Rozdíl mezi těmi, kdo patří k pravému náboženství, a těmi, kdo patří k falešnému, popisuje Bible takto: „Poznáte je podle jejich ovoce. Sbírají snad lidé někdy hrozny z trní nebo fíky z bodláčí?“ (Matouš 7:16) Tak jako se dá rozeznat vinná réva od trní podle ovoce, stejně tak se dá rozeznat pravé náboženství od falešného podle následujících znaků.

1.   Pravé náboženství učí to, co je v Bibli, a ne nějaké lidské názory. (Jan 4:24; 17:17) To se týká například pravdy o duši a o naději na věčný život v ráji na zemi. (Žalm 37:29; Izajáš 35:5, 6; Ezekiel 18:4) Pravé náboženství se nebojí odhalit, že někdo učí falešné nauky. (Matouš 15:9; 23:27, 28)

2.   Pravé náboženství seznamuje lidi s Bohem, včetně toho, že jim sděluje jeho jméno, které je Jehova. (Žalm 83:18; Izajáš 42:8; Jan 17:3, 6) Netvrdí, že je nepochopitelný nebo že se od nás drží stranou. Naopak ukazuje, že Bůh chce, abychom k němu měli blízký vztah. (Jakub 4:8)

3.   Pravé náboženství učí, že nás Bůh zachrání prostřednictvím Ježíše Krista. (Skutky 4:10, 12) Lidé, kteří patří k pravému náboženství, poslouchají Ježíšovy pokyny a ze všech sil se ho snaží napodobovat. (Jan 13:15; 15:14)

4.   Pravé náboženství pokládá Boží království za jedinou naději pro lidstvo. Ti, kdo vyznávají pravé náboženství, o tomto království mluví s druhými. (Matouš 10:7; 24:14)

5.   Pravé náboženství se vyznačuje nesobeckou láskou. (Jan 13:35) Učí, že bychom měli respektovat a mít rádi všechny lidi, bez ohledu na jejich původ, rasu, kulturu, jazyk a etnickou skupinu. (Skutky 10:34, 35) Láska je taky důvodem, proč se stoupenci pravého náboženství neúčastní válek. (Micheáš 4:3; 1. Jana 3:11, 12)

6.   Pravé náboženství nemá žádné placené duchovní, kteří by dostávali honosné tituly. (Matouš 23:8–12; 1. Petra 5:2, 3)

7.   Pravé náboženství je politicky naprosto neutrální. (Jan 17:16; 18:36) Jeho stoupenci se ale vládním autoritám podřizují v souladu s biblickým příkazem: „Splácejte césarovy věci césarovi [což jsou vládou ustanovené autority], ale Boží věci Bohu.“ (Marek 12:17; Římanům 13:1, 2)

8.   Pravé náboženství není jenom nějaká tradice nebo formalita. Je to způsob života. Ti, kdo se k němu hlásí, se ve všem drží biblických mravních zásad. (Efezanům 5:3–5; 1. Jana 3:18) Ale nejsou to věčně zamračení lidé, protože mají radost z toho, že jsou služebníky „šťastného Boha“. (1. Timoteovi 1:11)

9.   Lidí, kteří vyznávají pravé náboženství, nemá být příliš mnoho. (Matouš 7:13, 14) Hodně lidí se na ně má dívat svrchu, vysmívat se jim a pronásledovat je za to, že dělají, co si Bůh přeje. (Matouš 5:10–12)

Pravé náboženství není automaticky to, které mi vyhovuje

 Je nebezpečné vybírat si náboženství jenom podle toho, jak nám osobně vyhovuje. Bible totiž předpověděla, že přijde doba, kdy se lidé obklopí náboženskými „učiteli, kteří budou přitakávat jejich názorům“. (2. Timoteovi 4:3, Slovo na cestu) Bible nás naopak povzbuzuje, abychom si vybrali takové „náboženství, které je čisté a neposkvrněné ze stanoviska našeho Boha a Otce“, i když není mezi lidmi příliš populární. (Jakub 1:27, poznámka pod čarou; Jan 15:18, 19)