Římanům 5:1–21
5 Proto nyní, když jsme byli prohlášeni za spravedlivé kvůli víře,+ se těšme z pokoje+ s Bohem prostřednictvím našeho Pána Ježíše Krista,
2 skrze něhož jsme také vírou* získali přístup+ do této nezasloužené laskavosti, v níž nyní stojíme; a jásejme na základě naděje+ na Boží slávu.
3 A nejen to, ale jásejme, i když [jsme] v souženích,+ protože víme, že soužení plodí vytrvalost,+
4 vytrvalost zase schválený stav,+ schválený stav zase naději+
5 a naděje nevede ke zklamání,*+ protože Boží láska+ byla vylita do našeho srdce prostřednictvím svatého ducha,+ který nám byl dán.+
6 Vždyť Kristus vskutku zemřel v ustanovený čas za bezbožné lidi,*+ zatímco jsme ještě byli slabí.+
7 Stěží někdo totiž zemře za spravedlivého [člověka];+ ano, za dobrého+ [člověka] se snad ještě někdo odváží zemřít.+
8 Ale Bůh nám doporučuje svou vlastní lásku+ tím, že Kristus za nás zemřel,+ zatímco jsme byli ještě hříšníky.
9 Tím spíše tedy, protože jsme byli nyní prohlášeni za spravedlivé+ jeho krví, budeme skrze něho zachráněni od zloby.+
10 Jestliže jsme totiž byli smířeni s Bohem smrtí jeho Syna,+ když jsme byli nepřáteli,+ tím spíše budeme zachráněni jeho životem nyní, když jsme byli smířeni.+
11 A nejen to, ale jásáme také v Bohu prostřednictvím našeho Pána Ježíše Krista,* skrze něhož jsme nyní obdrželi smíření.+
12 Proto právě jako skrze jednoho člověka+ vstoupil do světa hřích a skrze hřích smrt,+ a tak se smrt rozšířila na všechny lidi, protože všichni zhřešili+ —.
13 Až do Zákona byl totiž hřích na světě, ale z hříchu není nikdo obviňován, když není zákon.+
14 Smrt přesto kralovala od Adama až do Mojžíše+ i nad těmi, kdo nehřešili podobným přestupkem jako Adam,+ jenž se podobá tomu,* kdo měl přijít.+
15 Ale s darem to není, jako to bylo s přečinem. Jestliže totiž skrze přečin jednoho člověka mnozí zemřeli, Boží nezasloužená laskavost a jeho velkorysý dar s nezaslouženou laskavostí skrze jednoho člověka,+ Ježíše Krista, se mnohem více rozhojnila pro mnohé.+
16 S velkorysým darem+ to také není, jako to bylo s věcmi, které působily skrze jednoho [člověka], který zhřešil.+ Po jednom přečinu totiž soud+ vedl k odsouzení,+ ale po mnoha přečinech vedl dar k prohlášení za spravedlivé.*+
17 Jestliže totiž pro přečin toho jednoho [člověka]+ skrze něho kralovala+ smrt, tím spíše budou ti, kdo přijímají hojnost nezasloužené laskavosti+ a velkorysého daru*+ spravedlnosti, kralovat+ v životě prostřednictvím toho jednoho, [totiž] Ježíše Krista.+
18 Jako tedy jeden přečin měl za následek odsouzení+ lidí všeho druhu, podobně také jeden skutek ospravedlnění*+ má za následek, že lidé všeho druhu+ jsou prohlašováni za spravedlivé k životu.+
19 Vždyť právě jako prostřednictvím neposlušnosti jednoho člověka byli mnozí+ učiněni hříšníky, podobně také prostřednictvím poslušnosti+ jednoho budou mnozí+ učiněni spravedlivými.+
20 A k tomu navíc přišel* Zákon,+ aby se přečiny rozhojnily.+ Kde se však rozhojnil hřích,+ [tam] se ještě víc rozhojnila nezasloužená laskavost.+
21 Proč? Aby, právě jako kraloval hřích se smrtí,+ podobně i nezasloužená laskavost+ kralovala prostřednictvím spravedlnosti, s vyhlídkou na věčný život+ prostřednictvím Ježíše Krista, našeho Pána.
Poznámky
^ „Vírou.“ BD vynechávají.
^ Nebo „hanbě“.
^ Nebo „neuctivé“. Řec. a·se·bonʹ; lat. imʹpi·is, „hříšné“.
^ „Krista.“ B vynechává.
^ Nebo „jenž je obrazem toho“.
^ „Velkorysého daru.“ B vynechává.
^ Nebo „jeden spravedlivý skutek“. Řec. he·nosʹ di·kai·oʹma·tos; lat. u·niʹus iu·stiʹti·am.
^ Nebo „vstoupil nepozorovaně“.
