Žalm 143:1–12
Davidova melodie.*
143 Jehovo, slyš mou modlitbu;+ dopřej přece sluchu mé snažné prosbě.+ Ve své věrnosti mi odpověz ve své spravedlnosti.+
2 A nevcházej do soudu se svým sluhou;+vždyť před tebou nikdo živý nemůže být spravedlivý.+
3 Nepřítel totiž pronásleduje mou duši;+zdrtil můj život až k zemi.+Způsobil, že bydlím v temných místech jako ti, kdo jsou na neurčitý čas mrtví.+
4 A můj duch+ ve mně umdlévá;uprostřed mne se mé srdce jeví strnulé.+
5 Vzpomínal jsem na dávné dny;+rozjímal jsem o vší tvé činnosti;+ochotně jsem se zabýval dílem tvých vlastních rukou.+
6 Rozprostřel jsem ruce k tobě;+má duše je pro tebe jako vyčerpaná země.+ Seʹlah.*
7 Ach pospěš, odpověz mi, Jehovo.+Můj duch dospěl ke konci.+Neskrývej přede mnou svůj obličej,+jinak bych se musel stát srovnatelným s těmi, kdo sestupují do jámy.+
8 Zrána způsob, abych slyšel tvou milující laskavost,*+vždyť v tebe jsem vložil důvěru.+Dej mi na vědomí cestu, kterou bych měl chodit,+neboť k tobě jsem pozvedl svou duši.+
9 Osvoboď mě od mých nepřátel, Jehovo.+Ukryl* jsem se přímo u tebe.+
10 Vyučuj mě, jak činit tvou vůli,*+vždyť jsi můj Bůh.+Tvůj duch je dobrý;+kéž mě vede do země přímosti.+
11 Kvůli svému jménu, Jehovo,+ kéž mě zachováš naživu.+Kéž ve své spravedlnosti+ vyvedeš mou duši z tísně.+
12 A ve své milující laskavosti kéž umlčíš mé nepřátele;+a zničíš všechny, kdo projevují nepřátelství mé duši,+neboť jsem tvůj sluha.+
Poznámky
^ LXXVg dodávají: „když ho syn [Vgc „když ho jeho syn Absalom“] pronásledoval“.
^ Nebo „věrně oddanou lásku“.
^ Dosl. „Přikryl“.
^ Nebo „zalíbení“.
