Žalm 147:1–20

147  Chvalte Jah,*+neboť je dobré hrát melodie našemu Bohu;+vždyť je to příjemné — chvála je vhodná.+   Jehova staví Jeruzalém;+svádí dohromady rozehnané z Izraele.+   Uzdravuje+ [lidi] se zlomeným srdcem+a ovazuje jejich bolavá místa.+   Sčítá počet hvězd;+všechny je nazývá [jejich] jmény.+   Náš Pán* je velký a je hojný v moci;+jeho porozumění je k nevylíčení.+   Jehova ulevuje mírným;+snižuje ničemné k zemi.+   Odpovídejte Jehovovi díkůvzdáním;+hrajte na harfu melodie našemu Bohu,+   Tomu, kdo pokrývá nebesa oblaky,+Tomu, kdo pro zemi připravuje déšť,+Tomu, kdo působí, že z hor raší zelená tráva.+   Zvířatům dává jejich potravu,+mladým krkavcům,* kteří neustále volají.+ 10  V mohutnosti koně nemá potěšení+ani v nohou muže* nenachází zalíbení.+ 11  Jehova nachází zalíbení v těch, kdo se ho bojí,+v těch, kdo čekají na jeho milující laskavost.+ 12  Dobrořeč Jehovovi,+ Jeruzaléme.Chval svého Boha, Sione.+ 13  Vždyť udělal závory tvých bran silné;požehnal tvým synům v tvém středu.+ 14  Do tvého území vkládá mír;+tukem* pšenice tě stále nasycuje.+ 15  Posílá svou řeč na zem;+jeho slovo běží rychle. 16  Dává sníh jako vlnu;+jinovatku rozptyluje právě jako popel.+ 17  Svůj led hází jako sousta.+Kdo může obstát před jeho chladem?+ 18  Vysílá své slovo+ a rozpouští je.Působí, že vane jeho vítr,*+vody se řinou. 19  Říká své slovo Jákobovi,+své předpisy+ a svá soudcovská rozhodnutí Izraeli.+ 20  Tak neučinil žádnému jinému národu;+a pokud jde o [jeho] soudcovská rozhodnutí, ta oni neznali.*+Chvalte Jah!+

Poznámky

„Náš Pán.“ Heb. ʼAdhó·néʹnu, mn. č. od ʼA·dhónʹ, označuje vznešenost, a přídavná jména „velký“ a „hojný“ jsou v j. č.
Dosl. „synům krkavce“.
Muže.“ Heb. ha·ʼišʹ.
Nebo „nejlepší částí“.
„Jeho vítr.“ Heb. ru·chóʹ; řec. pneuʹma; lat. spiʹri·tus. Srovnej 146:4, ppč. „duch“; 1Mo 1:2, ppč. „síla“.
„A svá soudcovská rozhodnutí jim nedal poznat“, TLXXSyVg.