Žalm 146:1–10
146 Chvalte Jah!*+Chval Jehovu, má duše.+
2 Budu chválit Jehovu po celý svůj život.+Budu hrát melodie svému Bohu, dokud jsem.+
3 Nevkládejte důvěru v urozené+ani v syna pozemského člověka,* kterému nepatří záchrana.+
4 Jeho duch* vychází,+ on jde zpět do své zemské půdy;+v ten den opravdu zanikají* jeho myšlenky.+
5 Šťastný je ten, kdo má ku pomoci Jákobova BOHA,*+jehož naděje je v Jehovovi, jeho Bohu,+
6 v Původci nebe a země,+moře a všeho, co je v nich,+v Tom, kdo zachovává opravdovost na neurčitý čas,+
7 v Tom, kdo vykonává soud pro ošizené,+v Tom, kdo dává chléb hladovým.+Jehova propouští ty, kdo jsou spoutáni.+
8 Jehova otvírá [oči] slepých;+Jehova pozvedá skloněné;+Jehova miluje spravedlivé.+
9 Jehova střeží cizí usedlíky;+chlapci bez otce a vdově ulevuje,+ale cestu+ ničemných křiví.+
10 Jehova bude králem na neurčitý čas,+tvým Bohem, Sione, po generaci za generací.+Chvalte Jah!+
Poznámky
^ Viz 104:35 ppč.
^ „Pozemského člověka.“ Heb. ʼa·dhamʹ.
^ Nebo „zanikly; musí zaniknout“.
^ Nebo „Jeho dech“. Heb. ru·chóʹ; řec. pneuʹma; lat. spiʹri·tus.
^ „Kdo má ... Boha.“ Heb. še·ʼElʹ.
