Římanům 1:1–32

1  Pavel, otrok+ Ježíše Krista a povolaný+ za apoštola,+ oddělený pro Boží dobrou zprávu,+  kterou [Bůh] dříve slíbil prostřednictvím svých proroků+ ve svatých Písmech  o svém Synovi, jenž podle těla+ pocházel z Davidova semene,*+  ale který byl s mocí+ prohlášen* Božím Synem+ podle ducha+ svatosti prostřednictvím vzkříšení z mrtvých+ — ano, Ježíš Kristus, náš Pán,  skrze něhož jsme obdrželi* nezaslouženou laskavost+ a apoštolát,+ aby byla poslušnost víry, vzhledem k jeho jménu, mezi všemi národy,+  a mezi nimiž také vy jste povoláni k tomu, abyste patřili Ježíši Kristu —,  všem těm, kdo jsou v Římě jako Boží milovaní, povolaní,+ aby byli svatí:+ Kéž máte nezaslouženou laskavost a pokoj+ od Boha, našeho Otce, a [od] Pána Ježíše Krista.+  Především vzdávám prostřednictvím Ježíše Krista díky svému Bohu za vás všechny,+ protože se o vaší víře hovoří po celém světě.+  Vždyť Bůh, jemuž prokazuji posvátnou službu* svým duchem ve spojitosti s dobrou zprávou o jeho Synu, je mým svědkem,+ jak se bez přestání o vás vždy zmiňuji ve svých modlitbách+ 10  a prosím, aby se mi nyní, pokud je to vůbec možné, podle Boží vůle+ konečně podařilo k vám přijít. 11  Toužím vás totiž vidět,+ abych vám předal nějaký duchovní dar,+ abyste byli upevněni; 12  nebo spíše aby byla mezi vámi vzájemná výměna povzbuzení,*+ aby každý [byl povzbuzen] vírou+ druhého, jak vaší, tak i mou. 13  Nechci však, bratři,+ abyste nevěděli, že jsem měl mnohokrát v úmyslu přijít k vám+ — ale bylo mi až dosud bráněno —, abych také mezi vámi získal nějaké plody,+ stejně jako mezi ostatními národy. 14  Jsem dlužníkem Řeků i barbarů,* moudrých+ i bláznivých; 15  odtud je má dychtivost oznamovat dobrou zprávu+ také vám tam v Římě.+ 16  Nestydím se totiž za dobrou zprávu;+ je vskutku Boží mocí+ k záchraně pro každého, kdo má víru,+ nejprve* pro Žida,+ a také pro Řeka;+ 17  v tom se totiž zjevuje Boží spravedlnost+ z víry+ a k víře, právě jak je napsáno: „Ale spravedlivý — ten bude žít vírou.“+ 18  Boží zloba+ se totiž zjevuje z nebe proti každé bezbožnosti a nespravedlnosti+ lidí, kteří nespravedlivě potlačují pravdu,+ 19  protože co může být o Bohu poznáno, je mezi nimi zjevné,+ neboť jim to Bůh učinil zjevným.+ 20  Jeho neviditelné+ [vlastnosti] jsou totiž jasně patrné od stvoření světa,*+ protože je lze pochopit z učiněných věcí,+ dokonce i jeho věčnou moc+ a Božství,*+ takže jsou neomluvitelní,+ 21  protože sice znali Boha, ale neoslavovali ho jako Boha ani mu neděkovali,+ ale stali se tupými+ ve svém uvažování a jejich neinteligentní srdce se zatmělo.+ 22  Ačkoli tvrdili, že jsou moudří, stali se pošetilými+ 23  a slávu+ neporušitelného Boha proměnili v něco podobného obrazu+ porušitelného člověka a ptáků a čtvernožců a lezoucích tvorů.+ 24  Bůh je tedy ve shodě s touhami jejich srdce vydal nečistotě,+ aby mezi sebou zneuctívali svá těla,+ 25  ano ty, kdo vyměnili Boží pravdu+ za lež+ a zbožňovali stvoření a prokazovali [mu] posvátnou službu spíše než Tomu, kdo stvořil, jenž je navždy požehnaný. Amen.* 26  Proto je Bůh vydal potupným pohlavním choutkám,+ neboť i jejich ženy zaměnily přirozené užívání sebe za protipřirozené;+ 27  a podobně i muži opustili přirozené užívání ženy+ a prudce vzplanuli ve svém chtíči k sobě navzájem, muži k mužům,+ a prováděli oplzlosti*+ a v sobě obdrželi plnou odplatu,+ která jim patřila za jejich provinění.+ 28  A právě proto, že neschvalovali přidržet se Boha v přesném poznání,+ vydal je Bůh neschválenému stavu mysli,+ aby dělali to, co se nehodí,+ 29  byli naplněni vší nespravedlností,+ ničemností,+ chtivostí,+ špatností+ a byli plní závisti,+ vraždy,+ rozepře,+ klamu,+ zlomyslné povahy+ a byli našeptávači,+ 30  ostouzející,+ nenávidící Boha, nestoudní,+ domýšliví,+ sebejistí,+ vymýšlející škodlivé věci,+ neposlušní rodičů,+ 31  bez porozumění,+ zpronevěřující se dohodám,*+ bez přirozené náklonnosti,+ nemilosrdní.+ 32  Ačkoli zcela dobře znají Boží spravedlivý výnos,+ že ti, kdo provádějí takové věci, zasluhují smrt,+ nejenže je dělají dále, ale také souhlasí s těmi,+ kdo je provádějí.

Poznámky

Nebo „potomstva“.
Nebo „určen, aby byl“.
„Jsme obdrželi“, vztahuje se na samotného pisatele. Nebo „jsem obdržel“.
„Prokazuji posvátnou službu.“ Řec. la·treuʹo; J17,18(heb.) ʼaniʹ ʽo·vedhʹ, „sloužím (uctívám)“. Viz 2Mo 3:12 ppč.
Dosl. „abyste byli společně povzbuzeni“.
Nebo „cizinců“.
„Nejprve.“ B vynechává.
„Světa.“ Řec. koʹsmou; lat. munʹdi; J17,22(heb.) ha·ʽó·lamʹ, „světa“.
„Božství.“ Řec. Thei·oʹtes, příbuzné se slovem The·osʹ, „Bůh“; lat. Di·viʹni·tas. Srovnej Sk 17:29 ppč.
Nebo „Tak se staň“. Řec. a·menʹ; lat. aʹmen; J17,18,22(heb.) ʼa·menʹ. Viz Ne 5:13.
„Oplzlosti.“ Dosl. „neslušnost“.
Nebo „odporující jakékoli dohodě“.