖe gbɔxwe akpɔ wowo xomumɛtɔwo ʒanwo gbɔ. Wotɛnŋ ji mɔ yewoawa sugbɔ le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ le vɔvɔnu nɔ kwɛshila lɔ, vɔ ŋsɛn agbu ɖe degbenɔnɔ wo shi o. Kristotɔ buwo wanɔ kankin kpoŋ le Yehowa sumɔsumɔdɔwo mɛ, ɖo wotokɔ edɔ̀lele alo shinshin cukaɖawo mɛ yí ɖewo ci xɔmɛ ŋtɔkpu. Eyi mɛbuwo donɔ hwɛ wowoɖekiwo mɔ yewodegbenyi ŋɖewanu nɔ Yehowa o. Nɔvinyɔnu ɖeka ci yí tɔ mɔ Mary * nu mɔ: “Ŋɖo aje agbla sugbɔ gbɔxwe yí aɖu anyi seselelanmɛ masɔgbe ciwo yí na ŋgbɔjɔnɔ ji. Gbesɔ kpe niɔ, ehwɛdodo amɛɖeki xɔnɔ gamɛ koɖo ŋsɛn le ŋshi keke ŋdegbewakɔ kunuɖeɖedɔ lɔ nywiɖe o.”

3. Nyi mìakpɔ le nyɔta cɛ mɛɔ?

3 Nɔ cukaɖa lɔwo le do ɖe can ɔ, Yehowa atɛnŋ ana ŋsɛn ci yí ʒan mì nɔ mìakpɔtɔ asinkɔ lé mìasun ji do. Gbɔxwe mìakpɔ lé Yehowa atɛnŋ akpedo mì nu doɔ, na mìagbeje lé Yehowa do ŋsɛn Pɔlu koɖo Timɔte yí wowa wowo sumɔsumɔdɔ lɔ ci cukaɖawo le wo ji can.

YEHOWA DONƆ ŊSƐN MÌ NƆ MÌAWA EŊƐNYWIDRADRADƆ LƆ

4. Cukaɖa ciwo Pɔlu do goɔ?

4 Pɔlu do go cukaɖa sugbɔ. Éʒan ŋsɛn, vevitɔ hwenu woxui, xo kpe yi yí li do gakpamɛ. (2 Kor. 11:23-25) Pɔlu lɔn do ji gbajɛɛ mɔ, yeɖo aje agbla veviɖe gbɔxwe awa ahwa koɖo gbɔjɔgbɔjɔwo hweɖewonu. (Rɔm. 7:18, 19, 24) Égbedo ji ci “wo sɔ ŋja ɖeka sɔ do [yi] gbaza mɛ” ci yí le shigbe edɔ̀lele hannɛ yí eji veviɖe mɔ Mawu le ɖi si nɔ ye.—2 Kor. 12:7, 8.

Nyi yí kpedo Pɔlu koɖo Timɔte nu yí wowa wowo kunuɖeɖedɔ lɔɔ? (Kpɔ mamamɛ 5-7) *

5. Edɔ ciwo Pɔlu wa ci eto cukaɖawo mɛ can ɔ?

5 Yehowa na ŋsɛn Pɔlu nɔ akpɔtɔ awakɔ yi sumɔsumɔdɔ lɔ ci etokɔ cukaɖawo mɛ can. Bu tamɛ kpɔ so edɔ ciwo Pɔlu wa nu. Le kpɔwɛ mɛ, ci woli le Rɔma yí degbetokɔ le axwe ɖeka mɛɔ, éɖe kunu nɔ amɛ sugbɔ koɖo ezolelanmɛ, taŋfuin acɛkpatɔwo can le mɛ. (Edɔ. 28:17; Fili. 4:21,22) Égbeɖe kunu nɔ Efyɔ Hwawavi sugbɔ koɖo mɛ ciwo vayɔɛni kpɔ. (Edɔ. 28:30, 31; Fili. 1:13) Le gaxoxo ɖekɛ lɔ mɛɔ, Pɔlu ŋwlɛ gbɔngbɔnmɛ wema ciwo yí kpenɔdo Kristotɔ adodwiwo nu so hwenɔnu keke je egbɛ. Gbesɔ kpe niɔ, Pɔlu kpɔwɛ lɔ do ŋsɛn hamɛ ci yí le Rɔma, ecɛ wɛ mɔ nɔviɛwo “va gbedɔn yí tɔ́ Mawu Nyɔ lɔ dradra vɔnvɔn manɔ̀ mɛ.” (Fili. 1:14) Ci Pɔlu detɛnŋ wanɔ sugbɔ hweɖekpokpuinu shigbe lé eji nɛ can ɔ, éwa ci ji esun yí ecɛ “dɔ yí Eŋɛnywi dradra lɔ yì ŋkɔ.”—Fili. 1:12.

6. Sɔ koɖo 2 Korɛntitɔwo 12:9, 10 ɖe, nyi yí kpedo Pɔlu nu yí ewa sumɔsumɔdɔ lɔɔ?

6 Pɔlu nya mɔ Yehowa ŋsɛn mɛ yí yewa ŋɖekpokpui le yí denyi yeŋtɔ ŋsɛn mɛ yɔ o. Élɔn do ji mɔ Mawu ŋsɛn “do ji nɔ [ye le ye] gbɔjɔgbɔjɔ mɛ.” (Hlɛn 2 Korɛntitɔwo 12:9, 10.) Yehowa to yi gbɔngbɔn kɔkɔɛ lɔ ji yí na ŋsɛn Pɔlu nɔ awa yi sumɔsumɔdɔ lɔ kitokito ci eto yumɛciciwo, gakpamɛnɔnɔ koɖo cukaɖa buwo mɛ can.

Nyi yí kpedo Timɔte nu yí ewa yi kunuɖeɖedɔ lɔɔ? (Kpɔ mamamɛ 7) *

7. Cukaɖa ciwo yí atɛnŋ ana sumɔsumɔdɔ lɔ wawa agbɔnnu nɔ Timɔteɔ?

7 Ðajɛvi Timɔte ci yí wanɔ dɔ koɖo Pɔlu do jeshi mɔ Mawu ŋsɛn mɛ yí yewa ye sumɔsumɔdɔ lɔ le. Timɔte kplɔ Pɔlu do le ejugodu ŋɛnywidradra mɔzɔnzɔnwo mɛ. Gbesɔ kpe niɔ, Pɔlu dɔɛ ɖaɖa fibuwo nɔ ayi ji hamɛwo kpɔ keŋ ado ŋsɛn wo. (1 Kor. 4:17) Timɔte tɛnŋ kpɔɛ mɔ yedeje awa edɔ lɔ o. Taŋfuin susu cɛ yí taɖo Pɔlu nu ni mɔ: “Ðajɛ yí e nyi, vɔ ŋgbe tashi amɛ ɖe a kpɔ mɔ ao nuxuwo de nyi enyɔ vevi o.” (1 Tim. 4:12) Nubu yí gbenyi mɔ, Timɔte can ɖo ŋja le gbaza mɛ hwenɔnu, ‘éblenɔ hweshahwe nu.’ (1 Tim. 5:23) Vɔ Timɔte nya mɔ Yehowa azan yi gbɔngbɔn kɔkɔɛ lɔ asɔ do ŋsɛn ye nɔ yeatɛnŋ adra ŋɛnywi lɔ yí agbesumɔ nɔviwo.—2 Tim. 1:7.

YEHOWA DONƆ ŊSƐN MÌ NƆ MÌAKPƆTƆ ANƆ GBEJI NI LE CUKAÐAWO MƐ

8. Lé Yehowa donɔ ŋsɛn yi mɛwo do le egbɛmɛɔ?

8 Egbɛɔ, Yehowa nanɔ “ŋsɛn ci yí wugan jɔjɔmɛtɔ” yi mɛwo nɔ woakpɔtɔ asinkɔ le egbejinɔnɔ mɛ. (2 Kor. 4:7, NWT) Mìakpɔ enu amɛnɛ ciwo Yehowa na yí wodonɔ ŋsɛn mì nɔ mìatɛnŋ akpɔtɔ anɔ gbeji ni. Wowo yí nyi: gbedodoɖa, Bibla, ehadodo koɖo nɔvi Kristotɔwo koɖo mìwo kunuɖeɖedɔ lɔ.

Yehowa donɔ ŋsɛn mì to gbedodoɖa ji (Kpɔ mamamɛ 9)

9. Lé gbedodoɖa kpenɔdo mì nu doɔ?

9 Ŋsɛn ci mìxɔnɔ to gbedodoɖa ji. Le Efezitɔwo 6:18 mɛɔ, Pɔlu do ŋsɛn mì mɔ, mìwo le donɔ gbe ɖaɖa nɔ Mawu “hwe ɖekpokpwi nu.” Nɔ mìwɛ ahan ɔ, Mawu ado ŋsɛn mì. Jonnie ci yí le Bolivie do jeshi mɔ Yehowa kpedo ye nu hwenu yetokɔ cukaɖawo mɛ eɖekplɔɖedo. Ashiɛ, dalɔ koɖo nɔlɔ ble sɛnŋsɛnŋɖe le hwenu ɖekɛ lɔ mɛ. Egbɔnnu nɔ Jonnie mɔ ale bu nɔ wo amɛtɔn lɔwo doju. Nɔlɔ ku yí ejinjin gbɔxwe ashiɛ koɖo dalɔ lanmɛ vahaya. Ci Jonnie xokɔ nuxu so hwenu sɛnŋsɛnŋ ŋtɔ́ nuɔ, énu mɔ: “Enu ci yí kpenɔdo ŋnu le vɔnvɔn hwenu lɔ yí nyi mɔ, ŋnunɔ lé enu lɔ wakɔ do nɔŋ teŋ nɔ Yehowa.” Yehowa na ŋsɛn ci yí ʒan Jonnie yí edo ji le cukaɖa lɔwo mɛ. Ronald ci yí nyi hamɛmɛshinshin le Bolivie se mɔ ye nɔye lé kanŋsɛdɔ̀. Nɔlɔ ku le wleci ɖeka godu. Nyi yí kpedo nu edo jiɔ? Énu mɔ: “Nɔ ŋdokɔ gbe ɖaɖa nɔ Yehowaɔ, ŋnunɔ anyi jimɛnyɔwo pleŋ ni. Ŋnya mɔ yɛmɔnɔŋje enu mɛ nɔŋ wu mɛɖekpokpui, wu nyɛ ŋtɔkpu can.” Hweɖewonuɔ, mìkpɔɛni mɔ mìdatɛnŋ ado ji le cukaɖa lɔwo mɛ o yí mìdenyanɔ nyɔ ci mìanu le gbedodoɖa lɔ mɛ hɛnnɛ o. Vɔ Yehowa ji mɔ mìwo le donɔ gbe ɖaɖa nɔ ye nɔ mìdenya lé mìanu mìwo susuwo koɖo lé ewakɔ do nɔ mì can.—Rɔm. 8:26, 27.

Yehowa donɔ ŋsɛn mì to Bibla ji (Kpɔ mamamɛ 10)

10. Shigbe lé eze le Ebretɔwo 4:12 mɛ nɛ ɖe, nyi yí taɖo ele veviɖe mɔ mìahlɛnnɔ Bibla yí abunɔ tamɛ kpɔ so nuɔ?

10 Ŋsɛn ci mìxɔnɔ to Bibla ji. Pɔlu hlɛnnɔ Enuŋwlɛŋwlɛ lɔwo yí kpɔnɔ ŋsɛn koɖo akɔnfafa le wo mɛ, mìwo can mìɖo awa shigbe yɛ nɛ. (Rɔm. 15:4) Nɔ mìhlɛnnɔ Mawu Nyɔ lɔ yí bunɔ tamɛ kpɔ so nuɔ, Yehowa atɛnŋ azan yi gbɔngbɔn kɔkɔɛ lɔ akpedo mì nu mìamɔŋje lé mìatɛnŋ azan Enuŋwlɛŋwlɛ lɔwo le mìwo gbemɛ do. (Hlɛn Ebretɔwo 4:12.) Ronald ci nu mìxo nuxu so vayi nu mɔ: “Ejɔ ji nɔŋ mɔ ŋhlɛnnɔ akpaxwe ɖeka le Bibla mɛ fiɛfi ɖeka duu. Ŋbunɔ tamɛ kpɔ sugbɔ so Yehowa nɔnɔmɛwo koɖo lé elenɔ bu nɔ yi mɛwo do. Ecɛ donɔ ŋsɛnŋ.”

11. Lé Bibla do ŋsɛn nɔvinyɔnu ɖeka ci yí le vevisese mɛ doɔ?

11 Tamɛbubukpɔ so Mawu Nyɔ lɔ nu akpedo mì nu mìaɖo susu nywi le cukaɖa lɔwo mɛ. Bu tamɛ kpɔ so lé Bibla kpedo nɔvinyɔnu ɖeka ci asu ku nɔ yí esekɔ vevi nu. Hamɛmɛshinshin ɖeka nu ni mɔ nɔ yɛhlɛn Job wema lɔɔ, yɛakpɔ enu sugbɔ ciwo yí atɛnŋ akpedo nu. Ci etɔ hlinhlin ɔ, édo ehwɛ Job ɖo énu susu masɔgbewo. Yí exo nuxu nɔ Job le yi susumɛ yí nukɔ ni mɔ: “Job! Ŋgbesɔ susu ɖokɔ ao cukaɖawo ɖekɛ ji o!” Hwehunnɔnu yí yiŋtɔ vado jeshi mɔ yeɖokɔ susu masɔgbewo shigbe Job nɛ. Ecɛ kpedo nu yí etrɔ yi susuwo yí ekpɔ ŋsɛn keŋ yí ɖu vevisese ci asuɔ ku lɔ dokɔ ni ji.

Yehowa donɔ ŋsɛn mì to ehadodo koɖo Kristotɔwo ji (Kpɔ mamamɛ 12)

12. Lé Yehowa donɔ ŋsɛn mì to mìwo kpena Kristotɔwo ji doɔ?

12 Ŋsɛn ci mìxɔnɔ to ehadodo koɖo Kristotɔwo mɛ ji. Emɔ ci ji Yehowa tonɔ yí donɔ ŋsɛn mì yí nyi to ehadodo koɖo mìwo kpena Kristotɔwo ji. Pɔlu ŋwlɛ mɔ yejijiɛ veviɖe mɔ yeakpɔ ye kpena Kristotɔwo nɔ yewoakpedo ‘yewonɔnɔwo nu.’ (Rɔm. 1:11, 12) Mary ci nu mìxo nuxu so vayi jinɔ veviɖe mɔ yeado ha koɖo ye nɔviye ŋsu koɖo ye nɔviye nyɔnuwo. Émɔ: “Yehowa zan nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu ciwo yí denya mɔ ŋtokɔ cukaɖawo mɛ kpetii o yí sɔ kpedo ŋnu. Wonu ŋsɛndoamunyɔwo nɔŋ alo ŋwlɛ wo ɖaɖaŋ. Enu ci yí ŋʒan pɛɛ hwenɔnu nɛ. Nubu ci yí kpedo ŋnu yí nyi mɔ, ŋkan seŋ koɖo nɔvinyɔnu ciwo yí to anyi cukaɖawo han mɛ yí kpla nu so wo gbɔ. Hamɛmɛshinshinwo can kpenɔdo ŋnu gashiagamɛ nɔ manya mɔ ŋle veviɖe le hamɛ lɔ mɛ.”

13. Lé mìatɛnŋ ado ŋsɛn mìwonɔnɔwo le bɔbɔwo mɛ doɔ?

13 Hamɛ bɔbɔwo yí nyi texwe nywi ɖeka ci mìado ŋsɛn mìwonɔnɔwo le. Nɔ èyi bɔbɔwoɔ, tekpɔ adonɔ ŋsɛn mɛbuwo yí anunɔ nɔ wo mɔ yelɔn wo yí dokɔ akpe do edɔ ciwo wowakɔ ŋci. Le kpɔwɛ mɛ, gbɔxwe woatɔ bɔbɔ ji gbeɖekaɔ, nɔviŋsu hamɛmɛshinshin ci yí tɔ mɔ Peter nu nɔ nɔvinyɔnu ci asuɔ denyi Kunuɖetɔ mɔ: “Nɔ mìkpɔ eo le bɔbɔwo ahan ɔ, edonɔ ŋsɛn mì keke. Èkpenɔdo vio amadɛn lɔwo nu yí wodranɔ do tɛgbɛɛ keŋ nanɔ ɖoŋciwo le bɔbɔ.” Eyi eji jɔ nɔvinyɔnu lɔ keke enu mɔ: “Enyɔ cɛ hanwo sese yí ŋʒan le gaxoxo cɛwo mɛ teŋ.”

Yehowa donɔ ŋsɛn mì to kunuɖeɖedɔ lɔ ji (Kpɔ mamamɛ 14)

14. Lé kunuɖeɖedɔ lɔ kpenɔdo mì nu doɔ?

14 Mìxɔnɔ ŋsɛn to kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ. Nɔ mìnu ŋɛnywi lɔ nɔ mɛbuwoɔ, mìvonɔ le mìwoɖekiwo mɛ nɔ mɛ lɔwo se alo gbe sese can. (Elo. 11:25) Nɔvinyɔnu ɖeka ci yí tɔ mɔ Stacy kpɔ lé kunuɖeɖedɔ lɔ donɔ ŋsɛn amɛ do. Hwenu woɖe yi xomumɛtɔ ɖeka ti le hamɛ lɔ mɛɔ, ése vevi keke yí tɔ yiɖeki biɔbiɔ se mɔ: ‘Nyi yí taɖo ŋdewa enu sugbɔ sɔ kpedo anyi xomumɛtɔ lɔ nu saɔ?’ Stacy bukɔ tamɛ kpɔ so nyɔ cɛ nu gbɛmɛgbɛmɛ. Nyi yí kpedo nu eɖu cukaɖa lɔ jiɔ? Kunuɖegbe yiyi! Le kunuɖegbeɔ, ésɔ susu ɖonɔ lé awɛ akpedo mɛ ciwo yí le nyigbanmama mɛ nu ji. Énu mɔ: “Le hwenɔnuɔ, Yehowa naŋ Bibla nukplavi ɖeka ci yí ɖeblɛ wa ŋkɔyiyi. Ecɛ do ŋsɛnŋ sugbɔ. Kunuɖegbe yiyi yí nyi enu ci yí kpedo ŋnu sugbɔ.”

15. Nyi èkpla so enyɔ ciwo Mary nu mɛɔ?

15 Nɔnɔmɛ ciwo mɛ nɔvi ɖewo tokɔ tɛnŋ na woakpɔɛ mɔ yewodatɛnŋ awa sugbɔ le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ o. Nɔ ahan èkpɔɛni nɛɔ, ɖo ŋwi mɔ nɔ èwa ci ji èsun ɔ, ajɔ ji nɔ Yehowa. Mìagbekpɔ Mary kpɔwɛ. Ci ehun yi nyigbanmama ci mɛ wodonɔ egbe bu leɔ, ékpɔɛ mɔ yedasun ŋɖekɛ ji awa o. Émɔ: “Na nɔ hwenu ɖeɔ, enu ci pleŋ ŋtɛnŋ wanɔ yí nyi ɖoŋci kleŋ ɖe nana alo Bibla kpukpui ɖe hlɛnhlɛn alo trakti ɖe nana le kunuɖegbe.” Eyi taɖo ci esɔ yiɖeki sɔnɔ koɖo mɛ ciwo yí donɔ gbe lɔ nywiɖeɔ, ékpɔɛ mɔ yedeje o. Vɔ, étrɔ yi susu. Étɔ kpɔkpɔɛ mɔ Yehowa atɛnŋ azan ye ci yedeɖo nujikpekpe sugbɔ le egbe lɔ mɛ can. Énu mɔ: “Bibla mɛ nyɔnɔnwi lɔwo le fafɛɖe yí woatɛnŋ atrɔ amowo gbenɔnɔ.”

16. Nyi yí akpedo mɛ ciwo yí ci xɔmɛ nu yí woakpɔ ŋsɛn ɔ?

16 Nɔ mìci xɔmɛ yí kunuɖeɖe dronɔ mìɔ, Yehowa nya yí ejɔnɔ ji ni. Átɛnŋ ahun mɔ nɔ mì nɔ mìaɖe kunu nɔ mɛ ciwo yí valekɔ bu nɔ mì alo dotowo. Nɔ mìsɔ sumɔsumɔdɔ ci mìwakɔ le kakacɛ mɛ sɔnɔ kpɔ koɖo ci mìtɛnŋ wanɔ saɔ, mìtɛnŋ gbɔjɔ. Vɔ nɔ mìkpɔ lé Yehowa kpekɔdo mì nu le kakacɛ mɛ doɔ, mìakpɔ ŋsɛn ci mìʒan yí asɔ do ji le tetekpɔ ɖekpokpui mɛ koɖo jijɔ.

17. Sɔ koɖo Ŋununyatɔ 11:6 ɖe, nyi yí taɖo mìɖo akpɔtɔ aɖenɔ kunu nɔ mìdekpɔ nyɔna ɖe so mɛ kaka can ɔ?

17 Le nyɔnɔnwi lɔ nuku ciwo mìdonɔ mɛɔ, mìdenya ciwo yí ami keŋ atɔ shinshin o. (Hlɛn Ŋununyatɔ 11:6.) Le kpɔwɛ mɛ, nɔvinyɔnu Barbara ci yí ɖo xwe 80 koɖo ŋɖe ɖenɔ kunu to telefonu koɖo wema ji gashiagamɛ. Le yi wema ɖeka mɛɔ, ésɔ Jutakpɔxɔ 1er mars 2014 sɔ domɛ yí nyɔta ci yí nyi “Nu Tɔxɛ Si Mawu Wɔ Na Wò” le mɛ. Le manyamanya mɛɔ, ésɔ wema lɔ ɖaɖa asu koɖo ashi ɖeka ciwo yí woɖe ti le hamɛ lɔ mɛ. Wohlɛn enyɔdrawema lɔ zenɛniɖe. Ŋsu lɔ kpɔɛ mɔ ele shigbe mɔ Yehowa yí xokɔ nuxu nɔ ye tiin nɛ. So xwe 27 koɖo ŋɖe keɔ, hɔntɔn yí asu koɖo ashi cɛwo gbevatɔ bɔbɔwo yiyi keke gbevatrɔ Kunuɖetɔwo. Kpɔ lé ado ŋsɛn Barbara sugbɔ, ci ekpɔ enunywi ciwo to so wema ci eŋwlɛ mɛ ɖa!

Yehowa donɔ ŋsɛn mì to (1) gbedodoɖa, (2) Bibla, (3) ehadodo koɖo Kristotɔwo, koɖo (4) kunuɖeɖedɔ lɔ ji (Kpɔ mamamɛ 9, 10, 12, 14)

18. Nyi mìɖo awa nɔ Mawu ado ŋsɛn mìɔ?

18 Yehowa hunnɔ emɔ sugbɔwo nɔ mì nɔ mìaxɔ ŋsɛn sugbɔ. Nɔ mìzankɔ yi nunana ciwo yí nyi gbedodoɖa, Bibla, ehadodo koɖo Kristotɔwo koɖo kunuɖeɖedɔ lɔɔ, mìdadasɛ mɔ mìkando ji mɔ Yehowa ɖo ŋsɛn yí jikɔ mɔ yeakpedo mì nu. Eyi taɖo mína mìaɖoŋ do mìwo Da ci yí le jeŋkwimɛ nu gashiagamɛ, ɖo éji mɔ “yeazan ye ŋsɛn asɔ hwlɛn mɛ ciwo yí kudo nu koɖo wowo jiwo pleŋ gan.”—2 Kro. 16:9, NWT.

EHAJIJI 61 Miyi Ŋgɔ, Mi Ðasefowo!

^ par. 5 Mìle hwenu sɛnŋsɛnŋwo mɛ, vɔ Yehowa kpekɔdo mì nu yí mìtotoɔ wo mɛ. Le nyɔta cɛ mɛɔ, mìakpɔ lé Yehowa kpedo apotru Pɔlu koɖo Timɔte nu yí wokpɔtɔ sinkɔ ci cukaɖawo le wo ji can. Mìagbegbeje enu amɛnɛ ciwo Yehowa na mì nɔ mìakpɔtɔ asinkɔ nɔ cukaɖawo li can.

^ par. 2 Mìtrɔ ŋkɔ lɔ.

^ par. 53 FOTOWO MƐ ÐEÐE: Ci wolé Pɔlu do exɔ ɖeka mɛ le Rɔmaɔ, éŋwlɛ wemawo ɖaɖa hamɛ sugbɔ yí dra eŋɛnywi lɔ nɔ mɛ ciwo yí vayɔɛni kpɔ.

^ par. 55 FOTOWO MƐ ÐEÐE: Timɔte dokɔ ŋsɛn nɔviwo ci eji hamɛwo kpɔ.