Žalm 122:1–9

Píseň výstupů. Od Davida. 122  Radoval jsem se, když mi říkali:+„Pojďme do Jehovova domu.“+   Naše nohy stály+v tvých branách, Jeruzaléme.+   Jeruzalém, ten je vystavěn jako město,+které bylo spojeno v jednotu,+   k němuž vyšly kmeny,+kmeny Jah,*+jako připomínka Izraeli,+aby vzdával díky Jehovovu jménu.+   Vždyť tam jsou usazeny trůny* k soudu,+trůny pro Davidův dům.+   Proste o mír Jeruzaléma.+Ti, kdo tě* milují, [město,] budou bez starostí.+   Kéž mír trvá uvnitř tvého náspu,+bezstarostnost uvnitř tvých obytných věží.+   Kvůli svým bratrům a svým druhům nyní promluvím:+„Kéž je v tobě mír.“+   Kvůli domu Jehovy, našeho Boha,+budu pro tebe* stále hledat dobro.+

Poznámky

„Jah.“ Viz 68:4 ppč.
Nebo „je usazen vznešený trůn“, jestliže zde mn. č. označuje vznešenost.
„Tě“, v heb. ž. r., j. č., vztahuje se na „Jeruzalém“.
Viz v. 6 ppč.