Římanům 12:1–21

12  Bratři, proto vás tedy snažně prosím při Božím soucitu, abyste předkládali svá těla+ jako živou,+ svatou,+ Bohu přijatelnou+ oběť,+ jako posvátnou službu*+ se svou silou rozumu.+  A přestaňte se utvářet+ podle tohoto systému věcí,* ale přeměňujte se předěláním své mysli,+ abyste si sami ověřili,+ co je dobrá a přijatelná a dokonalá Boží vůle.+  Prostřednictvím nezasloužené laskavosti, jež mi byla dána, říkám totiž každému tam mezi vámi, aby si o sobě nemyslel více, než je nutné si myslet,+ ale myslel tak, aby měl zdravou mysl,+ každý, jak mu Bůh udělil míru+ víry.+  Vždyť právě jako máme v jednom těle mnoho údů,+ ale údy nemají všechny stejnou úlohu,  tak my, ačkoli je nás mnoho, jsme jedno tělo+ ve spojení s Kristem, ale jednotlivě [jsme] údy, které patří k sobě navzájem.+  Protože tedy máme dary, které se liší+ podle nezasloužené laskavosti,+ jež nám byla dána — ať již proroctví, [pak prorokujme] podle víry, jež [nám] byla udělena;  nebo službu, [pak se věnujme] této službě;+ nebo kdo vyučuje,+ [ať se věnuje] svému vyučování;+  nebo kdo vybízí, [ať se věnuje] svému vybízení;+ kdo rozděluje, [ať to dělá] se štědrostí;+ kdo předsedá,*+ [ať to dělá] se skutečnou opravdovostí; kdo projevuje milosrdenství,+ [ať to dělá] s veselou myslí.  [Vaše] láska+ ať je bez pokrytectví.+ Ošklivte si, co je ničemné,+ lněte k tomu, co je dobré.+ 10  V bratrské lásce+ mějte k sobě navzájem něžnou náklonnost. Poskytujte vedení v projevování vzájemné úcty.+ 11  Neloudejte se při tom, co děláte.+ Buďte zaníceni duchem.+ Pracujte jako otroci pro Jehovu.*+ 12  Radujte se z naděje.+ Snášejte soužení.+ Vytrvávejte v modlitbě.+ 13  Se svatými se dělte podle jejich potřeb.+ Jděte cestou pohostinnosti.+ 14  Nadále žehnejte těm, kdo [vás] pronásledují;+ žehnejte+ a neproklínejte.+ 15  Radujte se s těmi, kdo se radují;+ plačte s těmi, kdo pláčou. 16  Dbejte o druhé stejně jako sami o sebe;+ nedbejte o povýšené věci,+ ale dejte se vést věcmi poníženými.+ Nestaňte se rozvážnými ve svých vlastních očích.+ 17  Nikomu neodplácejte zlé zlým.+ Opatřujte znamenité věci před zraky všech lidí. 18  Je-li to možné, pokud to závisí na vás, buďte pokojní vůči všem lidem.+ 19  Sami se nemstěte,+ milovaní, ale dejte místo zlobě;+ neboť je napsáno: „Pomsta je má; já oplatím, říká Jehova.“*+ 20  Ale „je-li tvůj nepřítel hladový, nakrm ho; je-li žíznivý, dej mu něco napít;+ vždyť tímto jednáním nakupíš žhavé uhly na jeho hlavu“.+ 21  Nedej se přemoci zlem, ale neustále přemáhej zlo dobrem.+

Poznámky

„Posvátnou službu.“ Řec. la·treiʹan; J17(heb.) ʽavó·dhath·khemʹ, „vaši službu (vaše uctívání)“. Viz 2Mo 12:25 ppč.
Nebo „pořádku věcí“. Řec. ai·oʹni; lat. saeʹcu·lo.
Nebo „kdo působí jako vůdce“.
Viz dodatek 1D.
Viz dodatek 1D.