Žalm 16:1–11
Davidův miktam.*
16 Zachovej mě, Bože,* vždyť jsem tě učinil svým útočištěm.+
2 Řekl jsem* Jehovovi: „Ty jsi Jehova;* má dobrota není kvůli tobě,+
3 [ale] vůči svatým, kteří jsou na zemi.V těch, ano v těch majestátních, je celé mé potěšení.“+
4 Bolesti přibývají těm, [kdo,] když je tu někdo jiný, opravdu spěchají [za ním].+Nebudu vylévat jejich tekuté oběti krve+a nebudu nosit jejich jména na svých rtech.+
5 Jehova je díl mého přiděleného podílu+ a mého poháru.*+Pevně držíš můj los.
6 Měřicí provazce mi padly na příjemná místa,+[mé] vlastnictví* se mi skutečně prokázalo [jako] příjemné.
7 Budu žehnat Jehovovi, který mi dal radu.+Skutečně, během nocí mě napravují mé ledviny.*+
8 Jehovu si stále stavím před sebe.+Je po mé pravici, a proto nebudu přiveden k potácení.+
9 Proto se mé srdce opravdu raduje, a má sláva* je nakloněna k radosti.+Také mé vlastní tělo bude přebývat v bezpečí.+
10 Neponecháš totiž mou duši* v šeolu.*+Nedovolíš, aby tvůj věrně oddaný viděl jámu.*+
11 Způsobíš, abych poznal stezku života.+U tvého obličeje je radování do sytosti;+po tvé pravici je příjemnost navždy.+
Poznámky
^ Heb. mikh·tamʹ. Podle KB, s. 551, se předpokládá význam „Žalm o smytí (hříchu)“. Ale KB3, s. 551, uvádí význam „zápis“. To by znamenalo, že šest žalmů (Ža 16, 56–60) nadepsaných „miktam“ jsou zápisy, v nichž je zaznamenána celá řada epizod.
^ „Bože.“ Heb. ʼEl.
^ „Řekl jsem“, LXXSyVg a některé heb. rkp.; M „řekla jsi“, určeno něčemu, co je v ž. r.
^ Jedna ze 134 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
^ „Jehovo, ty jsi ustanovil můj podíl a můj pohár“, na základě opravy v M.
^ „Mé vlastnictví“, LXXSyVg.
^ Nebo „mé nejvnitřnější city“. Heb. khil·jó·thaiʹ.
^ „Můj jazyk“, LXXVg.
^ „Mou duši.“ Heb. naf·šiʹ; řec. psy·chenʹ; lat. aʹni·mam. Viz dodatek 4A.
^ „Šeolu“, MSy; řec. haiʹden; lat. in·ferʹno. Viz dodatek 4B.
^ „Jámu“, M; LXXSyVg „porušení“.
