Žalm 104:1–35
104 Žehnej Jehovovi, má duše.+ Jehovo, můj Bože, prokázal ses [jako] velmi veliký.+ Důstojností a nádherou ses oděl,+
2 zahalil ses světlem jako oděvem,+roztáhl nebesa jako stanové plátno,+
3 Ten, jenž staví své horní komnaty s trámy v samotných vodách,+z oblak si dělá dvoukolý vůz,+kráčí na křídlech větru,+
4 činí své anděly duchy,*+své služebníky pohlcujícím ohněm.+
5 Založil zemi na jejích stanovených místech;+nebude přivedena k potácení na neurčitý čas, nebo navždy.+
6 Vodní hlubinou* právě jako oděvem jsi ji přikryl.+Vody stály až nad horami.+
7 Na tvé přísné napomenutí začaly prchat;+na zvuk tvého hromu se v panice rozběhly —
8 hory začaly vystupovat,+údolní pláně začaly klesat —na místo, jež jsi pro ně založil.
9 Stanovil jsi mez, kterou by neměly přestoupit,+aby opět nepokryly zemi.+
10 Posílá zřídla do říčních údolí;+ta stále proudí mezi horami.
11 Stále dávají pít všem divokým zvířatům širého pole;+zebry+ pravidelně hasí svou žízeň.
12 Nad nimi hnízdí létající tvorové nebes;+z hustého listí vydávají zvuk.+
13 Zalévá hory ze svých horních komnat.+Plody tvých děl* je nasycena země.+
14 Nechává zelenou trávu rašit pro zvířata+a rostlinstvo ke službě lidstvu,*+aby způsobil, že ze země vyjde potrava*+
15 a víno, které rozradostňuje srdce smrtelného člověka,*+aby se obličej leskl olejem,+a chléb, který živí právě srdce smrtelného člověka.+
16 Jehovovy stromy se nasycují,libanonské cedry, které sázel,+
17 kde si ptáci dělají hnízda.+Pokud jde o čápa, jeho domem jsou jalovce.+
18 Vysoké hory+ jsou pro kozorožce;+skalní útesy jsou útočištěm damanů.+
19 Měsíc udělal pro ustanovené časy;+slunce ví dobře, kde zapadá.+
20 Působíš tmu, aby nastala noc;+v ní se pohybují všechna divoká lesní zvířata.
21 Mladí lvi s hřívou řvou po kořisti,+a aby hledali potravu od samotného Boha.*+
22 Slunce začíná svítit+ — stahují sea uléhají do svých vlastních úkrytů.*
23 Člověk* vychází ke své činnosti+a ke své službě až do večera.+
24 Jak mnohá jsou tvá díla, Jehovo!+Všechna jsi je udělal v moudrosti.+Země je plná tvých výtvorů.+
25 Pokud jde o toto moře, tak veliké a širé,*+tam se pohybuje věcí bezpočtu,+živých tvorů, malých stejně jako velkých.+
26 Plují tam lodě;+Pokud jde o leviatana,*+ toho jsi utvořil, aby si v něm hrál.+
27 Ti všichni — stále čekají na tebe,+abys [jim] dal jejich potravu v jejím období.+
28 Co jim dáváš, to sbírají.+Otevíráš ruku — sytí se dobrými věcmi.+
29 Jestliže skryješ svůj obličej, rozruší se.+Jestliže odejmeš jejich ducha,* vydechnou naposled+a jdou zpět do svého prachu.+
30 Jestliže vyšleš svého ducha, jsou stvořeni;+a obnovuješ povrch zemské půdy.
31 Jehovova sláva se prokáže být na neurčitý čas.+Jehova se bude radovat ve svých dílech.+
32 Hledí na zemi, a ta se chvěje;+dotkne se hor, a ony kouří.+
33 Po celý život budu zpívat Jehovovi;+budu hrát melodie svému Bohu, dokud jsem.+
34 Ať je mé přemítání o něm příjemné.+Já, já se budu radovat v Jehovovi.+
35 S hříšníky bude na zemi skoncováno;+a pokud jde o ničemné, ti už nebudou.+Žehnej Jehovovi, má duše. Chvalte Jah!*+
Poznámky
^ Nebo „vzdouvajícími se vodami“. Heb. tehómʹ; LXXVg „propastí“. Viz 1Mo 1:2, ppč. „hlubiny“.
^ Nebo „Vláhou tvých skladů zásob“, na základě opravy v M.
^ Dosl. „pozemskému člověku“. Heb. ha·ʼa·dhamʹ.
^ Dosl. „chléb“.
^ „Smrtelného člověka.“ Heb. ʼenóšʹ.
^ „Od ... Boha.“ Heb. me·ʼElʹ.
^ Nebo „bydlišť“.
^ Nebo „Pozemský člověk“. Heb. ʼa·dhamʹ.
^ Dosl. „široké na obě strany (ruce)“, tj. prostorné.
^ „Leviatana.“ Heb. liw·ja·thanʹ; LXXVg „draka (hada)“.
^ „Jejich ducha (dech).“ Heb. ru·chamʹ; řec. pneuʹma; lat. spiʹri·tum.
^ „Jah.“ Heb. Jah, zkrácený tvar Božího jména. Srovnej 68:4, ppč. „Chvalte Jah!“. Heb. Ha·lelu-Jahʹ; řec. Al·le·louʹi·a; lat. Al·le·luʹia. Viz dodatek 1D.
