Žalm 108:1–13

Píseň. Davidova melodie. 108  Mé srdce je stálé, Bože.+Budu zpívat a hrát melodie,+ano má sláva.+   Probuď se přece, strunný nástroji; ty také, harfo.+Probudím úsvit.+   Budu ti chvalořečit mezi národy, Jehovo;+a budu ti hrát melodie mezi národnostními skupinami.+   Vždyť tvá milující laskavost* je veliká až k nebesům+a tvá opravdovost až k obloze.+   Buď vyvýšen nad nebesa, Bože;+a ať je tvá sláva nad celou zemí.+   Aby tvoji milovaní byli vyproštěni,+zachraň přece svou pravicí a odpověz mi.+   Sám Bůh promluvil ve své svatosti:+„Budu jásat, vydám Šekem+ jako podíl;+a sukkotskou+ nížinu odměřím.   Gilead+ mi patří, Manasse+ mi patří;a Efrajim je tvrz mého představeného;+Juda je má velitelská hůl.+   Moab+ je můj hrnec na mytí.+Přes Edom+ hodím svůj sandál.+Nad Filisteou+ budu vítězoslavně křičet.“*+ 10  Kdo mě přivede k opevněnému městu?+Kdo mě skutečně dovede až k Edomu?+ 11  Nejsi to [ty], Bože, který jsi nás odvrhl+a který netáhneš s našimi vojsky jako Bůh?+ 12  Přispěj nám přece na pomoc z tísně,+jelikož záchrana prostřednictvím pozemského člověka* je bezcenná.+ 13  Prostřednictvím Boha získáme životní energii+a on sám pošlape naše protivníky.+

Poznámky

Nebo „věrně oddaná láska“.
Viz 60:8 a ppč.
„Pozemského člověka.“ Heb. ʼa·dhamʹ.