„Vychovej chlapce tak, aby šel po správné cestě. I když zestárne, nesejde z ní.“ (Přísloví 22:6, Překlad nového světa)

 „Vyuč chlapce na počátku jeho cesty, neodvrátí se od ní, ani když zestárne.“ (Přísloví 22:6, Český studijní překlad)

 Rodiče, kteří svoje děti učí, aby milovaly Boha a poslouchaly jeho zákony, můžou právem očekávat, že to na ně bude mít pozitivní vliv i v dospělosti.

 „Vychovej chlapce tak, aby šel po správné cestě.“ Tahle slova se dají přeložit taky jako „vychovej dítě tak, aby vědělo, jak správně žít“. V knize Přísloví najdeme i další verše, které rodiče vybízí, aby svoje děti odmala učili, co je správné a nesprávné. (Přísloví 19:18; 22:15; 29:15) Milující rodiče si ale uvědomují, že jejich děti mají stejně jako dospělí svobodnou vůli. Místo toho, aby jim jen něco přikazovali, vysvětlují jim, proč to mají dělat, a pomáhají jim, aby z nich vyrostli rozumní a zodpovědní dospělí, kteří se dokážou dobře rozhodovat. (5. Mojžíšova 6:6, 7; Kolosanům 3:21)

 Někteří znalci Bible se domnívají, že tahle část verše znamená, že rodiče by měli vychovávat svoje dítě podle jeho povahy. Takové vysvětlení zní možná logicky, ale hebrejský výraz, který je na tomhle místě použitý, podle všeho znamená vychovat dítě tak, aby z něj vyrostl dobrý člověk, který jedná správně. V knize Přísloví se píše o dvou cestách, po kterých se člověk v životě může vydat. O jedné se mluví jako o „cestě dobrých lidí“, „cestě moudrosti“ a „správné cestě“. (Přísloví 2:20; 4:11; 23:19) O té druhé jako o „cestě ničemů“ a „nesprávné cestě“. (Přísloví 4:14; 16:29) Rodiče by svoje děti měli vychovat tak, aby šly po té „správné cestě“ – aby se v životě řídily Božím Slovem, Biblí. (Žalm 119:105)

 „I když zestárne, nesejde z ní.“ Když rodiče učí svoje dítě, aby žilo podle Božích mravních norem, je pravděpodobné, že se jimi bude řídit celý život. To ale neznamená, že dítě, které je dobře vychované, nemůže i tak sejít ze správné cesty, tedy přestat se Božích zákonů držet. Například když někdo tráví hodně času ve špatné společnosti, může se stát, že „přímé stezky“ opustí a začne se chovat špatně. (Přísloví 2:12–16; 1. Korinťanům 15:33) V každém případě ale platí, že když rodiče učí svoje děti žít podle Bible, dávají jim ten nejlepší start do života. (Přísloví 2:1, 11)

 Dvacátá druhá kapitola Přísloví se skládá z krátkých rčení, která se týkají různých životních situací a odhalují Boží pohled na věc. Zdůrazňují, že mít dobré jméno u Jehovy a má velkou hodnotu, a aby člověk takové jméno získal, musí být pokorný, štědrý a pracovitý. (Přísloví 22:1, 4, 9, 29) Jiné verše naopak ukazují, že s těmi, kdo ignorují Boží zásady a chovají se bezcitně k chudým, to špatně dopadne. (Přísloví 22:8, 16, 22–27)

 I když se většina veršů ve 22. kapitole Přísloví netýká výchovy dětí, je z nich vidět, jak má člověk žít, aby byl opravdu šťastný a dělal radost Bohu. (Přísloví 22:17–19) Když k takovému způsobu života rodiče svoje děti vedou, ukazují tak, že pro ně chtějí to nejlepší. (Efezanům 6:1–3)

 Podívejte se na krátké video o knize Přísloví.