Šalomounova píseň 8:1–14
8 Kéž bys byl jako můj bratr,+ sající z prsou mé matky!+ Kdybych tě našla venku, políbila bych tě.+ Ani by mnou nepohrdali.
2 Vedla bych tě, uvedla bych tě do domu své matky,+ která mě učívala. Dala bych ti pít kořeněné víno,+ čerstvou šťávu z granátových jablek.
3 Jeho levici bych měla pod hlavou; a jeho pravice — ta by mě objímala.+
4 Zavázala jsem vás přísahou, jeruzalémské dcery, abyste se nepokoušely probudit či vyburcovat [ve mně] lásku, dokud [k tomu] nebude nakloněna.“+
5 „Kdo je ta žena+ vycházející z pustiny,+ která se opírá o svého milého?+“
„Pod jabloní jsem tě* vyburcovala. Tam byla tvá matka v bolestivých porodních křečích s tebou. Tam ta, která tě rodila, zakoušela bolestivé porodní křeče.+
6 Polož si mě jako pečeť na své* srdce,+ jako pečeť na svou paži; protože láska je silná jako smrt,+ trvání na výlučné oddanosti+ je tak neústupné jako šeol.* Její planutí je planutí ohně, plamen Jah.*+
7 Ani mnohé vody nedokážou uhasit lásku,+ ani řeky ji nemohou odplavit.+ Kdyby někdo* dával všechny hodnotné věci svého domu za lásku, určitě by jimi* pohrdli.“
8 „Máme sestřičku,+ která nemá prsy. Co uděláme pro svou sestru v den, kdy si o ni řeknou?“
9 „Kdyby snad byla zdí,+ vystavíme na ní stříbrné cimbuří; ale kdyby snad byla dveřmi,+ zahradíme ji cedrovým prknem.“
10 „Jsem zeď, a mé prsy jsou jako věže.+ V tomto případě jsem se v jeho očích stala podobnou té, jež nalézá pokoj.
11 Byla vinice,+ kterou měl Šalomoun v Baal-hamonu. Předal vinici hlídačům.+ Každý přinášel za její ovoce tisíc kousků stříbra.*
12 Moje vinice, která mi patří, je mi k dispozici.* Tisíc patří tobě, Šalomoune, a dvě stě těm, kdo hlídají její ovoce.“
13 „Ty, která bydlíš v zahradách,+ společníci věnují pozornost tvému* hlasu. Ať jej uslyším.“+
14 „Uteč, můj milý, a připodobni se* gazele nebo jelínkovi na horách koření.“+
Poznámky
^ „Tě“, m. r.
^ „Jah.“ Toto je v Šalomounově písni jediný výskyt Božího jména, zde ve zkrácené podobě. Viz Gins.Int, s. 386, 387; Ža 68:4 ppč.; dodatek 1A.
^ „Jako šeol.“ Heb. khiš·ʼólʹ; řec. haiʹdes; lat. inʹfer·us. Viz dodatek 4B.
^ „Své“, m. r.
^ „Někdo.“ Heb. ʼiš.
^ Nebo „jím“.
^ Nebo „tisíc penízů“.
^ Dosl. „je přede mnou“.
^ „Ty“ a „tvému“, v obou případech ž. r.
