Římanům 2:1–29
2 Proto jsi neomluvitelný, člověče,+ ať jsi kdokoli, jestliže soudíš;+ protože v tom, v čem soudíš jiného, odsuzuješ sám sebe, neboť ty, který soudíš,+ provádíš totéž.+
2 A víme, že Boží soud je ve shodě s pravdou+ proti těm, kdo takové věci provádějí.
3 Ale myslíš si, člověče,+ když soudíš ty, kdo provádějí takové věci, a přesto je [sám] děláš, že unikneš Božímu soudu?+
4 Nebo pohrdáš bohatstvím jeho laskavosti+ a snášenlivosti+ a trpělivosti,+ protože nevíš, že Boží laskavost se tě pokouší vést k pokání?*+
5 Podle své tvrdosti+ a nekajícího srdce+ si však střádáš zlobu+ na den zloby+ a zjevení+ Božího spravedlivého soudu.+
6 A dá každému podle jeho skutků:+
7 věčný život těm, kdo hledají slávu a čest a neporušitelnost+ vytrvalostí v díle, jež je dobré;
8 ale pro ty, kdo jsou svárliví+ a kdo neposlouchají pravdu,+ ale poslouchají nespravedlnost, bude zloba a hněv,+
9 soužení a tíseň, na duši každého člověka, který koná to, co je škodlivé, nejprve Žida+ a také Řeka;+
10 ale sláva a čest a pokoj pro každého, kdo koná to, co je dobré,+ nejprve pro Žida+ a pak také pro Řeka.+
11 U Boha totiž není stranickost.+
12 Například všichni, kdo hřešili bez zákona, také zahynou bez zákona,+ ale všichni, kdo hřešili pod zákonem,+ budou souzeni zákonem.+
13 Před Bohem totiž nejsou spravedliví ti, kdo zákon slyší, ale za spravedlivé budou prohlášeni+ ti, kdo zákon činí.+
14 Kdykoli totiž lidé z národů,+ kteří nemají zákon,+ činí přirozeně věci zákona,+ tito lidé, ačkoli nemají zákon, jsou zákonem sami sobě.
15 Právě ti projevují, že mají záležitost zákona napsanou ve svém srdci,+ zatímco s nimi jejich svědomí+ vydává svědectví a oni jsou svými vlastními myšlenkami obžalováváni+ nebo též omlouváni.
16 To bude v den, až bude Bůh skrze Krista Ježíše+ soudit tajné+ věci lidstva, podle dobré zprávy, kterou oznamuji.+
17 Jestliže jsi tedy podle jména Žid+ a zakládáš si na zákonu+ a pyšníš se Bohem+
18 a znáš jeho vůli+ a schvaluješ věci, které jsou vynikající,* protože jsi ústně poučen ze Zákona+
19 a jsi přesvědčen, že jsi vůdcem slepých,+ světlem těm, [kdo jsou] ve tmě,+
20 napravovatelem nerozumných,+ učitelem nemluvňat+ a že máš rámec*+ poznání a pravdy+ v Zákoně —
21 ty však, který vyučuješ jiného, sám sebe nevyučuješ?+ Ty, který kážeš: „Nekraď“,+ kradeš?+
22 Ty, který říkáš: „Necizolož“,*+ cizoložíš? Ty, který vyjadřuješ ošklivost k modlám, vylupuješ+ chrámy?
23 Ty, který se pyšníš zákonem, přestupováním Zákona+ zneuctíváš Boha?
24 Vždyť „kvůli vám se Božímu jménu rouhají mezi národy“,+ právě jak je to napsáno.
25 Obřízka+ je opravdu prospěšná jen [tehdy], jestliže jednáš podle zákona;+ jestliže jsi však přestupníkem zákona, tvá obřízka+ se stala neobřízkou.+
26 Jestliže proto neobřezaný+ člověk dodržuje spravedlivé požadavky+ Zákona, nebude snad jeho neobřízka počítána za obřízku?+
27 A neobřezaný, který je takový od přírody, bude tím, že provádí Zákon, soudit tebe,+ který jsi i s jeho psaným zákoníkem a obřízkou přestupníkem zákona.
28 Židem totiž není ten, kdo jím je zevně,+ ani obřízka není to, co je zevně na těle.+
29 Ale Židem je ten, kdo je jím uvnitř,+ a [jeho] obřízka je [obřízka] srdce+ duchem, a nikoli psaným zákoníkem.+ Jeho chvála+ nepochází od lidí, ale od Boha.+
Poznámky
^ Dosl. „změně smýšlení“.
^ Nebo „a zkoušíš věci, které se liší“.
^ Dosl. „formu“. Řec. morʹfo·sin.
