Šalomounova píseň 3:1–11
3 Za nocí jsem na svém lůžku hledala toho, koho si zamilovala má duše.+ Hledala jsem ho, ale nenalezla.
2 Nechte mě, prosím, vstát a procházet městem;+ na ulicích a veřejných prostranstvích+ mě nechte hledat toho, koho si zamilovala má duše. Hledala jsem ho, ale nenalezla.
3 Našli mě strážní,+ kteří procházeli město: ‚Viděli jste toho, koho si zamilovala má duše?‘
4 Sotva jsem od nich poodešla, již jsem nalezla toho, koho si zamilovala má duše. Popadla jsem ho a nepustila ho, dokud jsem ho neuvedla do domu své matky a do vnitřní místnosti té, která mnou byla těhotná.
5 Zavázala jsem vás přísahou,+ jeruzalémské dcery, při gazelách nebo při polních laních,+ abyste se nepokoušely probudit či vyburcovat [ve mně] lásku, dokud k tomu nebude nakloněna.“+
6 „Co* je to, co přichází z pustiny jako sloupy dýmu, navoněné myrhou a vonnou pryskyřicí,+ ano všelijakými kořennými prášky obchodníka?“+
7 „Pohleďte, je to jeho lehátko, to, které patří Šalomounovi. Okolo něho je šedesát silných mužů* ze silných mužů Izraele,+
8 všichni vlastní meč, jsou vyučeni válčení, každý s mečem na stehně kvůli děsu za nocí.“+
9 „Jsou to nosítka, jež si král Šalomoun udělal z libanonských stromů.+
10 Jejich sloupky udělal ze stříbra, jejich opěry ze zlata. Jejich sedadlo je z vlny obarvené na červenofialovo, jejich vnitřek je láskyplně upraven* jeruzalémskými dcerami.“
11 „Vyjděte a pohleďte, sionské dcery, na krále Šalomouna s věncem,+ který mu uvila jeho matka+ v den jeho svatby a v den, kdy se radovalo jeho srdce.“+
Poznámky
^ Dosl. „Kdo“, s přísudkem v ž. r.
^ „Silných mužů.“ Heb. gib·bo·rimʹ.
^ Nebo „ebenem“, na základě opravy v M.
