„Radujte se z naděje. Snášejte těžkosti. Vytrvávejte v modlitbě.“ (Římanům 12:12, Překlad nového světa)

 „V naději se radujte, v soužení buďte trpěliví, v modlitbě vytrvalí.“ (Římanům 12:12, Český studijní překlad)

 Tímto veršem apoštol Pavel vybídl křesťany v Římě, aby dělali tři věci, které jim pomůžou zůstat věrní Bohu, i když zažívají pronásledování a jiné těžkosti.

 „Radujte se z naděje.“ Křesťané mají nádhernou naději na věčný život. Někteří z nich budou žít v nebi a většina na zemi, ze které se stane ráj. (Žalm 37:29; Jan 3:16; Zjevení 14:1–4; 21:3, 4) Těší se, že Boží království a vyřeší všechny problémy, které lidstvo sužují. (Daniel 2:44; Matouš 6:10) Ti, kdo uctívají Boha, se můžou radovat, dokonce i když zažívají těžkosti. Jsou si totiž jistí, že to, čemu věří, se stane, a že když vytrvají, získají Boží schválení. (Matouš 5:11, 12; Římanům 5:3–5)

 „Snášejte těžkosti.“ Řecké sloveso, které je v tomto verši přeložené jako „snášejte“, se v Bibli často používá ve významu „zůstat a neutéct, vytrvat, zůstat pevný“. Kristovi následovníci nejsou „částí světa“ b, a tak počítají s tím, že budou pronásledovaní. (Jan 15:18–20; 2. Timoteovi 3:12) Proto potřebují být vytrvalí. Když křesťan vytrvale slouží Bohu, i když zažívá problémy, posiluje to jeho víru, že ho Bůh odmění. (Matouš 24:13) Toto vědomí mu pomáhá, aby těžkosti snášel s trpělivostí a radostí. (Kolosanům 1:11)

 „Vytrvávejte v modlitbě.“ Aby křesťané dokázali zůstat Bohu věrní, musí se „neustále modlit“. (Lukáš 11:9; 18:1) Stále Boha prosí, aby je vedl, a spoléhají se na něj ve všech oblastech svého života. (Kolosanům 4:2; 1. Tesaloničanům 5:17) Jsou přesvědčení, že je Bůh vyslyší, protože ho poslouchají a ze všech sil se snaží dělat mu radost. (1. Jana 3:22; 5:14) Také vědí, že když budou vytrvávat v modlitbě, Bůh jim dá sílu, aby mu zůstali věrní v jakékoli zkoušce. (Filipanům 4:13)

 Pavel tento dopis napsal kolem roku 56 n. l. křesťanům v Římě. Ve 12. kapitole dopisu jim dává praktické rady ohledně toho, jací mají křesťané být, jak se mají chovat ke spoluvěřícím a ostatním lidem a jak mají zůstat pokojní, i když se stanou obětí špatného zacházení. (Římanům 12:9–21) To byla pro křesťany v Římě aktuální rada, protože zanedlouho tam začalo kruté pronásledování.

 O pár let později, v roce 64 n. l., propukl v Římě velký požár. Kolovaly zvěsti, že ho založil císař Nero. Podle římského historika Tacita se chtěl Nero zbavit podezření tím, že svalil vinu na křesťany. Následně se zvedla obrovská vlna pronásledování. Pavlovy rady křesťanům pomohly, aby toto náročné období zvládli důstojně a udrželi si pevnou víru. (1. Tesaloničanům 5:15; 1. Petra 3:9) Křesťané v dnešní době se toho od nich můžou hodně naučit.

 Podívejte se na krátké video o knize Římanům.