Žalm 140:1–13
Vedoucímu. Davidova melodie.
140 Vyprosti mě, Jehovo, od špatných lidí;*+kéž mě bedlivě střežíš i před mužem násilných skutků,+
2 [před] těmi, kdo v srdci úkladně plánovali špatnosti,+kdo celý den útočí jako ve válkách.+
3 Naostřili svůj jazyk jako hadí;+jed rohaté zmije mají pod rty.+ Seʹlah.
4 Zachovej mě, Jehovo, od rukou ničemného;+kéž mě bedlivě střežíš i před mužem* násilných skutků,+[před] těmi, kdo úkladně plánovali, jak postrčí mé kroky.+
5 Ti, kdo se sami povýšili, políčili na mne past;+a rozprostřeli provazy jako síť po straně pěšiny.+Nastražili mi léčky.+ Seʹlah.
6 Řekl jsem Jehovovi:* „Ty jsi můj Bůh.*+Dopřej přece sluchu, Jehovo, hlasu mých snažných proseb.“+
7 Jehovo, Svrchovaný Pane,+ sílo mé záchrany,+zastínil jsi mou hlavu v den ozbrojené síly.+
8 Nevyhov, Jehovo, dychtivostem ničemného.+Nepodporuj jeho úklady, aby nebyli vyvýšeni.+ Seʹlah.
9 Pokud jde o hlavy těch, kdo mě obklopují,+kéž je přikryjí těžkosti jejich vlastních rtů.+
10 Kéž na ně padají hořící uhly.+Ať jsou přinuceni padnout do ohně,+ do vodních jam, aby nevstali.+
11 Velký mluvka* — ten ať není pevně založen na zemi.+Násilník — toho ať loví zlo opětovnými výpady.+
12 Dobře vím, že Jehova prosadí+zákonný nárok ztrápeného, soud chudých.+
13 Spravedliví jistě budou vzdávat díky tvému jménu;+přímí budou bydlet před tvým obličejem.+
Poznámky
^ Dosl. „od špatného pozemského člověka“. Heb. me·ʼa·dhamʹ.
^ „Před mužem.“ Heb. me·ʼišʹ.
^ „Můj Bůh.“ Heb. ʼEʹli.
^ „Jehovovi.“ Heb. la·Jhwahʹ.
^ Nebo „Pomlouvač“. Dosl. „Muž jazyka“.
